Švestky mám také ráda, od trhaných ze stromu až k těm průzračně tekutým (i když moje slovenská kamarádka při našem pravidelném vychvalování jejich slivovice říkala „ani nechtěj vědět, jak před tím ty švestky vypadaly“). Švestkovou omáčku vůbec neznám a nepamatuji se, že bych jí kdy jedla (uzený jazyk nemusím, tak asi proto).

Švestky tady na horkém Jihu nerostou, zkoušela jsem, zakoupené stromky první rok vyrašily, ale pak zašly. Prostě jsou to stromy, které potřebují přezimovat. Povidla zde ale koupit daji – jak zmínila HankaW. Běžně pod názvem „Prune Butter“. Ty jsou ale ze sušených švestek Prunes- suš. Šv. Jsou skoro černá, ale pevná a do knedlíků či šátečků výborná. Někdy seženu i ten „Plum Butter“. Velice oblíbený je zde „Prune juice“a musím říci, že je dobrý. Můj tchán, který trpěl zácpou na něj nedal dopustit a pil ho denně. Když nás poprvé přiletěli navštívit do Německa,strávili jsme první skoro půlden sháněním tohoto džusu, pokud jsme chtěli, aby si rodiče dovolenou užili (jeli jsme s nimi do Švýcarska, Rakouska a Čech a tak jsme raději hned zajistili zásobu).

A vzpomínka skoro jako okopírovaná od jenny. V mládí jsem jednou jeli s bratrem na chatu posbírat švestky a jablka. A pak jsme to nesli dva kilásky na vlak. Byla velká úroda a tak jsme to nesli v čem se dalo – každý dva košíky. A bratr, aby holt pobral co nejvíce přisypal ještě švestky do ruksaku navrch jablek. No a jak si pak při chůzi ruksak různě kvůli pohodlí nadhazoval – do Prahy přivezl skoro povidlový polotovar a záda bundy získala zajímavý vzorek.

Dále držím palce Veram a všem dalším, kdo potřebují.

Jééé, švestky, já bych si dalaaaa!

Joj, hlááád! Dala bych si koláč. A knedle… a vůbec – momentálně beru všechno!
Za co, Bubu? (wasntme)

Tak švestky můžeme u nás všichni v jakékoliv podobě a od tuhého po tekuté skupenství. Letos jich tedy moc nebylo, aspoň u nás, museli jsme si vystačit s meruňkama.
A teď něco pro ty, co mají rádi koníky – chovatelský den v Hřebčíně Napajedla :
http://emteska.rajce.idnes.cz/Napajedla_11

Bubu, som tvoj človek – slivky môžem v každej podobe. A práve tento rok som sa rozhodla pre vlastné výdobytky a ja – inak zaprisahaný nezavárač – po troškách vyrábam slivkový džem (lekvár to nie je, lebo pridávam cukor aj trochu vanilkového cukru, ale nie nejak moc, len to tak zvrchu bájočko zasypem). Po troškách preto, lebo slivky normálne kupujem, nesmejte sa mi, ale najčastejšie v Lidli, majú tam české a sú väčšinou super, len už ich treba dosť preberať (sezóna končí). Tak už mám pár pohárikov nasyslených na zimu a pár už aj rozdaných. Ja ho najviac miniem do bieleho jogurtu a na maslový chlebík (mňam!) .
Všetkým krásny, snáď slnečný (sun) deň aj víkend!

Miluju povidla, přesně stejná jako Bubu- když se někde vzadu ve špajzu zapomenou a pak se musí dloubat nožem a jsou jako pendrek…. moje maminka v totalitních dobách sháněla povidla pro mého mlsného bratra- nejradši měl slovenská s nápisem Slivkový lekvár. To si mazal jen tak na chleba. Jednou se stalo, že byl ten velký plastový kelímek zapomenutý někde vzadu- a vznikla gumová substance úžasné chuti. A pokud peču koláče, dělám pro Kubu tvarohové, pro Kačku povidlové a pro Káju makové- jak snadné…. (think)

hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

Švestky miluju – ale letos u nás nebyly. Stromy pomrzly – a zatímco na višni a blůmě přeci jen něco málo zůstalo, na švestce byly plody asi tři… A tak na koláče letos švestky kupuju a švestková řídká „povidla“ s rumem (u nás zvaná klevela) se nedělala…

Jinak jsem to už napsala ráno, ale neodešlo to a pak mi nešlo se připojit. Tak snd to napodruhé proleze

Jejdanáčku Bubu, právě včera jsem říkala synovi, že jsme neměli roky jazyk s polskou omáčkou. A v té byly kromě povidel a mandlí ještě hrozinky. Je to opravdu polský recept.
Usnula jsem po posilovacích cvičeních a dvanácti kilometrech na kole v obýváku v křesle. Zdálo se mi o Veram a tím jsem se probudila. No vida a ony švestky. Už jsem letos dvakrát pekla u syna švestkový koláč, ale jenom takový jednoduchý posypaný drobenkou, ne jako jsem pekla dříve tuplovaný, to jest nejdříve potřít makovou náplní a pak poklást švestky. 😛 Mňam mňam, na to už se asi nikdy nezmůžu. To je práce jako na kostele.
Jdu zalehnout se švestkovou vůní v chřípí. 😉

Bubu, jazyk se mi kroutí chutí na švestková povidla. V mé dočasné domovině nejsou žádná k mání, takže musím počkat až na vánoční příjezd domů. Už mám objednané buchty,bramborové placky s povidly, vdolky….