Nebudu popisovat všeobecně, vezmu to jen z vlastní zkušenosti a ta zahrnuje kabriolet ze třicátých let. Jezdí se tedy jen od jara do podzimu, když teploty dovolí a neprší. Dá se natáhnout střecha, ale s ní je to nuda. Navíc spolujezdec musí občas ovládat stěrače – jsou mechanické, otočíte čudlíkem na horní části okna tam a zpět.
Tak hned z kraje si řekneme, že teploty jsou v kabrioletu staršího typu extrémní. Na rozdíl od moderních typů aut, kde skla jsou aerodynamicky umístěna a fouká na vás minimálně, ve veteránu je to úplně jinak.
Po ránu je prostě zima, a to i v létě. Pak se začne celkem rychle oteplovat, ale brzy ráno pochopíte, proč v autech vozívali deku. Nohy v silonkách nebo i bez nich mrznou rychle, protože proud vzduchu si dělá, co chce. A velmi slušné proudění vyrobíte i při padesáti kilometrech v hodině.
Takže ráno sako, svetr profoukne. Už dopoledne odkládáte vrstvy a v teplých dnech si v kabrioletu vyrobíte i úžeh. Jednou jsem se spálila fakt pekelně. Pokud má hodně pálit slunko, neberu si šaty s velkým výstřihem. Na druhou stranu šifonová halenka nesaje pot, takže se nespálíte, ale teče po vás pot jako hrom.
Brzy vám dojde, že klobouk je fajn. Sice si ho občas musíte přidržovat, aby ho nesfoukl vítr, ale má jinak velké výhody, viz poznámka o slunku. Nebo šála či šátek. Ten klobouk si můžete nasadit později, až dojedete na místo s davy diváků, ale je potřeba hlídat, aby vám za jízdy nevyletěl z auta. Viděla jsem a vlastnímu jsem v tom taktak zabránila.
V září jsem jela na závody do vrchu v zimním flaušáku až po kotníky, kostýmku, košili a litovala jsem, že nemám kotníčkové boty. Během dopoledne jsem odložila kabát, ale na trasu závodu jsem si sako zapínala, protože v těch autech vážně dost foukalo. A to bylo kolem 15 stupňů.
Takže až uvidíte filmy pro pamětníky, kde dámy v lehoučkých šatičkách kynou ručkou z autíčka a vedle nich sedí pán v obleku s vestou, snadno si představíte, jak komu z nich v autě bylo – podle počasí
Dede: Děkuju Matyldě, a vyhlašuju téma kabriolety a móda 🙂 jeli jste někdy v kabrioletu? Jak se vám to líbilo? Jak jste se při té příležitosti oblékli? Měli byste rádi svůj kabriolet – pokud byste na něj měli garáž? 🙂
Vy jste se prostě narodili moc pozdě – vy patříte do První republiky do vily pana sekčního šéfa nebo tak podobně. 🙂
V kabrioletu jsem nejela, ale sestra vloni na dovolené na Sardinii jo. Jela tam s rodinou své mladší dcery (+ dalšími kamarády) a její tchyní. Měli objednané autíčka a jedno z nich bylo kabrio. A jaksi nikdo se do něj nehrnul – tak padl na babičky. Zatímco všichni ostatní se dusili v sedanech (bez klimatizace), babky v otevřeném kabrioletku ladně kynuly ručkama mladým Sardiňanům, kolem nichž prosvištěly…
to je super 😀
Dede mas na mailu Hadanku na zitra smajlik
Matyldo, máte překrásné autíčko a dokonce celý prvorepublikový šatník jehož obsah vám oběma fakt sluší. Mně i sebemenší ofouknutí nedělá dobře, takže bych jezdila zabalená do deky, na hlavě závodní koženou kuklu a odpovídající brýle 🙂
Moc pěkné, děkuju za hezký článek a zajímavé postřehy.
Všechno už bylo řečeno: panu továrníkovi (či sekčnímu šéfovi nebo panu ministrovi) s chotí dokonale sluší jak prvorepublikový šatník, tak kabriolet.
Matyldo, fotky jsem už viděla už viděla na FB. Manželovi rodiče měli červenou Aerovku, ale její fotky máme pouze v černobílé gotografii.Tohle je co za auto?
Singer 9 Roadster.
Ráda jsem se na něj koukla, je to moc hezké autíčko. A tobě (vám oběma) to sluší!
Klobouky do kabrioletu i jiných vozidel, jakož i na akce všech ročních období a témat zhotoví excelentně paní Meluzína: https://www.meluzina.cz/section/hlavni-stranka 🙂
Ta prostě umí!
toto je aktuální úlovek na Festival čokolády, na kterém jsme byli 🙂 https://davadu.ugandalfa.cz/galerie/picture.php?/5169/category/132
a tady hlídá klobouk pro paní Wonka ulovené čokolády 🙂
https://davadu.ugandalfa.cz/galerie/picture.php?/5171/category/132
Je hodně netradiční!
díky, jeden jediný kupón právě jen na jeden klobouk..tak se Bára inspirovala nadcházejícím festivalem 🙂
Pěkný Samhain všem Keltům, dětem draka 🙂 Chlapi stromy statný, ženy květiny přenádherný… Keltskej osud máme, barbary v nás nespálí slunce ani mráz 🙂
❤️
Matyldo a Mušketýre, moc Vám to oběma sluší a máte skvostné červené autíčko! Hodně šťastných kilometrů a báječných zážitků na veteránských srazech 🙂
díky 🙂
Matyldě to sluší a Mušketýrovi taky..po kabrioletu netoužím..chtívala jsem Velorex..ale už mne to přešlo 😀
Velorex mezi mé touhy nepatřil 🙂
tak já tehdy byla malá holka..se mi to líbilo…:-D
Och och! Mít vaše vozítko masku BMV, tedy dvě štíhlé elipsy postavené na hlavu a být bílé (tedy tenkrát), zaslzela bych. Po naší emigraci zmizelo kamsi, asi do světa a kolikrát si říkám, kdo se z něho těší. Je mu přáno!
Všechno co popisuješ důvěrně znám, zvláště z jízd do Ronova, kam jsme dojíždêli za mlp maminkou. Tedy lépe řečeno do Bousova, který je coby kamenem dohodil. A bez klobouku, sousedky by klobouk neunesly. I v Praze nalezenou kočičku jsem měla při jízdě na klíně. Jo, byl to čas jahod a malin nezralých.
Mmch, má vaše auto také dřevěný volant? Náš bavorák ho měl, krásně naleštěný a auto jsme zamykali tak, že se odmontoval a doma pověsil na zeď jako obraz. Matyldo, kdybyste na vašich setkáních někde takové autíčko, kabriolet BMV z roku 1927, koupený tenkrát z jakési stodoly za Prahou za celých 2.500 Kčs!!, zahlédli, uděláš mi radost, když ho vyfotíš. Na věci se neupínám, ale tohle bylo přece jenom naše první auto a už tenkrát jsme s ním budili pozornost. 🙂
ty jsi s Bousova jako Jirka Schelinger? Já nyní žiju v Ronově n.D. a v Bousově máme hodně kamarádů a soudružku učitelku Zemanovou…
Já ne, ale manžel tam žil od svých osmi let. Zmizel zase zpátky do Prahy až na vysokou. Znám jenom pár jmen z nedělních povídání kolem stolu, Kutílkovi, Babčických, Procházkovi, Vodičkovi…
He he, jednou jsme se nepohodli kvůli, jak jinak, psovi, kterého vyhazovali na dvůr, tak jsem se sbalila a oknem utekla právě do Ronova. A demonstrativně jsem tam šla do hospody na oběd, jakože se v Bousově nenajím. Asi jsem byla taky pěknej dáreček!
tak k těm prvním se teď hlásím…co se o nich povídalo u stolu:-D
Dřevěný volant, je to nějaká pryskyřice. Taky je to rok 1939…
Je to krása – autíčko i móda.
Já kabriolet – elegantní bílou aerovku jen zdobila na svatbu pro kouzelnou nevěstu
Děkuji za krásné povídání.
Aerovky jsou krásné 🙂
Jo, ke kabrioletům.
jela jsem jen v jednom, když jsme si ho půjčili na dva dny v Nice. Dostali jsme ho bez příplatku, protože Martin si byl půjčit auto zrovna v den svých narozenin. Modrý moderní Mercedes. Úžasný!
Jenže. vyjeli jsme po promenádě a už dopoledne bylo třicet stupňů a teplota ještě stoupala – to byla horká vlna i na Provence. Měla jsem hedvábnou šálu jako ochranu před sluníčkem – v moderních kabrio moc nefouká. Ovšem jak jsme popojížděli v nekonečn é koloně po promenádě, bylo mi jasné, že úžehu (úpalu? nikdy nevím:)) neujdu, pokud nezvedneme střechu. Když jsme vyjeli z města a jeli do hor, bylo to lepší. Už proto, že jsme zrychlili a trošku nás to ochlazovalo.
bal to pěkná zkušenost, ale utvrdila mě, že pro nás (na severu pod horama) by to auto moc často použitelné nebylo – na rozdíl od Matyldy a jejího žhavého jihu 🙂 Což nevadí tomu, aby po něm Martin netoužil:)) Jenže nemáme garáž. Mít ji… asi už nějaký kabriolet máme 🙂
No, někdy je to náročné, když je vedro 🙂
Jste úžasní! Když vezmu, že Mušketýr dal to auto dohromady v podstatě vlastníma rukama… klobouk dolů.
Tobě sluší prostě všechno – od gotiky dál:)) Ten klobouk je parádní a dokonce vypadá skvěle i k brýlím, což není úplně běžné.
JJ má pravdu s tím poirotovským vzhledem u Mušketýra:)) Jo, a jako pan továrník s chotí byste snadno prošli 🙂
Se taky snažíme, abychom na tu první republiku vypadali 🙂
a opravdu vypadáte – jako pan továrník s chotí!
V kabrioletu jsem zrovna nejela. Ale během jedné letní dovolené na ostrově ve Středozemním moři jsme si na pár dní půjčili otevřený džíp. Zkušenosti podobné – po obědě nelze sednout na rozpálená sedadla ( a my jsme se předtím divili, proč ostatní na ně kladou ručníky..) a o spáleninách ani nemluvě. A jak jsme byli večer báječně obalení prachem, který se na namazanou kůži lepil…..
Ano, sednout si na rozpálené sedadlo je fuj…
No a co opevnit klobouk lehkým šálem?
Jinak to nemá chybu a fandím každému, kdo má koníčka a plně se mu poddá.
ale ne dlouhým, mohla by pak konkurovat jedné známé tanečnici…
myslím Isabelu Duncanovou….
Ano, tak takhle bych dopadnout nechtěla…
Aha, tak mě napadlo to samé níže.
Vypadáte oba úžasně!
Mimochodem, ještě dneska některé klobouky mají očka na gumičku nebo jehlici, kterou se mají připevnit na drdol 🙂 praktické!
Chtělo by to ten drdol- mně dlouhé vlasy nenarostou.
Říkala jsem si, proč v některých starých vyobrazeních má řidič kuklu a něco jako leteckou kombinézu. Ostatně, motorkáři se taky musí pořádně odít.
A celou dobu jsem čekala, kdy zmíníš šály, které sice můžou efektně vlát z auta, ale potřebujete na každou jízdu novou… jako piloti a jejich kdysi dávno bílé šály 🙂
Vlajou, ale musí se pořádně uvázat 🙂 Kuklu mám taky, ale jaksi mi nesluší- no a já potřebuju dioptrické brýle, takže ty dobové mi jsou k ničemu. Kája oblibuje lehkou cestovní čapku, klobouk si bere až na místě 🙂
Na šálu pozor, ať nedopadneš jako Isadora Duncan. Radši nenosit.
Jej, to mě ani nenapadlo, to je taky docela horor :-/
Šály pilotské mají tu vlastnosti, že jejich praní nosí neštěstí. U těch pak asi nechceš, aby ti vlétly do pusy
Dede, počítá se jako kabriolet valník? V tom případě jsem jela, detaily oblečení bych raději vynechala, bylo úměrné okolnostem – zemědělství, dřevorubectví… 🙂
A mít kabriolet – to je jako mít koně. Líbilo by se mi to, ale v tomto životě to nebude.
Ehm, myslela jsem si to taky 🙂 Stačí se odstěhovat někam, kde máš garáž 🙂
Hezký Samhain všem Keltům a ostatním přeji krásný den.
Musím říct, Matyldo, že v tom klobouku, co jste k němu koupili auto stejné barvy, jsi k nepoznání. Tedy sluší ti to, ale váhám, jestli tu dámu znám. Mušketýr zase vypadá velmi… poirotovsky? Nebo jako pan továrník. A nad autíčkem se rozplývám zvlášť. (Kde je fotka motoru? To musí být teprv nádhera.)
Jinak ještě k těm filmům pro pamětníky – zvlášť pokud má v autě probíhat konverzace, je často poznat, že vozidlo neopustilo svůj podstavec ve studiu. Ale to byla doba, kdy filmové triky byly ještě mladé…
Tu dámu znáš, tenhle klobouk má tu výhodu, že se dá nasadit tak, aby držel fakt dobře a stačilo ho přidržovat dvěma prstíky- obvykle tak klobouky nenosím, proto tě matu 🙂
Já si tě vůbec nějak nevybavuji v klobouku. Ale vypadáš v něm dobře.
Hezký Samhain 🙂 budete slavit?
Tak trochu a přiměřeně, možná a snad, anebo taky ne, ještě nevím. Rozhodně ale nebudeme slavit Halloween, ten svátek mě fakt neoslovuje.