Arany znamená maďarsky zlatý. To je i na pohled, svým zlatavým pálením. Nevím ale, jak se maďarsky řekne opuštěný a smutný. Což ani není třeba neb je. Umřel mu nečekaně páník. Současná majitelka, která ho takto „zdědila“ (dcera) si ho nechat nemůže neb bydlí v centru Prahy, jednoho velkého pesana už v bytě má a ještě […]
Abyt
MLSOTNÍK: Přední, zadní, biftek – tři v jednom
Vychována svou babičkou a různými životními peripetiemi, celý život šetřím. Co se týče jídla, nikoliv na kvalitě a kvantitě, ale napřed si to spočítám. Ostatně jako většina běžných smrtelníků. V kategorii maximální využitelnosti a vytíženosti s přihlédnutím k ceně zcela jasně vítězí hovězí jazyk. Takže mi dovolte, podělit se. Tento uchopíme, do velkého hrnce vložíme […]
ČLOVĚČINY: Z mého života (4) O myslivcích trochu jinak
Místní nimrodi byli vznešená kasta. V hospodě měli samostatný stůl, vůkol kterého posedávali v kamizolách a vedli řeči. Hlavně o zdatnosti a hrdinných skutcích jak svých, tak svých psů. Většina z nich měla doma tlupu podvraťáků jménem Pajda, ale psi lovečtí se vesměs zovali vznešeně, Lesan nebo Zik nebo Brita. Náš pes, německý ovčák […]
ČLOVĚČINY: Z mého života (3) Ptáci – pokračování
Dalším ptačím členem naší domácnosti byla sovička kulíšek. Přinesla nám ho spřátelená něžná duše ukrytá pod mysliveckou kamizolou, náš kamarád Míra, zvaný Harýk. „Je to dravec,“ sděloval tajuplně, „musel jsem ho schovat, chtěli ho zabít“, a vyndával z kapsy žlutohnědý, ochmýřený klubíčko zvící tý nejmenší plechovky od játrový paštiky. V podstatě to mělo i stejnou […]
ČLOVĚČINY: Z mého života (3) Ptáci – Straka
Jsem veskrze zvířecí člověk. Jen k ptactvu jsem původně příliš nepřilnula. Zřejmě proto, že chovat ptáčky v kleci se mi příčí a tudíž jsem s nimi nikdy zblízka nenažívala. A tak jsem léta žila v přesvědčení, že jsem o nic nepřišla, a že, hm, ptáci jsou vlastně takoví dost jednoduchý. Ale avšak až. Můj manžel, zvaný Brehm Druhý, […]
ČLOVĚČINY: Z mého života (2) O pohrudnici
Můj muž byl chovatel-megaloman. Všeho jsme měli obrovité množství. Kačen, slepic, krocanů, perliček, holubů, fazolí, koček, králíků, divokých kačen, které u nás byly na stravu a na byt, prasiatka vždy nejmíň dvě, husí, které si se mnou na večer chodily povídat na zápraží a nad jejichž tučnými mrtvolami jsem prolévala upřímné slzy a taky jsem […]
ČLOVĚČINY: Z mého života (1) O studni
K nadpisu mě sice inspiroval Bedřich Smetana, ale jakákoliv podobnost z Betty MacDonaldovou je opravdu čistě náhodná. Když jsem se před více než 20ti lety zase jednou vdala, rozhodla jsem se následovat svého muže a hospodařit s ním na farmě. Tato sestávala z obrovského sadu lemovaného rybízovýma houštinama a obytná část se skládala ze dvou stavebních buněk […]
KOČKY: Překvapivé zvíře Anešek
Anešek je milé, klidné a poněkud blbé zvířátko. Zimy na Žižkově tráví naplacato pod topením a léta na Sázavě povalováním v bylinkové zahrádce. Hezky papá a upozorňuje na sebe zpravidla pouze tehdy, když něco odněkud srazí. Občas jsem se Scarletty i tázala, jak že to zrovna ona mohla vyplodit takovýhohle tydýtka, takovou kravičku naši bílou. Když […]
ČLOVĚČINY: Na svátek Všech svatých
Loni zemřel muž, s kterým jsme spolu trávili uplynulých deset let našeho života, ale letos poprvé jsem mu v rámci dušičkového tour de hrob byla rozsvítit svíčku. On byl velmi kočičí člověk, nejenom že tak vypadal, jako černý kocour se světlýma očima a lehkým krokem, ale zřejmě měl pro kočky obecně jakési mocné kouzlo. Cizí kočky ho […]