To bylo ale překvapení, když jsem při úklidu fosilních vrstev nepříliš používaného šuplíku našla ještě nevybalenou voňavku! Nebyl to žádný šunt, ale parfémovaná voda Trésor od Lancôme. Jak jsem na ni mohla zapomenout?
Najednou mi to došlo. Martin mi ji před několika lety dal, protože věděl, že mám tu vůni ráda. Jenže se netrefil. V té době mi zrovna tohle vůbec nevonělo! Tehdy začalo mé „ovocné“ období a já se s radostí upnula k citrusovým vůním od Guerlain a L’Occitane. Mé ovocné období však, zdá se, skončilo a já radostně sáhla po původně odloženém a nyní radostně nalezeném parfému.
Je to zvláštní, jak se v člověku může měnit vnímání pachů! (Pach v tomto případě beru jako neutrální výraz zahrnující jak vůně, tak zápach.) Největší výkyvy jsem pochopitelně měla pokaždé v těhotenství, ale rozhodně to nejsou jen hormony, které moje vnímání pachů ovlivňují. Proč a jak se to mění?
Není to pro mě úplně okrajová záležitost, protože pachy umějí silně ovlivňovat moji náladu, stejně jako mnohé umějí vyvolat silné vzpomínky. Ovlivňuje mě, jak cítím svět kolem sebe – i proto by mě zajímalo, proč se můj přístup mění.
Proč mi jednou něco voní a jindy ne? Těžko říct. Pokud se změní preference mého nosu, měním se nějak i já. Není mi jasné, co změnu spouští, stejně jako jak dlouho daný stav potrvá. Jedno je asi jisté – citrusy a koně mi voní pořád:))
Tak se dnes ptám – jak vycházíte se svým nosem? Mění se vám nosonálady? Vzpomenete si na nějakou změnu, která vás třeba překvapila? A jaké vůně vám naopak sedí pořád? 🙂
Alžběta i Brandy se těší taky! 🙂
Já miluju hlavně všechny voňavé kytky, od lilií, růží až po chryzantémy. Mám je ráda hlavně venku. Z vůní jsem měla ráda Toscu ale tu už neseženu. Ostatní mi voní jen chvilku a za čas jdou na půdičku proti kunám. Nemám žádné drahé voňavky takže to není zas tak velká škoda.
Maruško, myslíš tuto Toscu? https://www.douglas.cz/cs/p/3000030145?trac=DO_CZ.01.01_Shopping.P_Shopping.Google.15414402868.167518222726.408079.online.PM&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiAi_G5BhDXARIsAN5SX7rvWpPzokM7U97vsntBpUbWYUykV1OPJcGjib5V64knDt0yKTB2SZ4aAsayEALw_wcB
Evo, dík. Přesně ta to je.
Tak ta je k sehnani na nekolika obchodech udelam ti scan kde je to nejvyhodnejsi a pisnu sem ano?
Já jsem to kupovala na Notinu. Jsem asi trochu líná se po tom pídit.
Místo toho mám zatím kolínskou 4711-stará klasika ale není to ono.
takže se dá koupit buď na Douglas ( viu výše) nebo na Allegro ( dobrá cena, rychlé dodání, mám s nimi dobrou zkušenost):
https://www.parfumdreams.cz/Tosca/Damske-vune/Tosca/Eau-de-Toilette-Spray/index_24273.aspx?variation=24835&trac=PD_CZ.01.01_Shopping.P_Shopping.Google.15272436478.130578991580.408082.online.PM&gad_source=1&gclid=CjwKCAiArva5BhBiEiwA-oTnXZ-8YaJZJ1K550Xy_TgRZciRbLzFDCj59J0nwJghffwSx065LQyNqhoCyAwQAvD_BwE
nebo tady:
https://www.parfumdreams.cz/Tosca/Damske-vune/Tosca/Eau-de-Toilette-Spray/index_24273.aspx?variation=24835&trac=PD_CZ.01.01_Shopping.P_Shopping.Google.15272436478.130578991580.408082.online.PM&gad_source=1&gclid=CjwKCAiArva5BhBiEiwA-oTnXZ-8YaJZJ1K550Xy_TgRZciRbLzFDCj59J0nwJghffwSx065LQyNqhoCyAwQAvD_BwE na ty je taky spoleh.
Mám svoji nejoblíbenější vůni – Daisy Eau So Fresh od Marca Jacobse, tu s uzávěrem s bílými, žlutými a růžovými kvítky. Občas se stane, že mi na nějaký čas přestane vonět – třeba na 14 dní, tři týdny, i když je v lahvičce pořád stejně krásná. Tak zůstane sedět na poličce a čeká… její čas zase přijde. Důvodu jsem se nedobrala 🙂
Nos loveckého psa je dar i místy prokletí. Zajímalo by mne, jestli se dá vnímání vědomě vypnout – stejně jako člověk cíleně neposlouchá cizí rozhovory v hloučku lidí. To je skoro otázka pro Alžbětu a Brandy, viď, Dede?
😀 Já sice nemám dračí vnímání, ale nos jako lidský bloodhound ano 🙂 A vím, že se to úplně vypnout nedá – nebo spíš, že já to neumím. Jen tak mimochodem – než jdu spát, bývám v koupelně, který má mosaznou kliku. Někdy mám pocit, že mi ruce tak páchnou mosazí, že si je jdu znovu umýt (mýdlem a hezky natřít voňavým krémem:)) a pak pro jistotu ty dveře zavřu přesně cíleným kopnutím 😛
A podle Feinmana jsem zkusila hledat naslepo (nosem:)) knihu, kterou jsem měla předtím v „mosazných“ rukách. Když jsem to udělala skoro hned, skutečně jsem tu knihu nosem podle mosazného pachu našla:))
Jinými slovy, ve světě vůní mi je trochu těsno (proto ta obliba citrusů:))
mosaz voní divně…asi bych ji vyměnila 🙂 nebo bych na kliku dala pletený rukávníček. krásná je mosaz, o tom nic. a kdo to má čichat 🙁
citrusy jsou průzračné a navozují pocit čistoty a klidu, všechno se s nimi navodí do rovnováhy, takovou mám zkušenost.
Tak já jsem měla ten vlčí čich poměrně dost dlouho a bylo to dost otravné. Na střední jsem cítila která spolužačka má své dny a kde byla hezká noc. Navíc i na mě všechny vůně voněly jinak, než na ostatních. S tímhle nosem byla práce v zemědělství dost děsivá.
Jednou jsem dostala takovou malou lahvičku Niny Ricci s uzávěrem s holubičkou. No děsně nepraktické, při otvírání jsem si to vylila na nohy, smrděla jsem na dálku. Šli jsme zrovna na návštěvu, byla zima, větrat se moc nedalo…
Plácám na sebe co i voní, ale žádné top značky nepreferuji.
Inko, to tě lituju – myslím tu kombinaci vlkodlačího nosu a zemědělství. Jak mi koně voní (nevadí mi ani jejich hnůj 😛 ), zbytek živočišných provozů, včetně nekterých rostlinných mi spíš páchne, no. Když vozí na okolní pole kejdu z místní chovatelské prasečí farmy, mívám chuť utéct za čerstvým vzduchem do Prahy:))
S voňavkami mám problém. V lahvičce príma, ale na sobě za chvíli čichám mýdlo s jelenem.
Moc se tedy nevoním. Ale občas se rozšoupnu a koupím si (nechám koupit 🙂 Naturelle od Y. Rochera, ta na mně vydrží.
Zano! 😀 Vím, že bych se neměla smát, ale mýdlo s jelenem mě dostalo! 😀 Nicméně ti věřím. Tak zdaleka nejsem kompatibilní se všemi vůněmi.
Jsem barbar, nevoním se. Ano, mám klasiku Chanel no5, kterou na sebe někdy naťukám. Držím se zásady všeho s mírou a obtěžuje mě, když se v mé blízkosti vyskytne někdo, kdo preferuje čím víc, tím líp. Po voňavce tedy sahám co nejméně a myslím, že mi stačí vůně denního krému. Není nejlevnější, Juvena miracle, tak to musí stačit. Mezi námi děvčaty, že by ze mně ten mirákl udělal třicítku, tak to tedy ne! 🙂
🙂 Jano, voňavky nejsou povinné 🙂 Je to potěšení… Čistota by měla být povinná.
A některé krémy opravdu krásně voní. Bohužel já si už můžu na obličej mazat jen lékárenskou kosmetiku, a ta z principu parfémovaná není…
Jedna z mých nejstarších zapamatovaných vůní je vůně AB mandlového krému. Mazala se s ním babička, maminka a nějaký čas i já 🙂
milovala jsem od Bourjois její skvělou Clin d´oil…to byl rok 1987/88, pak ji inovovali a už to nebylo ono…až nakonec inovace dosáhly vrcholu – někdy kolem roku 1996 přidali do kořene té vůně,konvalinku..všichni šíleli,co to je za smrad..já rozkvetla..vonělo mi to…pak už se nikdy netrefili..no a teď na sebe v létě šplejchám Lauru Biagiotti a na zimu mám favorita Avon Far Away- Rebel (fialová krabka).. jiné vůně se na mně rozloží a rozleží a není to ono..nejsladší,co jsem kdy měla byl černý vykřičník (mamka mi ho sehnala v Klodsku) Excla mation..a jednou jsem měl ai Salvatora Dalího, tak ynevoněl špatně…Tresor ne..tím byl cejtit ex, když se vracel od té své nové…ten neeee…
Sharko, neznám ani jednu z tvých vůní, ale vím o tom, že se složení voňavek čas od času mění. No a já jsem v tomhle konzervativní. Málokdy mě změny nadchne – když už jsem si jednou oblíbila tu původní verzi…
Obecně mám ráda ovocné, zejména citrusové lehké vůně, na značky se mě neptejte, ty si nepamatuju, to bych musela jít do koupelny se podívat 😀 Ale žádná láce to není 🙂
Jednou, kdysi dávno, jsem dostala nějaký Chalel, jaký už nevím, byla to taková sladká, těžká vůně, které v lahvičce voněla, ale když jsem se navoněla já, nešlo to. Dlouhá léta jsem ji schovávala, že třeba někdy…ne, nikdy. Tak po dlouhých letech šla dál…:-)
Jo, někdy vůně prostě nesedne. Proto nerada dostávám jako dárky nové nevyzkoušené vůně. zajímavé je, že martin mi kdysi z cest voňavky nosil (letištní duty free:)) a většinou se trefil. Mám jednu Hugo Boss (snad Deep red?) a ta se mi taky líbí.
Ano, tohle jsem prožíval ve svém onkologickém období, spolu s léčbou se mi totálně změnilo vnímání vůní a chuť, ta se vytratila úplně. Ale super byla jedna speciální látka, které zdravotní sestřičky říkaly vlkodlačí sérum. To už bylo později. Nějak to silně povzbudilo tu část mozku, která je odpovědná za zpracování pachových vjemů, či co a to bylo něco. Já šel v provozu kolem stanovišť u dopravníku a přesně jsem věděl, kdo z operátorů si čistil zuby a kdo ne. Pak jsem přišel do open office a prohlásil jsem: „Ty už jsi měla kafe, ty jsi měla čaj, Klára byla ráno u koní a pak šla k zubaři a někde je tu pes.“ (ten pak vykoukl z pod stolku. Ten stav trval asi dva dny. :o)))
Ty jo! Vlkodlačí nos může mít své výhody, ale spíš bych viděla ty nevýhody:))
Mně stačila má těhotenství, která na mě měla tak první 4 měsíce velice podobný efekt 🙂 Bohužel z většiny rozeznaných pachů (každý jeden sklep domů v Opletalce, kudy jsem chodila do práce, smrděl jinak:)) se mi chtělo zvracet.
Ovšem taková pekárna… ta mi voněla skoro vždycky 🙂
Je to spíš zajímavé, než příjemné. Přeci jen, člověk nemá psí mozek.
Měla jsem to taky tak, strašlivě smrdělo nádraží a taky řeznictví…
Ryby! mě stačily i sardinky v plechu, neotevřené 😀 Ryby v jakékoliv formě byly tabu. Je zajímavé, že já je jinak před těhotenstvím i po tom normálně sním, ale moc nevyhledávám, za to synek by je mohl 3x denně celý týden 😀
Třeba byl v minulém životě kormorán. :o)
Mně smrdělo máslo, což bylo docela hloupý… Jako vařit jsem s ním mohla, ale namazat na chleba ani náhodou.
Já nemohla s jedním synem vůbec žádnou uzeninu. Nejen jíst, jen jsem to viděla, obracel se mi žaludek. A zřejmě proto je vegetarián.
Moje stálice je Chanel No°5, manžel mi ho většinou kupuje k Ježíšku. Jeho jemná, taková sladší, vůně lahodí mému nosu.Voním se s ním od podzimu do jara.
Ovšem přes léto se voním Calvinem Kleinem One Summer.Jeho vůně je citrusová.
Já vůbec tu citrusovou vůni mám ráda.
Můj ranní sprchový gel musí být citrusový, večerní používám se sladší uklidňující vůní.
Tu citrusovou vůni mám ráda i v přípravcích na mytí nádobí a vytírání.
Prostě to lahodí mému nosu.
Jo, citrusy jsou bezva. Já se dlouho držela verbeny s citrónem od L’Occitane, ale pak objevila ty od Guerlaine – grep je úžasnej! Teď mám mandarinku s bazalkou e není to úplně ono – občas mám pocit, že mi chybějí jen ty špagety 😛 To si dělám legraci, ale je fakt, že ta bazalka to zajímavě podtrhne. Jen zrovna teď mi to neladí, no.
Já to věděla, že Alžbětin parfém je Tvůj 🙂 Grep je úžasnej! A Dede, víš, že Guerlain má jednu, která voní jako pampeliška? Z té jsem byla úplně paf 🙂 a Herba Fresca od Guerlain, to opravdu nosem do čerstvě posečené trávy 🙂
Nevím, ale očuchám 🙂
Vůni verbeny s citronem mám moc ráda, používám mýdlo, sprchový gel i tělové mléko. S parfémem by to bylo naprosto dokonalé, podívám se po něm. 🙂
Jinak na slavnostnější příležitosti mívám Coco Mademoiselle od Chanel a běžně Giordani Gold Essenza od Oriflame.
Kdysi jsem dostala dárkovou krabici, kde tohle všechno bylo. Moc jsem si to užila, takže tě chápu:))
Ty další neznám. Ale plánuju si v Praze zaběhnout do parfumerie – ne na nákupy (svého mám dost), ale na čichačku:))
Názory na vůně se mi mění a nevím proč. Teď mám období citrusů od Guerlain, z neznámých důvod mi hodně voní Fever for Her Ecstatic od Oriflame (že by ten růžový pepř?), dřív jsem milovala Cloé (voněla jak vyprané prádlo), dneska tíhnu víc ke kytičkám.
Kdysi mi Martin vozil z cest takové ty zkušební sady parfémů – měla jsem Dior a Lancome. Zkoušela jsem je všechny. No a pořád mi zbývala vůně růží, ani nevím, jak se to jmenovalo. Nevoněla mi. Minule jsem ji našla při vyklízení jakési krabice a ejhle, vzala jsem růže na milost. Ne na úplně denní použití, ale občas mi dobře padne 🙂
Tu tvoji si zkusím zapamatovat – ve středu jsem v Praze, třeba najdu příležitost ji někde očichat 🙂
Chloé Roses de Chloé je krásná růžová vůně, jemná, něžná, průzračná… dlouho vydrží a je taková hladivá 🙂
máme na zahradě velký růžový keř a takhle voní, když uprostřed léta zabořím nos do těch velkých květů 🙂