Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Já jsem už něklik let zpět skončila na třech druzích. Pracky, vanilkáče a lepené linecké. Letos je těsto ještě v lednici, nebo po dva dn nešel proud a maje lednici horkovzdušnou nemohla jsem péct a nyní se chystám k zubaři, bolí zuby, snad všechny….. tak držžžte, sím, sím. Jsem ráda, že mmne vzal.
Držím! Lity lity
Držím! Mně stačilo to trhání před 14 dny.
Nějak se s přibývajícími lety snižuje počet cukroví, až se ustálil na letošních 5 druzích. Nejvíce zábavy při výrobě poskytovaly perníčky, protože se nikdy nepodařilo připravit správně polevu a tak výtvory pobavily nejen při tvoření, ale i při následné konzumaci….
A myslivecké knoflíky letos bohužel nejsou, neurodil se ani jediný ořech…
Zase ty knoflíky! 😀 Prozradíš aspoň ty, jak tohle cukroví vypadá? Už jsem pochopila, že je ořechové 🙂
Jsou to 2 slepená kolečka z ořechového těsta a na horním trůní půlka vlašského ořechu připomínající myslivecký knoflík.
Tak moje obvyklé portfolio zahrnuje pracky (s badyánem), rohlíčky, linecké a kakaové linecké. Z bílků obvykle kokosky. Letos začala pečící sezóna trochu rozpačitě – za svět jsem nemohla najít formičky! Našel je asi za dva dny Martin. jak mě mohlo napadnout, že jsem byla minule tak pořádná, že všechno rozdělila do pytlíků a dala do krabice??? Já hledala velký igelitový pytel těžký směsí kovových formiček:)))
Jinak vždycky kupuju aspoň kilo krásného a dobrého cukroví od Mervarta. Pro reprezentaci. Moje výtvory bývají dobré, ale reprezentativní? Ani omylem…
Jo a včelí úlky být musejí, na ty jsem zapomněla. No a každý rok s něčím experimentuju. Dopadá to různě 😀 Dobře i jinak 😛
Jsem rebel. Nepeču ani nekupuju a byla bych nejraději, kdyby cukroví bylo maximálně tak na jeden talíř 😀 Dřív pekla babička, teď manžel nevydržel a něco zkouší. Loni nepečené kuličky, letos dokonce kokosky a zázvorky.
Ale těsně před Štědrým dnem napeču závin.
Taky bych byla ráda rebel, ale nemám šanci. Už to není jen moje mužstvo, ale i vnoučata… Tak se musím snažit.
Já peču každý rok v naší rodině oblíbenou pětku.
perníčky
pracny
linecké
vanilkové rohlíčky
kokosky, ty dávám do malých papírových košíčku a v těch je peču. Neroztečou se a vypadá to pěkně.
Peču i proto, aby to v bytě vánočně vonělo.
Jen moc jíst to nemůžu, neboť nechci shozená kila zase přes svátky nabrat. Naštěstí moji chlapi to snědí i za mě.
Také dávám cukroví švagrové a mojí mamince a ta nám vždy udělá vosí hnízda. Ty bohužel neumím, ale musím se je naučit.
Včera večer jsem dodělala cukroví, protože další víkend už nemám, to máme Vánoce- jedeme na Slovensko, Kačka je v práci 24.12. do oběda a Michal od brzkého rána 25.12., tak to jinak ani nejde. Mno, v práci mám být 6,30 a rozloupla jsem oko 6,57- dorazila jsem 7.17, asi můj vrcholný výkon 🙂
Dneska odpolednese ještě zastavím u pošty poslat pohledy dvěma nejstarším členkám rodiny a po tříhodinovce angličtiny budu balit dárky. Jo, v mezičase se musím zastavit u kamarádky koupit čabajky do jedlých dárků.
A to cukroví- vanilkové rohlíčky, linecké, pařížské rohlíčky, burizony v karamelu. Kuba má slečnu s celiakií, tak oboje rohlíčky jsou bezlepkové a linecké mám dvojí. To bezlepkové se peklo slušně a sundávalo z plechu pekelné, drobilo se i při pouhém křivém pohledu. Ale nějak jsem to dala. Ale jsem ráda, že je to všechno hotové, upekla jsem všechno o víkendu a včera to dodělávala. Bohužel se mi Adéla snažila skákat šipky do misky s karamelovým krémem, tak to byl boj!
Já když pekla, tak Danda také vyzitíroval a dohlížel v kuchyni. Ale nevonělo to masem, tak zase šel.
Karamelová kočka coby nový druh cukroví??? 😀
No, snažila se oblíznout všechno, kam se dostala 🙂
😀
A to je moc pěkné téma.
Letos, ostatně i jako loni, jsem si sedla s kluky, domluvila se, kdy má kdo volný víkendový den (tréninky, brigády…) a co se mnou bude péct. Protože jsem se rozhodla, že péct sama nebudu. Udělám těsto, pak si na to sedneme, uvaříme si čaj (kakao, meltu,… svařák tak nejdřív za dva roky) a pokecáme u práce. A výsledek bude i to cukroví.
Takže to vyšlo letos na perníčky, linecké a myslivecké knoflíky a příští víkend je pánská dvougenerační jízda, nepečené tenisáky (pardon, kuličky to fakt nejsou). To si zase vyhrazuji právo vypadnout z domu, dokud nebude hotovo včetně umyté a uklizené kuchyně. 😀
Ty nepečené rumové koule znějí fakt výborně.
Tenisáky! 😀
Myslivecké knoflíky? Co to je?
Jinak tvůj přístup se mi líbí. Tak by to mělo být, řekla bych.
Já povezu cukroví na Slovensko a tam nějaké dostanu taky- s Kačkou jsme si to rozdělily 🙂
To je, Dede, optimální způsob, jak zužitkovat vejce, protože je v receptu stejně žloutků jako bílků. 😀
Základ je linecký podklad, na něm je ořechový sníh a navrch oříšek. Od oka (recept je samozřejmě doma): 260 g hladké mouky, 120 g másla, 80 g cukru, 3 žloutky a případně citronová kůra na těsto, 200 g ořechů, 200 g a méně cukru a 3 bílky. Těsto vyválet, vykrájet kolečka (zubatá kolečka, sluníčka…). Bílky ušlehat na sníh, zašlehat cukr, zamíchat mleté ořechy. Na kolečka dát po lžičce ořechového sněhu, navrch na ozdobu oříšek. Vše upéct.
Jsou dobré a hezky vypadají. Ořechy, jaké máš, lískové, vlašské, namíchat.
Před chvílí jsem uklidila do krabic napečené vánoční cukroví. A nějak se mi ještě nechce spát. Tak navrhuji téma do diskuze – jaké cukroví na vánoce pečete? Nebo nepečete a kupujete? Nebo dostanete?
Já peču svých pár vyzkoušených receptů, část dávám dceři, něco sousedce a ještě něco taky podaruji. Rodiče bohužel už ani jeden nemáme, tak jim už nic nenapeču. Moje maminka (ač cukrovkářka) se ode mě nejvíc těšila na nepečené rumové kuličky. Obsahují mimo jiné rozinky namočené na několik dnů předem do rumu. Nic pro abstinenty.
S vánocemi mám spojené vzpomínky i na ty, co už tu nejsou. A to na lidi i na zvířátka.
Máš pravdu Jiřino. Zrovna včera jsem dělala vanilkové rohlíčky (vyšly mi spíš rohlíky, ale chutnají dobře:)) a zase jsem si vzpomněla na spoustu věcí – třeba pečení s maminkou, když jsem ji nesmírně obdivovala, jak míchá těsta – mně to přišlo jako alchymie. A její odpověď – to je to nejsnazší! 😀 Na kterou si vzpomenu, kdykoliv se snažím upatlat něco, co vypadá k světu:))
Jo a ještě – prozradíš nám recept na ty kuličky? Pokud to není rodinné tajemství? 🙂
Mám nepečené moc ráda a vzpomínám, jak jsme je jednou dělali celou sérii nepečeného cukroví s kamarádkou, která to fakt umí. V receptu byla marmeláda – od té doby jsem takový recept neviděla…