Miluju výlety, kde mi ukážou, co ještě neznám. Za jedním takovým jsme se letos vypravily s Kačkou do Strážnice.
Strážnice jsou pro mne folklorní slavnosti, víno a modrotisk. Strážnický modrotisk je pojem, protože v České republice zbyly už jen dvě dílny – olešnická a strážnická. Každá dělá něco trošku jiného, rozhodně mají jinou šíři látky. Strážnici nemáme daleko a dílnu lze navštívit, tak jsme tam vyrazily.
Razidla na modrotisk jsem viděla už dřív, spoustu jich mají v Muzeu luhačovického Zálesí a přiložená fotografie je z muzea v Pribylině na Slovensku. Modrotisk byl často používaný – je to silnější bavlněná látka, čímž ho lze rozeznat od bavlny, která se jako modrotisk jen tváří- lze jich v obchodech potkat dost. Originál modrotisk je jiný a kdo si na něj sáhne, už ho vždycky pozná. Měla jsem v pubertě sukni z modrotiskové jupky po prababičce a udivovalo mě, že na omak byla jiná než klasická bavlna. Dneska už vím proč.
Dílna ve Strážnici je neuvěřitelná. Rodina Jochových ji vlastní už několik generací a momentálně tam pracuje neteř. Uvaří si rezervu – to, do čeho se razidlo z hruškového dřeva namáčí, recept je tajný – a pečlivě tiskne na látku tak, aby vzor správně sesadila. Potištěný pruh látky se nechá uschnout a namáčí se do kypy – dva metry hluboké jámy s indigovým roztokem (jeho příprava je taky alchymie).
Látka není po vytažení modrá, je spíš světle zelená a modrá až oxidací na vzduchu. Namáčí se několikrát, pak se usuší, vypere… proces je to zdlouhavý a všechno je ruční práce, proto se vůbec nedivím ceně hotových výrobků. Ale zas když jsem mohla nosit sukni z modrotisku po prababičce, tak to něco vydrží, což je v dnešním trendu udržitelné módy žádoucí. Dřív se dělávaly modrotisky i vícebarevné – měli tam i takové, ale ten tmavomodrobílý byl stejně nejhezčí.
V prodejničce si můžete koupit ubrusy, hračky, metráž, ušijí i na míru pánskou košili J Mně Kačka ušila letní šaty a já mám doma ještě půl metru látky na menší projekty, jenže moje projekty jsou jaksi… dlouhodobější 🙂 Nicméně do modrotisku jsem se zamilovala. Je to nádherná tradice, krásný materiál a um nejen našich předků. Doporučuji nahlédnout na jejich webové stránky https://www.straznicky-modrotisk.cz/o-nas/ a dílnu navštívit – stojí to za to!
Je vzácnosť, že sa u vás zachovali až dve rodinné modrotlačiarske dielne. Ja som len nedávno videla na stv2 dokument o tomto mladom chlapcovi (https://modrotlacmr.sk/), Matejovi Rabadovi z Oravy, ktorý prosím zostal na Slovensku úplne a načisto posledný. A to ani nepochádza zo žiadnej tradičnej modrotlačiarskej rodiny, začal s tým sám, po večeroch v pivnici. Lacné tie veci teda nemá, ale vzhľadom na to, že to je všetko ručná práca, tak sa to dá pochopiť. Matyldo, dodatočne ešte chválim šaty, majú úžasný strih aj vypracovanie a každá žena s trochou vkusu v tele ti ich musí závidieť 😉
Já nosila modrotiskové šaty jako mladinká, zcizila jsem je mámě… dlouhé, propínací s širokými bíle lemovanými ramínky, milovala jsem je a nosila, dokud se nerozpadly. Sama bych si bohužel neušila, jsem levá.
Tak třeba šikovná švadlena? Modrotisk je báječný materiál.
Byla jsem před čtyřmi lety v Olešnici, během dovolené u Letovic. Výrobou nás provázel pan Danzinger starší a dodnes si pamatuju, jak živě, se zápalem a s láskou k řemeslu, hovořil. Některé stroje tam jsou starší víc než 100 let, což je úžasné, když si uvědomíme, že musely přečkat dobu socialistického vlastnictví. Krásných věcí měli v obchůdku moc a moc, neodolala jsem a koupila aspoň malý pytlíček s vonnými bylinkami. 🙂
Taky jsem měla oblečení z modrotisku, když jsem chodila na základku. Kupodivu kalhoty (ty byly jen modré, bez vzorku) a k nim tričko. Dárek od tety, která pracovala v ÚBOKu, asi to byl nějaký pokus o využití prvků lidové kultury v módě. Pamatuju si, že se to dost mačkalo.
Modrotisk se mi líbí, je takový optimistický. Hezký výlet a slušivé šaty, Matyldo, jsi kočka! (cat) 🙂
Tak který přírodní materiál se nemačká… v letošních vedrech jsem nosila viskózovou košili- mačkala se, ale vlála a dýchala 🙂
Měla jsem modrotiskové šaty jako těhotná, pak jsem v nich udělala tunýlek v pase… A po pár letech se rozpadly. Doslova.
Mám modrotisk ráda! Dík, Matyldo.
Zano, tak tos je nosila, až jsi je unosila 🙂
Matyldo tak jsem koukla na e-schop a už mám vybrané dárky k Vánocům.
Látkový kalendář na příští rok, zástěra, prostírky a taška.
Je to všechno moc pěkné.
Já bych utratila mraky peněz v metráži 🙂
modrotisk se mi (okem) opravdu moc líbí a velice obdivuju to řemeslo a um a taky že to díky bohu dochovali až do dnešní doby, snad to tam nikdy nezanikne!!!!!
sama nic z modrotisku nemám, ono to zrovna můj typ na nošení není, ale třeba ubrus, když tak o tom teď přemýšlím, by se mi asi líbil (ovšem mám dost netypickej – a blbej – stůl, protože je to docela malý čtvereček, který se dá rozložit na obdélník… a včil něco ušij 🙁 )
Matyldo, šaty ti moc sluší a fakt je hezky vyplňuješ (geniální terminus) (h)
No tak buď na čtvereček nebo na obdélník- musíš si vybrat, co používáš častěji nebo s kterou velikostí chceš honit parádu.
skoro pořád ho mám složený na ten čtvereček, samotné mi bohatě stačí, asi změřím a kouknu
Toť onehdá, jsem shlédla bezvadný dokument o modrotiskové dílně, všechno na původních strojích,ohromně šikovní lidi,to je um ! Modrotisk jsem nosila dobrovolně povinně, v době, kdy nebylo skoro nic k dostání v konfekci. Prodejna UVA oblékala matinku i mně, ne všechno mi sedlo ale některé jsem měla ráda moc a vydržely šatky celá léta,dokud jsem z nich nevyrostla. 🙂
Modrotisk oblibuji i v domácnosti a na různých regionálních trzích šmejdím a dívám se po té krásné ruční práci.
Matyldo dík!
Mně se líbily některé věcičky do domu- vizovické pečivo a modrotisk mi ladí dohromady s Vánoci a taky by se mi líbila modrotisková taška…
hele,já si z Olešnice přivezla i černočervenej (tměvěhnědočervenej) modrotisk (chuckle) pošlu ti fotku,mám na LH sukni… místo bílý je ta červená, místo modrý ta tmavá ….a vypadá to naprosto úžasně…
taky mi pošleš fotku, prosim???
Černočervenej? tak to obarvili červenej hadr tou tmavěmodrou, řekla bych…
ne, on mi to před těma třema rokama vysvětloval, ale modrou nic nebarvili,a látka se z bílé barvila na červeno,pak se udělaly ty bordurové vzory-potiskem a pak se to barvilo dál…do té tmavé…byla to zakázka pro nějaký soubor lidových tanců, tak si při té příležitosti obarvili více metráže….
Hmm, to bych docela chtěla vidět.
Byla jsem se podívat v Olešnici u Danzigerů. Bylo to moc zajímavé, do té doby jsem neměla představu, jak se vlastně modrotisk vyrábí. Jako holka jsem měla nějaké modrotiskové šaty, jedny takové měla i máma a pak jsme měli doma takové různé modrotiskové sedáky, ubrousky, pytlíky, no asi jako dříve skoro každý (v Praze toho například spoustu prodával ÚLUV na Národní třídě). Musím bohužel přiznat, že modrotisk se mi v podstatě nelíbí a dnes už bych si oblečení z něj na sebe nevzala. Ale obdivuji na tom to řemeslo, tu fantazii a to precizní provedení. Jsem fakt ráda, že tyhle dvě dílny pořád ještě jedou.
Před pár dny jsem v TV viděla takovou krátkou reportážičku o jiném druhu modrotisku – kyanotypii. Je to původně vlastně fotografická technika, která se dá kromě papíru aplikovat i na látky. Využívá se fotocitlivosti určité chemikálie, která se při expozici UV záření (stačí to vystavit na slunce) zbarví do modra, a zakryté plochy si zachovají původní barvu podkladu. Tak se dají vytvářet libovolné vzory. Po dosažení kýženého modrého odstínu se expozice ukončí a ustálí se to, stačí vymáchat ve vodě.
Je to samozřejmě něco úplně jiného než tento původní český modrotisk. Hodí se to spíš na zdobení menších kusů látky. Ale kdo si rád hraje s takovými různými výtvarnými technikami, tak to může být inspirace.
No vidíš, a my jsme doma nic modrotiskového neměli… snad jednu tašku s vyřezávanýma ušima z překližky- možná byly i ozdobně vypalované? Jako tehdy všechno 🙂
Matyldo, tuhle tašku s vyřezávanýma ušima z překližky a ještě ozdobně vypalovanýma jsem taky měla 😀 . Dělali jsme to ve škole v rámci prací v dílnách a pak jsme k tomu v ručních pracích ušili tu tašku. Měla jsem ji tenkrát z jakési pseudodžínoviny, která byla doma po ruce.
kyanotypie, tuhle reportáž cpou do všech pořadů od Bohdalky po Polopatě….no mít na něčem „obtisklý“ audiokazety a klíče s flaškou…no,nenadchlo mne to, ale výroba jo,s těma krajkovanejma ubrusama a lupením to bylo pěkný….
Nevím, v kolika pořadech to bylo, já to viděla jen jednou, ale to je celkem fuk, jde o věc samotnou. Ty kazety se mi taky nelíbily. Ale stačilo by na to rozsypat třeba jen papírová kolečka z děrovačky a máš pěkné puntíky. A jelikož si na to můžeš „ofotit“ úplně cokoli, tak si každý hračička, který to zkusí, přijde na své. Třeba se někomu líbí právě i ty kazety 😀 .
Matyldo modrotiskové šaty jsou krásné a moc ti sluší. Kačka je moc šikovná.
Já v dětství měla sukénku z modrotisku. Tedy jestli to byl ten pravý, to už nevím. Ale nosila jsem jí ráda.
Obecně se mi moc líbí lidové kroje.
Krásné muzeum chodských krojů je v Postřekově. Ale musíte se tam objednat telefonicky. Stojí za návštěvu.
Kroje mě zajímají 🙂
Modrotisk je nádherný a skutečně věčný. Také jsem kdysi měla modrotiskovou letní sukni. A na modrotisk do Olešné jsme se byli podívat s MLP předminulý rok. U Denzingerů je to také prima, někdy si tam zajeďte, ale napřed mrkni na otevírací dobu.
tam se stačí domluvit předem telefonicky – u Danzingerů… a od nich na náměstí do prodejnyOlešnické mlíkárny- vezla jsem odtama plnou tašku skvělejch sýrů…..
Jo a čím je ta modrotisková bavlna jiná? Jen tím, že je pevnější?
Je pevnější a silnější, t.j. má vyšší gramáž. Na rozdíl od moderních látek teda nepruží, ale šaty z ní jsou i tak velmi příjemné.
zaplať pánbůh že aspoň něco nepruží!!!!! já jsem z těch dnešních prakticky všech strečových látek na palici, protože to bytostně nesnáším!!! a sehnat NORMÁLNÍ džíny je věda, pruží i ty co nejsou označené jako strečové a je to příšerná zhůvěřilost, speciálně na džínách!!!! – opravdu nepružící (ani trochu) mám snad jenom jedny originální Levi’s-ky 🙁 🙁 🙁
Co, že pruží, ale je v tom větší horko než v normální bavlně, ta látky s lycrou jsou méně prodyšné. Alespoň mně to tak připadá.
souhlas 🙁
OTéčko.
Tady je část srpnových fotek – je z nich cítit neúprosný žár, kdy se přes poledne nedalo ani vystrčit nos.
http://yga.rajce.net/2018_Srpen
P.s. se změnou počasí k nám přišla nemoc – nejprve začalo bolet v krku a téct z nosu Terce v Čechách a protože jsem byla zrovna u ní, odvezla jsem si to k nám na Moravu. Popíjím čaj a je mi zle.
Ygo, nejsem na tom líp. Když budeš mít štěstí, tak k tomu nedostaneš ten hnusnej kašel, ale začalo mi to stejně… Včera jsem dokonce vypadala tak strašně, že mě po dvou hodinách můj šéf odeslal z práce domů 🙂
No a to odpoledne musím ještě na cvičák. Máš uznalého šéfa – to můj takový není (rofl) …
Tak to byste měly vidět mne. Včera se mi povedlo zakopnout a padnout za vlast, přičemž se mi povedlo důkladně prozkoumat detaily zámkové dlažby a brýle se mi obtiskly kolem očí, takže vypadám jako parodie na mývala. 😀 A řekl bych, že termín modrotisk, je sice hezký, ale technicky nesprávný. On by to měl být spíš bílotisk, protože to razidlo se natírá chemikálií, které se do látky vsákne a znemožní působení indigového barviva na oraženém místě.
To je mi líto, doufám, že to bude bez následků na zdraví.
A technologie modrotisku je velmi zajímavá – ta chemikálie bude asi něco jako savo.
No ale je to husté, spíš jako barva- a vaří se to… A navíc to naimpregnuje nějak tu látku, takže se ta modrá do toho vzoru nezapustí. Je to barvení za studena, což je dost zajímavé- a po prvním vyprání, kdy se z látky vyplaví zbytek barviva, tak pak už nepouští.
Jenom povrchové odřeniny, už to hezky mizí. Jinak: jezdím, jako kurýr po zásilkovou službu, denně kolem 40 balíčků a čtyřset kilometrů po celém středočeském kraji a je to super. Občas mne navigace zažene do pole, dost často se setkávám, hlavně v satelitech v okolí Prahy s perlivými ukázkami lidské blbosti, ale objet za den Podblanicko, nebo Sedlčansko, či se podívat do Jabkenic, když je hezky a v autě je klima – to nemá chybu. A denně tisícovka na konto,(jezdím jako záskokář na DPP) a občas nějaké to dýško, je fajn. A moc se líbilo předevčírem milionářské Ghetto na Praze 6. Z venku to vypadá, jako filiálka Ruzyňské věznice, včetně závory a ostrahy, uvnitř jsou zavření V. I. P. (rofl)
Krakonoši,
nepotřebovali by dalšího kurýra na záskok? Nějaký vedlejšák by se mi teď hodil… díky
Ať je ti líp…
Jinak u nás si moribundus s velmi vysokými horečkami pořídil Andy a Patrik zrovna, když je Ania na služební cestě. Martin je jel ošetřovat (mně to zakázal, páč se ví, že všechno chytnu, tak jsem jen navařila a zajistila nákupy:)), zatímco já jsem byla u taťky. Ukázalo se, že to je ta průjmová verze virózy. No a dnes se Martin necítí dobře… Virové útočí, no.
Šmánkote, lidi, nestrašte,moribundus číhá, ach jo.
(envy)
Ygo,to jsme si taky prošla,pomohl mi Isla -moos islandský lišejník,na cucání… objednávala jsem si ho přes S-lékárnu a vyzvedávala v drogerii Teta,maj s nima dohodu….chrchlala jsme jak starej tuberák, celej tejden na dovolený a cpala se práškama, moc nepomáhaly,nakonec mi pomohl právě ten Isla-moos, poradil mi ho lékárník….
Lišejníkové pastilky dostaneš /koupíš/ běžně v lékárně. Já je mám doma pořád.
no jo,ale tyhle fungujou, ty ostatní mi řekl,že jsou spíše bonbony…
Nesmíš kupovat bonbony ale hezky v krabičce na platíčkách
Ygo, nerada to říkám, ale vaše vyprahlá jižní Morava je letos zelenější než náš podhorský kraj – ta naše část východních Čech je prostě letos začarovaná.
Na Sedlčansku v okolí Milešova jsou i velké potoky dokonale vyschlé. A když říkám dokonale, tak to znamená, že i ty nejhlubší tůně mají naprosto suché dno. Na druhou stranu, říčka Vlkava na Mladoboleslavsku, nejeví znatelný pokles.
Modrotisk se mi líbí, i když k němu vlastně nemám žádné vzpomínky, natož nostalgické 🙂 Moc se mi líbí ten vzor na obrázku (prvním velkém), vypadá jako rozevláté stromy:))
Co obdivuju, je řemeslo a tuhle alchymii, jejímž výsledkem je kvalitní a vlastně vždy originální výrobek velmi uznávám.
Jsem moc ráda, že se zvědavě touláš, milá Matyldo! (inlove) Já jsem taky zvědavec, ale na cestách po naší zemi mám obvykle za patami psy, což mi často brání prohlížet si zajímavé budovy a provozy zevnitř:)) Jinak tady u nás, místně, mám zkušenosti s výrobou vánočních ozdob a se sklárnou (v Harrachově).
jen se toulej dál a povídej!
Poznámka pro ostatní: jestlipak se někdo v létě zvědavě toulal a chtěl by se o zážitky podělit? Rubrika je otevřená! 🙂
Určitě napiš sklárnu a vánoční ozdoby 🙂 Já mám v zásobě ještě jedno zvědavé toulání a pak se uvidí 🙂
Ozdoby jsem tu už někdy psala a na sklárnu si sotva pamatuju, to nás tam bral ještě prastrejda (tedy fascinaci horkým sklem si pamatuju velmi dobře, ale to nestačí – a nemám fotky…:) Musejí psát jiní! 🙂
Jo a k fotkám- fotky z provozu jsou nafocené z knihy Modré z kypy (o Jochovic dílně), protože tehdy jsem foťák sice měla, ale fotit mě nenapadlo…
Matyldo, Kačka je dobrá! Ty vlastně taky, krásně jsi ty šaty vyplnila! Sluší ti moc.
Vyplňuju dobře- to umím 🙂
Téda, ty šaty jsou krásné a velmi ti sluší!
Přitom jsou úplně jednoduché. Moje kila navíc se v nich hezky schovají 🙂
Jsi šatová a Kačka tě má v oku – šuší, paní, šuší! 😀
Móóc pěkná, pani, móóc! 😉
Kila navíc? kde? Vidím pěknou českou, nebo moravskou ženu, krev a mlíčko!:D
Lepší být baculatý a usměvavý, než hubený a zapšklý.
Moja mamka měla taková různá pořekadla, mimo jiné: „děvčico, v tvojich rokách si mosíš vybrat – buď máš hubu vyplů jak majolena, ale prdel jak štýrskej valach … anebo máš figuru vychrtlů jak tvigy a ksicht aj prdel svrsklů jak ertepla na jaře!“ Tož nevím … (rofl)
V mládí jsme taky měly modrotiskové šaty (nevím, jestli všecky tři, nebo jestli jsem – jako obvykle – podědila po švicách) a jak nám slušely – asi tak, jako Matyldě!
Jinak letošní velikonoční výstava v Rybničním zámečku se taky nesla v tónu modrotisku, který vyrábí ženy v místním kroužku. Jejich vzory nebyly ty tradiční, ale přesto šaty, zástěry, halenky i prostírky byly moc hezké.
Zkrátka, modrotisk je věčný!
Ve Strážnici je možné si nechat modrotisk udělat- koupíte si u nich látku a rezervu a oni to pak dodělají. Děcka to taky kdysi dělaly v nějakém výtvarném kroužku…
já mám ráda modrotisk, látku mám smotanou doma a čeká na zpracování…mám ji od Danzingerů z Olešnice..
https://sharka-68.rajce.idnes.cz/Beaver_2015%2CDanzingeruv_modrotisk%2C_Boskovice/#DSCF6702.jpg
V Olešnici jsem nebyla, ale třeba taky někdy…
Souhlasím s úctou a obdivem k modrotisku, v mládí jsem jej hodně nosila. Potřebovala bych takovou švadlenku, jakou máš Ty – šaty jsou parádní a sluší! 🙂
Zase začni- znovu přišel do módy 🙂