LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Mamut: Z mého života (3)

Poslední díl letošních drabblat z mého života 🙂

 

 

 

Zpěváčci

 

Napsal uživatel mamut dne 19. Duben 2024 – 8:12.

Fandom:

Ze života

Úvodní poznámka:

„Poslyš, je mi nějak divně.“
„Jak divně?“
„No já nevím, ale něco je špatně a doktorka říkala…“
„Tak se obleč, zajedeme tam.“

Drabble:

Ten den byl celý nějaký pošmourný. Na zemi ležel sice sníh, ale špinavý, ošlapaný.
Obloha se skryla do cárů šedé, takže nikdo nevěděl, jestli začne sněžit nebo pršet. Taková ta vlezlá zima.

Už tady ležím přes hodinu a pořád nic nevím. Za okny stromy hrozí svými černými prázdnými větvemi.
A pak se víc zaposlouchám.
Přes brumlání přístrojů a tichý šepot srdíčka je zvenku slyšet hlasy ptáků.
Malí nepatrní, ukrytí před zraky všech, slibují, že bude dobře, že všechno dopadne jak má.
Ten zpěv mne uklidňuje, myšlenky se mohou soustředit na to, co přijde.

O několik hodin později: „Máte kluka, maminko.“

Závěrečná poznámka:

Prohrabávala jsem šuplíčky svých vzpomínek, když mne ráno přivítalo takové krásné cvrdlikání.
A v tu ránu se o své místo přihlásila ta z nejsilnějších, až vám na chvíli sevře srdce. Druhý syn se narodil o dva měsíce dřív a hodně nemocný. Ale měli pravdu – dopadlo to všechno dobře.
Děkuji vám, zpěváčci.
https://www.youtube.com/watch?v=Ii4pQC1xWLk
https://www.youtube.com/watch?v=4RPTd0M1OJk
https://www.youtube.com/watch?v=PCuhsqHtH38

Téma:

DMD č. 19 pro 19. 4. 2024. Téma: Hlasy

 

 

Karel a Karel

 

Napsal uživatel mamut dne 19. Duben 2024 – 21:59.

Fandom:

Ze života

Úvodní poznámka:

Pro tenhle úkol jsem se vrátila na náš kouzelný výlet do Francie.
Využili jsme možnosti a přidali se k našim žákům z Praktické školy.
Kolegyně jely jako dozor, my dva s mužem a další naši spolubojovníci jeli na dovolenou.
Tak co si o nás asi mysleli Karel a Karel 😀

Drabble:

A jsou tady, další.
Vždycky se nahrnou, hlasitě překřikují, jen aby dokázali, kdo je víc.
Ani jazyky neumí, natož chování.
Co teprve tahle banda.
Ještě s sebou berou ty divný děcka. Hýká to, kýve se to, furt se tlemí.
Nakonec mi poslintají autobus.
Já to uklízet nebudu.
Týden ve Francii, no to bude.
„Tak vážení. Já vás tady vítám za dopravní společnost Traveles a budu vás celý týden vozit. Na výlety, na nákupy, ale teď hlavně na Azurové pobřeží. Prosím, račte nastupovat.“

Ve Francii je krásně.
Tady jezdím moc rád.
A ty děcka jsou docela fajn.
„Nastupovat! Příští zastávka Monako.“

Závěrečná poznámka:

původní drabble: https://sosaci.net/node/46061

Téma:

DMD Bonus č. 5 pro 19. 4. 2024. Téma: z jiného úhlu pohledu

 

 

Aspoň na chvilku zastavím

 

Napsal uživatel mamut dne 19. Duben 2024 – 23:03.

Fandom:

Ze života

Drabble:

Kapitola sama pro sebe jsem ve svém životě já.
Tak zrovna tento týden.
Ve škole se chystáme na výročí 60 let školy.
Paní ředitelka má nějaké vize, my nějaké nápady.
Měsíc jsme s kolegou chystali slavobránu – já projekt, on konstrukci, já natírat, on stavět a nakonec já s žáky osázet květinami a vrbou.
Až vrba vyroste, celou bránu uzavře a děcka si ji mohou zdobit na vánoce, na Valentýna, na konec roku, jak budou chtít.
Včera hotovo i pochváleno.
Dnes si odpočinu…
Ale kde.
Zítra fotím svatbu – vyklidit a umýt auto, naleštit, natáhnout potahy…
Počkej!
Ještě nehty.
Nejsem přece čunča.

Téma:

DMD č. 20 pro 20. 4. 2024. Téma: Kapitola sama pro sebe

 

Obrázek:

 

 

 

 

 

 

Pozor rýže!!!

 

Napsal uživatel mamut dne 21. Duben 2024 – 19:50.

Fandom:

Ze života

Úvodní poznámka:

Zní to tak pitomě, až je to pravda.
Pro mne jednou a pro vždycky podlaha.
Jednou tam leží pes, jednou zapomenutá kostka ze stavebnice, jednou je rozlitá voda… Pokaždé něco jiného a přesto to se mnou sekne, jak s pytlem brambor.
Tenkrát to byla ale novinka.
Ten den jsem měla hodně na spěch, protože večer měl jet syneček na předtančení latinskoamerických tanců na ples se svou taneční partnerkou.

Drabble:

„Mamí, zavezeš nás? Já udělám oběd.“ Mládě dovádělo v kuchyni – bažanta s rýží, já se vděčně vrhla na domácí práce.
Ještě tuhle kočku očistím, blesklo mi hlavou, a popadla dřevěnou sošku a běžela k umýva…d…luuuů…………
Najednou mi zmizel svět před očima a já sama sebe viděla, jak se kácím k zemi a vydávám šílený hysterický ŘÉÉÉÉÉV!
Válela jsem se na podlaze a mezi rukama svírala své před měsícem operované koleno, které se při uklouznutí na hrstičce rýže převrátilo naruby.
Drahoušek totiž dal trošičku našemu pejskovi na zem, jenže pejsek očividně rýži nechtěl.
Povím vám, taková rýže, ta jede!

Závěrečná poznámka:

Jak to dopadlo?
Řvala jsem tak hodinu (už vím, že to umím). Mezi tím mě chlapi obložili koleno ledem a na ples zavezl synečka manžel.
A mě potom do nemocnice (tvrdili jsme, že jsem musela počkat až dojede od rodičů).
Pan doktor mi pochválil ledování a prý na sál.
„Ne ne ne!“ zněla má teď již jasná slova. Znovu řezat ne.
A tak já byla měsíc doma, koleno leželo se mnou, obložené chlazením, mazané mazáním a spokojeně jsme spolu koukali na zimní olympijské hry.
Jen teď mi, potvora, občas vypadává…
No co už.

Téma:

DMD č. 21 pro 21. 4. 2024. Téma: Úsek častých nehod

 

Pár je někdy málo

 

Napsal uživatel mamut dne 22. Duben 2024 – 10:28.

Fandom:

Ze života

Drabble:

Čas je pěknej prevít.
Schválně si vybere to nejlepší „Včíl“ a ty si dělej co chceš.
Ve třech letech by moje největší láskyplné psaní (kdybych to uměla) bylo o maminečce a tatíčkovi.
V patnácti bych se rozplývala nad Frenkym. Měl dlouhé vlasy a u ohně mě držel za ruku.
A čas šel dál.
Dnes si moje srdce celé do páru vybírá všechny milé.
Mého muže – druhou půlku, i když někdy…
Moje kluky – už jsou velký, ale stále…
Naše vnoučky – miláčky ubrebentěný…
Moje hafy – čumáky potřeštěný…
Moje kočky.
Každá mi to svoje dala a když musela, kus mého s sebou vzala.

Závěrečná poznámka:

Kdo by se podivoval nad zájmenem u pejsků a kočiček, tak vězte, že manželova pravidelná věta zní: „Ty jsi chtěla…“ nebo „To jsou tvoje…“ 😀
A kluci jsou vážně moji, protože on má dceru.
Máme to hezky podělené. 😀

Téma:

DMD č. 22 pro 22. 4. 2024. Téma: Srdce je párový orgán

 

 

 

Dilema drobečkovo

 

Napsal uživatel mamut dne 22. Duben 2024 – 21:56.

Fandom:

Ze života

Drabble:

Tenkrát byly jasně dané pokyny, co budete nosit – na sobě i na nohách.
V tabulkách BOZP stálo:
– montérky s laclem/ženy
– montérky do pasu a montérková blůza/muži
– flanelová košile
– kožené rukavice
– holínky
– pionýrky
– vatovaný kabát
Jak bylo psáno, tak jsme fasovali. Mistři i učni.
Velikostní tabulky jsem v té době znala nazpaměť. Rok co rok jsem přiměřovala, zkoušela a vybavovala všechny naše prváčky.
A pak diktovala.
„Prosím, ještě jedny pánské velikost 19.“
na druhé straně drátu ticho
„Haló? Slyšíme se?“
„Ehm, pardon. Devatenáctky? A… Nemáte známého chirurga?“
„Proč?“
„Že by trošku zkrátili nožičku. My máme pracovní boty do šestnáctky. Kajaky nevedeme.“

Závěrečná poznámka:

Tenkrát našemu drobečkovi Radimkovi boty nakonec ušili na zakázku. Dvoumetrový chlap, to chce již nějakou oporu.
A děcka pak se smíchem dávali o přestávce moje botičky vedle jeho.
Já mám totiž dnešním počítáním 36 (3-3,5 podle situace).
Sloni a obzvlášť mamuti přece nemají velká chodidla 😀

Téma:

DMD č. 23 pro 23. 4. 2024. Téma: Pracovní obuv

 

Proutění

 

Napsal uživatel mamut dne 24. Duben 2024 – 21:35.

Fandom:

Ze života

Úvodní poznámka:

Dobrý den, milí televizní diváci. Dnes se podíváme do jedné střední školy v našem kraji, jak zdejší žáci a pedagogové pojali oslavy 60. výročí školy…

Drabble:

Přípravy započaly již v lednu. Vyhlášení akce „Přípravný tým“ bylo znamením, že to vážně proběhne.
Schůzky byly kreativní, nápadů nespočet. Hotelníkům, kuchařům a všem od stravovaček to jde snadno – nejdelší slupka jablka, hambáčky, pozvou MasterChefy, ale co my?
Hlavy dohromady a úkoly se jen sypou. Bazalka, kytičky, věnečky…
„Hele, ty udělej ty tvoje košíky!“

Proutek k proutku jak vrána k vráně sedá. Tři noci skoro nespím, abych nachystala tolik korpusů a ve vaně se válí vrba (ještě).

„Můžu, můžu taky?“ dychtivě se dožadují další.
„Tak, drahoušci. Zde jedna proutěná vrána a my z ní uděláme košíček. Tady Anička vám pomůže.“

Závěrečná poznámka:

Tři noci jsem chystala podklady, tři noci mi Nebulla zdárně asistovala 🙂
Ve škole mi už pomáhali skvělí prváci košíkáři – Anička, Katka a Marek – tímto jim velmi děkuji (i když si to zde nepřečtou, ale pochvalu od paní ředitelky mají jistou).
Uklízet ten proutěný chaos budu až zítra, doma jsem ještě doplétala poslední podklady, ať se nevyhodí.
A kdo si pamatuje slavobránu https://sosaci.net/node/60050, tak i na tu došlo. Krásně jsem ji napentlila, aby nám z vedení šmikli start 😀

Téma:

DMD č. 24 pro 24. 4. 2024. Téma: Vrána k vráně sedá

 

Obrázek:

 

 

 

 

Zvláštní znamení touha

 

Napsal uživatel mamut dne 25. Duben 2024 – 12:27.

Fandom:

Ze života

Varování:

Mluva hodná hospodských chasníků – pro citlivé duše neslušná

Drabble:

Seděl sám u stolu. Keramický pivní tácek a buclatý půllitr připomínaly dávné časy hostince.
„Hej, mladéj. Slyšíš?“ ozvalo se od stolu místních štamgastů.
Ani se neohlédl přes rameno.
„Jako mě neslyšíš, vole. S tebou mluvím.“
„Jo, s tebou mluví, vole. Takový jako ty, špinavý čundráky, tady nechceme.“ Začal navyšovat hlas druhý hrdina.
„Jo, nechceme. Pijou nám pivo, koukaj za babama a smrdí jak sto pekelnejch.“
„Já bych mu jednu…“ začal se zvedat druhý hrdina.
„Jasně.“ „Jasně!“ přidali se další.
Hluk šoupaných židlí přerušilo cvaknutí kliky.
„Nazdar Toulavej. Tys to stihl dřív?“ přátelské zalomení palce.
„Jojo, mládí, mládí.“ zabrblal první mluvčí.

Závěrečná poznámka:

Pořád to je ve mě, v srdci.
https://music.youtube.com/watch?v=2D-UTJ21E6o

Téma:

DMD č. 25 pro 25. 4. 2024. Téma: Uhoď ho nemá žádné kamarády!

 

O pasáčkovi

 

Napsal uživatel mamut dne 25. Duben 2024 – 18:38.

Fandom:

Ze života

Drabble:

Povídám povídám pohádku
dopředu i pozpátku.
Tam na louce pod lesem
pase Janek se svým psem.
Pasou stádo obecní
v každém roce na sto dní.
Páru kozí, něco krav,
asi tak dvanácte hlav.
Janek pase, hlídá rád,
za to nemá nikdy hlad.
Hlídá s Jankem jeho pes
předevčírem, včera, dnes.

Předevčírem, včera, dnes,
hlídá s Jankem jeho pes.
Za to nemá nikdy hlad,
Janek pase, hlídá rád.
Asi tak dvanácte hlav,
páru kozí, něco krav.
V každém roce na sto dní
pasou stádo obecní.
Pase Janek se svým psem
tam na louce pod lesem.
Dopředu i pozpátku
povídám povídám pohádku.

Závěrečná poznámka:

Takovéhle povídánky uspávaly moje děti, děti našich kamarádů a teď už i naše vnoučky…
A těď už pššt, pyžámko a do postýlky. Dobrou noc. 😀

Téma:

DMD Bonus č. 7 pro 25. 4. 2024. Téma: První čtení

 

Nostalgija je něgdy pěkná „fiňa“*

 

Napsal uživatel mamut dne 26. Duben 2024 – 21:03.

Fandom:

Ze života

Varování:

* V názvu upraveno oslovení zvířátkové, kdo se cítí, ten se cítí, kdo je chytrý, ten se vtípí 😀

Drabble:

Má životní anabáze po zemích moravských by vydala snad i na román.
Jedno je však jisté. Byla pro mne přínosem.
a) ve škole v Rajhradě jsem měla tak báječné učitele, že mne motivovali k tomu nést pochodeň vědění oboru dál.
b) na Jižní Moravě se pije víno, dobré víno.

Avšak tady na Ostravsku to byly jen všelijaké pálenky, Ostravar či takový děsný žlutý patok jménem Sklepmistr.

Jak mě dostalo do kolen, když Vinium začalo přeslazeným hláskem své reklamní slečny nabízet „Sklepmistr – Sklepák – Sklepáček – to nejlepší z našich hroznů“.

„Ale to bylo fajne, děvucho,“ pravil soused se sklenkou.
No brrr, nechci.

Téma:

DMD č. 26 pro 26. 4. 2024. Téma: Výběr z hroznů

 

Nesplněný slib

 

Napsal uživatel mamut dne 27. Duben 2024 – 20:12.

Fandom:

Ze života

Drabble:

Já vím, tati.
Chodívali jsme tam na procházku, kdykoliv to vyšlo. Od babičky z Tovačova to bylo kousek. Tvé milované místo.
Vždycky jsi mi vyprávěl, jak jste tam s Pepíkem a Toníkem pouštěli vory z vrbových proutků a v létě se koupali či lovili čudle a mřenky.
Jak v jinošských létech jste tajně ze křoví koukali, co se to vyklubalo z Barči a Mařky řezníkových.
Jak jste tam spolu tajně chodili kouřit a dávali si bacha, protože okolo chodila SS hlídka, prý taky koukat na holky.
Já vím, že sis to moc přál.
Jenže tvé rozhrdlí vzala velká voda.
1997

Závěrečná poznámka:

Tatínkovo největší přání bylo, abych vysypala jeho popel do rozhrdlí (soutoku) Bečvy a Moravy nedaleko Tovačova.
Bylo to pro něj nejkrásnější místo na světě.
A pak přišla stoletá voda…
Soutok prve
https://www.moravskyturista.cz/2018/09/k-soutoku-becvy-moravy.html
Soutok dnes
https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/soutok-moravy-a-becvy-troubky-m…

Téma:

DMD č. 27 pro 27. 4. 2024. Téma: Soutok

 

Mamince

 

Napsal uživatel mamut dne 28. Duben 2024 – 19:02.

Fandom:

Ze života

Úvodní poznámka:

Maminka milovala Káju, tak pro ní
https://www.youtube.com/watch?v=Q3qH6yRTsv8&ab_channel=Release-Topic

Drabble:

Rovných osmdesát bylo by dnes mojí mamince.
Rovných osmdesát let uplynulo od doby, kdy se poprvé co by robátko nadechla.
Život k ní nebyl milostivý.
Maminka jí odešla dva roky na to a macecha o ní nestála.
Protloukala se mladým životem, jak to šlo.
Pak přišel táta, děti, starosti i trochu radostí.
Život šel dál a už se těšila na vnoučata, čtyři i v náručí pochovala, avšak osud zase zasáhl.
Nebylo jí dáno dokončit svou pouť při plném vědomí.
Chybný lékařský zákrok a z člověka zbyde jen tělo, které čeká. Čeká někde na rozhraní, až to všechno skončí.
Konečné vysvobození.

Závěrečná poznámka:

Evangelista biolog mne svým drabble připomněla ty nejtěžší chvíle v životě, kdy nemůžete rozhodnout.
Tři roky, nejdelší tři roky v našem životě.
Maminko, tam nahoru „Všechno nejlepší, mám tě ráda.“

Téma:

DMD č. 28 pro 28. 4. 2024. Téma: Při plném vědomí

 

Genetický prazáklad mého mňam

 

Napsal uživatel mamut dne 29. Duben 2024 – 16:02.

Fandom:

Ze života

Varování:

Nevhodné pro vegetariány, vegany a zdravojedy.

Drabble:

před 66 miliony let
Rozhlédl se kolem sebe a spokojeně urval další kus šťavnatého masa. Vůbec nepřemýšlel o budoucích výkřicích moderní doby o zdravé stravě „buďte přítelem svému tělu, omezte bílkovinnou stravu“.

současnost
Sedím ve školní jídelně a pomalu odlupuji další kousek filé se sýrem. No, ryba je kámoš, ale ty bramborové knedlíky plněné tofu ve mě vůbec žádný úžas nevyvolaly. Obzvlášť, když vidím „nadšené“ (velmi hrubá nadsázka) ksichtíky svých kolegyň okolo sedících.
V mé krvi koluje důležitý gen „L“ – lovec.
Však i náš malý Daník je plně po našem praprapraotci T-Rexovi.
Žádný biootce ani biomatky nám do rodiny netahejte.

Závěrečná poznámka:

Víte, jak vítal své nafrňané vegekolegyně můj muž minulý týden po těch najednou děsných mrazech, že nám sešlehlo všechny meruňky, hrušky, jablíčka i ořešák?
„Milé dámy, mám pro vás dvě zprávy. Ta špatná: ovoce letos nebude, spálil ho mráz. A ta dobrá? Tráva roste dál jak vzteklá.“

Téma:

DMD č. 29 pro 29. 4. 2024. Téma: Biootec

 

Trochu starší kamarádka

 

Napsal uživatel mamut dne 30. Duben 2024 – 9:48.

Fandom:

Ze života

Úvodní poznámka:

PPP – Pedagogicko-psychologická poradna, kdo má doma rarášky, ví 😀

Drabble:

Máme toho společného víc, než jen razítko na zápočtovém listu.
Při našem prvním setkání měla spoustu kluků a já bázlivě vstupovala na její území, abych se na zdejším bazéně naučila plavat – pátá třída.
Ti kluci jsou tu pořád a vzadu na zahradě rostou u plotu topoly. Je tam sluníčko a ptáci a Honza. První pusa – osmá třída.
Kluky smetla revoluce a nadpis hlásá Integrovaná. Mají kuchařky a švadleny a já nevím koho, ale je tu PPP, tak tu chodím s mými kluky – maminka.

Teď tu stojím a napouštím vodu do konvičky.
Půjdu zalít květiny u slavobrány.
Není to jen práce.

Závěrečná poznámka:

Když se nad tím člověk zamyslí, ani si neuvědomuje, jak dlouho potkává známé věci.
Mne by kdysi nenapadlo, že tady v té obrovské budově – tehdy Hornickém učilišti, někdy na čas zakotvím.
Ty vzpomínky jsou jako listy v deníčku, ohmataném a odloženém do poličky.

Téma:

DMD č. 30 pro 30. 4. 2024. Téma: …a zbytek je historie

 

Aktualizováno: 3.9.2024 — 11:29

23 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Moc děkuji za všechna pěkná slova.
    Omlouvám se, že na většinu odpovídám až později.
    To víte, začal školní rok a úkoly a cvičák a akce…
    No prostě.
    Děkuji

  2. O.T. pro Maričku
    Maričko, četla jsem na Neviditelném psu o tvé patálii, ale nemám tam účet, tak ti píšu tady, kdybys nakoukla, že ti přeji rychlé a úplné uzdravení, protože tvoje milé komentáře, které svědčí o tom, jak každý článek pozorně přečteš a promyslíš, by mi moc chyběly.

    1. Nakoukla jsem taky, a přidávám se k přání brzkého a úplného uzdravení.
      Právě, jak říká Dede, Marička je čtenář ideál, a nejen čtenář.

  3. Moc pěkné střípky, jednou veselé, jindy smutné. Líbili se mi Zpěváčci a Karel a Karel. Soutok, hm, pro někoho může mít i jinou souvislost, než prostě dvě řeky. Zasmála jsem se u Biootce. Ale nad čím se tu potmě na zahradě usmívám, je Zvláštní znamení touha. Jojo, také to tam někde pořád je a občas vyskočí s nějakou písničkou, pohledem do krajiny nebo při jízdě vlakem (poslední vagón, jasně!).

    1. Ó ano. Pořád v srdci, pořád myslí v dálavách.
      Dnes už si společně půjčíme chaloupku – pro záda a klouby, ale pak se znovu rozhoří ty naše touhy toulavý a jsme jako dřív.
      Nevymizí

  4. Moc hezké Mamutku, taky jsem zavzpomínala. Na tatínka, který odešel moc brzo, na mamku, na všechna naše zvířata, která byla taky „moje“ 🙂 , na synka, když byl černovlasé miminko – k mému úžasu, protože to měla přece být blonďatá kudrnatá holčička 😀 , na miminko vnučku Andulku, na miminko vnoučka Matěje, za celý život bych se navzpomínala dlouho… 🙂

    1. Děkuji
      Ty vzpomínky…
      Kluci brblají, když jim řeknu „tak si mi dával ručku do mojí, takovou maličkou“ a pak slyším, jak syn povídá svému čtyřletému “ tak ses mi vlezl na ruku“… krásné.
      Tatínkovi dodnes zpívám na vzpominku Tovačovský zámek a maminku mi přivede Kája a jeho serenády.
      Ksždá vzpomínka má svou stopu, svá dvířka.

  5. Veselé i smutné, moc hezky vybrané miniaturky! Mě dnes dostala ta o srdci, párovém orgánu. Dočítám poslední větu a už zase – ach bože – v slzách myslím na Denise. Ta rána v srdci se ne a ne zahojit.

    1. Děkuji.
      Některé nezahojí nikdy.
      Já si říkám, že ti nejbližší se stali mými anděli a teď mě stráží, než se sejdeme.

  6. Mamutku děkuju, ráda s tebou nahlížím do střípků zrcedlících tvůj život. Každý z nich ke mě mluví – někdy přikyvuju, jo jo, to znám. Jindy si říkám, jakou mám kliku, když jsem nějakou z tvých zkušeností projít nemusela. Jednou vydej svoje sebrané spisy pro děti a vnoučata! 🙂

    1. Děkuji za uvedení na světlo denní mimo dmd a i za nápad ke spisům 😀
      Třeba se jednou haranťata zasmějí jako my. Jejich svět je o tolik ochuzen.

  7. Básnička hezká, ale mě dostala ta slavobrána. Že se dá měnit. A pletení košíků při oslavě školy.
    Pokud jde o Rajhrad, jezdívám tam na vánoční výstavu. Jednak vystavují soutěžní vánoční vazby studentů (krásné!), druhak si obvykle něco koupím- třeba vánoční kaktus. Přijeď se podívat 🙂

    1. Zrovinka dnes jsme ji s děckama z druháku zahradníků upravovali po létě a chystali na podzim 🙂
      A košíčky se budou plést ještě 19. 9. pro slovutné pány pohlaváry 😀
      Děkuji za pozvánku – příští rok budou nějaká ta výročí 1905 otevřeli budovu v Rajhradě a od 1950 učí obor Zahradník. Vypravím se 🙂

  8. Ahoj Mamutku,
    všechny tvé drabbliky by stály za samostatný komentář jeden po druhém, ale nejvíc se mi líbí ta symetrická básnička.
    Omlouvám se, chvátám, události dne nabývají spád. Hezký víkend všem.

    1. Moc děkuji za pochvalu 🙂
      No, už nám ten čas poklusu mezi třídami a kabinety a chodbami zase začal 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN