Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Deník Dagmar Ruščákové o zvířatech a lidech
Vydavatel: Ing Dagmar Ruščáková
ISSN 1805-0107
Vychází ve všední dny.
Šéfredaktor
Dagmar Ruščáková
(Dede)
Redaktor a webmaster:
Andrej Ruščák
(andrej.ruscak@outlook.com)
Loga:
Marek Ruščák
(marek.ruscak@outlook.com)
Všechna práva vyhrazena, použití článků či jakéhokoliv zde publikovaného textu či jeho části je možné pouze se souhlasem redakce a autora, vždy s uvedením zdroje.
Copyright © DeDeník, 2014
Bůh žehnej veřejným knihovnám – i tak jsme knihami zavaleni! A to už nakupuju jenom osvědčené autory, které znám osobně (Dede, Tora, PetraK) nebo skoro osobně přes FB.
P.s. sice pambužehnej VK, ale koho napadlo dávat knihy, vyřazené z fondu, do průjezdu knihovny, kolem nichž musíme vždy projít?! Copak já, já se ještě někdy přes tu ruku plesknu, ale Jeník neodolá – no za tu cenu, nekup to! To se to pak doma u postele hromadí…
Zajímavá témata zní v debatě naší středeční 😀
Teď jsem vytřídila dvě banánovky knížek, co už asi nikdy nebudu potřebovat. V knihovně jaksi neubylo… No a dneska jsem na Knihobotu kupovala jednu sérii, co mi jaksi záhadně zmizela. Byť teda v současné době mě děsí to, že mi zkrachoval můj oblíbený šatičkový obchod v Anglii- co budu dělat? V téhle republice si nekoupím skoro nic, je to mizerná kvalita a střihy značky pytel, nebo pytel na špagetová ramínka.
Knih jsem zatím vytřídila tašku… A v zápětí knihobudce uchvátila Pouští a pralesem, co se mi jaksi ztratila a žádná z dcer se k tomu nezná…
Šatičky, ty si budu asi muset ušít a tak moc je až tak nepotřebuji. Horší jsou kalhoty, v prodloužené délce a rovné, případně rozšířené nohavice, s rozumnými kapsami, bavlna, nebo bavlna s elastanem, prostě toho chci moc. Na jaře jsem potřebovala nové džíny, nakonec jsem si koupila pánské…
jestli Ti sedí pánské kalhoty, navštiv obchod Celio. mají velký výběr a pěkné věci tam jsou, většinou bavlna a spol.
Néééé který to byl?
Nějaké starší vydání, přebal do fialova… Teď jsem uchvátila vydání z KODky. Alespoň něco.
jejda, já myslela Matyldu, který obchod…Pouští a pralesem mám, přežila několikero stěhování a nenechala se ztratit 🙂
Collectif, fňuk, dodavatel mých puntíkatých a jiných šatů s velkým výstřihem a širokou sukní…
jukni sem…mají od Collectif i jiné: https://www.sugarbat.cz/
Jo, tam nakupuju za plnou cenu, ale v Anglii jsem šla do výprodejů- když byl dobrej, koupila jsem bez cla i troje.
jasné…to fakt zamrzí. až pojedeme v srpnu do Kutné Hory, zeptám se Meluzínky, resp. její dcery, kde nakupuje pin-up šaty a dám vědět, když to bude nějaký zajímavý zdroj 🙂
Málo jsi nakupovala 🙂
Knihy ! Věčné a vděčné téma 🙂 I když u nás už léta platí zákaz kupování knih, který jsem já sama hlasem mocným vyhlásila, knih pořád nějak záhadně přibývá. Protože kdo zákaz porušuje…. já 😀 . Už je fakt nemáme kam dávat…
Ještě, že je tady knihovna (mám to kousek) a skvělá a ochotná paní knihovnice.
A teď jste mě zase nalákali na Dunu, četla jsem první, ale rozhodně bych si ji ráda přečetla znovu a k tomu pak ty další…
p.s. Dede, už bude druhá Alžběta ? 😀
Dede nakoukla a hledá litinovou pánev nebo vodní pistolku 😀
Tak ještě básničku:
Balada o muži, přinášejícím květinu
Rozrazil dveře Vítek,
v ruce držel
rozrazil rezekvítek.
A spěchal na vlak,
do Prahy.
k Bohumilu Říhovi.
skvělé oba 🙂
mistři haiku 🙂
dole už je to moc úzké, pokračuji tady 🙂 před každou dovolenou balíme „kulturní tašku“ minimálně s pěti knihami. a odolejte, když se pobývá v Kutné Hoře a tam je skvěle zásobené knihkupectví se sečtělou knihkupkyní! pokaždé kulturní taška záhadně nabude 😀 a když má člověk takový zvyk, že rozečte třeba dvě tři knížky najednou…ona se ta hromádka u postele pěkně rozroste.
Tomu zcela rozumím. :o) Nicméně kvůli tomu nemusím ani nikam jezdit, ono stačí aby se mi záhadně objevily před očima na obrazovce stránky knihobotu nebo nějakých antikvariátů a…. je zle. :o))))))))))))
Což o to, nejde ani tak o to, že nabude, ale hlavně jde o to, že je i čas číst. Takže sedíme před kavárnou, každý v ruce knížku, kafe, čaj, sklenka vína. 🙂
To mi povídej… mám kliku, vlastně dvě kliky 😀 Jedna je ta, že čtu hodně rychle, mám to tak odjakživa, dokonce se prý na to někde pořádají kurzy, tak to já nemusím 😀 Holky v práci mě dokonce zkoušely, jestli fakt nekecám, no, nekecám 🙂 A druhá klika je ta, že v telce není na co koukat, takže si v klídku večer čtu. Usazená na kanapi, v pololeže (nohy nahoře) lampičku za sebou, vedle sebe kávičku, na klíně některou z koček…co víc si přát 🙂
Tak s rychločtením to u mne taky jde. 🙂 Alžbětu jsem přelouskal za 2-3 večery. Většinu knížek ppřečtu za večer. Ty 600 stránkové tak za 2-3. 😀
Musím si pořídit pořádnou čtecí lampu na doma. Jinak furt čumím do notebooku. 🙂 A nebo chodím na procházky s foťákem.
Vítej do klubu ! 🙂 , jsem na tom se čtením stejně. MLP se mi svého času smál, že si v knihovně půjčuju knihy na váhu 😀
Lampu mám stojací s nastavitelným zdrojem světla tak, že mi svítí do knížky a ne MLP do očí :-). Na procházky chodíme bez foťáku, teď večer (kvůli vedrům) a s kočkama :D. A asi budem chodit navečer pořád, chodívali jsme tak se psem, tak si to zase zavedem. Dobře se potom spí 🙂
a natočíš video, že ano?
Což o to video, to bych dala, ale jsem lama a neumím to dát na net, A potom – fotit (točit) černou kočku ve tmě – a tady teda je tma, to nevím, co tam uvidíš 😀 . My chodíme kolem hřbitova, kde svítí akorát měsíček, když není pod mrakem 🙂 cestičku známe, tak se není o co přerazit – leda tak o tu Lízu 😀
Eda velice rád lehává NA rozečtené knize…aktuálně jsem v půlce Černočerného srdce, tj. cca na stránce 549. to se mu nelíbí, moc tlusté. tak se přicpe do podpaží a přede.
a hlavně tím děláme radost na všechny strany: sobě ( knížky, pohoda, dobroty), majiteli ( popovídání, tržba), okolojdoucím ( hele, tady se sedí, mají koláče, co to čtete? máte krásný klobouk, odkud je?) a o tom to celé je 😀
ty se objevují doma…na dovolené skáčou do cesty kamenné obchody 😀
Někdy mám dojem, že je to spiknutí. Jsou SCHVÁLNÉ rozestavěné tak aby na ně člověk prostě musel narazit. 😀
teď jsi to odhalil!
když jsme kdysi u babičky zlobili, říkával nám děda zprvu záhadnou větu: Nebuďte vepři, když už jste prasata 😛 Když nám to došlo, volali jsme rozhořčeně, že jsme čistí!:)) Pře nám ovšem nikdy nevadila 😛
Při si dokonce můžeš účelově objednat (Monty Python). :o) John Cleese se uměl překrásně přít.
John Cleese jako pomocník Q v bondovce 😀 super.
Nebyl to Desmond Lewellyn?
Desmond Lewellyn byl Q – John Cleese byl pomocník, poněkud pomalejší 😀
Aha!
konkrétně ve filmu Jeden svět nestačí jako R 🙂
U nás se stala okřídlenou hláška:
Tatínek:“A jsem jak prase.“
Pětiletý synek:“A ještě k tomu špinavý.“
😀
😀
😀
Ve svém již pamětnickém věku se stále potýkám s nejasností:
Umím si představit, jak se chová nevrlý člověk. Ale co vrlý??
Setkali jste se někdy s někým, o kom by se dalo říct, že je stydatý? Těch nestydatých je spousta.
setkáváme se stále i tady, jen výraz ten neužívá se…je to člověk, který ctí mravní zásady, jak to vnímám.
vrlý je například Pan Snížek, když mu chci česat ocásek nebo bříško 🙂
to máš jako tu otázku, co dělá propast, když nezeje?
A naši staří známí sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc.
Nebo : Brzy brzičko se pak z výšky vysoké vížky vysypalo sivé peří, které tam sokoli spolu s jestřáby nanosili
Z bílého obilí ční hlava kobylí a vidí ty sokoly i jestřáby.
Vůl vole volá volí
Samozřejmě vola, ne volá. Korektor mi zkazil vtip.
ale néééé takhle je to ono 😀
a my se ptáme, ví-li Vilík, na koho ti šakali vyli?
Vilík čekal na dvě víly. A když se obě víly objevily, obě vyly, což Vilíka zmátlo, neb čekal, že budou vít, nikoliv výt.
Vijme, vijme věnce, dělejme pletence. I zavyla milá víla, když na zavilou vosu ručkou natrefila.
Tak téma. Ok. Je hrozně zajímavé, že svár stvůry se stvůrou je to samé co nesvár nestvůry s nestvůrou. :o)
Češtinský koutek ! Sem s ním 🙂
Tebou naznačené nabízí i výlet nejen jazykový…neboť nepřítel mého nepřítele je můj přítel, jelikož mravnost je správně pochopené sobectví 😉
Tak to jsem nevěděl. :o)
uvažujeme-li logicky, vychází to. v reálu zhusta nepřítel mého nepřítele kuje svoje vlastní plány a po jejich naplnění obrátí se i proti původnímu spojenci 😀 krásný příklad – nová verze Star Trek: Do temnoty (2013). čili nejlepší cesta je využít toto křehké spojenectví a pak rychle prchat v dál.
Ten jsem neviděl, já jsem sice fanda Star Treku ale jen jeho Zlaté éry (TNG, DS9, VOY, filmy 6 až 10, zatím nevím jaké zaujmout stanovisko k PIC). :o)
Zlatá éra je klasika, kterou nesejme čas. Trojice filmů s Chrisem Pinem coby Jamesem Kirkem byla perfektní po stránce triků, kamery a vůbec výpravy a byla dobře natočená. Trekkies-staromilci, k nimž patříme oba tak napůl, ji teda berou s rezervou, kouká se na to ale pěkně.
k Picardovi stanovisko nezaujímám, protože jsem na to nekoukala … na Edně jsou ohlasy víceméně kladné, menší výhrady k jisté unylosti.
Já pořád nemohu vyšetřit čas na sledování třetí série PIC, tam je skoro celá původní parta…
a ta je prý hodně dobrá. až dorazí David od zakoša, určitě se přidá a on to asi sleduje…
Tak já mám zakoupeny všechny filmy, 1-10 a i ty nové filmy. Podle nálady si je občas pustím. 🙂
Dočítám pomalu poslední díly stále rozšičující se ságy Duny. 🙂
Ach Duna…tu už nestíhám (četl jsem jen tu první). Rád bych, ale už tak je hromada „rád bych přečetl“ pořád vyšší a vyšší.
povídejme si chvíli o tom…máme velkou knihovnu plnou knih, vysokou až do stropu. spatřiv ji náš oblíbený truhlář, navrhl její užší sestru, aby se stěna vyplnila knižnicí celá. stalo se. a teď tam knihy spokojeně stojí ve dvou řadách a pomalu to nestačí na všechny, které bychom ještě chtěli. a to má David knihovnu v Hradišti a máme ještě knihovničku po našich.
také mám hodně knížek, jen jak to budou po mě likvidovat ? A nemysli si, i když jsem stará ženská červenou knihovnu tam nenajdeš.
to si vůůůbec nemyslím…a naštěstí jsou i zavedeé obchody, které si pro knihy přijedou a potom je dají zpátky do oběhu. netřeba tedy likvidovat.
My jsme už postupně až na výjimky beletrii úplně vyřadili, máme jen knihy o výtvarném umění a architektuře a i tak je toho plná opravdu velká knihovna přes celou zeď až do stropu a tři menší příruční. O osud knih strach nemám, děti si to rozeberou, ty brněnské teď nějaké police dokupovaly a ty pražské mají knihovnu ještě o dost větší než my.
Tak momentálně má Duna 6 dílů od Franka Herberta a dalších 23 dúlů od jeho syna Briana Herberta. 😀
Ještě musím dokoupit 2 díly, abych měl sérii celou. 😀
A zavolat toho truhláře 😀
tak co se nevejde v Hradišti, slupne knihovna v Pardubkách :-)zatím ještě 😀 kdybych udělala interaktivní seznam knih, mohly by být ve třech řadách 😀