Minulou sobotu jsme strávili v polských Katowicích. Kromě toho, že jsme se tam setkali s Andym, Aniou a Patrikem, jsme byli i na obědě. V dobré restauraci, kde měli plno slezských specialit. Ten den jsem se necítila na těžší jídlo s masem, takže jsem zvolila bramboráky. Ale takhle připravené jsem je ještě nikdy neměla!
Jen teď lituju, že jsem je snědla s takovou chutí, že mě ani nenapadlo je vyfotit:)) Ale zkusím vám to popsat. Bramboráky byly prostě bramboráky, jak je známe – dobře ochucené a rozumně upečené, což v mém pojetí znamená, že nebyly nasáklé tukem.
Na talíři byly uloženy v rybníčku lahodné husté hříbkové smetanové omáčky a proloženy byly čerstvým špenátem, který byl buď jen spařený s trochou bylinek a česneku, nebo snad krátce s česnekem opečený… opravdu nevím.
Byl ale vynikající a bylo ho tam hodně. Popravdě každý ze čtyř bramboráčků měl špenátovou čepici. A to tvrdím já, která „klasický“ špenát nevezme do pusy. Listový ale snáším, byť zatím nikdy jsem ho nesnědla najednou tolik:))
A tak dnes vyhlašuju téma bramborákové – jak a s čím děláte bramboráky vy? Znáte nějaké krajové speciality v tom, s čím se jedí? Ostatně ta pravá slezská specialita jsou prý bramboráky s povidly:))
PS: Když nemám fotku bramboráků, tak vám ukážu, do jaké velikosti mi v listopadu vyrostla rukola. A že si pořád ještě chodím na čerstvé maliny (dost se jich zkazilo, protože mě zprvu nenapadlo jít kontrolovat listopadovou úrodu:)) A taky vidíte psí modelky v situaci, kdy Ari bouchly saze a nebyla schopná se zastavit, protože musela lítat kolem jako blázen:))
viz foto: http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Ari_bouchly_saze/
Ariberry nezvládají poklidné pózování, rukola je v pozadí:))
Rukola
Listopadové maliny
Nejsou tak sladké, jako ty letní, ale pořád ještě to jsou čerstvé maliny:))
Vraciam sa stále k téme bramborák-píšete všeličo,ale recept presný na bramborák tu nebol.
Tak v našej rodine sa robil takto-mali sme 3 varianty.
1.vlastne švajčiarske rosti/o je s dojbodkou/ nahrubo postruhané zemiaky na v jednej vrstve dali na pomastenú panvicu,vidličkou nahusto upňácali a piekli/smažili/.Osolili,okminovali/bez majoránky/ keď bola spodná vrstva doružova až červena,obrátili sa.-šlo to,škrob zemiaky spojil.
2.Piekli sa v trúbe-vtedy sme to volali ťapša.Zemiaky sa postruhali na jemnom struhadle,pridala sa tretina z množstva zemiakov múky,soľ,majoránky,cibuľka,cesnak,vajíčko.Navrtsvilo sa do pekáčka -vymasteného,navrch sa dala na drobno nakrájané slaninka.
3.Smažené na panvičke voláme haruľa.Cesto to isté/jemne postrúhané zemiaky,tretina múky,cibuľka cesnak,majoránka,soľ./ˇ6iadna voda,či mlieko.Nie vždy sme dávali vajíčko.Dokonca pre jednu osobu ani doteraz nedávam.A sú dobré,chrumkavé,keď ich urobím hrubšie tak okraje chrumkavé,stred mäkký.K tomu varené vínko a nebíčko v papuľke.
Verenko, rösti jsem zatím nedělala a zní mi z toho nejlíp. 🙂 Já mám nejradši brambory čisté (chuckle)
Holčičkám chlupatým to před rukolou moc sluší! Rukolu nemusím, bramborák mám ráda tenký, křupavý, nemastný s něčím (kousky masíčka, sýra, tvarůžků) a protože nemám na zahradě maliny, tak ještě sbíráme jahody (jsou jedlé i když jim cukr ze sluníčka zřetelně chybí… 🙂 )
Bramborák nedělám 🙁 Nenastrouhám ho. Žádné bezdotykové strouhací udělátko (zatím) nevlastním a proti sahání na syrové brambory výrazně protestuje moje alergická kůže 🙁
Ale občas si na něm ráda pochutnám, nejlépe samozřejmě u maminky, ale ani u tchýňové to není špatné – jen každý z těch bramoráků chutná úplně jinak 🙂
A tu polskou variantu bych taky ráda vyzkoušela 😛
To jsou plané výmluvy 😉 , v lékárně nebo drogerii se dají koupit tenké latexové rukavice v různých velikostech a v nich se dá dělat cokoliv (jsou to vlastně nesterilní chirurgické)
Ale to víš, že rukavice znám. Jenže jak se mi v nich trochu zpotí ruka, výsledek je horší, než škrábat rovnou bez nich.
Zato s takovým tím držátkem na krájení cibule umím zacházet docela bravurně, tím si držím leccos tak, abych na to při krájení/loupání nemusela sahat. Oškrábat brambory tak dokážu, ale nadrtit na struhadle – to už je těžší kalibr 😀
A ne, fakt jsem nechtěla rady jak řešit ekzém 😉 jsem s tím za celý život docela sžitá, s lecčím si umím poradit „bezdotykově“, ale nejlepší řešení někdy je, se určitým činnostem prostě vyhnout.
a co klobouček na strouhání????? do něj dáš bramboru a sytrouháš..a nebo robot???
varianta a) držet bramboru přes mikrotenový sáček
varianta b) použít k nastrouhání manžela – tu doporučuji, mně funguje výtečně
PAVČO, POKUD VLASTNÍŠ NORMÁLNÍ NOŽOVÝ MIXÉR, BRAMBORÁKY KLIDNĚ UDĚLEJ. JEN JE OLOUPEJ A NAKRÁJEJ JE NA DROBNÉ, CO NEJMENŠÍ KOUSKY. POSTUPNĚ TY STUDENÉ KOUSKY HÁZEJ DO MIXÉRU A MIXUJ JE JEN S TROCHOU VODY A VŠEMI OSATANÍMI INGREDIENCEMI-ČESNEK( KLIDNĚ CELÉ STROUŽKY) , SŮL, 1 VEJCE A MAJORÁNKOU. NĚKDO DÁVÁ PEPŘ. JÁ NEPEŘUJU, ALE HODNĚ ČESNEKUJU. ROZMIXOVANOU HMOTU POSTUPNĚ ODLÉVÁM PO ČÁSTECH DO NÁDOBY, ODKUD PAK TĚSTO NALÍVÁM NA PÁNEV.TA KONZISTENCE BRAMBORÁKOVÁ JE CCA JAKO NA PALAČINKY.MŮŽE BÝT I ŘIDŠÍ. POMĚRY NEMÁM ZVÁŽENÉ, ALE TAKTO DĚLÁM BRAMBOÍRÁKY ČASTO. TĚSTO NALÉVÁM NA ROZPÁLENÉ SÁDLO NA PÁVNI. JE TO MOC VELIKÝÁ DOBROTA A LZE I DĚLAT I BRAMBORÁČKY MENŠÍ, NA LÍVANEČNÍKU. TĚSTO JE JEDNOCDUCHÉ A ZVLÁDNE TO I DĚCKO. JEN TO CHCE MÍT OBYČEJNÝ, NIKOLI PONORNÝ, MIXÉR,PROTOŽE TEN PONORNÝ BRAMBORY NENAMIXUJE TAK HLADCE JAKO TEN NOŽOVÝ.PODOTÝKÁM, ŽE VŽDY ČÁST ŘÍDKÉ HMOTY PONECHÁM V MIXOVACÍ NÁDOBĚ A VHAZUJU K NÍ DALŠÍ KOUSKY BRAMBOR. TĚSTO NALÉVÁM NA DOBŘE ROZPÁLENÉ SÁDLO NA PÁNEV. OBRACÍM AŽ TEHDY,KDYŽ JE HMOTA ZTUHLÁ.OBČAS SE STANE, ŽE SE BRAMBORÁKY TRHAJÍ, ALE NEVY. I TY KOUSKY SE DAJÍ BAŠTIT F DOBŘE. A TA RADA S RUKAVICEMI JE MOC DOBRÁ. DAJÍ SE SEHNAT I RUKAVICE CHIRURGICKÉ, KTERÉ DOVOLUJÍ DOBROU MANIPULACI. U NÁS MÁ CHIRURGICKÉ RUKAVICE VIETNAMČÍK. KDYŽ NEMÁ V OBCHODĚ, OBJEDNÁ JE. A OBČAS SE DAJÍ SEHNAT I V AKCÍCH V LIDLU. F JEDNOM BALENÍ BÝVÁ I 100 KUSŮ.
Bramboráky milujeme, dělala jsem je, není to tak dávno. Smažím ten úplně normální bez mouky, jen s česnekem, majoránkou a vajíčkem. Před několika měsíci jsem úplně náhodou našla mezi svými recepty (občas se jimi prohrabuji) jeden na „hovězí bramborák“. Nepamatovala jsem si, že bych ho kdy dělala, tak jsem to chtěla zkusit (1:1 brambory a maso, pak cibule, petrželka – nic víc, tedy bez vajíčka, mouky). Syrová hmota vypadala docela zajímavě, ale bramborák nic moc. Prostě nějak převládla ta hovězí chuť, která byla jako „vařené hovězí“ a pokazila tu bramborákovou. Paličatě jsem to zkusila ještě jednou s mletým vepřovým, ale ani jedno, ani druhé nebudu dělat podruhé.
V Čechách jsem 2x měla vepřovou koteltu v bramborákovém těstě (jak tu někdo zmínil). Jídlo má jméno, které jsem zapomněla. Bylo to dobré, jen br. těsto nebylo dostatečně propečené. Možná proto, že ho na obalení muselo být víc, než na placku, možná ta „kotletová náplň“ propečení zabraňovala. Dala jsem si ho pak někde ještě jednou, zda to bude jiné – ale i tehdy byla br. hmota uvnitř mazlavá, nedopečená.
Určitě bych byla ochotná okoštovat polský recept (jeden nikdy neví, co mu zachutná,že?), možná by mi to i chutnalo (jsou tam houby, smetana, špenát – vše mám ráda). Ale bylo by to pak úplně jiné jídlo, podobně jako ta zmíněná kotleta. Protože, když dostanu chuť na bramborák, tak jen ten úplně obyčejný, kdy je škoda jeho skvělou chuť kazit dalšími přísadami. Milujeme ho tenčí, křupavý a právě s těmi povidly.
A mám 2 dotazy. Jak strouháte brambory na bramborák? Na malých dirkách, nebo těch větších (jako třeba na okurkový salát)? Já zkusila oboje, dokonce i půl a půl. A nemohu se ustálit na tom, co mi více chutná, tak to někdy dělám tak a podruhé jinak. Ale přikláním se k malým dirkám, kdy mám spíše bramborovou kašičku, než „lupínky“. Sice strouhání trvá déle, je větší spotřeba brambor, ale lépe se rozetírá na pánev a zdá se mi, že právě pro tu hustotu br. hmoty se do ní nevsákne tolik oleje, jako když je mezi lupínky větší mezera. Ovšem s těmi lupínky je bramborák zase krásně křupavý po celé ploše a ne jen na okrajích. No mám dilema, choť se těší na jakoukoliv verzi, takže při přípravě je to jen a jen můj výber.
A druhý dotaz – co je to rukola ? Jak se to jí? Já to vůbec neznám !!!!
A krásné fotky, je bezva, že když už „bílé saze“ vybouchnou, mají kam se na té krásné velké zahradě rozprášit. A maliny v listopadu (shake)
Milá Maričko, rukola patří neodmyslitelně do italské kuchyně. http://rukola.webnode.cz/
Já mám ráda třeba grilovaný kozí sýr s rukolou a s brusinkami. Mňam! Vypadá trochu jako list pampelišky, je chuťově ostrá, až štiplavá s výraznou chutí, výborná do salátů, k rajčatům s olivovým olejem, atd.
Já upřednostňuji strouhání brambor na bramborák najemno, lépe drží těsto pohromadě. Ale jak píšeš, nastrouhané nahrubo zase víc křupe!
Hurá, ten můj komentář tu je. Když jsem ho totiž odklikla, naskočilo mi, že „spěchám“. Tak jsem to nechala, musela jsem od počítače a řekla si, že to zkusím později (naštěstí jsem to měla uložené) a ono to tady přeci jen je.
Milá Blážo moc děkuji za rychlou odpověď na oba dotazy. Podle tvého odkazu jsem rukolu poznala, na Dedeině fotce ne 🙂 Ano pampeliškové přirovnání padne, takové trsy jsem tady take už v obchodech viděla a určitě jsem ji jedla v rest. ve smíšeném salátě. Jen si nevzpomínám, že bych jí kdy koupila domů. Ale teď vím o co jde a až jí zase uvidím, určitě koupím.
A ještě k fotce „ri“ níže. Vše co na ní je papkám velice ráda a opravdu jste museli mít nezvykle teplý listopad. Brokolici milujeme a jíme jí hodně často. Ale teď jsem si najednou uvědomila, že jsem se s ní seznámila vlastně až „na západě“, vůbec se mi z dětství nevybavuje, znala jsem pouze květák. Existovala už dřive – tedy před r.71 (kdy jsem se vdala), nebo je to jedna ze zelenin, která k vám přišla po revoluci?
Maricko, jestli kupujes takove ty michane salatove smesi, tak tam rukola je. A ja ji sproste vyjidam, protoze az si to prednosta zaleje nejakym hustym komercnim dresinkem, tak stejne nepozna co tam ma.
Maričko, brokolice za totáče nebyla.
A bramborák dělám půl z jemného a půl z hrubého. Já ráda tenký křupavý (a s náplní se tak udělat nedá), Franta tlustý.
Hanko, salátové směsi sice nekupuji, ale teď už přesně vím, o co jde. Mě zmátl ta fotka, protože znám jen trsy z obchodu.
Zano, to jsem ráda, že nemám paměť ještě tak děravou a že je u vás „novota“.
A čím víc tu čtu o bramboráku, tím větší na něj mám zase chuť a dneska bude k večeři, ač jsem ho dělala nedávno. Mám sice v lednici zbytek kuřecího kari od včera a tak jsem se chtěla vyhnout vaření večeře – ale kari počká a už vidím chotě, jak řekne „hmmm těším se“, jakmile se zmíním, čím hodlám kari nahradit 🙂
Jenom upřesním tu brokolici… V obchodech nebyla, ale naši ji určitě už před rokem 89 pěstovali na zahrádce. Připadala mi děsně divná – nepovedenej zelenej květák. 🙂
Maričko,tu divokou rukolu,co vypadá jako pampeliška, jsem sela na jaře a vyrostla mi normálně. Tohle má být nějaký „ochočený“ druh 😉 a vyrostla mi veliká převeliká (chuckle) Ta divoká mi chutná víc, ale ani tahle není špatná 🙂
Maričko, to je řízek Ondráš…to maso v bramborákovém těstě a dobrý v tom jsou i obalené syrečky nebo hermelín
U nás se bramboráky moc nejí, kvůli mastnotě, ale když už, tak s uzeným a kyselým zelím. A já preferuju taky raději ty křupavé.
Včera jsem absolvoval potlach bývalých kolegů z Projekce AŽD, kde jsem také působil. Yvču jsem společně obrečeli, ale všem bylo okamžitě jasné, že cosi nehraje. (Zhubl jsi, vypadáš spokojeně, co to má znamenat?) Takže jsem přiznal barvu, což bylo kvitováno moudrým pokyvováním hlavami u většiny a kyselým ksichtěním několika jedinců, zejména ženského pohlaví. Ale Kraďouskova fotka, (jediný člověk na světě, který je, podle ní, schopen močit hlavou), vzbudila obrovské nadšení. (rofl)
Hmmm, bramboráky, mňam 😀
Děláme je občas, v hospodě si je dávám plněné směsí a cokoli smetanového kolem nebo na nich mě spolehlivě naštve. Zdají se mi dost hutné a těžké i bez smetany. Preferuju plnění a zdobení do kysela.
Taky do nich zasmažuju (je pro to nějaký lepší výraz? ) řízky, nejraději krůtí.
Okapávání na ubrousku … brrr …papír nejím. Dala jsem si práci, pořádně nastrouhala brambory, vybrala z nich vodu, dala dost vajíčka a tím míň mouky a přesně změřila množství spotřebovaného oleje. 🙂 Výsledek jsem shledala potěšujícím a papíru i nadále netřeba 😀
Rukola mi nevoní, takže ji nepěstuju. Na zahradě jsem nalovila tohle:
http://kallafoto.zonerama.com/Photo/480904/20004373
😀
Na obrúsok sa myslí v hrnci alebo miske nastojáka (na hranu), nič sa nenalepí, neboj 😀 . A múku tiež nedávame skoro žiadnu. Švajčiari robia „rösti“ úplne bez vajíčka aj múky, drží to pokope len škrob zo zemiakov a tiež je to fajné.
😀
ri, jestli to je z vaší zahrady, tak bohapustě závidím
Je, v tomhle počasí se skvěle daří jak kopru tak brokolici (a ostatním košťálovinám), protože se ne až tak dobře vede housenkám, mšicím a jiným breberkám.
Ostatně poštvala jsem na ně kačenky. Zelné listy už neokoušou, ale slimáky a housenky oberou dočista dočista 😀
Ri, obyčejné kačeny nebo indické běžce??
Smaragdové.
Indičtí běžci nesplňují mé estetické nároky 😀
😀 ri, moc se mi líbí tvůj přístup k životu!
Miluju rukolu a závidím ji ještě trošku víc než ty maliny 😛 (blush) .
Dede, šťastnou cestu!
Bramboráky dělám, ale odsávám tuk na papírové utěrce. Já miluju ty křupavé, Mušketýr ty měkké. Když měli na letišti modelářské soustředění, dělali si bramboráky různých druhů a do jednoho nakrájeli i tvarůžky- prý byly úžasné.
Moji milí, mizím až do pondělí do Barcelony, ale v hotelu je wifi, tak nakouknu 🙂
Jinak počítám, že ať chcete nebo ne, novinky z Katalánska (a katalánské kuchyně:)) vás neminou (chuckle)
Těším se na další bramboro-plackové nápady! (wave)
Ta vaše zahrada je úžasná. Holky mají takový prostor k lítání (y) . A „miska“ na vodu plní svůj úkol skutečně bez chyby.
Bramboráky dělám klasické, nechávám je na papírových utěrkách odsát tuk. Ale musí mít pěkně dozlatova chroupavou kůrčičku. A hodně česneku a majoránky 😛 . K nim syrové kysané zelí …….
Abych řekla pravdu, tak se nedovedu představit, jak bych s Ari přežila, kdyby tu zahradu na šílené lítání neměla. Hlavně, když už zase je zvěř za každým druhým stromem a já ji musím v lese vodit uvázanou… (wave)
Ha! To mi povídej! Zaplať pánbu za všechny oplocenky co se podařil vysadit a nesmí je nikdo zbořit protože je to za dotace a musí to min.5 let vydržet bez úhony.
Včera jsme potkali srnce, troubil,hekal, jak blbej,hučelo mu asi v hlavě :). Už, už, se to Ájo potrhlo chystalo se srncem se družit,plavný skok po krku ji usměrnil a mně bolí teď záda. Ještě, že ti dva gerontíci už nevidí a neslyší, to bych teda nedala lapat tři najednou. Takže oplocenka to jistí. :))
Dneska jsme byly s klukama psíma na procházce, jindy tam chodíme na volno, dnes- ještěže jsme na ně byly dvě. Já jsem zmerčila jak se zvedlo sedm srn a srnec chvíli zůstal stát a provokoval. Tak psy Jana rychle zahákla na vodítka a ti jen čuchali cože kde bylo. Nevěřím a bojím se o ně.
Modelky opäť NEMAJÚ chybku! Rozmazaný čiernobiely jing a jang 🙂 .
To buchnutie sadzí mi niečo pripomína; brácho má 3-ročnú fenku JRT, s veľmi „nápaditým“ menom Jackie (zvanú aj Onassisová). Tú keď vyhreším,
že na mňa pri vítaní nemá vyskakovať meter dvadsať na všetkých štyroch, tak si to ide vykompenzovať tryskom po záhrade, niekoľkokrát dokolečka.
Brácho sa tento jej rapeľ raz pokúsil natočiť na kameru, vidno len bieločiernofľakatú šmuhu. Až keď prídeme tak z dvojhodinovej prechádzky, je psíčka schopná si na chvíľku aj sadnúť na tú malú zadel a nechať sa normálne pohladkať 🙂 .
Inak cesto na zemiakové placky (bramboráky) upečené vcelku na plechu sa na strednom Slovensku volá haruľa. A niekde to používajú aj na jednotlivo
smažené placky. My sme hubárska rodina a tak aj placky zákonite robíme s hubami. V čas núdze aj so sušenými (dopredu namočenými), keď sú čerstvé huby, tak asi najlepšie sú do nich bedle. Ale treba ich dať potom dobre odkvapkať na obrúsok, lebo aj zemiaky aj bedle nasávajú tuk jak zjednané. Mňam, mám na ne chuť.
Trysk po zahradě bych brala. Horší je, že když přijdou na návštěvu holčičky a než to dáme všechno do kupy, koná se tenhle trysk v obýváku. Vypadá to, že se tryská i po zdech kolem dokola kolem. Příjemná návštěva! Holčičky jsou skáceny na zem, radostně ječí, pětatřicet kilo psa se míhá prostorem a kvičí. Jeden si užije!
O bramborácích toho moc nevím, nedělám je kvůli tuku a v hospodě bych musela být opilá, abych si je ojednala. Sřízlivá jsem si je dala jednou a naposledy. Tě obdivuji, Dede. Ale podle popisu to asi nebylo chybné rozhodnutí. Že bych se opila?
Cha cha, teď jsem otevřela Lidovky a tam na mne jukne ‚Bramborák se Kanaďanům hnusí. Kvůli mastnotě, říká Čech‘. Nejsem sama, jsme jedné krve, Kanaďani a já.
To bylo na tom právě dobré, že oni ty bramboráky udělali tak, že opravdu nasáklé tukem nebyly. Že by je dělali v troubě? To už nezjistím, ale dobré byly, to jo! 😛 (to je olizovací:))
KM – já bedly popravdě vůbec neznám, ale vím, jak je milují v Košicích. Tam na ně taky mají lesy… (wave)
Tak je Dede, tam majú lesné terény aj na všetky ostatné druhy húb, potvory jedny 🙂 . Nad ich úlovkami môžeme my zo suchého západu len blednúť závisťou.
No hentá naša krpaňa má našťastie len 5,5 kg (to keď sa na zimu vypasie) ale zase má vražednú hybnosť a keď občas nečakane trhne vodítkom, napr. za provokujúcim zajacom, tak letím.
ad Berry a Ari. Krásné fotky DEDE.
A Ari je snad opravdu na raketový pohon.
Míša
Je! 😀
My děláme bramboráky klasicky s česnekem a jíme je k bramborové polévce.
Míša
K bramboračce? Tak to by mě nenapadlo – děkuju, Míšo, vidíš, jak se člověk hnedle přiučí (inlove)
Dede, jukni sem, to si pošmákneš..
http://www.msregion.cz/assets/aktuality/kucharka.pdf
Už je to v oblíbených! Děkuju, milá Sharko (wave)
Ano, je to takový styl vaření, s kyselým zelím nebo naopak s povidly. Některé recepty jsou ale moderní a s tradičními jídly moc společného nemají (třeba cukety 🙂 ).
Jak už jsem chválila na albu, psí holky jsou bezva, snad na jaderný pohon ? Mě se málokdy naše psí rakety podaří v tom fofru vyfotit. Mám tam dost často jen šmouhy. Berrynka má nádhernou srst.
Maruško, psi posedlí raplem se bez speciálního vybavení fotí těžko (chuckle)
A děkuju za poklonu (inlove) – Berry je už zase huňatá jak medvěd a srst má nejspíš dlouhou jako tvoji kolií kluci. Musím stříhat, musím:))
ja delam bramboraky v troube, pecu je v pekaci, ktery vylozim listy zeli, na ne naliju testo a pecu. Upecene listy budto sloupnu nebo snim i s nimi. A je to moc dobre.
A protoze mam malin plny mrazak – chodila jsem pilne na farmu a trhala a trhala, tak pecu malinovou buchtu z mandlove a trosky mouky (aby byla bezlepkova). Je vyborna a stane se, ze pro sebe urvu jen maly kousicek, zbytek sporada rodina.
epulko, to tvoje jídlo znám jako Podlistníky….
Epulko, to by mě nikdy nepadalo, to takhle udělat! Ale zní to fantasticky 🙂
Bramborák musí být tenký a křupavý, protože čím tenčí, tím objemově méně omastku nasákne. A kde mají dobré? Hospoda U kotvy ve Vaňově, (Ústí nad Labem). Vaňovský flák s bramboráčky, (kuřecí, nebo vepřový), nemá chybu.