Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Dede: dostala jsem ze Zvířetníku za úkol připomenout, že všichni zájemci o Akci najdou nové informace na Hadech 🙂 Tak se tam mrkněte! 🙂
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Jak jste se včera bavili o tom objevování nové a neznámé hudby, pro mě je na to dobrá Pohoda v Trenčíně. My tam jezdíme (už od roku 2011) v podstatě „na blind“ a vždycky objevíme něco nového, neznámého a dobrého, tam se nejezdí na jména, ale na atmosféru. Něco podobného je Povaleč ve Valči u Karlových Varů, skvělý festival, tam už jsme taky párkrát byli. Nikoho předem vlastně neznáme a pak se nestačíme divit, kolik je u nás nových, dobrých a zajímavých kapel.
Roky jsme jezdili k sestře Danušce na Martina do sklepa, ale poslední dva roky tuto tradici už opustila. Ona upekla husu a uvařila bílé zelí, já dodala červené zelí a jedli jsme a radovali se až do večera se spoustou kamarádů. Mezitím jsme samosebou přivítala sv. Martina a připili si svatomartinským vínem.
Jinak u nás doma tradice svatomartinské husy nikdy nebyla. Husy jsme nechovali, a kačen jsme byli přejezení – už od hodů (konec prázdnin) jsme ji měli každou neděli. No ale včil si kačenku sem tam dáme, i když letos to bude domácí kuře! Na kačku dojde někdy v zimě…
https://www.rajce.idnes.cz/yga/album/2022-listopad-4-za-svatym-martinem
Ygo, tyhle fotky jsou prostě fantastický. To by byl fotočlánek jako víno 🙂 Lidi (opravdu umíš zachytit atmosféru), i ti koně. Za mě jednička s hvězdičkou 🙂
Ygo, krásné fotky, bezvadná atmosféra.
Na svatomartinskou husu jsem jednou nebo dvakrát pozvala MLP do restaurace v rámci oslavy jeho svátku, spíš z nedostatku jiných nápadů než jako že by to byla u nás tradice.
Doma husu nepeču, a pokud jde o kačenu, v obchodě specializovaném na drůbež kupuji jen naporcovaná kachní prsa a ty upeču nejdřív pomalu a v závěru přidám na teplotě, aby byla křupavá kůžička. Je to naše tradiční jídlo na 1. svátek vánoční, strávníci si to takhle pochvalují. 🙂 Nebýt k tomu knedlík, je to vlastně úplně dietní jídlo. 😀
Husu ani kachnu nejím ani nedělám, nechutnají mi, MLP si minimálně tu kachnu někde na služebce asi dá, nevím.
Nicméně na Martinské hody chodíváme, máme totiž kamaráda Martina, který je excelentní kuchař, a protože má svou hospodu, kterou provozuje jen tehdy, když na to má náladu, zrovna ty Martinské hody tam každý rok pořádá. My si tam vždycky většinou dáváme jen kaldoun a nějakou paštiku, chodíme tam spíš kvůli té atmosféře a lidem, co to vlastní a co tam chodí. Kabaret Špaček se ten jeho podnik jmenuje, je to na Kopečné 46. A hned vedle jsou Franck & Thierry, Francouzi s vínem, ti taky stojí za návštěvu.
P.S. Moc mě mrzí, že jsem prošvihla včerejší hudební téma, to by bylo něco pro mě, hudba je pro mě opravdu důležitá součást života. Tak si aspoň pusťte to, na čem jsme byli v pondělí s MLP a mojí nevlastní sestrou, krásné to bylo, moc: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14374239337-janacek-brno/32429131025/ – máme tu zrovna festival Janáček Brno, je výborný, v jeho rámci půjdeme ještě na další tři věci.
je fakt, že jsem čekala, jestli se objevíš. 🙂 A máš pravdu, hudba je důležitá, pro mě nezbytná. I když málokdy Janáček 🙂
Když já přes týden nestíhám, mám teď opravdu hodně práce.
A náhodou, Janáček, to byl rocker tehdejší doby, vždyť ty jeho věci se dají poslouchat doteď a jsou mladistvé, svěží a současné. A přitom jsou kolikrát starší než 100 let.
Ten odkazovaný koncert ze záznamu ČT byli Bamberci (Bamberger Symphoniker, najdi si něco o jejich historii, je opravdu zajímavá) pod taktovkou Jakuba Hrůši (je původně tady z Brna, je vynikající a poměrně mladý, je mu 42, jeden z našich nejlepších současných dirigentů – a ještě k tomu dobře vypadá) a hráli nejen Janáčka (od něj Tarase Bulbu, to byl poslední kousek koncertu), ale i Suka (Zrání – to se moc nehraje, protože to chce velké obsazení orchestru + sbor a je to moc těžké zahrát) a Dvořáka (klavírní koncert g moll – ten se taky moc nehraje, protože je taky moc obtížný pro toho pianistu, je to vlastně koncert pro dvě pravé ruce). No, krásné to bylo.
Jo a k tomu „rockerovi“ – poslechni si Glagolskou mši (Glagolic Mass) v nějakém dobrém nastudování a uvidíš, stačí předehra. Je to opravdu silné.
Janáčka nemám ráda. Podle mě ho buď miluješ nebo nesnášíš, nic mezi tím.
Hele, já ho taky ráda neměla, vůbec, ani trochu, stejně jako jazz, vždycky jsem se nad tím jen ošklíbala. Ono se k němu (i k tomu jazzu) musíš holt „proposlouchat“ a chvilku to trvá. Docela dobré je si o něm i trochu něco přečíst, třeba od Miloše Štědroně nebo (pro někoho překvapivě) od Milana Kundery – jeho otec byl velký znalec Janáčka (a taky k němu přivedl právě i prof. Štědroně).
Glagolitic, pardon. 🙂
Nebo Sinfoniettu, to je ještě větší nářez.
Když jeho muzika mi přijde jako skvělá věc třeba k filmu. On s ní opravdu dokáže kouzlit obrazy. Jenže já ho prostě nevydržím poslouchat. Ani nevím proč. nejdřív bych řekla, že si libuje v disharmoniích, ale asi to není ono. Nerozumím tomu, jen vím, že u něj vydržím jen omezený čas 🙂 Což nemluví o kvalitě jeho hudby, spíš o (ne)kompatibilitě s tím, jak vnímám hudbu já.
Jasně, v pohodě, já zas „nedávám“ nějaké věci, co se líbí Tobě (píšu podle včerejší diskuse, kterou jsem si přečetla až dnes), tam taky cítím určitou (ne)kompabilitu. 😉
No, jsme lidi, ne? Nebudeme se za to na sebe zlobit, ne? Každému se líbí něco jiného, a tak je to v pořádku, aspoň myslím.
P.S. Mně se třeba už snad 35 let líbí the Cure, teď zrovna vydali novou desku, prý je fantastická, ale nikomu ji nevnucuju, že jo.
https://www.youtube.com/watch?v=7BvcayRnpDE&list=PLxA687tYuMWid-bSDj9dAAnaMr2bM4FYK&ab_channel=TheCure-Topic
Bude svatomartinský chleba se sýrem protože se jde na túru a posvačit husu, tak se nehneme. :))
i tak možno 😀
Husu moc ráda nemám…jednou jsme byli v Poděbradech na skvělém Martinském obědě, kde připravili husí stehna se zelíčkem a knedlíky dvou druhů a tři druhy vína. Doma, jak David píše, ji nepřipravujeme. Mamka Maruška dělá skvělou kachnu s knedlíkem a zelím a my většinou když už, upečeme kuře a la kachna nebo na divoko ( zdroj na skvělé kuře je výše). taky jsme párkrát pekli krůtu z domácího chovu – ta malá sedmikilová s kaštanovou nádivkou byla na svátky + po-svátkový večírek, bylo toho tak akorát 🙂 jak tehdy kotě Pippi chtěla ulovit onu 17kilovou krůtu, než jsem převzala balík, už jsem vyprávěla 😀 tak z téhle krůty bylo mnoho nedělních obědů… i na kočičky se dostalo od krůty.
Hurááá ve 14 hodin opět https://www.youtube.com/watch?v=Y43XLVqjytQ ( Electricity ) 😀
Bezva 🙂
Husu jsem pekla snad jednou nebo dvakrát, dvojí zelí, knedlík houskový a bramborový. Bylo toho strašně moc, navíc na moje gusto moc mastný, takže už nepeču, stačilo 😀 . Kachnu u nás nejí nikdo. Pravidelně jsem dělala svatomartinské rohlíčky s ořechovou náplní. Letos taky nebudou, protože nemám ořechy.
Ani do restaurace na husu nechodíme, když už se někam vypravíme na dobrý jídlo, je to buď řecká restaurace, nebo nepálská (indická), to si pochutnáme.
Takže u nás budou letos svatomartinské řízky 😀 .
tak do těch rohlíčků dej tvaroh a hrozinky…;-)
v Ronově dělají s víceronáplněmi..ne jen ořechové..
U nás doma se nedělají vlastně ani husy ani kachny. Husu jsem pekla jednou (mám velkou troubu) a dopadleo to dobře. Jenže asi stačilo:))
Kachny jsem nikdy neměla ráda, dokud jsem tady na vsi nedostala kachnu po doma chovanou. Ta byla tak excelentní, že jsem pak zase nechtěla tu kupovanou a novou příležitost na domácí jsem už neměla.
Takže pokud nás někdy přepadne chuť na tučného ptáka, dáme si porci v dobré restauraci.
Za poslední roky tady u nás vznikla minitradice, že na husu do naší hospody přijedou spolu s námi i Martinovi spolužáci z gymplu, co žijí v Čechách. Konec konců, je Martina a Martin má tedy svátek 🙂
Já ráda chodím s nimi, ale málokdy na husu. Tuhle sobotu jdeme zase a zase asi jen ochutnám od Martina – večer hrajeme divadlo ve Velichovkách a po huse bych asi nebyla zrovna nejčilejší:))
Dede, pro excellentní masíčko a drůbež si posíláme s kolegy sem: https://eshop.nasehospodarstvi.cz/drubez/
mohu potvrdit, že kvalita odpovídá ceně 🙂
Díky za ten odkaz!
za málo 🙂
Dede, po huse a knedlíku se zelím bys mohla akorát tak sedět a dělat nápovědu…:-)
Pokud bych si mezitím nezdřímla:)))
a milí účinkující by mezitím hru přetvořili po svém 😀 a hráli by to až do Větru z hor i s obecenstvem 😀
Asi dvakrát ve vdaném životě jsem pekla husu. Zvíře to bylo obrovské a příprava byl vopruz
To bylo kdysi dávno, kdy jsem pekla i krůtu, ale tak velkým živočichům v troubě nefandím. Mám ráda domácí kachničku, ta je pro nás dva i ke snězení.
My jsme si dali místo husy kachnu se zelím a bramborovými knedlíky už minulou neděli. Teď budeme malovat kuchyň (vlastně celé přízemí RD), takže jsme si pospíšili. Husu nekupujeme, màme radši pěkně vypečenou kachničku.
V sobotu jsme pozvaní k synovi, do restaurace na husu nechodíme. Kdysi bývaly u tchánů domácí husy, kačeny i krůty. Mě chutná víc kačena, ale musí být vypečená, aby pod kůží nebylo sádlo. Nejlépe kačena, bramborový knedlík a červené zelí.
Husu neděláme. 🙂 U nás se pravidelně na hody dělá kachna. Když ještě žili děda s bábi, tak kachny byly domácí. Ale na tady na vesnici se občas husy chovaly.
Přímo svatomartinské se neslavilo, pokud má paměť sahá, tak nikdo z příbuzných nebyl CK úředníkem, takže tato oslava šla mimo nás a místo toho se držely hody.
Kachny nechci ani vidět. Kdysi jsem je chovala a množily se samy. Měli jsme jich najednou přes dvacet…a husu bychom jedli asi týden. Já nejsem moc masová.
No vidíš, já měla domácí kachnu jen jednou – a jak si to ještě pořád pamatuju! 🙂 Tak byla dobrá:))
Chodívaly jsme s dcerou a vnučkou pravidelně ne na husu ale kachnu. Až nám tuhle tradici přetrhl kovid.
Mám pocit, že jsem husu snad ani nikdy nejedla.
A letos si upečeme kuře ala kachna se zelím a br. knedlíkem. Se docela těším, jinak celý rok taková vydatná jídla nejím.
Krasne rano vsem pritomnym – dnes jsme v cele ctvrti opet bez elektriky a tim padem jsem jaksi bez karet bez pozice a bez napadu ozvu se odpoledne
Na husu nechodíme, jedli jsme ji snad jednou a nechutnala nám. Na Martina si doma upečeme kačenu, na JM je to slavnostní jídlo i na Velikonoce, hody a Štěpána. Tak jsem se ji naučila dělat dobře, protože rodina ji pekla tak, že mi nechutnala. Například babička ji měla skoro dušenou. Když se sádlo slívá, tak tak moc tučná není.
Není a dá se pěkně vypéct – naši měli na kachnu a vůbec drůbež litinové pekáčky, velký a malý, to snad bylo ještě po babičce/prababičce. Máme je doteď, jen v nich nepečeme, protože jsme si pořídili kdysi na Veselém kopci pekáč z kameniny s víkem. Je to legrační, protože jsem od té doby nemohla na toho tvůrce a prodejce nikde narazit…až najednou po letech na Fleru!
Husu nejím, ale pamatuji, jak jsme zapomněli vyndat husu z mrazáku a tatínek ji zmrzlou přeříznul na cirkulárce, neb celá se do kamen nevešla.
Kachnu nemusím, ale Bimbo ji miluje, ale tak párkrát do roka, protože mu moc dobře nedělá. Ona by teda neplechu nedělala, ale on si večer sedne ke kuthanu s chlebem a vyjídá drobky a hlavně to mastné. No a potom alespoň dva měsíce na kachnu chuť nemá.
Na martinskou husu jsme nikdy nechodili, ale moje nejstarší kamarádka měla s rodinou tuto tradici
husu jste měly u mne, ještě za Karolíny..a pak jsme na ní byly v Roztylech v restauraci a pak jsme jely k Bedě..to už snad ani není pravda….
To byla kachna v té restauraci, ne?
husa, Inuško,husa…
Husu (ani kachnu) nejím, jsou na mne moc tučné a není mi po nich volno 😉
Teda udělala jsem výjimku tuhle na soutoku, je tam taková šikovná restaurace dole ve Štěchovicích, jsem dostala chuť na neco nezdravého a dala si kachnu se zelím. A byla skvělá, maso pěkně vypečené.
Tak mám zase na pár let vystaráno.
Dobrá, tak se zeptám já 🙂
Děláte – chodíte do restaurace – na Martinskou husu?
Pro mě to byla po většinu života neznámá tradice, vlastně jsem si jí všimla, až když se z toho udělal marketingový tah 😛
A jo, občas na hudu zajdu. Málokdy. Nejvíc mi chutnala jednou v Kuksu, kde obrali maso upečené husy a zformovali ho do takového válečku (no, válce:)) Dobře se to jedlo, husa byla šťavnatá a snesitelně tučná 🙂
nechodím, nechutná mi tam, dělám doma svoji,na jablkách, k ní dvojí zelí a dvojí knedlíky..a kaldon…
nám teď stačí upéct stehna a zbytek si dáme na Štěpána…