MATYLDA: Deset měsíců Conanky Ničitelky

1129mat4_1Karamelka alias Conanka Ničitelka už bude mít deset měsíců. Je to báječná fenka – obveselovatelka. Nudit se s ní nelze.

 

 

Nevím, nevím, ale šampionka krásy z ní asi nebude. Ty zuby nakonec vypadají docela dobře, ale jednak je poměrně velká a dnes jsou preferováni kavalíři menšího vzrůstu (s tím nesouhlasím, mně naše vysportované mohutnější psice vyhovují), jednak jí na bílých plochách prokvítá melírování- pihování, a to je nežádoucí. Pro mne je však důležité zdraví, vlídná povaha a stále dobrý rozmar naší Karamel, uhopsané krasavice z místních vinohradů.

 

1129mat1

 

A proč Conanka Ničitelka? Protože pokud někde něco zapomeneme, Karamelka ponechaná sama v domě, kde Světluška i kocour zbůhdarma spí, to jen tak ležet nenechá – dotyčnou věc sebere a kreativně použije.

Ví, že nesmí položit packy na nízký stolek v obýváku. Takže předpokládám, že natáhla krk jako žirafa a celofán se čtyřmi zapomenutými fíky si podala na pohovku, kde jsme celofán našli (obaly nežere, přece není hloupá). Potraviny žere snad všechny.

V Kaččině pokoji uloupila dvě špulky nití. Tu na plastové cívce rozžvýkala – zbytky růžového plastu jsem nacházela po celé ložnici a konec konců, nití tam už moc nezbylo… tu velkou žvýkáním zacuchtala. Ovšem pokud půlku odmotáme (spíš odstříháme), bude zbytek snad použitelný.

 

1129mat2

 

Roztržený povlak na polštář nenesl stop zubů – věřte, že to už poznám. Tam jen Někdo hrábl drápatou packou a důrazně mi tak připomněl, že tohle povlečení je už za zenitem. A kdo spává zásadně na mém polštáři, co myslíte?

Onehdy jsem stála na poli, kde bílohnědé Světluščí rypadlo zarputile zkoumalo hloubku myších příbytků a kolem běhal v kruzích radostný bíločerný satelit, který se jen občas zastavil, aby zkontroloval, co Světluška už objevila. Každá z nich je v něčem šampionka 🙂

 

Dede: Dnes mi Matylda svým obvykle půvabným povídáním nahrála, a tak se ptám: jaké šampiony máte doma vy?:))

Samozřejmě jinak přeju Karamelce, ať i nadále hlídá svoji smečkou před nudou a vychovává její členy – konec konců, když si věci neuklízejí, tak se nemohou divit, že skončí rozkousané?:))

 

1129mat3

Aktualizováno: 28.11.2016 — 14:41

71 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Matyldo, Tvoje přebornice je přepychová a moc jim to se Světluš sluší,takže hodně radosti je vždycky lepší než luxusní vzhled.

    Conny a Jenka jsou přebornice v pojídání ho/ven. už jsem zakoupila i dezinfenkční olejíček do těch drštěk a po dnešní procházce očekávám, že to některá z nich vybleje.
    Bohužel jsou strašně rychlé a nelze je včas doběhnout ale trénuji. Babu je popelnicová královna, kdyby v okolí byla jen jedna popelnice ,byť i dobře maskovaná, Babu ji najde, i když špatně vidí.

  2. Melina je přeborník na žraní. Je to černá díra s horizontem událostí v jícnu. Za pamlskem je schopná hypnotizovaně přejít přes všechny překážky, bez chyby, aniž by mozku vůbec došlo, co že to tělo dělá: mozek je upnut na pamlsek.
    Zatím vyplivla jenom syrovej žampion, jinak žere všechno. I slupky od melounu. Ty si tahá z kompostu.
    Donda byla přeborníkem v láskyplném vyrážení zubů, ale od té doby už povýšila a teď je přebornice na kreativní přetváření triků. Každý trik pochopí, naučí se, zjednoduší mi povelování, načež začne zkoumat hranice trikových možností.
    Ovšem nechápe, že když jde u nohy, tak má jít ona u mojí nohy, a ne já u její – že se zkrátka řídíme mou rychlostí. Furt předbíhá. 🙂
    Jo a umí pást Melinu. Naučila se to sama. Melly to těžce nesnáší.

  3. Tak u nás jsou šampioni také všichni.
    Cecilka v mazlení. V tom je opravdu nepřekonatelná. Hubeňourek nohatý mazlí s takovou intenzitou, že mi cvaknou zuby, když ducne hlavičkou.
    Melíšek II je rovněž nepřekonatelný mazel. Říkám mu kocour valivý, válí přede mnou nadšeně sudy zleva doprava a nastavuje bříško. A moc rád pusinkuje.
    Lady je přeborník v přehlížení. Naše bílá dáma prostě dává najevo, že ona je nejkrásnější a tudíž se hned tak s někým kámošit nebude.
    No a Damián je puberťák, který musí všechno vidět, všude vlézt, všechno ochutnat a sežrat (pořád nevěří, že je to jídlo v misce jen jeho) a pak to dokončí mazlením.
    Jsou to zlatíčka.

  4. Prosím o palce, Patrikovi se zkomplikovala viróza, je s vysokými horečkami v nemocnici. Moc se bojím.

    1. Ale boze muj. Ale ono se rika, ze mrnousi se pres vysoke horecky dostavaji lip nez dospeli. Drzim kudrnatemu chlapeckovi a rodine palce. (h) (y) (y) (hug)

    2. Tak meningitida to snad není, nechají je v nemocnici. Horečka mu totiž i s léky umí vyskočit na 41 a pusu a krk má úplně plné aft.
      Díky všem, držte prosím ty palce ještě dál (h)

        1. Ne, Andy si nepamatoval přesně, ale je to jakási virová angína kombinovaná s herpes. V nemocnici vědí:) Ještě v noci měl zase tu horečku, při které neviděl, ale doktoři jsou prý optimisté a myslí si, že do neděle by mohl být ok. V nemocnici zůstávají.

      1. Patrik není žádná máčka, on s tou horečkou zatočí. Modlím se, aby to bylo co nejdřív (h) (h) (h)

      2. Držím všechny palce ať je chlapeček co nejdříve v pořádku. Děti tohle naštěstí zvládají líp než dospělí.

      3. herpes virus je parchant… ale horečka prý značí, že tělo statečně bojuje. a Patrik je otužilé dítko ze Severu, on to zvládne! akorát ten strach, ten je hrozný, viď? držíme všechno, co je v domě k držení, ať je brzy líp…

    3. Tak to musí být starostí kopa, pro vás pro všechny. Moc držím palce ať se z toma malý kudrnáč co nejrychleji zotaví. A doufám, že to navíc nebude nic nakažlivého (hlavně pro těhotnou Anju).

  5. Myslim, ze skody jsou umerne velikosti psa. Nas Sorbon nenavidi stan. Kdyz rozskubal jeden, zdalo se nam to jako ztrestenost „maleho“ stenatka. Bylo mu to vysvetleno. Koupili jsme detem novy stan, Sorbon tam s nimi travil odpoledne. Vsechno v poho. Rano byl stan opet na cucky. No, tak ho mit nebudeme, no 🙂

    O tom, jak mi rozmetal po zahrade sedmdesatilitrove pytle hliny jsem, myslim, uz psala. Proste ten pytel (se kterym se ja pachtim), vezme do huby a vesele ho roztoci a vyprazdni po okoli 🙂

  6. Matyldo, Karamelka je krasavice. Co bys dělala s „psíkem na podušce“ ? Sice hodný, dokonale krásný, jen by zdobil od oušek až po špičku osacu ale… byl by nudný (a sám znuděný). Není nad radost vidět psa spokojeně dovádět a ty různé „neplechy“ holt k tomu patří. Já vím, mě se to říká, Trixie nikdy nebyla v domě destruktivní, možná i proto, že k nám přišla už jako dvouletá. Ale hezky se o Karamelčiných (a Světluščíných) lotroviných čte. Stejně jako o ostatních zdejších šampionech 🙂

    Nevím čím by si Trixie zasloužila titul šampiónky, ale v množství pojídání zeleniny by mohla soutěžit okamžitě a na její výhru bych neváhla vsadila. Momentálně je doslova posedlá paprikami, které mi stále rostou na záhoně (dokonce stale kvetou i růžičky). Denně sní nejméně sedm paprik (směs zelených a žlutých) a to jen proto, že víc jí prostě odmítám hodit (a není to z hamounství). Její denní rituál je následovný. Trixie je ze zahrady vyzvána, zde chce dovnitř. Nechce, stojí venku přede dveřmi, stepuje a očima se mne snaží vytáhnout ven. Tak vyjdu a Trixie vystartuje k záhonu. Když nejdu dostatečně rychle, vrátí se mě popostrčit, správně nasměrovat. Tam netrpělivě čeká, až odpojím pletivo a protáhnu se k paprikám. Trixie dělá kolečka ocasem, předními packami mohutně šlape zelí a sleduje každý můj pohyb jak pro ni vybírám ty nejšťavnatější papriky. Utrhnu tak čtyři, pět a ze záhonu jí je hodím na trávník. Ona se na ně vrhne, ale než já tam stačím obkouknout zbylé keříky, už zase žebrá o další várku. A tohle je ochotná během dne zopakovat kdykoliv vyjdu ven a já se musím fakt krotit ji vyhovět. Papriky jsou pro ní jak droga, ale zatím po nich nikdy neměla ani průjem ani jiné následky, tak je jí přáno (tedy v mezích). Včera byla v kuchyni, když jsem si loupala mandarinky – a samozřejmě žebrala…“ať máš v ruce cokoliv, já to také chci“. Tak jsem ji kousek dala. No rozchechtala mě, fakt se zatvářila „kysele“, když mandarinku zkousla. Schválně jsem jí nabídla další a úplně jsem viděla, jak přemýšlí, jesti chce či ne. No nakonec chtěla, mandarinka jí zachutnala a vyžebrala si ještě další kus.

    1. Tak Maričko, Trixie by nad našima holkama psíma vyhrála s naprostým přehledem, protože žádný z mých psů se zeleniny pro jistotu ani nedotkl:)) Ale když jí to zjevně nevadí a stejně jí to dávkuješ (to je rozumné a jiného od tebe ani nečekám:)), tak budiž jí přáno:))
      Mimochodem ono „šlapání zelí“ znám od holek taky a vystihlas to přesně! 😀

  7. Denis je šampion v rozeznávání zvuků. Tak nenápadný zvuk, jaký vznikne při položení příboru na jídelní stůl, neřkuli otevření lednice, špajzu, natož cinknutí mikrovlnky a Denis je v tu ránu v centru dění, ačkoliv do té doby tvrdě spal na pelechu nebo byl v tom nejvzdálenějším koutě domu. No, zase tak zvláštní umění to asi nebude, že.
    Ale – poslední dobou se mi zdá, že si sám vypracovává situace, které by mohly vyvrcholit obdržením odměny. Třeba na louce, kde se mě nemusí přísně držet, najednou zkrátí svůj velký okruh a aniž by byl volán, přiběhne a předsedne. A ejhle, ono je to přesně na tom místě, kde byl volán předevčírem a za vzorné splnění pokynu dostal odměnu. 😀 Zdá se, že Denis přebírá výcvik do vlastních tlapek!

      1. Jak nenápadný zvuk, jemu to zní jako hudba nebeská. Já mám fintu na kocoura Jamieho. Ten bídák nepřijde na zavolání (je ryze domácí) a jeden neví, jestli kocour nezdrhl ven. Stačí vzít do ruky nůž a brousek a párkrát přetáhnout. Kocour se zhmotní, pokud nepřijde, tak začnu „jako“ krájet na prkýnku maso. Pokud se neobjeví ani při tomto zvuku, je vyhlášen poplach a jdeme kocoura hledat.

  8. Paťmesačný Ares je šampión vo vyhľadávaní zdochlín a v následnom parfémovaní sa – pokiaľ ho nestihnem chytiť včas. K dokonalej radosti mu stačí aj žaba prejdená autom, hoci na vrchol blaženosti ho ešte v lete vyniesla dobre odležaná ryba. Škoda, že ja s ním túto radosť obvykle nezdieľam 🙂

    1. Katko, já se to skoro bojím napsat „nahlas“, ale po těch samých zkušenostech s Nazgúly (Jo Daník, ten měl vybraný vkus! 😛 ) jsem kapku v úžasu nad tím, že holky mi to (zatím) nedělají. Víš, je to veliká úleva (představa zamřelé ryby a Berryina kožichu je děsná) a tak proto tu jen opatrně šeptám! (angel)

  9. Hm, tak jsem přemýšlela o těch mých šampionkách…
    Berry: je šampion v užívání si života, ona si umí vychutnat všechno, co ji těší – od válení se měkkém pelechu až po ty toulky lesem. Jestli někdo umí vyzařovat plnokrevnou spokojenost, tak je to Berry:)) Jo a žebrá strašně! Oč později se to neučila (až relativně nedávno v psím hotelu), o to rychleji dosáhla mistrovství 😛

    Ari: ta je zase nadšenec. Umí se nadchnout skoro pro cokoliv, pokud se při tom může běhat a skákat, tak se nadchne dvakrát:)) Je šílenec aportér – předčila i Berry a to je co říct. A taky je přeborník v mazlení. Jo a je lízátko:))

  10. Tak Arinka je šampionka v žebrání, bohužel nedá se to dost dobře odnaučit, vždycky se najde někdo, kdo na ty zoufalé oči naletí. A pak, nevím jak to nazvat, ale to tak jdeme v polích nebo v lese, Arinka zvedne čumák, zavětří a zmizí. Nastanou dva případy: buďto ucítila něco k snědku (to může být téměř cokoliv) nebo objevila dobře naparfémovanou mršinu a přijde úžasně „voňavá“ . A pokud je poblíž rybník nebo řeka, pak se ta vůně nedá přehlédnout.

    1. Tvoje Arinka je poklad, kluci ji vyhlásili za nejlepšího psa setkání, tak nějaké vady na kráse prostě mít musí 🙂 .

      1. 🙂 Kluky pozdravuj, prý se na ně těší. No vady na kráse – dnes málem přišla o ucho :O

    2. Taky mám šampiony na žebrání. Ale u nás jsem to já, kdo vždycky naletí na ty zoufalý oči, případně na kvílení ve stylu „tři dny jsem nežrala“ 😀 Jiné šampiónské sklony nemají – pokud se nepočítá Betčino válení v peřinách, na to je fakt přeborník!

  11. Hm, zapomněla jsem na šampionáty svých psic 😀 Jdeme teď ven, tak to zkusím rozmyslet. Rozhodně jsou obě velmi dobré ve zdrhání za něčím 😛

  12. Snížek je Pan Důležitý. nepotkala jsem důležitějšího kocoura 🙂 a co bych taky chtěla, když jsem ho jmenovala majordomem našeho obydlí, tak se podle toho chová 🙂 Luisa je všudybylka a ukrutný mazel, nic jí neunikne a je nám pořád za patami. Mia je přeborník v mizení před kýmkoliv kromě mě a MLP 🙂 Paní Černá rodičů MLP je černá jako noc, nejčernější kočka, jakou jsem kdy viděla. a lovec, schopný lapit i vlaštovku v letu ( přísně zakázáno, sankcionováno! ). a konečně mladý Pan Strakatý,to je rozený diplomat. nejen, že mávnutím tlapkou vypoklonkoval z domu kunu…s nonšalancí sobě vlastní si ke svojí rodině adoptoval též rodiče MLP a aby byla barevnost vyvážená, vodí jim s sebou na stravu a pravidelný pokec ještě svého starého, taktéž strakatého kamaráda.

      1. naše kočky se klaní a děkují za pochvalu :-)podrbej od nás svoje úžasné strakatice :-)obě ti upřímně přávidíme 🙂

  13. Milá Matyldo, jsem moc ráda, že malá Karamel tak udatně a s maximálním nasazením rozvíjí Borůvčin odkaz a drží vaši rodinnou smečku v lásce, pozoru a napětí 😀 (inlove)

  14. Matyldo, máš správné pojetí nažívání se psem. HLAVNĚ ZDRAVÍ! My co jsem si už prožily své, se zdravotními problémy našich chlupatých kamarádů preferujeme HLAVNĚ ZDRAVÍ! Někteří pejskaři nemohou pochopit, že si pořizuji zásadně psy z dobrých chovných stanic, zaplatím za pořízení štěněte majlant a potom… nic. Žádné výstavy, žádné bonitace, žádný chov. Ae mám kamaráda, u kterého doufám, že se chovatel „neseknul“ a snad bude chlupatec zdráv. Výstavní, nebo chovatelské ambice přenechávám s radostí druhým. Přeju Karamelce a Světlušce ještě hodně dlouho kontrolu nad hraboší populací v okolí Žabek!!! (h)

    1. Alex, tohle podepisuju všema deseti (tedy reálně čtyřma:)) Ano, kromě zachráněného Maxe mám psy z dobrých chovných stanic a je to „jen“ zdraví a povaha, co mě zajímají. Nemám nic proti psím výstavám, jen mě to tam netáhne:)) Nakonec ti, kdo se věnují zodpovědnému chovu různých psích plemen, tedy vlastně rozvíjejí odkaz našich předků, potřebují pro své odchovy majitele – a každý přece nemůže psy chovat! (Hm, stačí se podívat na překypující útulky a řekněme si poctivě – kolik těch psů tam je skutečně ztracených a nalezených?)
      No, prostě s tebou, milá Alex, souhlasím 🙂

        1. Ech, Ygo, předpisový kavalír prý zdobí. O tom šíleném honění havranů během dnešní procházky standard nic neříká… 🙂

          1. No jistě! Určitě by byla ozdobou i hejna papoušků, natož havranů! 😉

            Ty standardy jsou zastaralé, neberou v potaz Darwinovu teorii o vývoji druhů!!

  15. Šazan je preborník vo vyhrabávaní kráterov na poliach a v totálnej likvidácii textílii, ktoré sa mu dostanú na dosah.

      1. Neboj, však on se po pár dnech objeví, sice v jiné podobě, ale bude. Když jsi vzpoměla tu niťovou špůlku, nevím která z našich psic se provinila také tak a já potom tahala ze zadečku nitě, když šla pejska na velkou 😀 .

      2. Pche kapesník … Brooke mi z festovních riflí udělala mexické kamaše – nohavice držící za pásek, ale ten sed tam nebyl a nikdy v životě se už nenašel …

        1. Teď jsme byli venku a kapesník byl roztrhán včera dopoledne, takže se po kouscích začíná objevovat 🙂

  16. Erník je přeborník ve čtení veškerých tiskovin a papírovin (naštěstí knížky vynechává a na peníze ještě nepřišel) … je přeborník ve zdrhání za psy (na cvičáku již vystupuje pod jménem Ernest Zdrhač) … je přeborník ve zdrhání všeobecně (včera jsem málem vyplivla duši i plíce, neb jsem dala na cvičákovou radu „Zdrahá on, zdrhej taky!“) … je přeborník na mazlení … je přeborník na předvádění své radosti … je přeborník na dávání radosti … je přeborník na moje srdce a duši! (h)

    1. YGO, když zdrhá, tak ZAVČAS začni zdrahat také, volej a zdrhej SMĚREM OPAČNÝM. Tak dlouho, dokud mu nedojde a nevšimne si, že mu mizíš v dál na druhou stranu.

        1. Ccc… v nových botkách poletíš jako šipka, ani ti Erník nebude stačit :-> . Už jsou hotové, donesu na Brnění.

  17. Fousín je šampión průzkumník. Musí všude vlézt a všechno odzkoušet. Často se stává, že kocour není k nalezení. A tu je zavřen ve skříni, spí za závěsem nebo je uschován v tašce či krabici. A aby mu páníček neodešel, tak pro jistotu leží na jeho kalhotech. Sichr je holt sichr.

    Hepinka je přebornice v syčení a vylevání si škopíčku zlosti na ostatní. Tuhle jí nepoučený švagr pohladil. Sesyčela ho na tři doby. A to měl štěstí, že ho neškrábla a nekousla.
    Fousína sesyčí vždy raději už preventivně, byť jde jen kolem něho a ten náš troubík si jí vůbec nevšímá.

  18. Majda je jednoznačně šampion bubulák. Vyleká ji naprosto cokoli. No a Felínek je obrazem rčení “ nejhorší smrt je z vyděšení „. Včera si Kuba dovolil se ho zeptat, jak se má… Nejenom že na něj koukal, ale dokonce i mluvil. Ještě by scházelo, aby na něj nedejbože šáhnul!

    1. jsem na Felínka taky mluvila a koukala a byl velice statečnej, ne jako Norče, co metelí pod vanu….jen někdo zazvoní…

  19. Tak já mám několik přeborníků ve spaní a šampionem v tomto oboru je Pidikočka. Noriska je šampionem v běhu pod vanu a v závislosti na mně..Kocour Miňák je šampionem v bobrování(rozkousává krabice na centimetrové kousíčky a dohání Bezulku v prvenství v konzumaci jídla. Pitina je šampion v mém uspávání.Nenelka ve zkoumání čehokoliv.Kačenka v syčení a kočičích právech.A Majolenka? To je šampionka v provokování.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN