Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Deník Dagmar Ruščákové o zvířatech a lidech
Vydavatel: Ing Dagmar Ruščáková
ISSN 1805-0107
Vychází ve všední dny.
Šéfredaktor
Dagmar Ruščáková
(Dede)
Redaktor a webmaster:
Andrej Ruščák
(andrej.ruscak@outlook.com)
Loga:
Marek Ruščák
(marek.ruscak@outlook.com)
Všechna práva vyhrazena, použití článků či jakéhokoliv zde publikovaného textu či jeho části je možné pouze se souhlasem redakce a autora, vždy s uvedením zdroje.
Copyright © DeDeník, 2014
Oblíbené filmy asi moc nemám. Respektive tak oblíbené, že bych se na ně byl schopný dívat kdykoli a v téměř jakémkoli počtu opakování.
Spíš mám filmy na které se podle nálady podívám rád opakovaně. Jiné mi stačí vidět jen jednou.
Z oblíbených režisérů mám třeba Ridleyho Scotta, Christophera Nolana, Scorsseseho, Larse von Triera, Paula Verhovena, Spielberga a hromadu dalších. 🙂
Oblíbené filmy, to je bezva téma!
Mám ráda filmy se silným příběhem, z našich Je třeba zabít Sekala nebo Želary.
Romantické příběhy, jen pokud mají vtip a švih, jako Pretty Woman nebo Notting Hill.
Filmy s charismatickými herci : Belmondo – Muž z Acapulca, Zvíře. Paul Newman (ach, ty modré oči! 🙂 ) a jeho Frajer Luke, Hombre a nejlepší ze všech Podraz.
Příběhy o psech, koních, případně jiných zvířatech – obávám se, že tady mám asi laťku poněkud níž než u ostatních žánrů 🙂 , i když i tady se samozřejmě najdou perly (Lassie se vrací, Fany, Bílý tesák).
Z hudebních filmů Bohemian Rhapsody, Fantom opery, My fair lady, Walk the Line, Osobní strážce.
A další – Dannyho parťáci, Hanebný pancharti…
Na Vánoce jasně Láska nebeská a Anděl Páně.
Mám moc ráda filmy s Oldřichem Novým, ale musela jsem k nim dorůst, pamatuju si, jak jsem nechápala, že se babičce a mamince líbily. Taky filmy s Belmondem, téměř všechny.
Film Dobrodruzi s Lino Venturou, Delonem a Joannou Shimkus.
No a jeden z mých nejoblíbenějších Nedotknutelní.
Pozdě, ale přece, dole jsem se trochu zapojila, ale pokud jde o moje nejoblíbenější filmy, tak cokoliv od Tarantina, od amerických Italů (třeba Scorsese, Coppola i s dcerou – btw. víte, že „hrála“ toho chlapečka, kterého křtili v Kmotrovi?, byly jí asi 3 měsíce), samozřejmě, že Pedro Almodovar, toho fakt miluju, podobný oblíbenec je Woody Allen (od toho máme doma všechny knihy, které tu vyšly, překládal buď Michael Žantovský nebo Dana Hábová), taky bratři Coenové nebo Lars von Trier. Jo a taky Jim Jarmusch. Největší rodinný miláček (i náš, i dětí) je ovšem Wes Anderson, toho máme rádi opravdu hodně moc.
No, určitě jsem na řadu oblíbenců zapomněla, to byl jen tak první nástřel. Filmy jsou kromě knížek a hudby můj největší koníček.
Ale kromě níže už zmíněné Magické hlubiny ještě 2001: vesmírná odysea, Volání netvora (ne Dede, to není horror ), japonský film Kairo (to už horror je). Jo a na Vánoce pak Vánoční koledu, tu verzi s Patrickem Stewartem. Ten příběh se mi obecně hrozně líbí.
The Big Blue (u nás jako Magická hlubina), ale jen plná verze. Ta zkrácená, která běží občas v českých tv ne, protože v ní chybí podstatné věci, díky kterým závěrečná scéna odplavani s delfínem začne dávat smysl, nebo famózní scéna opileckého tance v hlubinách, apod.
Nej je pro mne Hříšný tanec, ten jsem viděla snad 50x a až ho budou dávat, budu koukat zas ( MLP klepne 😀 ). Další taková oddechovka je pro mne Angelika, jedno, který díl. Na to jsme chodili do letního kina, to byla teprve romantika !
Na Sofiinu volbu jsem se ani koutkem oka nekoukla a knížku neotevřela. Prostě nemůžu.
Nebožtíci přejí lásce – to je snad jediná komedie. která mě opravdu pobavila a taky filmy s Pierrem Richardem – např. Velký blondýn s jednou černou botou.
Jinak nemusím komedie, přijdou mi trapný a marně hledám ten humor, a z duše naprosto nesnáším grotesky. Nechápu, proč ze sebe dva (nebo kolik) zřejmě docela inteligentních lidí dělají debily a další zástupy se tomu smějí. To je nad moje chápání. Můj druh humoru je zřejmě někde jinde 😀
Hříšný tanec jsem viděla mockrát, ani to nespočítám a preferuji originál s titulky, protože v českém překladu jsou některé tak hrozné ptákoviny, že z toho vzteky vrčím 😀
A když navazujeme na včerejší pracovitou debatu, nesmím zapomenout jeden z mých nejoblíbenějších filmu, Starci na chmelu, jak jinak 😀
Ty já právě neodlupuje, protože chmelová brigáda by vopruz. Tenkrát ksme čekali ručně, šišku po šišce. Než jsme naplnili věrtel, to byla doba. Ještě neexistovali kombajny. Poprvé jsme dokonce sklízeli chmelnici, kterou povalila bouře. Štoky jsme tahali po zemi… Takže tento film neee
Film taky zrovna moc nemusím, ale na česání chmele, ruční, jak jinak 😀 ,vzpomínám ráda. Jako malá jsem chodila s mamkou, to se s ostatníma semlelo snad všechno. Potom s kámoškou, brzo ráno, ještě za šera, abychom stihly odpoledne koupaliště 😀 Takový spadlý chmelnice, nebo chmelnice jednoročky, to byl opruz, ale zohledňovali to a platilo se víc za věrtel.
ono tedy, jak já to vnímám, o chmel jako takový jde až někde v desáté řadě, ale kdo jednou zažil chmelový opruz, tomu Starci na chmelu fakt nemůžou dělat radost, to chápu 🙂
Zažila jsem opakovaně všechny typy chmelových opruzů (včetně těch jarních), ale ve filmu mi to nevadilo 🙂 Koneckonců, o ten chmel tam moc nešlo a pak, trhal ho někdo jiný! 😀
přesně 🙂
Přidala bych Kdyby tisíc klarinetů 🙂
U nás doma je oblíbený „vánoční“ film Život Briana.
Pánové z Monty python v něm předběhli dobu.
Viz: nemůžeš rodit děti, jsi chlap, ano, ale chci mít právo …
Monthy Pythons byli a jsou geniální 🙂
Tak on je to i „velikonoční“ film, že. 🙂 Pamatuju, že kdysi v pravěku jej dávali snad několikrát o Velikonocích na ČT2.
Jo jo, asi dvakrát. Je geniální.
Tady ho vždycky o Velikonocích dávají v Kině Art, lístky se špatně shánějí, pokaždé je hned vyprodáno.
zajisté patří jak k Vánocům, tak k Velikonocům 🙂
Miluju film S tebou mě baví svět, Vesničko má středisková, Ženy v pokušení a ještě pár dalších. Ty můžu vidět pořád dokola. Z cizích třeba Policajt nebo rošťák, Někdo to rád horké, Lepší pozdě nežli později … z Harryho Potera první dva díly. A mám moc ráda vánoční filmy, ale jen v “pravý čas”.
Láska nebeská 🙂 Hugh Grant, jak objíždí celou čtvrť a hledá svoji asistentku, neboť poznal, že ona je ta pravá! a Zázrak na 34. ulici, jak starou verzi, tak i tu novější Zázrak v New Yorku, která téma pojala tak, že starý pán je skutečně Santa. a Myšák Stuart pro nás romantiky!
Jo, Láska nebeská je taky moje oblíbená. Vždycky v prosinci si ji musím pustit. MLP ji naopak nesnáší, ani nevím proč.
může jít do vedlejší místnosti a pustit si tam do sluchátek třeba…Jiřího Bulise, co mě tak hnedka napadá nebo Rybičky 48 nebo Progress 2 🙂
On tak leda toho Bulise, zbytek opravdu nevyhledává. Jak ho znám, stejně by to byl nějaký Janáček…
Oblíbené filmy? Limonádový Joe, Fantom Morrisvillu, Mazaný Filip a z amerických třeba Klub odložených žen (knížka je o něčem jiném). Mám ráda pohádky i kreslené, trochu se peru s těmi moderními. Ale zas třeba Pyšná princezna nebo Princezna se zlatou hvězdou mi dneska tak skvělé nepřijdou, i když je spousta lidí miluje. A miluju Pána prstenů a první čtyři díly Harryho Pottera. Nejradši ale mám ten úplně první. Blíží se Vánoce, tak se těším na Anděla Páne, Polární expres a Vánoční koledu…..
Pán prstenů je best of best, za mne knihy v mnohém překonal. První díl Harryho Pottera je nejlepší, všechno do sebe dokonale zapadlo. Vizuální stránka, atmosféra filmu, herci.
Jóóó, Limonádový Joe!!! „Je ťu někďo? Dobří lidé dědečku.“ Padouch Kopecký a Olga Schoberová…
a natočený je na Mořině a okolí, lom Velká Amerika. Řekl jste fuj, cizinče? Řekl jsem fuj. Fuj Kolalokově limonádě! Šílenec! Anarchista! 🙂
Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina 🙂
Můj bože, můj bože, ta se loká,
tahleta božská Kolaloka! 😀
Dnes už moc filmová nejsem. Kdysi jsem milovala filmy s Belmondem. V tom zavřeném, ostnatým drátem obehnaném domově jsem měla možnost se zábavně kouknout do světa.
Nebo animáky z dílny Walta Disneye (ty mám ráda do teď). Taková předválečná Sněhurka, to je něco! Nebo Popelka.
S Meryl Streep Vzpomínky ba Afriku, na opačném spektru její tvorby Mamma Mia! Před pár lety jsem u filmu při strhujících písničkách Abby i tancovala po obýváku, k údivu mého muže 😀 .
Belmondo, to byl muž, jak má být. Policajt nebo rošťák je zásoba hlášek – Tlusťochu, zaplať! V hotovejch 🙂 On byl skvělý ve všech, i ve vážnější poloze.
Viděla jsem jeho poslední film Muž a jeho pes.
Belmondo tam byl ve vážné poloze, moc nemluví a hraje očima a mimikou. Smutně krásný film.
On uměl hrát cokoliv..vždycky skvěle.
Jojo, časy jsou zlé, Kamile.
Mimochodem mě napadlo jedno aktuální – máte rádi Halloween? tedy v té podobě, jaká je u nás?
Úmyslně to nedávám do souvislosti s Dušičkami, to je prostě jiná liga v takřka stejný čas 🙂
Halloween mi nevadí, ale nijak ho zvlášť neprožívám.
Máme doma keramickou dýni a do ní dáváme vánoční řetěz světýlek. Vypadá to hezky.
Na Dušičky pozor dejte, do mechu v lese si nelehejte 🙂 Světy se prolnou na Dušičky, tak zůstaňte doma a zapalte svíčky! Hned si ji jdu pustit.
Moje maminka by dnes měla 96 narozeniny… řekněte sami/samy, kdo z nás to má, maminku narozenou téměř ve Svátek všech svatých?
Je roztomilé, že kostel v Hradčovicích ( farnost, kam spadají Drslavice) je zasvěcen Všem svatým, takže tam slaví hody kolem Halloweenu 🙂
A my si děláme oslavy Halloweenu po svém – celý podzim je výzdoba, dýně, kvítky, pavučinky, zápichy s xichtíky a černými kočkami a většinou je večírek: oheň v krbu, víno, sýr a klobásky, Šárka vždycky upekla strašidelný dort. Nejde zapomenout, jak jednoho roku další kamarádka Pája zlomila nůž o nepečený dort…to nedokáže ani Chuck Norris 😀
😀 Z čeho byl ten nůž?
Vlastně mě nenapadlo, že by mohl být kostel zasvěcen Všem svatým 🙂
Moje babička holdovala svátečním dnům 🙂 Narodila se prvního máje a umřela 28. října… 🙂
Babička to měla taky pěkně nařádkované 🙂 Ano, je to tak…farníci slaví nonstop jaksi 🙂 to máš hody, Dušičky, někdo i Halloween…a švagr se narodil 7. listopadu 😀
Nůž byl normální nerezový, Pája zakrojila silou lví a nožík udělal RUP a byl vejpůlky. Tím pádem si Pavlínka vysloužila indiánské jméno Zlomila nůž o nepečený dort 😀
😀
Můj muž je prvního listopadu 😉 .
Halloween vidím jako den, kdy se prolnou ty světy, jak píše EvaB. Je to svátek s úplně jiným nábojem než naše ubrečené Dušičky. Ty mám mimochodem za sebou v pondělí. Jeden hřbitov za sluníčka a druhý potmě. Brněnský ústřední hřbitov silně šetří na veřejném osvětlení, tak většinu cesty jdete jen ve světle svíček na hrobech. Mám to tak ráda.
Halloween je o světě za tím naším a nic proti němu nemám.
Jednou jsme byli okolo Halloweenu a Dušiček v Nasavrkách.. tam se to prolíná jedna báseň. Na křesťanském hřbitově svítily mraky svíček a míhaly se stíny a nad loukou s menhirem se ploužila mlha. My v gotickém, naši kamarádi ze mlýna taktéž…
Do Nasavrk jezdí „dělat Kelty“ moje kamarádka (a „spolumajitelka realit“, tj. že spolu máme zahradu) s rodinou, už docela dlouho. Jezdí tam i přes rok, docela je to baví.
Halloween nemusím jako komerční svátek. Pálení svíček, či ohňů v tomto čase má u nás delší tradici než křesťanská Památka všech zesnulých.
Jedná se zase o prolnutí pohanských a křesťanských světů do jednoho.
Dušičky jsou, ve dtřední Evropě, slovanskou konverzí keltského Samainu. Z této doby pochází také pálení svíček jako připomínka zemřelých, že jsou stále s námi. Ty následně splynuly právě s Památkou všech zesnulých, kterou slavíme 2. listopadu.
Halloween jako svátek byl do USA importován z Irska jako právě konvertovaný keltský Samain do křesťanské podoby. Zřejmě to víte, ale Halloween je vlastně zkratkou All Hallows‘ Evening. Tedy předvečer všech svatých. Proto Halloween připadá na 31. října, neboť na 1. listopadu připadá křesťanský svátek Všech svatých. 🙂
V Mexiku zase probíhají v tuto dobu např. Día de los Muertos (Den mrtvých) nebo Día de Todos Santos (Den všech svatých), který je zase propsáním Aztécké/Mayské kultury do křesťanské. Viz např. kreslený film Coco. 🙂
Mexický svátek se mi velice zamlouvá jako připomínka toho, že dokud na své předky vzpomínáme, jsou s námi stále. Film rozhodně stojí za vidění, je barevně skvostný a téma je zpracované dokonale. včetně písniček 🙂 Vzpomínku máš ( Remember me) je tak dojemná.
Coco je moc prima film. Jednou jsem si nemohla vzpomenout na název a přejmenovala jsem ho na Ňaňa. Od té doby mu jinak neřekneme 🙂
to je kouzelnýýýýý
Halloween neslavíme, výzdobu neděláme, ale shodou okolností budeme o víkendu mít už potřetí dýńovou polívku, pořád se nám nepřejedla.
Krásné téma.
Filmy s manželem máme moc rádi.
Naše oblíbené
české
Světáci – bomba viděla jsem to snad milionkrát a pokaždé se pobavím.
Láska jako trám – pan Pivec i paní Šejbalová jsou tam skvostní.
Muži v naději a Ženy v pokušení – nemá to chybu
světové
Včera, dnes a zítra – Sophia Loren a Marcello Mastroianni jsou v tomto filmu naprosto úchvatní.
Nebožtíci přejí lásce -Jack Lemmon a Juliet Mills jsou neodolatelní.
A nespočet filmů s Meryl Streep. Viděla jsem skoro všechny a mám je na DVD.
Jen na jeden její film se nemůžu podívat, i když ho mám na DVD. Je to Sophiina volba. Na to nemám.
Míšo, myslím, že s tebou bych do kina klidně šla 🙂
já taky a Sophiinu volbu bych vynechala též…. i jako knihu.
Já jsem tu knihu četla. Bohužel. Je skvělá, ale tím strašnější.
no právě…přečetla jsem jen výtah ze čtenářského deníku odvážnějšího spolužáka a nemohla jsem se dost dlouho podívat ani na německý nápis 🙁
Knížku jsem četla, filmu bych se bála.
Vzpomínky na Afriku, naprostý skvost!
Já byla v těch místech, kde to natáčeli, ale úplnou náhodou – jela jsem na pracovní školení o slintavce a kulhavce a pořadatelé toho školení nás tam pro zpestření vzali. Krásný film a Meryl mám taky moc ráda.
tak to je naprosto skvostné prolnutí žánrů 😀
Nejsem filmová, ale přesto těch filmů, které mě zaujaly, je opravdu hodně. Jen teď mám v hlavě jeden… a to Noc na Karlštejně.
Ke konci byly právě písničky z tohoto filmu – s navazujícími dialogy – něco, co taťku těšilo. Takže jsme to poslouchali zas a znovu pořád ❤️ Mám tak ten soundtrack momentálně mezi oblíbenými…
Jinak nemám ráda horory a nemám ráda trapné filmy. Bohužel spousta českých „hořkých komedií“ mi zapadá do té trapné kategorie. Neříkám, že ty filmy jsou špatné, jen nejsou pro mě.
Noc na Karlštejně…nostalgie a srdeční záležitost přesně z téhož důvodu, jaký píšeš, Dede 🙂 Byla jsem s rodiči na premiéře v roce 1973 a dodnes si vybavím, jak to bylo báječné. Ten film miluju a hlášky používáme 🙂 Ono jak jinak, když je jedna narozena v Berouně 🙂
Tak dneska já: navážu na včerejší debatu a nahodim téma Oblíbené filmy