Letos mi v rámci DMD vzniklo několik drabblat, která spolu volně souvisejí, tak je budu dávat do jednotlivých výběrů. Druhý je exkurz do spřízněného oboru, totiž do biologie. Nevím, kam sosáci na ty nápady chodí, ale co dělat třeba s tématy Biootec, Vrána k vráně sedá a … kde se vzala tu se vzala …. Pracovní obuv?
Anketa o biootce roku
Psáno na téma: Biootec
Úvodní poznámka:
Pár biologických druhů, u kterých se otcové starají až nestandardně.
Zvířecí rodiny mívají různé strategie. Která se vám líbí nejvíce?
Drabble:
Sokol stěhovavý: klasická monogamní, otec nakupuje, matka vaří a uklízí.
Samec loví a nosí kořist do hnízda, samice úlovek porcuje a krmí mladé.
Pštros dvouprstý: ředitel mateřské školky s jednou vychovatelkou
Samec se páří s více samicemi, ty mu snesou vejce do hnízda. Zažene všechny, nechá si jen jednu. Samice sedí na vejcích ve dne, samec v noci.
Koljuška tříostná: otec samoživitel, věčně hladový
Samec koljušky staví hnízdo, samice naklade jikry, on ji zažene. Stará se sám, mláďata přenáší v tlamě, tehdy nesmí polykat.
Koníček mořský: co si chlap neudělá sám, to není pořádně.
Tak tenhle je těhotný i rodí!
Závěrečná poznámka:
S koljuškou si nevymýšlím: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/devet-veci-co-mozna-nevite-o-…
***
Na téma Vrána k vráně sedá se na DMD objevilo hodně zajímavých i poučných drabblí. Moje vrána je motorová. 🙂
Motorová vrána vypravuje
Psáno na téma: Vrána k vráně sedá
Úvodní poznámka:
Motorová vrána se jmenuje Veana a pracuje v lednickém parku pro společnost Zayferus (https://www.zayferus.cz/).
Drabble:
Jsem tu jediná vrána. Karančo, které chodí jako dinosaurus a vypadá jako papouch, je prý skoro sokol. Jo, sokol! Šahin už po mně jde. Nebezpečný protivník. Aerodynamický tvar, skoro čtyři sta metrů za sekundu při střemhlavém letu, sakra rychlé reflexy. Kličkuji, padám ve vzduchu (to pomáhá, setrvačností letí kus dál), až odpískají konec. Jedna nula pro mě. On dostane kus kuřete, já si znaveně sednu na zem.
„Hele, jsi vrána?“ ptám se věci, vedle které jsem si sedla.
„Ne, Aktaban, terénní auto,“ odpovídá. „To víš, jdeme s dobou. Lov na vábítko zastaral. Sorry, jde po mně orel! Jsem liška!“
Schizofreniku!
Závěrečná poznámka:
Zayferus už v parku u zámku v Lednici o víkendech lítá! A ty letové ukázky opravdu stojí za to!
Sokol – neuvěřitelný pták, v střemhlavém letu mu bylo naměřeno 389 km/h a ještě stačil dole roztáhnout křídla! 🙂
Jinak výcvik na vábítko (ta věc, co s ní sokolník točí na šňůrce) je aplikace zákona skládání rychlostí – sokol musí vždy letět ZA vábítkem, to se rychlosti odečítají. Jak letí proti němu, rychlosti se sečtou a při srážce dostane obrovskou ránu do hlavy, která může být i fatální. Sokolník prostě musí mít srovnatelně dobrý postřeh s dravcem.
Aktabana si sokolníci pořídili proto, že dravci jsou chytří. Stará technika byla vzít naviják poháněný bicyklem, rozmístit po louce kladky, mezi nimi natáhnout šňůru a na konec atrapu zvířete (kožešina s kouskem masa). Jenže už při druhém opakování čekali dravci buď v cíli, nebo v zatáčkách, až k nim svačina doběhne. S autem si zasportují lépe. 😀
***
Ježíšovy ještěrky, vodoměrky a jiní vodní běžci
Psáno na téma Pracovní obuv
Drabble:
Ahoj, jsem edukující gekon. Snažím se vědcům vysvětlit, že my gekoni musíme používat k běhu po vodě více technologií.
Kdo je malinká vodoměrka, drží se na hladině povrchovým napětím. Ne, že by běhal jak blesk, ale nepotopí se.
Bazilišci mají silné zadní nohy, takže používají taktiku vírového prstence. Udeří velkou silou nohou o vodní hladinu, zatlačí do ní vzduch, a tím pádem se nepropadnou. (Musejí dbát o linii a vážit přiměřeně.)
My gekoni nejsme ani lehcí jako vodoměrky, ani silní jako bazilišci, proto přístupy kombinujeme. Na nohou máme supernesmáčivou obuv. Vůči vodě. Ale který fyzik nám do ní přidal saponát?
Závěrečná poznámka:
Ježíšova ještěrka se přezdívá baziliškům pro jejich schopnost běžet po vodní hladině (viz třeba https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0405736101 ).
Článek, z kterého jsem čerpala: https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(18)31469-6 a fotka nesmáčivé gekoní kůže: https://www.cell.com/cms/10.1016/j.cub.2018.10.064/attachment/83882a96-a… .
Když zákeřný fyzik přidal do vody saponát, gekon se začal nořit hlouběji, protože s tím jeho nesmáčivá kůže nepočítala.
***
Otázka: když byla řeč o vránách, jak jste na tom s havranovitými? Poznáte havrana, vránu černou, vránu šedivku, kavku a krkavce? Který z těch ptáků se u vás vyskytuje? U nás nejsou vrány černé, ale jsou šedivky (havran má narozdíl od vrány černé kalhoty, tj. peří kryjící nohy), ostatní jmenovaní jsou buď přímo ve městě, nebo v jeho okolí.
Autoři na příští týden:
Aplír
Tora
Chrudoš Brkoslav Štyřický
Neviathel
EvaB
Rád jsem si znovu připomněl.
Děkuji.
Mám ráda tyto drabblíky, je to spousta nových informací čtivě podaných.
Děkuji, MaRi.
Vrána, havran, krkavec
a dvě kavky nakonec!
To je báseň krátká
víkend klepe na vrátka.
Literárnímu Létu zdar!
🙂
Osel prisel za volem,
Pry jsou dve kravky za plotem.
Prý co tu stojím jako kůl.
„Hele osle, já jsem vůl.
Mne už kravka nezajímá.
Jdi za býkem, ať se stará.“
Jednou za panem Linném
přišlo děvče nevinné
zda by mohli probrat spolek
rozdíl mezi býkem a volem.
„Pohleďte tam nakrátko,
vidíte to telátko,
kterak žvýká píci?
Vysvětlení mám hotové:
býci jsou jeho otcové,
volové nevlastní strýci.“
spolem
oba dva – chechtám se ještě teď znova 🙂
😀 😀
Umím dát odkaz… https://neviditelnypes.lidovky.cz/zviretnik/priroda-velka-voda-v-bohumine-1997-dil-4-archiv.A240820_163326_p_zviretnik_kosa
JJ, děkuji za super počtení, dojde i na ty odkazy.
Ke gigafaktory, na Zvířetníku byl už čtvrtý díl od AP o povodní v Bohumíně… Akorát nedokážu dát v tabletu odkaz.
Ahoj Jajko, díky za pochvalu. No, bohužel, Ap to napsala přesně, tato situace by se bohužel zase opakovala. 🙁
(Vidíš, jak válíš s tabletem.)
Nooo, tady na JJM je toho ptactva poméně, páč jednak sucho, druhak dravci. Těch je tu dost, sedí u silnic, na polích a v poslední době nám lítá nad zahradami něco velkého. Z nedravých vrabci, pak spousta strak, špačci (už se střílí ve vinohradech!), na polích každou chvíli potkám čápy, tak 6-8 kousků, vídám volavky. Ve smrku u líhně bydlíval výr, ale podle nedoplňujícího se bince bych tipla, že už tam není. Víc asi nevím…
To si letos hrozny i špačci přispíšili. 🙂
Krkavec z Vrchlabí – je to dávný příběh, možná už jsem ho někdy psala: Pěvec měl v parku svoji velkou voliéru a taky asi svoje inventární číslo a pracovní smlouvu 🙂 Měl pořádnou vyřídilku, ale neměl rád, když ho lidi pošťuchovali nebo se mu posmívali. A takhle jeden rozverný návštěvník mu klepal na voliéru, šťouchal ho proutkem skrz mříže a smál se, že krkavec nadává. Na dovršení všeho mu mával před mřížemi košilí. Jenže pták byl rychlejší, cíp drapnul do zobáku a chlapík byl rázem bez košile. Teď pro změnu ječel chlapík, zatímco krkavec se mstil na košili a dělal z ní fáborky 😀 Pak přiběhl někdo ze zámku a chlapíka vyprovodil.
Drablíky super. 🙂
Krkavci bydlí v kopcích nad Drslavicemi, spolu s včelojedem lesním, poštolkou rudonohou, luňákem červeným.
Vránu šedou jsem našel u paneláku v UH v Kunovickém lesoparku.
Kavek jsou plné Pardubice. Opendují poslední dobou hlavně u McDonalda u Alberta. Občas se chodí lidem dívat skoro do talíře, jak jsou oprsklé. 😀
Díky, Davide. Máte u vás zajímavé pernatstvo. 🙂 Jo, když kavky, tak především odborníci na přecházení před MHD a pokukování těsně mimo dosah ruky. 😀
Na slepém rameni Moravy máme za paneláky – Kvakoše noční, volavky popelavé i bíké, ledňáčky říční., racky bělohlavé.
V lesoparku za panelákem jsou stehlíci, šoupálci, konipasové, vrabci, rehci, strakapoudi, žluny, pěnkavy, drozdi, káňata, kalousové, sojky, holubové doupňáci a hřivnáči, strnadi. To je zatím asi všechno, čeho jsem si tam při procházkách z ptactva stihl všimnout. 🙂
Jo a zapomněl jsem ještě na budníčky a zvonohlíky. 🙂
OT: Jak tady psala Mamut o té gigafactory na Ostravsku, tak některé právní společnosti navrhují, aby se kompletně obešla EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředi. A tím se celý proces urychlil.
čili žádné posouzení žádná rizika a rovnou postavíme příšernou fabriku. No to snad není možný!
Tady je asi možné všechno. 🙁
Mamut nám tu obrovskou plochu, kde by měli stavět, ukazovala. Nevím, jestli je to tak myšleno i oficiálně, ale je to teď za sucha velké pole, tč. s kukuřicí, a níže než okolní obce a komunikace, tj. po velkých lijácích bude sloužit (cíleně? prostě z logiky věci?) jako povodňový poldr. Takže nejhorší možný scénář: za sucha budou investoři hrabat pod sebe, po povodni hrabat ve státní kase (nám to nikdo neřekl, nebylo posouzení vlivu na životní prostředí) a odtáhnou, a to co zbude po fabrice, nikdo neuklidí… pardon, mně tak vyletěl tlak, jak se snažím být slušná… vrrr…
sakra, tohle se přece nemůže nechat jen tak!
Jestli vymyslíš něco, co pomůže, celá Lutyně ti bude vděčná. Mamut o tom ví víc, ale ve stručnosti: odpor velký, ale houby platný.
co poslanec a senátor za kraj?
koho si obec najala, kterou advokátní kancelář? a co novináři? píše se o tom dost, ještě by to chtělo televizi.
a ke koljuškám se mi okamžitě vybavila takhle knížka, která začíná úvodem “ Tři koljušky z Illinois“
Gerd Prokop – Tři minuty věčnosti.
To neznám, ale podle recenzí asi stojí za přečtení.
Paráda! Pátek s JJ = záruka kvality a poučení. Díky moc a teď k otázkám:
Uvedené ptákovce rozeznám a u nás máme:
havrany – na sídlišti
kavky – u nádraží a rozličně po městě
straky – všude, zejména ve vilové čtvrti. na zahradu nesmí žádná straka, jelikož ujídají drobnému ptactvu krmení. Poté, co je párkrát prohnalo trio Eddie-Vincent-Snížek II., drží se dost zpátky.
sojky – v parku Na špici, kam šel hospodařit krtek 🙂
Vránu jsme viděli na horách, tady ve městě jich moc nevídám. Krkavec kdysi bydlel v parku u zámku ve Vrchlabí a moc toho nakecal 🙂
Díky moc, Evo. 🙂 Jo, krkavec je velmi řečný tvor (a zblízka mi připadal skoro tak velký jako slepice, jenže známe tu objektivitu od oka 🙂 ).
No, vy máte drsnou ochranku, k vám asi málokdo prorazí. 🙂
to je pravda…smečka drobné ptáčky neloví, ti u nás mají krmítko, pítko-koupátko a bezpečné hnízdo ( Pan a Paní Rehkovi). Kočky s nimi hrají zábavnou hru “ Hele, jak jsem velkej a zubatej!“ “ Hele, jak jsem rychlej a umím lítat!“ Straky nemají rády – nejspíš jim vadí ty kočičí vytříbený sluch urážející decibely, co straky vyluzují.
Oj, to jsem si zase pochutnala! všechna drabble jsou ohromně zajímavá a ještě mají výhodu, že v biologii se orientuju podstatně lépe než ve fyzice 🙂
O těch umělých vránách jsem věděla, o autíčku ne – a má to svoji logiku 🙂
Dokonce i padoušské využití saponátu mě nepřekvapilo – tyhle věci zase vím kvůli vlivům znečišťování životního prostředí.
Moc jsem si užila přehled biootců! S tím sis dala práci.
No a všechno je vtipné a hezky odzdrojované – díky! 🙂
Díky moc, Dede. No, jsou témata, na která se čistá fyzika píše opravdu špatně, tak jsem ti snad udělala radost. 🙂
A jaké máte u vás vrány, mohu-li se zeptat?
A jo, zapomněla jsem!
Mívali jsme ty černé a žádné havrany.
Teď máme šedivky – a stále žádné havrany.
Občas – řekla bych, že touto dobou – u nás vídám krkavce. Ale podle mě jen prolétají, ten jejich křik bych poznala, pokud by tu byli další dobu.
Asi nejvíc tu je strak. Nebyly tu, ale už jsou celoročně. Prý je jich tolik, protože se mimo jiné živí mršinami na silnicích. Auto uloví, straka dojí.
No vidíš, já zapomněla na sojky, ty jsou běžné v parcích, včetně hřbitovů. Jinak typický městský drzoun je kavka, co ta si troufne…
Kavky tu bohužel nemáme, ty by mě bavily:))
Sojek je u nás po lesích hodně 🙂