Pro dnešní fotočlánek jsem vybral zástupce ptačí říše, které jsem objevil a stihl zachytit na fotoaparát při toulkách v přírodní rezervaci Vrchové-Chrástě a přírodní rezervaci Rovná hora. Fotky vznikaly při mých fototoulkách v letních měsících let 2007-2009. Použitou technikou byl Nikon D50 a objektiv NIKKOR 70-300. Stejné časové období a fototechnika byla použita i u fotek motýlů.
Pernatý tým
Na Slovácku hodně letí,
když si sedneš,
uvidíš.
Když jsi tiše,
uslyšíš
náš velký pernatý tým.

Bažant obecný
Musíte zde chodit tiše,
chcete-li je viděti.
Rozvážným svým krokem spíše,
no a jestli
poštěstí se,
můžeš je i vyfotit.

Bramborníček černohlavý
Jeden tu v rákosí pěje,
další radši v stromoví.
Někdo se tu v křoví chvěje,
snad mne tu nikdo neloví.

Drozd kvíčala
Já poletuji si v oblacích,
pozoruji okolí.
Jakmile něco zřím
do notýsku píšu si.

Drozd zpěvný
To že občas další lovím,
to si neber nijak zle.
Něčím živit se musím,
hlavně tím, co neuhne.

Kachny, kachny, kachny
To je naše místní ptactvo,
jenž žije životem svým.
Nedělej si Ty nic z toho,
jsme místní pernatý tým.

Káně a poštolka

Kos černý

Linduška lesní

Moták pochop

My máme hlad!

Rákosník zpěvný

Špaček obecný

Strnad obecný

Ťuhýk obecný
Děkuju Davidovi za moc krásné fotky – některé jsou jak obrazy! A tradičně se ptám – která fotka se vám líbí nejvíc?
A pak – které z těch ptáků vídáte i u vás?
Nejvíc asi bramborníček, pro mě neznámý ptáček. Já ptáky nevyfotím, jak chodím ven jen se psima.
Jojo, psi jsou při focení zvíženy a hmyzu výrazně rušivý element. Ale zase se s nimi dá na procházce dobře vyblbnout. 🙂
Krásné jsou všechny fotky, ale když musím vybrat, tak vlaštovky, ty jejich úpěnlivě rozevřené zobáčky mě dojímají! Měli jsme je po dva roky pod stříškou verandy, moc ráda jsem je pozorovala (a ten svinčík jsem jim už odpustila 🙂 ).
Bramborníček mě uchvátil, ty barvy! Toho u nás na zahradě nevídám, rákosníka samozřejmě taky ne a ťuhýka velmi zřídka, některý rok se neobjeví vůbec. Dravce vídám na loukách, i když – loni k nám lítal krahujec, až jsem se o „své“ ptáčky bála, ale nikdy jsem neviděla, že by u nás lovil, jen zadumaně sedával na vrcholku stromu.
Díky za krásné pokoukání!
Díky za komentář. 🙂
Díky za krásné fotky. Teď jsem se vrátila z prochajdy kolem rybníka a kachny byly, taky k mému velkému údivu, hohol severní, ten tu ještě nebyl,dnes velké štěstí. Jenže jsem byla se psy a vždycky se všichni přesunuli na druhou stranu. Po několik let taky bývá k vidění i moták pochop.
Díky za komentář. 🙂
parádní fotky jako vždy… tady se sešlo oko a k němu technika 🙂 skoro jako by ti ptáčkové věděli, že je budeš fotit a oni budou obdivováni, elegantně se posadili nebo učinili formaci? skvělá je fotka s poštolkou a kánětem – ideální výukový materiál pro toho, kdo si tyhle dva dravce pořád plete ( jako já). kdo bydlí tady – určitě kachny, poštolky a káňata, špaček a kos. vlaštovky mají hnízda ve firmě pod střechou garáží a pořádají letecká cvičení na dvoře 🙂 naštěstí tu nemáme žádnou loveckou kočku, jako byl Kulíšek 😀
U nás vlaštovky nemáme, u nás je jiřičkov 🙂 Přesto loni mezi hejnem jiřiček jedna vlaštovka byla, přiletěla s nimi. A já ji zahlédla vlastně náhodou, když jsem vykoukla z okna horní koupelny – odtud není daleko k elektrickému vedení. A tam seděla, jako jedna jiná nota mezi ostatními, které byly stejné 🙂 Létala s jiřičkami ještě tak týden, než začaly stavět hnízda. Pak zmizela – doufám, že za ostatními vlaštovkami, které taky sídlí asi 500 m od nás u našeho obecního úřadu. A u kamarádky, která brblá, že má od nich doma veškerý… no… nepořádek, ale mouchy že loví jinde! 😀
no to jsou potfůrky pernaté 😀 doma pohodlně bydlet, to jo, ale lovit mouchy, to se létá jinam 🙂 jako jiná nota, to je hezky řečeno…
Jojo, Kulíšek lovila ptáky ráda a poměrně úspěšn+. I když byla na vodítku.
Přikrčila se k zemi, vymrštila se, a v otočce máchla tlapkou a ptáčka připlácla k zemi.
ale jak známo, tak dlouho se chodí… provokovat vlaštovky pod návrať, až se dohodnou a vyletí si to hejnem s kočkou vyříkat 🙂
Hm, takhle sousedovic kočka ulovila jednu „naši“ jiřičku. Po několik let se po návratu vždy snažila nastěhovat do našeho domu a když vlétla do místnosti (vždycky jižní, tedy do kuchyně nebo do ložnice), chovala sem jak doma – žádné zmatené poletování. Sedle si na garnýž a vypadala, že si už už rozměřuje místo na hnízdo:))
Jenže jednou vlétla k sousedům přes cestu a tam mají kočky…
většinou se podařilo ptáčka, byť vylekaného, Kulišovi sebrat a pustit…:-)
Ony ty fotky jsou krásné všechny. Já mám dvě, které mne hned „udeřily“ do očí. Letící bažant a řada kachen. Moc pěkné fotky.
Díky. 🙂
Tak fotky rákosníka a strnada jsou jak obrazy, opravdu výjimečné! Tedy z mého pohledu:)) Bažant je taky skvělej, ale zase jiným způsobem – on je víc grafika než klasický obraz 🙂
A moc se mi líbil drozd, co jsem ho dala i na titulní stranu – ta modrá obloha za ním z toho udělala další krásný obraz 🙂
Bramborníčka neznám, což neznamená, že tu někde nepípá. Určitě jsem tu neviděla motáka – toho znám jen od Ygy, ta je občas fotí. Rákosník u nás taky nemá moc rákosí, leda by nějaký byl kousek od nás, kde si soused udělal na zahradě opravdový rybník – i s rákosím. Ale tam nevidím. Zato káňat tu máme přehršel, poštolek taky. Kachny jsou na rybníce v lese, ve vsi žádnou pořádnou vodu nemáme. Jen obvykle takřka neviditelný potok…
Díky, Davide.
Jo, Ťuhýky jsem tu jednou viděla dokonce v hejně! Ale už je to dost dávno…
Není zač. Jsem rád, že se mohu podělit. 🙂
Díky za krásné fotky. Za mne vede letící bažant, protože toho já nikdy nestíhám (nikdy to nestačím, než ho psi zvednou a on mi frnkne) a rákosník – přestože ho slyším, tak se nikdy nepřiblížím natolik, aby šel smysluplně vyfotit.
Milá Ygo, možná ti utíká bažant, ale spousta jiných věcí ne – fotíš skoro stejně samozřejmě, jako chodíš. Proč tu vlastně nevidíme tvoje fotky? 🙂
No protože jsem leňoch! 🙂 Ale včera jsem už na další šestici myslela – chtěla jsem dát taky ptáky, ale tak zkusím nějaké jiná zvířátka! 🙂
Určitě dej i ptáky. 🙂 Já mám v plánu ještě i další nějaké fotky z místní oblasti Prakšické pahorkatiny.
Já se určitě budu těšit. 🙂
Bažant je skvělá fotka! Bramborníčka neznám. Díky za fotky!
Díky. 🙂
Bramborníčka, rákosníka a některé další jsem poznal vlastně až díky fotoaparátu. 🙂
Úžasné jsou všechny, ale budu chválit hned tu první, letícího bažanta. Tam je krásně vidět, jak jsou jednotlivá pera na křídlech při letu oddělená. A skvěle rozfázované kachny.
Jinak u nás je všechno kromě motáka, rákosníka a bramborníčka. Prostě nemáme mokřiny.
Díky. 🙂
ano, fyzika! bylo jisté, že Tě to potěší 🙂