Každý akvarista, byť by to byl „jen“ majitel jednoho akvária, zabrousí při své zálibě do nejrůznějších oblastí. Nejen do biologie a botaniky, ale získá různé poznatky z chemie nebo z fyziky. Musí také něco vědět o životě chovaných rybek, o akvarijních rostlinách a také něco málo o chemismu vody nebo o akvarijní technice.

Jsou akvaristé, kteří se vyloženě zaměřují na technickou stránku věci, zkoušejí nejrůznější technické novinky, které se objevují na akvaristickém trhu, stále ve svých nádržích něco mění a jejich akvária vypadají jako zkušební laboratoře. Jiní – a těch bude zřejmě většina – si akvárium pořídili proto, aby měli doma kousek přírody a mohli relaxovat pozorováním života v akváriu. Večerní posezení u pěkně zařízeného a prosvětleného akvária, když venku třeba mrzne nebo sněží, je oknem do jiného světa a má nepochybně své magické kouzlo. Takové akvárium musí být v první řadě vhodným prostředím pro živé organizmy a pak by mělo splňovat určité estetické požadavky.

Bohužel stále se lze setkat s tím, že někteří lidé vidí v akváriu jen tu bytovou dekoraci a to, jaké podmínky vytvoří rybičkám, pokládají za nedůležité. V březnu jsem byl na ostravské akvaristické burze svědkem, jak si někdo kupoval tři závojnatky a prodavači vysvětloval, že je má do koule. Zeptal jsem se prodavače, proč je vůbec ochoten do takových otřesných životních podmínek své ryby prodat. Nebylo mu zrovna do smíchu, že jsem ho takhle přistihl, ale vymlouval se na to, že je dnes takový „trend“, že ty pětilitrové nebo o málo větší koule všude v akvaristických prodejnách, zejména těch v nákupních centrech prodávají a tak se to vlastně propaguje. Namítl jsem, že v takové kouli může být jedna malá akvarijní rostlina a snad i krevetka nebo plž, ale rozhodně ne tři závojnatky. Dát do koule už jen jednu závojnatku je trestuhodné týrání. Nepochybně se to děje masově, protože se na burze závojnatky prodávají ve velkém a je o ně trvalý zájem (jedna rybka za pouhých 40 korun!). Co může být „dekorativního“ na utrápené rybce sevřené v pětilitrové kouli?

Aby se akvárium dalo pěkně uspořádat, mělo by mít určitou velikost. 50 litrová a větší nádrž již umožňuje vytvořit z estetického hlediska dobře zařízené a rostlinami osázené akvárium. Pokud se nespokojíme s tím, že bychom měli v akváriu pouze rybky jednoho druhu a chceme mít pestřejší společenství, můžeme si do akvária pořídit ryby patřící do jedné čeledi nebo rodu. Například pětičlenné hejno teter královských, stejný počet teter červených a neónek obecných (teter neónových), což jsou všechno rybky z čeledi Characidae (characidy – tetry). Ryby z jiné čeledi nebo rodu pak takové, které se s ostatníma dobře snesou, například hejno pancéřníčků Corydoras. Pro zajímavost – víte, že blízkými příbuznými něžných neónek jsou dravé piraně, které rovněž patří mezi tetry?

Při výběru rybek usilujeme o to, abychom měli ryby pohybující se ve všech částech akvária. Tetry budou plavat ve střední a horní části akvária, pancéřníčci u dna. Obdobně je třeba uvažovat i u větších akvárií, kde můžeme chovat podstatně větší ryby, ale ani ve velké nádrži nesmíme chovat neúměrný počet ryb nebo dokonce ryby, které se navzájem nesnášejí. Pokud dodržíme některé základní zásady, nebudeme akvárium přeplňovat rybami, spokojíme se s menším počtem ryb a budeme společně chovat příbuzné druhy a ryby navzájem se dobře snášející, pak dosáhneme biologické rovnováhy a údržba akvária nám zabere minimum času.

Akvárium bez rostlin je nemyslitelné, neboť by nešlo dosáhnout biologické rovnováhy. Pouze ve speciálních nádržích (např. pro odchov velkého množství ryb) nejsou rostliny ani žádné jiné vybavení kromě akvarijní techniky. Někdy se dokonce přikládá větší význam akvarijním rostlinám a rybek je v akváriu málo. O vztahu mezi rybkami a rostlinami a významu akvarijních rostlin si povíme jindy, je to poměrně rozsáhlé téma. Řekneme si něco málo o akvarijní dekoraci. Není snad akvárium, v němž by nebyl nějaký kořen, na dně různé kameny, úkryty a jeskyňky z kousků břidlice atp.

K dekoraci patří už dno akvária. Zde se v prodejnách nabízí množství materiálu. Většinou jde o hrubozrnný křemičitý písek nebo drobný štěrk. Měl by být hrubší, neboť příliš jemný písek by slehl, nedostala by se do něj čerstvá okysličená voda a časem by v něm nastaly hnilobné procesy, které se projeví černáním a zapácháním dna. Někteří akvaristé používají písek z řečiště řek a potoků. Dříve například akvaristé z Prahy a okolí hodně používali labský písek, v Ostravě chodili do pískoven a štěrkoven nebo do řečiště Opavice. Dnes se ale nabízí takový bohatý sortiment písku a štěrku, že je lépe vybrat si materiál na akvarijní dno v akvaristice. Máme pak záruku, že takový písek neobsahuje nevhodné rozpustné částice (např. vápenaté sloučeniny).

Vždy dáváme přednost tmavšímu dnu. Světlé dno nevypadá v akváriu přirozeně a ryby se v akváriu nikdy nevybarví tak, jak by mohly. Světlé dno na ně nepůsobí dobře. Volíme proto materiál tmavší. Je vyzkoušeno, že například neónky se nádherně vybarví v akváriu s velmi tmavým dnem a vůbec nejlepší pro neónky je pokrýt dno kousky vypraného kamenného uhlí. Jen musíme dát pozor na to, aby v uhlí nebyly kousky pyritu, z něhož by se do vody mohla dostat škodlivá síra.

Kdo by si někdy z daleké cesty nebo vycházky do přírody nepřinesl na památku domů nějaký kámen? Zajímavé kameny pak zdobí psací stoly, krbové římsy, poličky nebo slouží jako těžítko. Zvlášť krásné barevné kameny si lidé vozí od moře. Do sladkovodního akvária s tropickými rybkami nejsou kameny z moře vhodné. Jednak působí nepřirozeně, jednak mohou obsahovat vodou rozpustné složky. Stejně tak jako věci nevhodné do akvária nepatří ulity mořských plžů, různé sošky vodníků nebo mořských panen a další nevkusnosti jako umělé skalky a vraky lodí, které lze občas vidět v nabídce některých akvaristik. Nedávno jsem dokonce v jednom hypermarketu v oddělení potřeb pro chovatele viděl neuvěřitelné akvarijní dekorace – vrak lodi, v němž mezi rozpadlým trupem leželo dělo a také jakési ruiny antických sloupů s umělou vodní vegetací. Že by vzpomínka na bájnou Atlantidu? Takové věci narušují přirozený vzhled akvária.

Z kamenů jsou vhodné jen ty, které neovlivní chemismus vody. Proto se vyhneme vápenci, byť právě různé neobvyklé tvary vápencových kamenů se zdají atraktivní dekorací pro akvárium. Vhodnými kameny do akvária jsou z nerostů zejména křemen ve všech barevných odrůdách. Z hornin pak především vyvřeliny (žula, čedič) a ze sedimentárních hornin břidlice. Kameny nepokládáme nikdy na sklo, nýbrž výhradně na vrstvu písku. Do akvária vybíráme kameny bez ostrých hran. Z břidlicových desek lze vytvořit obložením zadní stěny akvária pěkné pozadí a také různé jeskyňky a úkryty, které některé rybky přímo vyhledávají.

V 80. letech jsme museli na svém pozemku zlikvidovat starou stodolu, jejíž dřevěná konstrukce se bortila. Střecha této více než 200 let staré stavby byla pokryta čtvercovými břidlicovými deskami. Tehdy nebyl o tuto těžkou krytinu zájem, takže břidlice skončila na skládce odpadu. Byla nádherná a zub času na ni nebyl nijak vidět. Několik břidlicových desek jsem si uschoval pro svá akvária a také jsem jimi podaroval své známé. Stará střešní krytina z ručně štípaných břidlicových desek je snad vůbec nejlepší dekorační materiál do akvárií, pokud jde o kameny.

Výbornou dekorací jsou kameny sopečného původu. V Česku se dají nasbírat na vyhaslých sopkách, ty v mých akváriích pocházejí ze starých sopek v Nízkém Jeseníku. Tuhnoucí láva často vytváří bizarní tvary. Navíc na lávových kamenech se mimořádně dobře uchycují různé akvarijní rostliny a mechy.

Jako jinde i zde platí, že všeho s mírou. Postačí několik zajímavě uspořádaných kamenů, mezi nimiž rybky proplouvají, nebo kde nalézají úkryt. Než kameny do akvária vložíme, je nutné je kartáčem a solí důkladně očistit a krátce ponořit do vroucí vody.

Hodně parády v akváriu udělá pěkný kořen. Nejlepší jsou kořeny, které dlouhá léta ležely v rašeliništích a částečně mineralizovaly. Dají se v různých velikostech sehnat v akvaristických prodejnách. Je dobré takový kořen před vložením do akvária vykartáčovat solí pod tekoucí vodou a pak nechat několik dní ve vodě, aby z něj vyšlo hnědé zabarvení. Pokud tak neuděláme, může se nám voda v akváriu zabarvit. Zpravidla se nic zlého nestane. Vyluhování hnědé barvy pocházející ze zabarvení kořene rašelinou nebezpečné není. Někdy se dokonce výtažky z rašeliny dávají do vody záměrně, aby se zlepšila její kvalita. Pokud nepomůže filtrace, zmizí zabarvení s výměnou vody při pravidelné údržbě.

Kořen by měl v akváriu vypadat přirozeně. Je vhodné vsadit jej z části do dna. Někdy se může stát, že kořen nám vyplave na hladinu. Stačí jej zatížit kamenem a po čase opět nasákne vodou a bude se držet na dně bez zatížení. Rozhodně bychom neměli do akvária dávat kořeny, které jsme nasbírali v lese ani ty, které ležely v rybníku nebo v potoce. Bylo by to obrovské riziko. Dříve nebo později takový kořen začne plesnivět.

Akvárium v bytě je nejen obrazem vodního světa, kontakt s přírodou, objekt sloužící k zábavě, odpočinku a relaxaci, ale také součástí bytového interiéru. Na tuto stránku akvaristiky by se proto nemělo při zařizování bytového akvária, zejména při výběru jeho dekorace, zapomínat. Nejsou žádné osvědčené detailní návody nebo postupy, jen určité obecné zásady a pak vkus a um každého, kdo se do toho pustí.

Foto: autor