(Ne)hádanka aneb jak vypadá sen a jak realita 🙂

Podepiš smlouvu.
Vyzvedni klíče.
Sousedy pozdrav.
Dům už čeká.

Když kocour bílý,
domeček schválil.
Smečku svou sbal.
Kočky, knížky, kytky
Stěhujeme se
do Karpat.
Tam čeká dům v růžích,
vlastně v třešních
v Karpatech.
Za starou hrušní.
Už tě vyhlíží.

Hala za dveřmi,
kuchyň jak taneční sál.
Hortenzií záhon,
důstojných stromů pár
tu stojí.
Okna do nebe,
i dveře do léta.
Na kávu mlýnek z trámu shlíží.

Do Karpat
kroky tvé teď najisto míří.
Dům vysněný,
dávno známý,
nový domov
pro všechny
v Karpatech čeká.

„Kde jsi tak dlouho?“
dům vyzvídá.
„Já na tebe čekal,
až se objevíš,
až mne znova objevíš.
A teď jsi tu.
Nemělas zdání,
jak znenadání
splní se přání.“

„Nemělas zdání.
jak znenadání.
Dlouhé snění
osud v život změní.“

—————

A teď přichází realita
Extended version

—————

Připojit plyn,
opravit podlahu.
Mrzutý keřík vykopnout,
mračno květin nakoupit.
Bazén znovu oživit,
co jak pevnůstka z betonu
v zahradě pospává.
Předstíral, že jest krechtem.
Byv odhalen
zívá modrými ústy
Dočkal se rukou pečlivých,
co ho napustí, vodu ohřejí,
chemií nakrmí, listí vyloví
a nadšeně se ráchají.

S vozíkem jede plynařův kamarád
Kolečka vržou, píská si vesele.
Na otop dostal
dřevo ze staré postele

Prkna ze stropu
barev rozličných,
co dosloužila už.
Pomalu teřela až by zteřela.
Pročež ruka čilá
ze stropu je servala,
na haldě leží,
pila pro ně běží.

Všichni mají byty a domy,
„Oni mají lanovku!“
Dí kamarád rodiny
udiven není jediný:
Pravdu však má, humorista
Studio v přístavbě
Vyvolává dojem jediný:
„Zastávka Nebozízek – restaurace“
Dozajista!

Zlobivá kočka dodá
pítko ptačí.
Jak malá věc
k velké radosti stačí!
Pan Sýkorka si pírka probírá
vesele se cachtá,
Kocour zpoza stromu
pozoruje,
ocáskem mrská.
Zálibně hledí,
hlasitě mlaská.

Na ptáky kašlu,
nejsou na hraní.
Kámoš mám, plcha si nesu.
Podívej se, paní!

A tak si tu žijeme vesele.
Práce na domě tři…věrtele.
Ještěže 5P pravidelně přichází
a řemesla řeší bez nesnází.
Strakatý dozor je pozoruje,
flákání žádné nepodporuje.

Osm let uteklo jako voda.
V domečku pořád práce
i pohoda.
Růže kvetou,
listí na ginkgu šumí.
Smečka stále
provokovat umí.

Sepsali smlouvu,
vyzvedli klíče…
Zvelebili dům
a dál …
no to už znáte.

Je to o nás