PÁTEK S GURMÁNKOU: Houbové škvarky aneb houby v sádle

Houbová sezóna je v plném proudu, proto se na plotnách postupně provětrají všechny tradiční houbové receptury. U nás doma určitě dojde i na křupavé houbové škvarky, které se dají pár týdnů v chladu uschovat.

 

 

Pevné hřibovité houby očistíme a nakrájíme na menší kostičky. V rozpuštěném sádle při mírné teplotě houby zahříváme tak dlouho, dokud se nestanou na povrchu křupavými. Poté je namačkáme do skleniček, dle chuti osolíme, opepříme či přidáme špetičku kmínu. Chuť podtrhne i bylinka (šalvěj, tymián, rozmarýn).

 

 

Houby ve skleničkách zalijeme rozpuštěným sádlem tak, aby horní vrstva byla sádlem neprodyšně uzavřena. Dbáme na to, aby všechny kousky hub byly v sádle ponořené. Vzduchové mezery jsou na závadu, neboť houby by ztratily trvanlivost a začaly by se kazit. Dobře připravené houbové škvarky by měly v chladničce vydržet cca 3 až 4 měsíce.

 

Houbové škvarky jsou nejchutnější namazané na krajíčku dobré českého chleba. A upřímně řečeno, nikdy jsme jejich trvanlivost zodpovědně dlouho nezkoušeli. Jsou tak chutné, že se do nich pustíme hned, ještě za čerstva.

 

Dede: V jaké podobě chutnají houby vám? Uchováváte je i jinak než sušené? A ještě něco – rostou u vás, rostou?:))

 

Dobrou chuť a skvělý houbařský podzim přeje

Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi

 

Aktualizováno: 20.9.2018 — 20:08

28 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. V Praze kvetou, stejně, jako loni, kaštany. Je to zajímavý paradox, hnědé padající listy a mezi nimi svícny květů. Jenže to prý znamená, že takto kvetoucí strom je natolik oslaben parazity, konkrétně klíněnkou, že na jaře už neobrazí.

  2. Houbové škvarky milujůůůů. Ale nikdy je nezalévala sádlem z jediného důvodu. A sice, že jak se smažením scvrknou, nemá cenu tu trošku(no někdy i hrneček)ukládat, a vždy je všechny po vychladnutí z pávničky rovnou sním!

    Jinak zdejší houby většinou podusím a nasáčkuji do mrazáku, nebo, když je jich víc usuším je a rozemelu na prášek (letos jsem zase dělala s liškami). Ale tak běžně, jako v Evropě tu houby nerostou a poctivé hřiby jsem snad nikdy neviděla. Nejvíce bedly, kterých jsou sice kvanta, ale já je nesbírám, protože rostou v parku na stříkaných trávnících. Takže hlavně různé podobáky a ty lišky. Ale jen na několika dostupných místech o kterých vím a „kontroluji“.

    Dede, až teď jsem četla, co se stalo Berry, tak moc přeji brzké uzdravení!

  3. Taky jsem už slyšela, že někde rostou, a divila se tomu. Prý že houbám stačí mokro v podobě ranní rosy. U nás tahle teorie zatím neplatí, v lese ani prašivka. Spoléhám, že se vyplní předpověď, nějaká voda spadne příští týden a konečně vyrazíme s košíkem. Jinak by to byl první rok, co bychom měli na Vánoce houbového kubu bez hub – protože už loni to bylo slabší a tak mi nezbyla ani jedna sušená houbička!

  4. Máme to brát jako přihlášku, aby se dostalo i na nás méně šťastné? Škemry, škemry…

  5. zlata provlhla belgie, tady rostou uz od srpna i pres to, ze od cervna byla i u nas ta priserna horka… ale po sv anne zacaly prehanky a nase kremenacove misto nezklamalo.

    jen ja se uz k nim nemuzu ohybat (chuckle) a to do porodu chybi jeste 7 tydnu (whew)

    no a dnes leje od rana jak z konve. ono to k vam jako obvykle zas dojde 🙂

    1. Ad nemůžu se ohýbat – a co kdyby tě manžel naložil na kolečka (káru, tragač) a po lese tě vozil (rofl) (rofl) … Jinak je to moc hezký důvod nemožnosti se ohnout, horší by byl ischias 😉

  6. Houby? A hřibovité k tomu? To je čirá provokace. Takové jsem u nás sbírala ještě s nebožkou maminkou, to už bude takových pět roků nazpátek.

    Jinak já miluju smažené bedle či žampiony (ty teda u nás už rostou – teda ty žampiony, bedle ne-e), smaženici z máselniků a houbovou omáčku z čehokoli. Bývali doby, že těch hub bylo takové množství a o prázdninách, že jsem je s klidem dávala i do leča a do kchelu, protože už jsem nevěděla, co s nima a bylo to mňam. Podotýkám, že vánoční kuba v našich jižních krajích není tradiční, tudíž ho nevařím, ale klidně ze sušených dělám i omáčku, když nezapomenu a dopředu je namočím.

    Jinak je nejraději uchovávám v mražáku už vydušené anebo sušené v papírovém pytlíčku.

  7. OT – Berry je lepší, večeři sice nedojedla, ale na snídani už čekala skoro nadšeně. No, zařadím jí do jídelníčku i drobný oběd:)) Je živější, ale pořád taková… nejistá v pohybu. Doufám, že je to jen slabostí, že si při tom pádu něco neudělala – ještě toho kousek. A pořád má takovou rozcuchanou srst. Ale díkybohu se opravdu lepší 🙂

    1. Jsem ráda, že se Berruška drží a nadále svírám palce v pěstích, aby jí bylo stále líp a líp, až ji bude nejlíp. (clap) (clap)

    2. Až teď jsem se dočetla, co je s Berry – a zároveń, že už je na tom líp. Tak držím palce, ať to uzdravování pokračuje pořád dál! (y) Jsi šikovná, že´s to tak rychle zachytila!

  8. No, vzhledem k tomu, že naše část královéhradeckého kraje letos v suchu porazila jižní Moravu, nemáme nic a kdo ví, jestli něco bude. Ale příroda je mocná a vše živé se chce rozmnožovat, tak kdo ví… třeba až zaprší (snad příští týden, na dnešek už nám to meteorologové „zrušili“) něco vyroste!
    Houbové škvarky se sádlem by mě asi spolehlivě zabily 😛 , ale kdyby tohle nehrozilo, ráda bych si je dala 😀 U nás houby jíme čerstvé, sušíme, případně mrazíme. Vzhledem k tomu, že kluci o ně nestojí a Martin je v nejlepším případě toleruje, nemáme velkou spotřebu. Ale do vánoční zelňačky musejí být! (wave)

  9. Podľa hlásení z rôznych strán tu u nás huby vraj sú, ale nejako nemám šancu to zistiť, lebo mám rozrobené peripetie s autom, najskôr sa mi podarilo trochu pokrčiť ľavý predný blatník na rapidke stretom s jednou audinou (moja chyba, slepý moment, nedala som prednosť, lebo som ho proste nevidela, rafinovane sa celý čas skrýval v nejakom mŕtvom uhle), škoda nie veľká ale týždeň bez auta a len čo som ho vyzdvihla zo servisu, tak cez víkend mi u nás v ulici niekto vypáčil sklo z ľavého spätného zrkadla a položil mi ho pod stierače. Poškodil pri tom aj stĺpik zdrkadla tak, že sa vraj budú možno musieť meniť celé dvere… :@ . Nejak to nemá konca… Takže huby za mňa zatiaľ nič a veškerá vlhkosť z toho jediného prepršaného víkendu za celé leto je už dávno fuč. Teraz na víkend sľubujú dážď (no uvidíme), potom by sa teoreticky mohli rozbehnúť suchohríby hnedé na Záhorí. Teoreticky…

    1. km, to je ale pech! Slepej úhel je prostě slepej a dobře si pamatuju svoje vlastní selhání – od té doby střídám pohledy do zrcátek jak kanár na tenise:)) Mimochodem nová auta mají na zrcátku nějaké světýlko, které zčervená, když máš ve slepém úhlu auto – to mi přijde jako dobrej vynález!
      Vandalové… Bubu by určitě vymyslela nějakou úžasnou kletbu, tak já použiju jednu z jejích oblíbených – kéž se mu v hubě každé jídlo v ho*no obrátí! 😛

      1. No veď aj ja už mám svaly na krku jak Švarco, čo odvtedy jastrím všetkými smermi. Bubu kletba je teda výstižná (chuckle)

  10. Houby milujeme ve všech podobách a bývalo dobrým zvykem, že jsme kromě blízké rodiny zásobovali i rodinu vzdálenější. Byly doby, kdy jsme na houby chodili pěšky; teď je to záležitost cca 15 km autem a stálé hledání nových lokalit – kam jsme chodili loni, tam už les není…
    Není třeba zmiňovat, že zmenšení plochy lesů má za následek zvýšenou koncentraci houbařů, takže abychom si užili klidu, ticha a prázdného lesa, je třeba vyrazit brzy ráno a pokud možno za ne příliš vlídného počasí.
    Před 14 dny jsme našli ve vyschlém lese 15 malých zdravých praváčků, takže doufám, že po hlášených deštích a ochlazení nastane alespoň sezóna suchohřibů a růžovek… :o)))

  11. Asi Tě Gurmánko zahluším…u nás ani prašivka…..

    Miluju nakládané v octě, sušené,dušené, mražené..miluju jídl az nich..plněné růžovky, škvarky z bedel, smaženej vatovec, sušený v kubovi a zimní bramboračce, houbový omáčky,sekanou s houbama,houbový karbanátky, chlupaté knedliky s houbama,nudle s houbama, smaženici…kulajdu…dršťkovou z hlívy, z penízovek… pečené ryzce..
    houby ráda sbírám, čištění mi nevadí…ale prostě tady nejsou,protože je tu furt sucho… 🙁

        1. Přesně. V sobotu nad Dalmatinovem dvě hodiny v lese, pět houbiček, z toho tři miniaturní klouzky a jedna polosušená růžovka. Hřívnatec na Lipně plná mikina hřibů za půl hodiny (košík neměl).

        1. Syn byl teď v týdnu někde na Jihlavsku (nevím přesně kde) a přivezl hub spoustu. Plný kuchyňský stůl. Něco jsem rozdala, zbytek suším. Sušička jede už třetí den nonstop.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN