S fotografkou Laurou jsme se potkaly asi před 2 lety na podnikatelském školení. Když se člověk v životě vydá určitým směrem, najednou začne na své cestě potkávat lidi, se kterými by se pravděpodobně nikdy nesetkal, a začnou se dít věci.
Začátkem dubna jsem se vydala do Brna, kde bylo domluvené focení mých šperků s fotografkou a s modelkami. Z focení jsem měla fakt radost, protože holky byly velmi milé a profesionálky. Byl to opravdu zážitek a výsledkem jsou krásné fotky. Většina těch náhrdelníků už má svou novou majitelku, takže to je ten okamžik, který mě motivuje do další práce. Budu ráda, pokud najdete čas a podíváte se 🙂
Mile mě překvapil fakt, že na modelky nebylo potřeba náhrdelníky pro focení nijak upravovat, sedly jim přesně, jako by jim byly dělané na míru. A co mi udělalo opravdu velikou radost bylo zjištění, že mé šperky sluší nejen ženám zralým, které hledají pro sebe originální a neokoukané šperky a na které jsem se až dosud v tvorbě více soustředila. Při focení vyšlo jasně najevo, že velké a nápadné náhrdelníky si mohou dovolit nosit také mladé ženy. Modelky se v mých náhrdelnících cítily velmi dobře a podle svých slov by je také rády nosily.
Že jim opravdu sluší se podívejte na následujících fotografiích. Jsou prostě nádherné!
Lidé různých kultur se zdobili šperky už odpradávna. Byl to možná historicky první předmět, který vytvořil člověk a který nebyl nutný k přežití.
Pokud nosíte šperk jako talisman, určitě vám dodává sílu, jistotu a konejší vaši mysl. Váš oblíbený šperk nepochybně přináší svou energii a důležitost nejen pro vás samotné, ale vysílá svou energii také pro vaše okolí. Když máte „svůj“ šperk, cítíte se prostě dobře.
Každá žena upřednostňuje jinou délku náhrdelníku, má rozdílné potřeby obvodu kolem krku anebo má jinak stavěné klíční kosti. Proto tvaruji náhrdelníky podle přání také na míru.
Největší radost mám z toho, že české ženy chtějí nosit velké a výrazné šperky, které se hodí pro každý věk, a proto nemají limity. Záleží hlavně na tom, aby se žena cítila se šperkem dobře, aby s ní ladil. Já osobně nošení šperků vnímám jako individuální záležitost a způsob, jakým lze vyjádřit svou náladu a osobitost. Zajímavý šperk navíc dodá každé ženě jiskru a styl.
Děkuju Bláže za fotky a článek! Díky tomu na vás mohu mít pár otázek 🙂
Tak jednak – máte svůj oblíbený… osudový… šperk?
Máte v hlavě nějaké šperkové přání, prostě vytoužený šperk?
Který z Blážiných šperků byste si teoreticky vybraly samy pro sebe? (Eh, dnes očekávám hlavně dámskou diskuzi:))
A poslední nešperková: Jak se vám líbí fotky?
Milá Blažolenko, máš krásné šperky – moc se mi líbí Tvoje větvičkové náhrdelníky, naposledy ten s tou makovičkou…
Bohužel šperky se u mě řadí k botám na podpadku, halenkám a tričkům bez rukávů, kloboukům,kožichům apod. – prostě jsou to věci, které se mi moc líbí a nenosím je – hlavně proto, že se v tom sama sobě nelíbím (nebo to nejde ze zdravotního hlediska), možná je ani neumím nosit.
Tvoje šperky jsou specifické a přitom natolik rozmanité, že by si určitě vybral každý. Ať se Tvým zákaznicím dobře nosí!
no a to je právě ono – Lenčiny šperky si můžeš vzít k hedvábným šatům nebo k bílému tričku a úzkým kalhotám – poslední úlovek, destičku s labradoritem na tenké obruči, jsem si pořídila cíleně k ulítlým šedým kalhotám a cípaté vlněné vestě od paní Bedrnové 🙂 doporučuji vyzkoušet, až někde Lenku potkáš…a uvidíš sama 🙂
Děkuju Alčo a moc zdravím a mávám! 🙂
Blažo, 15.6. je v Kolíně Flerjarmark. (Flerfest).
Nebudeš tam taky vystavovat?
Tečko nebudu. Na mém webu – odkaz je uveden pod článkem, píšu aktuální místa, kde prodávám naživo 🙂
Moc se mi libi Blaziny „obojky“ s jemnymi kytickami, ale mit bych je ke sve litosti nemohla – mala, tlusta, s predimenzovanymi … ehm prednostmi a jen tusenym krkem, takova figura by jim jen ublizovala.
Miluju velké šperky (i razantní bižuterii).Pět deka neopracovaného růženínu na kovové konstrukci velikosti dlaně, ten nosím z těch od Bláži nejradši. Kromě většinového obdivu Blážiny práce budí ovšem tato výzdoba občas reakci, jako by si ta osmdesátiletá paní pořídila dredy nebo vyrazila v dlouhé sukni na koloběžce.(Ó, jak ráda bych to udělala!).
Na koloběžku to asi nebude, ale dredy bys nahodit mohla, ne? A kdybys potřebovala poradit s barvou, tak Víla má bohaté zkušenosti, momentálně má na hlavě zelenou, modrou a fialovou.
Kpneckonců, když se to vezme kolem a kolem, pokud může jedenáctiletá vnučka nosit v blonďatých pačesech růžový pruh, stříbrohlavá babča se zelenou a fialovou – to by mělo něco do sebe. Jenže já mám koňské žíně, na ty mi ani Střihoruký Edvard Špilar barvu neradil, že nechytne.
baty, naskočil mi PAPOUŠEK , stačí ty jednorázový křídy na vlasy..
https://www.darky.cz/barevne-kridy-na-vlasy?gclid=CjwKCAjw5pPnBRBJEiwAULZKviNL6ggl8AJvUxB9tFwiZx1HY5e4dimAZH2E0L0sjLx_8I0NEku6ihoCtz0QAvD_BwE
Baty, koloběžka je taky moje tajné přání. To by si okolí nestačilo ťukat na čelo. Blážiny šperky se mi moc líbí, ty kytičkové pro Janu a já bych si dala ten kruh s kamenem. Ale kam to nosit ? když nevytáhnu paty z domu krom nákupu.
baty, drahá, vidno, že máme stejný vkus (h) – všeobecně se ví, že jsem hrdou nositelkou Blážiných šperků a že moje sbírka není malá 😀 nemohu říct, který z nich je můj nejoblíbenější, protože ty ostatní by se urazily 😀 ale každý jeden z nich budí zaslouženou pozornost, nejvíc asi Alternativní korál, který jsem získala přímo na výstavě v KusKovu – kdo ho zří, ten dumá, co vlastně tento artefakt představuje! pročpak by nemohla svěží osmdesátiletá paní mít koloběžku, když na to má fyzičku? barvy jsou bez diskuse, běžně potkávám starší dámy s melírem 🙂 Špilar Jan by to možná neradil, ale mohla bys zkusit barevnou řasenku na vlasy, prý to chytá dobře. fotografie jsem viděla na Blážině webu a líbí se mi moc – ta tmavovlasá modelka jako by vystoupila ze starého obrazu…a ze šperků mě nejvíc uchvátil ten velký neopracovaný růženín a zlaté listí z kolekce Nature – takový bych moc ráda měla 🙂 taky na to časem dojde…třeba na letošní Vánoce? Lenka už mě zná, ví, že pravidelně nakukuji a pak skočím po výjimečném kousku 😀
Je to tak, Eva je sběratelkou mých výrazných kousků. Ona má pro to cit 🙂
děkuji 🙂
Blážo, rozhodně ti chci přidat jeden kompliment, který tu (myslím) nezazněl – nejenže umíš vymýšlet a vyrábět originální šperky (blahopřeju ke značce!!!:)), ale zároveň jsi se víc než osvědčila jako podnikatelka. Co všechno ses musela naučit, dokázat, vybojovat! Přiznám se, že tady před tebou smekám klobouk. Jestli by mi šla tvorba, na podnikání prostě nemám. Jsi dobrá! 🙂
Děkuju Dede, někdy je toho opravdu na dva člověky. 🙂
Taky to obdivuju. A úplně nejlepší na tom je, že je Bláža šťastná!
mohu se s dovolením přidat k tomuto naprosto výstižnému shrnutí? za nás Beránky jsi, Leni, jednička (rose1)
Paní (Blažo)Lenko, máte to všechno moc pěkné, i ty fotky jsou pěkné. Přeju Vám, ať se Vám daří, zasloužíte si to.
Moc děkuju za milé přání 🙂
Blážo,stejně jako Zana,mám moc ráda Tvé šperky.Nosím je,hlavně do divadla a tak,se psima teda ne. 🙂 Vždycky se našel někdo, kdo se mne ptal odkud šperk mám a jevily se jim velmi zajímavé a krásné. Nejvíc nosím jeden tzv. industriální,vlastně je to spona ale i krystal a ametyst si vysloužily obdiv.Perleťový jsem darovala kamarádce,která po něm velmi toužila.Ta drobná kvítka jsou úžasná,ukážu vnučce, díky!
Krásné šperky! Blážo, miluju tvoji klec bláznů (inlove) .
Bohužel teď kvůli kožním problémům na krku raději nic nenosím, ale ona je krásná i tak 🙂 .
Zano, jsem ráda, že Klec bláznů je právě u tebe, protože ti ten korál moc sluší 🙂
Jsem nešperková, nenosím nic. Když jsem pracovala v chemické laboratoři, tak nechat si na rukách/krku nějaký šperk si koledovalo o zničení šperku nebo o zranění. K fotkám – myslím si, že na většině fotek se šaty ke šperku nebo naopak vůbec nehodí. Nejlépe vypadají fotky, na kterých je ten náhrdelník na holé kůži, nejhorší je fotka jemného žlutého náhrdelníku na vzorovaných šatech – to se tluče neskutečně. Celkově ty fotky působí hodně amatérsky.
Vzhledem k tomu, že fotografce jsou uveřejňovány fotky v prestižních zahraničních lifestylových časopisech, nebude se jednat o amatérské fotky, ale o jiný druh vkusu.
Blážo, ale to jsou fotky modelek a ne těch šperků… Pokud to měla být prezentace šperků, tak měly být vyfocené asi jinak – vybrat šaty, na kterých by se ty šperky neztrácely barevně nebo se to netlouklo se vzorem.
Řekla bych, že je to opravdu otázka vkusu či zvyku. Mě okouzlila právě fotka se žlutým náhrdelníkem. Plochá modrá kvítečka z náherného jemného materiálu šatů najednou obživla do kompaktní 3D podoby v perfektně kontrastním odstínu žluté – výtvarný efekt jako hrom a přitom pronesený jen v pianissimu.
Blážo, promiň, ale paní profifoto asi neměla svůj den….. když jsem četla,kam fotí,vyvstala mi otázka, tak proč to TOBĚ tak odbyla?
VŮČI TOBĚ I TVÝM ŠPERKLŮM, MNE TO MRZÍ….
Krasna prace, umelecke skvosty. Mlada nejsem, ale dokazu si predstavit nektery z Blazinych sperku nosit na krku a presne jak pise Blaza, treba s bilym trickem a dzinama, protoze strizlive obleceni necha ty sperky vyniknout. Ja jsem ale hlavne naramkova a „stribrna“, bez svych dvou nejoblibenejsich nevyjdu z domu. Na jednom mam privesky od manzela a deti, na ten jsem zvlaste vysazena (h)
Ja bych mozna nekterym modelkam oblekla jine saty, pripada mi, ze nektere sperky zbytecne splyvaji s barvou odevu.
Mě často potěší slova zákaznic, které potkávám naživo při různých příležitostech, když přijdou a řeknou, že se přišly potěšit podíváním se na mé šperky, že mě sledují na internetu a vlastně mě tak trochu znají, třeba si šperky i vyzkouší, ale uznají, že by je neunosily. Chápu to, každý jsme jinak nastavený. Ale to, že jim stojí za to přijít a pochválit mojí tvorbu, to je úžasné. Některé mé zákaznice mi dokonce posílají fotky z různých akcí a mají můj šperk. To je skvělý pocit, který mě posouvá stále dopředu v tvorbě i v mé cestě.
Slýchám ale i povzdechy“ „Je to krásné, ale to se musí umět nosit. Já to neunosím. Nemám k tomu šaty.“ a podobně.
A víte co si myslím? Je to tak, na šperk musíte být naladěná, musíte s ním souznít. A pak je opravdu jedno, zda máte tričko a džíny a k tomu na krku velký náhrdelník, nebo drobný zlatý řetízek. Je to opravdu o harmonii, vyzařování, o vnitřní spokojenosti.
Já jsem si kdysi u tebe zkoušela nějaký šperk na obruči. A na moje klíční kosti neseděl. Ty polokruhy s květinkami vypadají, že by šly uzpůsobit 🙂 Jelikož hodně nosím jednobarevná trička s výstřihem, šperky tohoto typu se mi tam hodí. Jenže v práci se musím pořád převlíkat do bílého… krátké náhrdelníky mít můžu, přinejhorším je schovám pod tričko, když musím zaskočit ve výrobě, a pak je zase vytáhnu 🙂
Já jsem dřív nosila hodně prstenů, ruka bez prstenů mi přišla tak nějak nahá. Od té doby, co jsem je musela sundat kvůli práci v atelieru, kdy mi překážely do rukavic, jsem si odvykla a už se na ně chodím vlastně jen dívat do krabičky 🙂
Jo a tvarovat ty otevřené obruče jdou, dělám je na míru zákaznicím. Každá má jinak klíční kosti, jiný sklon hrudníku, jiný objem kolem krku. 🙂
Některé Blážiny šperky jsem si nechala z obruče přendat na kulatou kůži s prodlužovacím řetízkem, to funguje výborně.
Baroušek mi vyhrál zlatý řetízek s podkovou (on je teda stříbrný, pozlacený, ale to je jedno). S mužem jsme si koupili stříbrné prstýnky – ten nosím málo, otékají mi prsty. Dírky v uších mám zarostlé a nehodlám to měnit. Takže pár řetízků a přívěsků na vystřídání, nějaký ten náramek a dva řetízky na kotník, podle toho zda beru „zlato“ či „stříbro“.
Společenským akcem se obloukem vyhýbám, na lítání se psy „odzbrojuji“ a do práce mi stačí to co mám. Některé šperky od Bláži mne už v minulosti zaujaly, poloobruč bych si asi taky vybrala, ale… kam s ním?
OTéčko – teď na jaře mne nutí furt fotit a furt vás těmi fotkama oblažovat (rofl) – u nás je totiž teď tak krásně! Barsco kvete a vůbec je to radost – 18 fotek.
https://yga.rajce.idnes.cz/2019_Na_dvorku_i_za_humny_je_maj
Moc se mi líbí ty jemné kytičkové náhrdelníky s fialovými nebo světlemodrými kvítky.
Od Bláži mám náhrdelník s jantarovým přívěskem, zhotovený na přání, zrovna včera jsem ho mě na sobě, krásně vyniká na černém tričku s tylovou vsadkou. Mám ho ráda. Jestlipak si na něj po těch letech ještě, Blážo, vzpomeneš? 🙂
A nedávno jem se zamilovala do broží od Preciosy. Třeba ledňáček je úžasný!
Šperky od Bláži a od Dvořáka jsou opravdu krásné! Ale obdivuji je jenom na obrázcích. Moc se nezdobím, té krásy by na mne bylo příliš 🙂 . Ale ano, měla jsem ráda a nosila přívěšek z Floridy, malého modrého delfínka ve výskoku. V jednom tom výskoku si urazil ocasní ploutvičku a byl pryč. Většinou nosím jen snubák na levé ruce a na pravé prstýnek, který chci zrovna vyvětrat. Jsem nudná, no.
Já jsem na tom si stejně. Šperky se mi líbí jako umělecká díla, ale jinak nic pro mě. Nosila jsem zlatý řetízek, tak jemný, že když se mi přetrhl, nikde mi ho nechtěli opravit. Pak jsem si koupila v Řecku zlatý, trošinku masivnější, a ten se dal nosit bez přívěsku. (ale žádný ten řetěz, co nosí někteří spoluobčané, to ne). A pak jemné prstýnky, většinou nakoupené v Řecku, některé se zirkony. Tam se mi líbilo hodně věcí, protože vedle těch „masáků“ měli velký výběr právě těch jemných. Teď už nosím jen jeden a snubák.
Jednu dobu jsem ujížděla na náušnicích, stříbrných, nebo pozlacených, ale zase jen jemné: lístek, půlměsíc, mušle. Já prostě na výrazné šperky nejsem. Ale ty Blážiny se mi líbí, a ráda si je prohlížím.
moc hezke veci! obdivuju! to musi byt prace, klobouk dolu.
jen si myslim ze pro pralidi byl prvni sperk taky necim nutnym k preziti – talismanem chranicim pred zlymi duchy ci tak neco
Šperky! To je moc pěkné téma. Šperky jsou pro mě velmi osobní věc, což znamená, že jich moc nemám. Abych to vysvětlila – ty, které pro mě mají osobní hodnotu, mi prostě blokují místo pro ty ostatní:)) Kdysi jsem nosila zlaté šperky, některé jsem zdědila, jiné dostala, hezké věci to jsou. Jenže pak přišel čas, kdy jsem se nějak změnila, asi dost zásadně změnila, a přešla jsem na stříbro. Což – jak pravila jedna dáma – prý není úměrné mému věku, stříbro je prý pro mladé 😀
Na rukách nosím velké stříbrné mexické prsteny – jeden je od maminky a druhý od Martina. Na krku nosím onyxový přívěšek, kruh se stříbrnou mřížkou zdobený maličkými zirkony. Ten už je pomalu jako moje poznávací znamení 😛 Dostala jsem ho od Martina a velmi na něm lpím. Což znamená, že krk mám taky „obsazený“:)) takže střídám náušnice. Momentálně jsem nadšená z těch stříbrno-tyrkysových indiánských, z dalších mám v oblibě svoje stříbrné sovy 🙂 (Inu, důstojná starší dáma, že 😛 )
Blážin šperk mám jeden – kouzelnej! 😀 Velký krásný šperk s růženínem, který je hlavním artefaktem v naší divadelní hře Kančí zub. Ráda ho nosím v zimě přes svetry.
Blážiny šperky se mi moc líbí, stejně jako Matylda se však vyhýbám hranatým tvarům. Tiše stůňu na některý z těch květinových náhrdelníků, ale popravdě si vůbec nejsem jistá, jestli by se ke mně vůbec hodil – já obecně nejsem moc květinový typ:))
Fotky se líbí hlavně ty, kde se fotí focení! Mají bezvadnou atmosféru.
Fotky, kde se „fotí focení“ ( tzv. backstage) jsem fotila já a jsem ráda, že si mohu připomenout zákulisí focení. Taky se mi moc líbí 🙂
Jo a ta dáma se moc mýlila. Stříbro není jen pro mladé 🙂
no a já jsem naopak četla, že stříbro ladí k dospělé dámě, protože je elegantní a čisté 🙂
Takže já jsem už tyhle fotky obdivovala na FB a mně se líbí. Vůbec tyhle poloobruče jsou překrásné. Vždycky jsem si myslela, že do „vážného“ šperku patří kámen, ale právě Bláža mi ukázala, jak krásné mohou být skleněné komponenty.
Od Bláži mám dvě věci – kdysi dávno jsem vydražila náhrdelník s karneolovými korálky (myslím) na červeném lanku a ten nosím velice ráda, protože je lehoučký a přitom upoutá pozornost. A pak mám poloobruč s bělavými kvítky – v létě je to bezvadná záležitost, hned si připadám krásnější (rofl) – myslím, že právě tento šperk by klidně mohla mít i nevěsta.
Jinak nosím zlaté řetízky – buď jemné srdíčko na dvoubarevném řetízku (dárek od sester k padesátce) nebo naopak hamatný kruhový znak vodnáře na silném řetízku – ten jsem kdysi dala Jeníkovi, ale on ho nenosí, tak ho mám já (rofl) , zdálo se mi škoda ho nechat ležet, protože vypadá docela zajímavě.
Poznámka 1: mně se líbí prezentace jak na těchto modelkách, tak na paní Stašové či Klukové. Přiznávám, že mi docela vadí, když nevidím náhrdelník pověšený na krku.
Poznámka 2: opravdu silně přemýšlím nad tím lístkem s kamínkem, asi si budeme muset napsat soukromě (nod)
Ygo napiš! 🙂
Fotografie modelek se šperky paní Bláži jsou krásné. Modelky jsou nevyumělkované a takové tajuplné a šperky je krásně doplňují.
Já osobně nosím na krku na zlatém řetízku přívěšek s obrázkem Pražského Jezulátka. Věřím, že mě ochraňuje. Prsteny mám snubní a zásnubní.
Pak náušnice a prsten s českými granáty.
A teď nedávno jsem si kopila od firmy Swarovski náušnice ve tvaru kočiček. Mám z nich radost.
https://1url.cz/wM4WN
Já mám od Bláži zatím jen perlový náhrdelník. Z poslední doby se mi líbí lístek asi břečťanu, pokud se pamatuju dobře. Jenže velmi podobný šperk jsem si koupila na prvního máje na jarmarku v Havířově 🙂 Jinak bych si vybrala vlčí máky. Ze šperků s kameny máloco, já neumím nosit špičaté a hranaté věci, proto se mi líbí ten lístek. Z toho, co mám doma, nosím s velkým nadšením kulatý labradorit, kolem kterého je omotaný cínový dráček. Když do kamene dopadne z určitého úhlu světlo, zeleně mrkne- jako drak 🙂 Labradorit mám obecně moc ráda, tak ty měňavé mušle a lapis lazuli.
Jsem moc ráda, že se focení mých šperků ujala profi fotografka, které uveřejňují fotky v prestižních časopisech, jako je například VOGUE a podobně. Je to pro mě čest!
Ty modelky byly naprosto dokonalé, příjemné a profesionální. Byl to pro mě zážitek vidět je při práci.
Už jsem fotila na různých typech žen a mladé a krásné modelky byly dalším mým cílem. Přesně to zapadlo do plánu ukázat šperky na různých typech žen a setkalo se to s velikým ohlasem.
Něco jiného jsou produktové fotky, ty si fotím sama a mají jiný účel. Byla jsem i na kurzu focení, abych fotky lépe zvládla.
Jsem ráda, že můj rukopis už zákazníci rozeznávají a když vidí mé šperky někde mimo e-shop, jasně reagují, že je to určitě ode mne. Což mě moc těší.
Novinkou je, že mi byla registrována ochranná známka na značku a to je super!
Moje tvorba je svá a originální a s charakteristickým rukopisem. Určitě se neuchýlím k vytváření prefabrikovaných tvarů, to mě nebaví. Jsem intuitivní výtvarník a tohle je má cesta.
Díky za váš čas a za prohlédnutí fotek. A kdybyste šli někdy Nerudovou ulicí, tak v čísle 6 mám nově zastoupenou svou značku. 🙂
Blážo,fotky Simony Stašové,s Tvými šperky, se mi líbily moc…nic proti paní profifotografce, ale tady vynikají víc ty modelky, ne tvoje šperky a to je veliká škoda….
Pro prezentaci šperků a pro produktové foto mám samozřejmě od fotografky i jiné fotky, detailnější a ořezané. Těch fotek se fotilo mnoho, celé dvě hodiny. Ale na ně by se zde v článku tak hezky nekoukalo. A tyhle fotky s modelkami mi budou taky zdobit zdi v atelieru, protože jsou nádherné! 🙂
Jsou to hezké umělecké fotky. Samozřejmě že na vysloveně jen prezentaci šperků se hodí jiné nebo ořezané.
vždycky jsem radši, když vidím i foto šperku na krku nebo celou fotku na modelce – lépe si představím, jak bude sedět. u Blážina šperku jsem si nebyla jista snad jen jednou, vybrala tedy sama sílu a velikost obruče a dobře 🙂
Ono by stačilo, kdyby se ty modelky nekoukaly do objektivu.
musím říct, že Blážiny šperky mám rozdělené opravdu na dva tábory – strašně se mi líbí a strašně se mi nelíbí. Nic mezi nějak není. Kochám se na Fléru, i tady jsem se kochala. Stejně jako Šárce mi nějak vadí ty modelky, ale to je silně subjektivní.
Osobně jsem se od mládí ověšovala šperky různými, část jsem si vyráběla sama. Jednu dobu jsem nosila živé květy, to bylo v době studií na veterině, kdy jsem měla dostatek různých malých flaštiček. Bohužel od doby, kdy pracuji v potravinářství to mám trochu složitější.
Toužila jsem po žužu náramku, jeden jsem si sestavila ještě na studiích a druhý momentálně dostavuji a představuji si, že úderem nového roku 2020 nastane moje další šperkové období. Bimbo to již začal řešit v předstihu, takže mne překvapil k narozeninám a následně pod stromečkem.
Před třemi lety jsem si dopřála kurz cínovaného šperku, tak se těším, že budu mít i na toto čas
Žužu náramek jsem si musela najít. Znám ho pod názvem „žebráček“. Taky jsem ho měla, vlastně ještě mám. Dostala jsem stříbrný základ asi s šesti přívěsky někdy na konci základky. V té době se tyhle maličké přívěsky prodávaly doslova za pár korun, tak jsem si z kapesného dokupovala, až jich bylo asi dvacet. Postupem času jsem je ale zase z náramku sundavala, některé jsem nosila na řetízku na krku, jiné jsem darovala třeba kamarádkám.
Nosím stříbrný řetízek s přívěškem, který když se roztočí, ukáže utajený nápis – MILUJI TĚ… hodinky a prstýnky jsem odložila a na svou příležitost čekají,asi je začnu nosit až budu v penzi….a tak mám denně jiné náušnice, nebo i vícekrát denně a mým hlavním šperkem, jsou brýle…
mám OD BLÁŽI KRABIČKU S OLGOJEM CHORCHOJEM a ametystové náušnice…
Šperky má Bláža krásné, tyhle náhrdelníky oblibuju, ale nezlobte se nikdo na mne, mne ty modelky prostě ruší, upozaďují mi ty šperky..ten odkaz na p.Dvořáka od RenatyE má fotky šperků přesně takové,jaké mají být – nabízí a ukazují krásu toho šperku…nic od nich neodvádí pozornost…navíc mi vadí,že je modelky mají přes šaty, na holé kůži vyniknou podle mne, mnohem více a kdyby některá z modelek,měla ženštější tvary (větší prsa a oblejší ramena), vynikl by na nich jakýkoli náhrdelník od Bláži mnohem lépe….(nebít prosím)
Běžně nosím zlaté šperky, všechny na zakázku od jednoho zlatníka. Prstýnek mi udělal podle mizerné fotky, kterou jsem pořídila přes vitrínu v muzeu v řecké Olympii. Drobný přívěšek s černým hvězdovým safírem a náušnice s ohnivým opálem. O Vánocích opulentní prsten s nepravidelnou perlou, který mi dlouho nechtěl prodat, až jsem ho ukecala za pomoci tácu s ještě teplým taženým štrůdlem 🙂 Protože můj zlatník je úplně jiný obor, než dělá Blažolenka, dovolím si odkaz http://www.ivandvorak.cz/fotogalerie
A potom taky Blážiny šperky. Mám asi úplně první větvičkový šperk s červeným korálem, k němu i náušnice. Jeden závěs se mi povedlo vydražit. Jeden se zipem pro mě, druhý se zipem pro Hřívnatce. Pro Vílu ametystovou soupravu k patnáctým narozeninám. A ještě mám asi tři další.
A úplně speciální věc je bolo od Cheta Williamsona, toho si moc vážím. Dostala jsem ho od Hanky jako poděkování za Aukci.
Můj vytoužený šperk je prsten – hlavolam. Vypadá přibližně takhle http://www.astronakupy.cz/obchod-detail/pr083-07-skladaci-prsten/ Kdysi mi ho v šestikroužkovém provedení přivezl partner z Indie. Léta jsem ho nosila a když jsme se rozešli, tak praskl. Ale netoužím po tom stříbrném. Setkala jsem se i se zlatým, který měl na „zámku“ hlavolamu kvítek protěže. Měla ho maminčina kolegyně z práce, ale neuměla ho složit. Vždycky, když se jí rozsypal, maminka mi ho přinesla ke složení a mohla jsem ho pár dnů nosit. Tak po tom toužím.
Fotky jsou moc pěkné. Zajímavé je, jak si děvčata prohodila ty šedé šaty (krásné) a jak na každé působí úplně jinak.
Já jsem po letech bydlení v sociálně vyloučené oblasti zlato úplně přestala nosit. Čtrnáctiletí strhávači mě to odnaučili a znovu jsem se to už nenaučila 🙂
Renato, dělá nádherné věci! Určitě bych si snadno vybrala… ale pak bych přemýšlela, kam to proboha budu nosit. Se psima do lesa? 😀
Říká někdo,kdo furt někde rajzá (chuckle)
Ano, ty věci jsou krásné. Však měl ještě nedávno pobočku na Hatton Garden v Londýně. Velmi zajímavé jsou ty snubní prsteny. Občas tam zajdu se pokochat. Minule jsem dostala zálusk na jeden prsten, naštěstí mi byl malý, tak jsem ušetřila 🙂 On by mi samozřejmě udělal větší, ale už by to nemělo to kouzlo impulzivního nákupu. Podotýkám, že impulzivně nakupuji asi tak jednou za osm let 🙂
Jejda, to jsou krásné věci, ty od pana Dvořáka.
Jo,jsou!
Moje máti měla pár kousků od pana Drlíka, bylo to v trochu podobném stylu.
Renato, co mi to děláš! O tom zeleném prstenu na fotce č.6 se mi bude dnes zdát. Grrr.
povídej mi o tom chvilku, baty…skvostné věci má pan Dvořák 🙂 na stříbrné šperky ( zlato téměř nenosím) máme “ naši“ zlatnici Terezku Bajnarovou, velice zajímavá osůbka s vybraným výtvarným cítěním – její věci na zakázku jsou nenapodobitelné.