Duben měsíc drabble je neskutečná akce, která donutí člověka k nečekaným výkonům. Po klasickém úpění (Kdy už to téma bude? Úp! Co to sakra… to jsme si tedy něco vyúpěli, takové téma…) začne člověk přemýšlet, co vlastně má napsat.
Letos mi v rámci DMD vzniklo několik drabblat, která spolu volně souvisejí, tak je budu dávat do jednotlivých výběrů.
Ten první bude trochu tahat za uši, protože se týká akustiky. A začalo to tak, že jsem vzala téma Hlasy doslovně.
Zlato v hrdle: Bas, tenor, alt či soprán?
Psáno na téma: Hlasy
Úvodní poznámka:
Obrázek pro ilustraci, kde je který tón: https://e-manuel.cz/wp-content/uploads/2022/11/22_50.jpg
Pár suchých faktů o zpěvácích a jejich rozsazích:
Drabble:
Lidské hlasy spolu dokáží pokrýt čtyři oktávy.
Začněme od normálu pro ladění. Tón a1 má frekvenci 440 Hz (hertzů). Pak budeme násobit a dělit. Polovina této frekvence je tón a (220 Hz). Tady začíná rozsah ženského hlasu soprán, končí na c3 (1045 Hz). Druhý ženský hlas, alt, je o kvartu až kvintu níž (e – f2).
Mužské hlasy jsou ještě níže: tenor c až a1, bas E až f1 – bas začíná tam, kde zní nejnižší struna na kytaře (82 Hz).
Běžný lidský hlas má rozsah kolem dvou oktáv, ale někdo má zlato v hrdle – třeba Eva Pilarová měla přes tři oktávy.
***
Pamatuje ještě někdo na článek Když se kytarista nudí? (https://www.dedenik.cz/2024/02/20/host-dedeniku-jj-kdyz-se-kytarista-nudi/) Tak tady je jeho recyklace do formy fotorománu – to bylo zase jednou téma, a to bonusové. Ta písnička byla Guns N‘ Roses Knockin‘ On Heaven’s Door: https://www.youtube.com/watch?v=gXVGZv9Ya6w&t=7s .
Nauč se víc, hraj jednodušeji!
Psáno na téma: Herní princip – fotoromán
Úvodní poznámka:
Herní principy podle Larse Konzaka a jejich konkrétní realizace:
pozice – vsedě
zdroje – tělo, krk, hlava a šest strun
prostor – tak metr na všechny strany
čas – dokud prsty neupadnou
překážky – lenost a bolest
vědomosti – postupně rostou
odměny – líp to zní, míň se nadřu
No a jdeme na to:
Drabble:
Vezmi si písničku. Doprovod: tónika, dominanta, subdominanta.
G dur, D dur, C dur.
Zkus to s kapelou.
Kurnik!!!
Fis dur, Cis dur, B dur.
Zkus to!
Au au au. A navíc jsi pomalý.
Mysli!
Jak si pomůžeš? Povolíš struny? Ale fuj, takhle ne.
K čemu je kapodastr? Proti G dur k ničemu, ale… nauč se to v E dur!
E dur, B dur, A dur. Jen jedno barré? To by snad šlo.
Tak, a teď si zkrať struny na druhém pražci.
Prsty dáváš na E dur, B dur, A dur
a hraješ
Fis dur, Cis dur, B dur!
Fyzika zvítězila!!!
Závěrečná poznámka:
Kytara je fyzikálně geniální nástroj. Co pražec, to půltón. Takže můžeš hrát skladbu jednoduše, složitě, anebo s posunem pomocí kapodastru převést složitou hru na jednoduchou.
***
A s akustickým drabbletem jsem DMD letos i končila. Některé způsoby záznamu zvuku téma totiž naprosto přesně splňují.
Co odeznělo a co přetrvá
Psáno na téma …a zbytek je historie
Úvodní poznámka:
Kolegové fyzici sedí nad tématickým plánem a dumají, co vše děti učit. Téma je Detekce a záznam zvuku.
Drabble:
„Ucho probereme určitě.“
„A co dál? Tady píší fonograf a gramofon. To snad ne?“
„Ne. Rýpat hrotem do vosku už nikdy nikdo nebude.“
„Magnetický záznam zvuku? Jako videokazeta? Taková vykopávka?“
„Vykopávka… tys asi ještě neviděla dráťák.?“
„Cože?“
„Jseš mladá. Nepamatuješ ani magnetofon na pásky, kazety nebo walkmana.“
„Walkmana jo, je děsně retro. I když já už měla CD přehrávač.“
„CD a DVD neučme. Jsou na odchodu ze scény. Blu ray na ni ani pořádně nevylezly. A klasické harddisky taky brzo zmizí.“
„To se nám to krátí. Co tedy?“
„Ucho, mikrofon a reproduktor. To ostatní už je historie. Anebo brzo bude.“
Závěrečná poznámka:
Způsobů záznamu zvuku se za lidskou historii našlo mnoho.
Hezký pokus, jak přehrát starou gramodesku, je zde: https://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/Kmity_-vlny_-akustika.html.
Nahrávání na drátek nepamatuji ani já, vždycky jen na pásku.
HDD disky začínají být nahrazované SSD, místo CD posloucháme nahrávky z internetu.
Ale mikrofon, reproduktor (dobře, AD/DA převodník pro přenos zvukového záznamu mezi zařízením a počítačem) a ucho asi zůstanou jako stálice.
Mimochodem, znáte tuto internetovou učebnici fyziky?
Mikrofon a reproduktor: https://e-manuel.cz/kapitoly/mechanicke-vlneni/vyklad/zvuk/
a přenos signálu do počítače: https://e-manuel.cz/kapitoly/polovodice/vyklad/digitalizace/
Děkuji za přečtení a přeji všem hezký den.
Rád jsem si znovu početl.
Díky.
Taková porce teorie! A jak parádně podané. Vlastně mě nikdy nenapadlo, že muzika je vlastně fyzika.
Díky moc za pochvalu. Matematika, fyzika a hudba mluví různými jazyky, ale nakonec si rozumějí. 🙂
A mně se to líbí a já si to ráda přečtu třeba třikrát (ale kdybych měla fyziku pochopit, tak i padesátkrát je málo)!
Milá čtenářko :), to mě těší. Když se zastavíš na kus řeči, tak ti to vysvětlím, i s názornými ukázkami, může být? 🙂
Pokud tam nebude liščí ocas, nikam nejdu!
Hm, jeden by doma byl, ale ebonit je dneska problém.
Ha, vidíš! Nic nebude.
Bude. Instalační trubka na studenou vodu musí stačit. Taky funguje.
Není, dělají se z toho náústky pro fajfky. Skoč do kuřáckého obchodu. 😀
Oh díky, ráda poznám cizí kraje. 🙂
JJ, také jsem se v hudební teorii ztrácela (na nic nehraji), ale píšeš hezky a vše jsem poctivě přečetla a snad i něco pochopila. Přeji, abys v hraní na kytaru (za pomoci synů) úspěšně a ráda pokračovala.
Vinylových desek máme pěknou sadu, máme na ně i fungujíci gramofon a byly doby, kdy jsme si je pouštěly. Ale v posledních letech už vytahujeme jen ty vánoční (české i anglické).
Já tu mám dokonce stařičkou krabici s hodně starými deskami (těch silných) , můj tatínek miloval Kučerovce a je tam i několik pohádek (Hurvínek, Honza a lodička a dál si z hlavy nevzpomenu). Měli jsme na ně gramofon na kličku (pak ho při jednom vyloupení chaty ukradli). S bratrem jsem byli teenageři, když jsme šli s maminkou do býv. Dětského domu a tatínkovi k 50. náhráli desku (já zpěv, bratr básničku, maminka řeč). Ta je také v té staré krabici jenže tyhle desky jsou třeba i śilnější jehly, které už nikdo neprodává, takže si jí už nikdy nepřehraji. Škoda
Maričko, Kučerovce milovali naši, pohádky jsem měla na magnetofonu. Na pásek se taky nahrávaly moje řečové/pěvecké ne-výkony.
Dělám co můžu, holky mě zatím z domu nevyhnaly, tak se můj výkon asi tolerovat dá. 🙂
jak to, že mi zmizel komentář? tak ještě jednou 🙂
To nevadí, já si ho představím. 🙂
dole je – co jsem dostala k výročí 🙂
Nerada to přiznávám, ale nevím, o čem se v dnešních drabblících píše. V tomto obory fyziky jen minimálně, muzikantsky vůbec (ale opravdu ani kapku).
Ovšem čtení je to parádní.
Díky, MaRi, za upřímnost i komentář
Povídky zajímavé, ale dost mimo moje chápání, já jsem fakt na fyziku úplně tupá; navíc na nic nehraju, tak je neocením, omlouvám se. Ale hrozně si vážím lidí, kteří něco takového vědí a ještě to umějí literárně zpracovat.
Ovšem projevy fyziky atmosféry jsme teď v pátek zažili hodně dost drsně na vlastní kůži – mrkněte k poslednímu článku, tam o tom ke konci diskuse píšu, pořád jsem dost otřesená, v šoku a jsem ráda, že žiju.
Díky, Aido, za komentář.
Podívala jsem se. Máš naprosto pravdu, to musel být děs. To datum si napiš a slavte s mužem druhé narozeniny. Uf, ještě tak.
Jj, děkuju za účast. Fakt jsme si mysleli, že tam umřeme. Leželi jsme na břiše v 15 cm vody a říkali si, že aspoň umřeme spolu.
hrozné 🙁 počasí se úplně zbláznilo. hlavně, že jste to zvládli bez větších následků, ufff!
Podle toho co jsem o tom četl, tak jste se museli podruhé narodit. To je peklo, donedávna člověk o těchto jevech slýchal tak nanejvýš v zahraničních zprávách. 🙁
Jo, narodili.
Ono to bylo podobné jako v roce 2009, kdy tam spadl ten stan, pod kterým zemřeli dva lidé; tenkrát bylo taky takové podivné léto, celý červen „Saigon“, tj. vlhké vedro přes den, silné bouřky navečer nebo v noci.
Moc a moc musím pochválit organizátory a ochranku, byli naprosto perfektní, šikovní, milí, empatičtí, strašně se starali a všem pomáhali, vše hlásili i dost předem – nás to nenapadlo, že to bude tak děsné, prší tam každý rok, pláštěnky v batohu máme, nějaká ta bouřka se normálně vždycky vydrží, tak jsme si mysleli, že to bude jako vždycky.
Já mám kromě šoku jen odřená kolena a namožené svaly na rukách, jak jsme drželi ten náš gastrostan, jinak je všecko v pořádku.
To musela být hrůza. Když člověk jen čeká konec a současně doufá že nepřijde. Budeš z toho asi mít ještě nějakou dobu těžké sny.:( Pamatuji se jak jsme v Řecku nedávno zdrhali před požárem, měli jsme fakt pekelný strach a to nám bezprostředně nic nehrozilo (no…tak dvacet minut nás dělilo od ohně).
Dráťák- magnetofon se záznamem na kovové struně- jsme měli doma, táta ho daroval technickému muzeu. Fungoval. Takže to mě nepřekvapí. Vlastně je neuvěřitelné, kolik záznamových médií jsem zažila….
No jo, já si pamatuji až tátův páskový magnetofon, a jak se ty pásky převíjely…
Tak uvidíme, čeho se ještě dočkáme. 🙂
K těm gramodeskám – máme jich slušnou sbírku uloženou na půdě, doufám, že jsou v pořádku, balila jsem je s láskou a řádně. A už vím, co si nadělíme pod stromeček ! Gramofon !
Telku nemá smysl ani pouštět, to bude paráda ! 🙂
S telkou naprosto souhlasím, hned bych zašla na poslech.
Super. A ten fotoromán jsem na DMD asi přehlédla, jak je to možné?
No snadno, DMD je velké a hektické. 🙂 Díky za komentář.
Kytara je krásný nástroj, ale nikdy jsem neměla trpělivost se něco naučit. Ale okouzleně jsem koukala na kluky u táboráku, jak umí. Synovi se kytara taky líbila, něco vybrnkal, ale taky neměl tu trpělivost. Na něj koukaly u táboráku holky okouzleně i bez kytary 😀
Jo, to jsou ti šťastní. 🙂 Já si už snad konečně taky troufnu hrát pro publikum. 🙂
Děkuji za krásná vysvětlení 🙂
Klepání jsem si poslechla, prstoklady mi znovu připoměly naše zpívánky v kuchyni mezi pedigem a samozřejmě Nutrii 🙂
A abych pravdu řekla, vinyl je vinyl, mám svou malou sbírku a teď jsem dostala starší Teslu na přehrávání, protože ty nové jakopřehrávače to nevydrží 😀
Mamut, souhlasím, píseň pro Nutrii byl skvost. Máš pravdu, máloco dneska vydrží déle.
JJ, s tebou se vždy bavím a učím! Což jsi vlastně ty v kostce. Dokážeš hravě a vynalézavě mluvit o věcech, které mi velmi často přijdou ne moc srozumitelné. A bavím se! 🙂
Díky
Děkuji, Dede, za milý komentář.
Moc pěkné! Zkusil bych se na místě jednoho z nich v tom posledním příběhu vnutit s rotačním repro Leslie.
Dobré ráno, Pů, musím říct, že Leslie nejspíš neznám, zkusím si to najít, díky za inspiraci.
Tvoří zvuk pomocí Dopplerova efektu, to se Ti jako fyzičce bude myslím líbit. :o)
Líbí a moc, dík za tip.
Jojo, Hammondovy varhany a Leslie bedna. To byla klasika. 🙂
Dneska už jsou „krabičky“ přes které ten zvuk proženete z moderního syntezátoru a dostanete klasický zvuk dvojice Hammond-Leslie, ale já to nějak nemám rád, ztrácí se z toho ta duše staré techniky. Na youtube je třeba slovenská kapela která takhle hraje Vargovu „Hommage J.S. Bach“ ze syntezátoru Nord lead, myslím, plus basista, bubeník a kytarista. Zní moc dobře ale nějak to prostě není ono.
Hezké příběhy. 🙂
Já si na DMD ani nevzpomněl, takže je čtu až teď. Bych neměl ani čas drablíky číst. 😀
Gramofon respektive vinylové desky zažívají docela recesi. Zž jen z toho důvodu, že princip té technologie je vlastně stále stejný a to médium vydrží poměrně dlouho. A kdo chce mít fyzické médium u sebe, tak často volí právě vinyl, když je k dispozici.
Rozhodně ano. Byl jsem také nedávno docela překvapen jak široká je stále i nabídka audiokazet. U kotoučů je to podstatně horší, ty se dají sehnat už vesměs jen v bazarech. Nové jsem je viděl nabízet jen jednu firmu (německou). Ale připouštím, že jsem negůůůůůůglil nijak pečlivě.
Dobré ráno, Davide, díky za komentář. Máš pravdu, gramodesky jsou hodně trottelfest und idiotensicher, jak říká jeden můj kolega. A taky je jde přehrát se strašně jednoduchými prostředky, třeba špendlíkem a papírovým kornoutem. 🙂 I když, kdyby chlapci jednou chtěli vytáhnout ty gramodesky z Osvobozeného, i gramofon na ně ještě bude. 🙂
Tak nám poslední gramodesky doreazily minulý týden. 😀
Sbírku pravidelně rozšiřuji, po té, co jsem k AV-recieveru koupil gramofon. Teď ještě si pravidelně dělat čas a desky si pouštět. 🙂
ano, ano, řekni, že jsi mi koupil k výročí svatby moje miláčky – novinku od Judas Priest a sólové album Božského Bruce 🙂 JJ jako vždycky za jedna plus! díky za osvětu 🙂
řekni, že jsi mi k výročí koupil desky mých miláčků – novinku od Judas Priest a sólové album Božského Bruce 🙂
78 otáček tuhle muziku když roztáčí
pověsím starosti na háček
v nohách cítím náhle bodláčí 🙂
🙂
JJ, zase byla ruka moc rychlá.
Davide, není to spíš renesance než recese? Chápu, „myšlenkový překlep“.