Sedíme u stolku pod podloubím na jaroměřském náměstí a v příjemném teplém podvečeru si užíváme prima muziku. Spolu s námi poslouchá folkovou skupinu Altán trio tak padesát dalších lidí a kolem vládne nakažlivá pohoda. Zastavení uprostřed pracovního týdne – navíc se skleničkou vína u ruky.

„Poslouchej, šla bys ve středu na koncert?“ zeptal se mě začátkem září Martin poté, co si prošel své e-maily. „Kam a na co?“ zeptala jsem se podezřívavě – jaký koncert může být ve středu odpoledne? „Nějaká folková muzika, na náměstí v Jaroměři. Pod podloubím u vinotéky,“ upřesňoval Martin. Žasla jsem – v Jaroměři jsou až takhle aktivní? To zní opravdu dobře! A tak jsem na to kývla.

Altán trio

Teprve později jsem zjistila, že to byla jedna akce z celé série, která se jmenuje „Jaroměřské náměstí žije – podzim 2018. Po dobu sedmi týdnů, od 22. 8. do 3. 10. se tu ve středeční podvečery konají koncerty pod skoro širým nebem. Oživuje to náměstí a nechává lidi, aby si užili chvíli hudby a společnosti v době, kdy náměstí obvykle usíná. Organizátorem celé akce je oficiálně Vinotéka u Sv. Mikuláše, což znamená manželé Vlasta a Stanislav Rudolfští.

A tak jsme se ve středu 5. září odpoledne našli v houfu dobře naladěných lidí, kteří před vinotékou seděli kde se dalo, popíjeli víno a báječný burčák (ti kdo neřídili – já si počkala až domů:)) a poslouchali, jak hrají a zpívají muzikanti ze skupiny Altán trio, která měla ten den pět členů, když počítám i občas hostující dcerku kapelnického páru.

Folk není obvykle naším preferovaným hudebním stylem, ale víte, že bych neměnila? Příjemná hudba vytvářela na náměstí pohodu aniž by obtěžovala nezainteresované příliš hlasitým duněním, některé z písniček lidé zpívali s sebou a bylo vidět, že většina přítomných se nějakým způsobem zná.

A já jsem si v tu chvíli zase uvědomila požehnání, jaké přináší do lidských komunit něco, co si já pro sebe nazývám „malá“ kultura. Tedy koncerty, vernisáže, divadelní a šermířská představení pořádaná místními umělci nebo uměleckými spolky. Takovými, které oficiální kultura nezná, protože jejich působení je lokální a do hlavních zpráv to nedotáhnou. Přesto se kolem takových akcí shromažďují nadšení lidé, kteří dokáží aspoň občas vyburcovat ostatní k tomu, aby se sešli a sdíleli něco příjemného.

Ale nejde jen o umělce – aby to v komunitě žilo, jsou potřeba tři skupiny lidí. Jednak to jsou organizátoři – akční lidé ochotní investovat svůj čas a úsilí do vymýšlení, příprav a uskutečnění akcí pro ostatní. Potom to jsou umělci – tedy tvůrci obsahu takových akcí. I oni do své činnosti investují zaujetí, tvořivost, úsilí a peníze. Bez organizátorů by ale většinou neměli jak výsledky svého snažení ukázat. A třetí důležitou skupinou jsou diváci – účastníci akcí. K čemu by byla ta veškerá práce, kdyby lidé nepřišli?

Kondenzační jádra takovýchto aktivit se dají najít na různých místech. Ve Dvoře Králové to jsou například muzeum, knihovna a základní umělecká škola, někde to jsou spolky, jinde majitelé hospod, kaváren nebo – jako v případě Rudolfských – vinotéky. Například mě překvapilo, kolik různých hudebních folkových minifestivalů se v okolí koná! Netušila jsem to, protože obvykle na takové akce nechodím, ale potěšilo mě to.

Ke skupině se přidal i organizátor akce Stanislav Rudolfský (zcela vlevo:))

Je dobrá zpráva pro každého, kdo si dělá o naši společnost starost – třeba nahlédnutím do internetových diskuzí. Skoro bych řekla, že takové akce a společenství jsou jedna z výhod života na venkově a v malých městech. A tak bych chtěla poděkovat všem, kdo neváhají obětovat svůj čas a námahu, aby přinesli do života svých spoluobčanů nějakou tu zábavu a pospolitost.

A zpráva pro ty ostatní? Neváhejte a jděte občas dělat diváky – šance, že se budete bavit a všední den se změní v nevšední, je vysoká!:))

Důležitý účastník koncertu – těch dětí, které se na něm vystřídaly!:))

Dnes se ptám jednoduše – vnímáte ve svém okolí existenci „malé kultury“? Co vás baví nejvíc? Patříte mezi diváky, organizátory nebo tvůrce?:))