Většinou v literatuře se konkrétní text stává inspirací pro ilustrátora. Napadlo mne naopak psát příběhy pod vlivem dojmů z jednotlivých obrazů. Nabízím vám výběr z těch letošních a doufám, že si je užijete.
První oblek
Inspirace obrazem od Vladimíra Makovského: Jeho první oblek
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vladimir_Makovsky_-_His_First_Suit.JPG
„Jak se cítíte, mladý pane. Netáhne vás to někde? Jste spokojený? Ten oblek vám moc sluší.“
„Vážně?“
„Přece bych vám nelhala. Tak jak padne? Zkuste se narovnat,“ radí švadlena.
S mladíkem se napřímí i jeho sebevědomí.
„Ivan vypadá jako kavalír,“ překvapeně zjišťuje služebná, ale nahlas nic neříká.
„Opravdu už je mladý pán! Ještě nedávno si hrál s vláčkem. Zbytek dětství je historie. Teď už může do společnosti,“ přemítá nostalgicky matka.
„Ukaž,“ babička si posune brýle a kontroluje kvalitu látky a ušití. „Nostalgie a snění k ničemu není,“ povzdychne si, avšak také ne nahlas. Je totiž nejen praktická, ale i moudrá.
Téma: A zbytek je historie
V překvapení a děsu
Tentokrát jsem se mi k tématu hodil obraz:
Joseph Ducreux: Autoportrét v překvapení a děsu
https://www.wikiart.org/ru/zhozef-dyukryo/autoportrait-en-homme-surpris-et-terroris-1791
Dnes jsem ji zahlédl. Nesmysl, kde by se tu vzala. S někým jsem si ji spletl. Kolik to může být let? Flirtoval jsem. Vychutnával si její rozpaky. Chtěl jsem ji mít stůj, co stůj. Stále mne však odmítala. Odolávala lichotkám i úsměvu, který okouzlil tolik žen. Nic nepomáhalo. Až lest. Slib manželství.
Rozkoš byla kratší než noc. Omrzela mne, jakmile jsem ji získal. Uprchl jsem hodně daleko před jejím nářkem.
Vrzly dveře. Kdo to může být? Nikoho nečekám.
Probůh ne! To nemyslíš vážně, drahá! Že jsem otec?! Vše napravím. Vezmu si tě, třeba hned. Že už je pozdě?
Nestřílej! Néé…..
Téma: Biootec
Polibek
Tentokrát inspirace dle obrazu od Joany Brownové: Polibek
https://www.wikiart.org/en/joan-brown/the-kiss-1976
Drabble:
Terasa připomíná ring. Zábradlí odděluje místo diváků sežehnutou vegetaci. Namísto boxerů se objímá milenecký pár. Před nedávnem rivalové. Bojovali jeden nad druhým tvrdými údery. I přes hrůzné otřesy stále při plném vědomí.
Nyní jsou všechny neshody a vzájemné bitky zapomenuty. Slovní šarvátky jako plevel spálilo slunce. Teď ti dva spolu sedí na lavičce, jejíž bělost bije do očí. Kompaktní stín muže a ženy jako by plaval na podlaze, která je naprosto hladká. Stejně tak i všechny jejich spory jsou urovnány. Nic milence neruší. Jsou sami ve vzájemném srozumění. Hory neshod už mají za zády. Polibek stvrzuje příměří. Láska dostala šanci.
Téma: Při plném vědomí
Druhý břeh
František Kupka Druhý břeh (Břeh Marny)
https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.O_17324
Jsi jako druhý břeh. Krásný, tichý a slunečný. Jsi pro mne pevnou půdou pod nohama. Lákáš mne k sobě. Ozkoušel jsem teplotu vody palcem u nohy. Brr! Studí. Honem z ní pryč! Po chvíli to zkouším znovu. Voda mi sahá po kotníky. Teď se nezdá tak studená. Ty se mi už také nezdáš tolik nepřístupná, vzdálená.
Hladina, tvář řeky hladí mé vjemy. Vlnky jako jemné vrásky. Proud ztichl. Řeka šeptá: „Jsem Marna. Nevzdávej to. Neboj se. Jsem chladná, ale tvoje dívka ne. Následuj můj příklad. I když zpomalím, stále spěju k soutoku. Už se těším, až se setkám se Seinou.“
Téma: Soutok
Mrak
Inspirace:Odd Nedrum: Mrak
https://www.wikiart.org/ru/odd-nedrum/the-cloud-1985
Lidé občas pozoruji oblohu, mraky, které neustále mění svůj tvar podobně jako chameleon barvu.
Malé děti v nich vidí milé věci: ovečky, pejska, peřinku a děsí je maximálně jejich podobnost s drakem.
Co vidí dospělý? Mrak pro něho často symbolizuje hrozbu nebo útlak.
A co připomíná obrovský mrak mladíkovi? Vidí v něm podobu obrovské velryby, černého svědomí, vzducholodi nebo atomové pumy? Vnímá ho jako nedefinovatelné nebezpečí.
Obrovský mrak může způsobit doslovné povodně, ale také záplavy chmur. Soutok černých myšlenek a hluboké deprese. Obnažený muž je v nich ponořen do půli těla. Má však zaťaté pěsti. Je odhodlaný s nimi bojovat.
Téma: Soutok
Ikarův pád
Inspirací mi byl obraz od Josefa Šímy: Pád Ikarův
https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.K_43452
Vysílač na obzoru marně volá sos. Zbytečně vysílá myday, myday. Ikarův pád je neodvratný.
To je ale výška! Měřeno svíravým strachem, jeho zpětným pohledem vzhůru.
Vyčkávající hlubina je tak moc hluboká, až z ní srdce dostalo závrať. Myšlenky se potácí jako po kvalitním silném vínu. Hrozný výběr z hroznů jeho života. Mládí nezastaví hrůzný střemhlavý let. Vzpomínky sviští rychleji než bílé zmítající se tělo, které jako blesk prolétlo oblohou. Nebe, které se odvážil navštívit a tak rychle opustil, mu místo šátku svým modrým odrazem na vodní ploše dává sbohem. Hladina rozevřela svůj černý klín. Voda ho vítá s otevřenou náručí.
Téma: Výběr z hroznů
Nuda
Dnešní drabble pro šestileté je i s ilustrací:
To je zajímavé. Když si mohu hrát s Alíkem, čas rychle frčí. Zdá se mi, že jsem venku jen chvilku a už mne maminka volá. Musím jít domů.
Teď se mi ale čas hrozně vleče. Čekáme návštěvu. Musela jsem si vzít sváteční šaty. Mají stejnou barvu jako moje oči. Maminka tvrdí, že mi sluší. Ale já je nesnáším, protože se nesmím zamazat. Takže žádné hraní venku.
Nudím se. Pozoruju velkou ručičku u hodin. To je doba, než poskočí na další čárku.
Naštěstí Alík tu sedí se mnou. Jako by mi šeptal do ucha: Já ti rozumím. Taky bych radši dováděl.
Téma: První čtení (drabble napsáno dle pokynů pro začínající čtenáře)
Záletník
Inspirace obrazem
David Teniers mladší: Starý rolník hladí v kuchyni služku
https://www.wikiart.org/en/david-teniers-the-younger/an-old-peasant-caresses-a-kitchen-maid-in-a-stable
Dveře zaskřípaly, jako žena zuby. „Nedá si pokoj ani na stará kolena,“ myslí si a zlost ji vraští čelo.
„Máš tak jemnou pleť. Pojď blíž, holubičko.“
Děvče se zachvěje odporem.
Muž si to špatně vysvětlí. „Copak? Ty se mně bojíš?“
„Já mám moc práce.“
„O tobě se to říct nedá, sukničkáři,“ žehrá v duchu jeho žena.
„Tak si chvíli odpočiň. Vykašli se na drhnutí kotle.“
„To ty se vykašli na zálety,“ láteří polohlasem stařena.
„To nejde, pane.“
„Ale jde. Nebo chceš přijít o práci?“
„Propouštění nebude. Potřebujeme děvečku,“ už křičí manželka. „Je sám. Neboj se. Uhoď ho, ať se vzpamatuje.“
Téma: Uhoď ho nemá žádné kamarády!
Moc se mi líbila Nuda a Soutok s obrazem řeky. Moc mě totiž zaujal ten obraz. Slovně mě nadchla myšlenka v karově pádu- ten myšlenkový oblouk k výběru z hroznů.
Díky, Matyld Moc jsi mně potěšila, že sis toho V Ikarově pádu všimla.
Obraz řeky je v letošním horku uklidňující a nudu malíř vystihl mistrně.
Aplír, skvělě oživuješ obrazy a necháváš jejich postavy mluvit. Mám stejnou otázku jako Dede – co bylo dříve – téma, nebo obraz? Výběr obrazů (nejen letošní) máš rozmanitý, tak přemýšlím, jak je vyhledáváš – prohlížíš katalogy obrazů, navštěvuješ výstavy(galerie), neb máš takhle obrovský rozhled o umění? Každopádně to obdivuji. A kolik „adaptů“ na to které zadání máš, než vybereš ten nej.
Líbí se mi úplně všechna drabbla, nejvíc asi Biootec – pokání přišlo příliš pozdě (navíc zcela falešné), odplatě neušel a výraz muže na obraze je přesně „ON“. „Nuda“ je roztomilá (ten krásný obrázek) a moc pěkně je popsaný „Mrak“
Milá Maričko,
jak jsem napsala Dede, je to různé. Často přemýšlím, který obraz (z těch co znám) vyberu, abych v něm mohla téma pokud možno nenásilně použít. Ten obraz si vyhledám, abych si ho osvěžila. Někdy ho ale nepoužiju. U jednoznačných témat typu ráno, květina, posledni vlak apod. to jde docela snadno. Víc práce mi dají krkolomná témata. Někdy se u toho pěkně zapotím. Také se stane, že žádný vhodný obraz k tématu vůbec nenajdu.
Jako mladá jsem často chodila na výstavy, nyní je navštěvují už jen svátečně a prohlížím si spíše reprodukce. Velmi zřídka volim postup, kdy se probírám reprodukcemi s cílem najít vhodný obraz k tématu. To je zdlouhavé a často bezvýsledné. Má to ale výhodu, že poznám další obrazy a ty co mi utkví v paměti se mi někdy hodí pro jiné téma.
Občas najdu obraz brzy, jindy množství těch nevhodných je velký. A někdy po uveřejnění drabble mne napadne ještě nějaký další obraz (například letošní téma soutok).
Moc děkuji za tvůj top výběr stosluvek.
Na slovy malované obrázky jsem se těšila jako školák na prázdniny. A těšení nebylo zklamané.
MaRi, já zase jako školák poskakuji radostí nad tvým komentářem a moc za něj děkuji.
Aplír, máš opravu vnímavé oko a k němu úžasnou obrazo-slovo-tvornost! dnes mám nabitý den, teď jsem uloupla chvíli na přečtení 🙂 díky!
Evo,potěšila jsi mne. Díky. Mám radost, že si drabble našly čtenáře a obrazy své obdivovatele.
Milá Aplír, to by mě zajímalo – hledáš obrazy podle zadaných témat, nebo máš v hlavě obrazy a témata se ti k nim prostě přivinou? 🙂
Drabble se mi líbila všechna, ale přece mám mám své favority – nuda je půvabně povedená! Ale nejsilnější je za mě to poslední, brr. Tenhle příběh se ti povedl! Mrazí z něj, a byl až příliš častý, obávám se.
Milá Dede,
děkuji za komentář. K Tvému dotazu: to je různé. Někdy se obraz k tématu téměř nabízí sám. Tak tomu bylo i v případě starého rolníka. Většinou přemýšlím, jak by se dalo téma napasovat na nějaký obraz, který už znám. Popravdě, někdy to dá fušku. Ale jindy je postup opačný. Třeba u tématu „kolovrátek“ jsem hledala obraz, na kterém je kolovrátek zobrazený a přemýšlela, který vybrat a pak jen k němu domyslela mini příběh.
Máš pravdu. Sedláci mnohdy zneužívali situaci a je smutné, že děvečky a služebné neměli zastání a obecně se více věřilo těm majetným, než chudým.
Promiň, zapomněla jsem na podpis.
Milá Aplír, obdivuji tvou schopnost najít ke každému zapeklitému tématu ten správný obraz, a pak ho znovu namalovat slovy. Dneska se mi nejvíc líbí Nuda – malíř i ty jste bezvadně vystihli pocity obou zúčastněných.
Souhlasím, nuda je velmi povedená…
Alčo, jsem ráda, že se ti nuda líbí. Většinou se totiž opravdová nuda lidem nelíbí. 🙂
Dík.
Díky JJ za krásný komentář. Malíř krásně vystihl tu situaci, kdy se každý okamžik neskutečně vleče. Trošku ve mne vyvolal vzpomínku na dětství. 🙂 Obraz se mi moc hodil k zadání, kdy drabble mělo být napsané pro začínající čtenáře.