Život ajťáka je někdy složitý, přináší však spoustu inspirace. Tento jednoduchý popěvek vypráví o zážitcích s jedním zvláštním zákazníkem.
Nápověda: Originál znáte úplně všichni…
To zas byl děsnej den
a nadřel jsem se jako pes.
Další nabitej den
a teď bych usnul jak pařez.
Jeden zakoš pořád volá,
dělá ze mne trola,
Asi ho pošlu do pekel.
To zas byl týden
a je tu víkend, chvála mu.
Neděle bezvadnej je den,
pospíme si,
na výlet půjdem.
A zakoš zase volá.
V neděli ráno, hola!
Nezdvořák to je,
čert ho vem!
Neplatí.
Faktury stále v koš dává.
Neplatí.
Zdalipak se mu o mě zdává?
V pondělí posílá mi mail:
„Mě nejdou maily, pane L.!“
Přemýšlím, jak zdvořile mu říct,
že v hlavě má zvláštní pel-mel.
V úterý zase volá,
prý vyhořela škola
jestli bych třeba nepřijel.
Neúnavný je host
a já mám ho už dost,
to by jeden nevymyslel
Neplatí.
A přitom služby stále žádá.
Neplatí.
Ať už si políbí záda, jee!
To byl zas krásnej den.
Zakoš nevolá mobil ztich,
kéž by už se neozval,
mám řadu jiných poctivých.
A jestli zas zavolá,
už se mi nedovolá
na ignor – list odletěl.
Když vymrzoval,
má co chtěl.
Na ignor – list
odletěl.
Tak tentokrát – POPRVÉ V HISTORII – mi svitlo po přečtení prvního řádku a druhý řádek to utvrdil.
Zázraky se přece jen dějí.
A text se mi opět moc líbí. Ještě že jsem s lidmi, o nichž se píše, nikdy neměla co do činění, jsemť totiž prskavka, která by trpěla. Moc trpěla, nechtíc být silně nepříjemná nebo ještě hůře – rozesmát se v nevhodnou dobu.
Občas to dá dost sebeovládání se nesmát nebo nevybuchnout.
Když např. ještě ze starých časů, když končily 5 1/4 palcové ohebné diskety a ve velkém se prosazovaly 3 1/2 palcové diskety. Tak paní dostala počítač s mecanikou na ty nové diskety. Tak volala, že má problém, že to ty diskety nechce číst. Tak při osobní návštěvě jsem jí říkal, ať mi to ukáže, co jí nefunguje. Vytáhla tu starou větší 5 1/4 palcovou disketu, přiložila k té mechanice a zjistila, že se tam nevleze. Říkala: „Tak takhle to nepůjde.“ Vzala tu novou menší disketu, přiložila ji na tu větší, vzala nůžky, zastříhla na požadovaný rozměr, strčila do mechaniky a prohlásila. „No vidíte, nefunguje to.“
Ajajaj
Případně další příběh.
Paní vzdělaná v jiném oboru a na počítače poněkud pomalejší. Tak jsme jí dali do počítače, tehdy to nebyl problém, jako heslo její křestní jméno. Po třech letech bez problémového přihlašování se do počítače se ozval telefonát. „Dobrý den, tady paní XXX, nejde se mi přihlásit do počítače. Už jsem tam zkoušela kde co.“ „Dobrý den paní XXX, Vaše heslo je Vaše křestní jméno,“ a z druhé strany se ozvé tázavé: „Inženýrka?“
Dalo trochu práce se přemoci a do telefonu sdělit. “Promiňte, ale to asi není Vaše křestní jméno.”
Řešení
The Beatles – A Hard Day’s Night
Videoklip – https://youtu.be/Yjyj8qnqkYI?si=E3w-ZMOVEjZuNQG1
https://genius.com/The-beatles-a-hard-days-night-lyrics
A pokud to náhodou nevíte, tak písničce se přezdívá nejen na Rádiu Beat „Izbina“. 🙂
Upoutávka na Rádiu Beat.
„Zahraj Izbinuuuu“ „Už jsem ji hrál třikrát.“ „No táák, nedělej krávu. Zahraj Izbinu.“ „No tak jo.“ Iz bíín háárdejs najt“ „Joooo!!!“
Ježiš, já jsem úplně hloupá a koncem týdne hodně přetažená, vůbec jsem na to nepřišla, taky nebyl čas – hned ráno mi přišel sáhodlouhý překlad vůbec ne z oboru s termínem odevzdání v 11:45. Odesílala jsem to v 11:44 a pak na chvíli úplně odpadla. Potom jsem dělala svou práci do práce a na hádání zapomněla. Přitom to bylo tak jednoduché. Holt mám poslední dobou ty pátky trochu krizové.
Když je člověk přetažený tak mu to prostě nemyslí. 🙂
Já byl na tom podobně minulý týden ve středu, protože nás zákazník vzbudil ve 4:15, zablokovali jsme útok a pak jsme zákazníka dokopali k tomu, že jsme mu to tam dodali zařízení za pár korun. Ale s prací jsme skončili před 23 hodinou. 🙂 Tak ve středu jsem byl jak praštěný polenem. 🙂
A to zařízení za pár korun (asi 4 tisíce) posloužilo k tomu, že se ta díra do systému zalátala. 🙂
Takže nejsu sama, dneska jsem taky fakt jak praštěná polenem. Nicméně, protože jsem včera a dneska pracovala z domu, aspoň jsem tu pak odpoledne docela poklidila a uvařila, vlastně upekla dva docela dobré nákypy, jeden masový, druhý z ovesných vloček, celkem se povedly, ten vločkový MLP už skoro celý snědl.
I když je brzo, za chvíli asi zalezu do pelechu, dneska toho bylo moc.
Receno slovy Bohusa. No nési, je nás v tem víc.
Ja, tož ja. Taky v tom lítám. Sotva jsem stačila nakouknout, zamyslet se už ne.
Izbina… 🙂 To paní Molavcová chtěla po panu Suchém tu o kaprech… To bylo tenkrát na ostrově Capri…
😀 Jo, přesně tohle mě napadlo, když jsem četla text. Ale nebyla jsem si jistá.
Bylo to skvělé hádání i diskuze 😀
Jen já jsem měla v pátek odpoledne Hradec a v sobotu kalup po celý den – i když příjemný kalup:)) Martinská husa (ne pro mě:)), přátelé a večer představení. byly to kapku nervy, hrály jsme to od března poprvé a ta hra má asi milion rekvizit a složitější kulisy – jen to všachno najít! 😛
Ale představení se povedlo, moc:)) Bylo dost lidí ochotných se bavit, takže jeli s námi. A to je vždycky takové… no… kouzlo 🙂
Hurá! To mě mrzí, že jsem nebyla u toho… kdy zabrousíte do našich krajů?
Mně by se to líbilo, ale muselo by se toho zajistit moc moc. Místo, propagace, asi bychom musely vybírat vstupné, protože je to daleko a potřebovaly bychom někde spát. Takže to (k mé lítosti) moc nevidím…
Gratulujeme se zpožděním všemi tlapkami 🙂
Děkuju 🙂
Tohle byly opět Vánočnice – mluví k lidem velice přímo:)))
a velice aktuálně 🙂
Naštěstí je začátek textu tak návodný a písnička díky filmu tak profláknutá, že to došlo i mně 🙂
Pro nerozhodné – členové skupiny mají něco společného s hmyzem 🙂 Přestože skupina již více než 50 let neexistuje, vydala v poslední době tři písně z hlubokých šuplíků 🙂 A teď už to je určitě naprosto jasné – Jé,jé,jéééé! 🙂
Mmmmmm, mí nejoblíbenější vlasáči, největší ze všech,
jako IT kanclkrysa si lebedím u sqělého textu ctěné Evy a dovolím si dát odkaz na mé nejoblíbenější rámusily (IMHO největší konkurenty těch vlasáčů – naživo ty vlasáče dokázali převálcovat, ale ve studiu vlasáči neměli (a nemají ;-)) konkurenci) – v případě zájmu pustit, prosím pěkně NAHLAS:
https://www.youtube.com/watch?v=UDfAdHBtK_Q
A ještě jeden odkaz na ty, kam se možná alespoň načas přemístil duch těch vlasáčů:
https://www.youtube.com/watch?v=i7zR48zma_M
S přátelským zvoláním Jé, jé, jé (monarchistické heslo tentokrát vynechám)
Libor „Bilbo“ Kopp
děkuji za laskavé zhodnocení našich literárně hudebních snah a připojuji se ke zvolání “ Jé, jé, jé! “ 🙂
2 Eva B: THUMBS UP!
Ještě dodám, že s těmi rámusily hraje na bicí syn bubeníka oněch vlasáčů a že ho učil bubnovat původní (již žel nežijící, taky zbyli už jen dva) bubeník rámusilů.
Trošku vlezle si sem dovolím okopírovat můj přízpěvek z 18:49:
The Beatles si zahráli ve čtyřech filmech:
1. AHDN
2. Help!
3. Magical Mystery Tour
4. Yellow Submarine
A zdehle parodie – v celovečerním filmu si zahrál i George:
https://www.youtube.com/watch?v=S8ifa3wqqDE&pp=ygUPdGhlIHJ1dGxlcyAxOTc4
https://www.youtube.com/watch?v=xqca4qLzBDE&list=PL4fJeg9CXdTdBmbjElLQcGh4wFiXzdcgm
díky za doplnění, ctěný kolego 🙂
Pro t, kteří snad ještě váhají se sluší dodat, že oba žijící bývalí členové skupiny mají titul sir….děti se všem povedly chytré, nadané a úspěšné nejen hudebně, ale i v jiných odvětvích….např. v módním návrhářství.
Vím skupinu i písničku, text na hudbu fakt dobře sedí. Klobouk dolů.
díky díky 🙂
A taky je text velmi návodný! 🙂
No to dozajista 😀
Nápověda č. 3: Skupina si zahrála v celkem třech filmech, z toho jednom animovaném.
2 EvaB: Ve čtyřech, Magical Mystery Tour 🙂
A zdehle parodie – v celovečerním filmu si zahrál i George:
https://www.youtube.com/watch?v=S8ifa3wqqDE&pp=ygUPdGhlIHJ1dGxlcyAxOTc4
https://www.youtube.com/watch?v=xqca4qLzBDE&list=PL4fJeg9CXdTdBmbjElLQcGh4wFiXzdcgm
Dede a jak se momentálně mají obě šelmy? Rexův růstový problém se zatím úplně zastavil?
Deset hodin, čas na nápovědu č. 2: Členů kapely bylo původně pět, pak se počet ustálil na čtyřech. Ze sestavy zbyli už jen dva členové, oba dosud aktivní a úspěšní na sólových dráhách.
Teorii mám, ale je vratká. No uvidíme. Na tohle nemám talent.
tradicí jest neprozrazovat doslovně, víš-li, jen napsat, že víš 🙂
Vím a uhádl jsem teprve podruhé, za celou dobu co ty hádanky čtu.
to je ale bezva 🙂 máš nakročeno k dalším hadačským úspěchům 🙂
Nelze nevzpomenout jedné dámy z Institutu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, velice schopné a chytré matematičky, která opakovaně vyvolávala, že jí netiskne tiskárna. Měla ji vypojenou ze zásuvky, neboť tam zapojila větrák. A kdo za to mohl? Přece ajťák, ne? 😀
Tak v jedné firmě jim pravidelně v nějakou přibližně pravidelnou dobu nešel informační systém. Bylo posléze zjištěno, že server měli normálně v kanceláři zapojený do prodlužky.
Přišla uklízečka, prodlužku vypojila ze zásuvky, zapojila tam vysavač. Jak v kanceláři dovysávala, tak prodlužku zase zapojila zpátky. 😀
To si pamatuji – a pořád nemohli přijít na to, proč se to děje 😀 To je jako z Herriota, kdy vet řešil záhadu, proč je psovi nepravidelně divně a usíná uprostřed procházky… a pak přišel na to, že pejsánek ulizuje páníčkovi lék na bolesti – nasládlý sirup 🙂
Víš co, já jsem pracovala tři roky v sw firmě na horké lince. Byla tam tři čísla, ale většinou jsem to brala jen já 😛 Vypěstovala jsem si solidní psychickou odolnost (uměla jsem skrýt mnoho emocí, včetně záchvatu smíchu, ti lidé za to někdy ani nemohli:)) a alergii na telefonní zvonění:))
Zjistila jsem ovšem zajímavou věc. Když řekneš, že pokud na to nesáhnou, než dojede technik, nestane se opravdový průser, ke kterému mají našlápnuto, tak polovina na to stejně sáhla… a pak se moc divili:))
Horká linka nebo retence u mobilního operátora – to člověka silně zocelí 🙂
Velmi milé je když zákazník vyčká s nahlášením problému až těsně před dobu, kdy už chceš odejít. Věděl od středečního rána, že je někde problém, ale začal mu hrozitánsky vadit až v pátek odpoledne.
Popřípadě – taky skvělý zvyk – je problém s určitým zařízením v provozu a zákazník na to zařízení pověsí cedulky s nápisem „nefunguje“ a zcela samozřejmě očekává, že já, který se nalézám 1,5 km daleko o tom na své pozici vím a přečtu si to. A pak se vzteká že oprava trvala několik dní, když reálně byla na půl hodiny.
Jojo, ono je to vlastně jedno, jestli jsem ve vedlejší kanceláži nebo 500 km daleko. Prostě ten rentgenový zrak nemám. 😀
Ano…já mám samozřejmě zařízení nastavená tak, že hodně věcí mi na sebe sama napráskají automaticky generovanými emaily, ale jsou závady, které si autodetekovat nedokáží. A takovou vyhlášku pověšenou na zařízení já pak třeba zjistím až za několik dní náhodou, kdy tamtudy procházím za jiným účelem. Ale hlavně že si pak stěžují „nahoře“ že „ona mu ta oprava trvala 14 dní“.
Jj, také máme sledování. Přeci jen, když je tozstřel nejvzdálenějších kompů od sebe nějakých 1000 km, tak je to nutnost. 😀
No to rozhodně, pokud to máte i přes hranice. Já mám ten rozstřel jen asi 7 km (celkem 5 provozů, z toho dva docela velké), ale ne všechna zařízení tuto vymoženost mají a ta která jej mají taky nedokáží autodetekovat úplně vše.
no, do pátku už to pořádně uzrálo :-/ A ajťák je podle některých zakošů jasnovidec, takže ví a tuší, že se něco poondialo 🙂 zejména ta cedulka je asi vidět RTG zrakem přece 😀
No… :o))) už jsem je to z větší části odnaučil, ale občas se to ještě stane.
to je stejné, jako bych volala vetovi “ Pane doktore, náš kocour kulhá na levou zadní, to už víte, ne?“ 🙂
Spíš: „Pane doktore, tak co mu je? To nevíte že už tři dny kulhá?“
jooo přesně 🙂
Tak vtipné jsou i požadavky na věci, které jsou uživatelské, tedy uživatel by to měl umět sám, protože je to náplní jeho práce. Ve stylu „Potřebuji to nastavit od teď“. 🙂
A ten z třetí sloky je skutečný: přišel mail ve znění: „Dobrý den, pane L…, mě se zdá, že mě nejdou maily?“ Pokud si dobře vzpomínám, odepsal jsi zákazníkovi: “ Maily Vám jdou.“ a on na to: „Dekuji“ 😀 Problém mezi židlí a klávesnicí..
😀
Díky za chválu 🙂 Zkušenosti jsou Davidovy, jenom jsem je sepsala 🙂 Telefonát v 8 ráno v neděli byl opakovaně a vrčela jsem jako Ari, když chytne kost 😀
Nechápu, jak si to ti lidé vůbec dovolí. Přiznám se, že v mnoha případech své dotazy radši jen píšu do zpráv – přijde mi to zdvořilejší, pokud nehoří. A ono obvykle nehoří. Používám to i se svými veterináři – vím, že když volám, ruším je při práci s nějaký pacientem. A protože jsou to slušní veterináři (otec a syn), některý zavolá, jakmile mají volno. To mi přijde jako win-win.
Tak oni jsou schopní volat třeba i ve 4 ráno s tím, že jim nejde internet, i když internet jim dělá někdo jiný, ale ten by jim telefon nezvedl. 😀
nebo zvedl a poslal by je do pekel 🙂
náš vet má jenom pevnou linku – mobil dává jen stálým pacientům a těm, kteří mají se zvířátkem dlouhodobě léčené potíže. A zvykli jsme si, že buď může zvednout sluchátko a domluvíme se nebo nezvedne a zavoláme později. Ve velkých ordinacích mívají i asistentku, která zvedá telefony a když nezvedne, zavolá zpátky. Ti naši jsou jen dva.
Naši taky a pevnou nemají.
Po Rexových trablích už mám i soukromý mobil na veterináře – syna. Jen jednou jsem mu psala, když jsem nutně potřebovala vědět, jestli bude v ordinaci. Nikdy by mě nenapadlo jen tak volat.
v ordinačních hodinách jasně, když mají víkendovou pohotovost, taky OK, ale jinak – SMS je zdvořilá. Když je opravdová krize, volá se na všechny strany třeba ve 3 ráno a to se člověk nezlobí.
Asi poprvé vím!
Jé, to je pecka! Poprvé bez nápovědy! Poznala jsem hned u první sloky a prozpívala jsem se až na konec. Díky za prima start do nového dne! 🙂
P.S. Ano, jsou i takoví zákazníci.
Já ti závidím! Cítím ten rytmus, ale jako obvykle netuším. Chjo.
A jo, je to ze života:))
Termín ignorlist se mi pořád líbí! 😀
Gratuluju, já zatím vůbec netuším.