O přípravě domácího silného bujónu, zamraženého v kostkách, sekaných bylinek, zamražených v kostkách vody a dalších doplňcích do polévek a omáček jsem tu už jednou psala. Ale nejen tohle člověk potřebuje! Také různá dochucovadla se občas hodí. A na jejich domácí přípravu jsem se dneska zaměřila.
Máte rádi dobře ochucenou krmi? Já tedy rozhodně ANO!
Máte rádi kupovaný kečup nebo kupované polévkové koření, samý glutamát a jiný sajrajt? Já tedy rozhodně NE! A je mi naprosto šumák, co si o tom myslí různé testovací instituce.
Kupovaný kečup můj mlsný jazyk vyhodnocuje jako nechutně nejedlý, zrovna tak jako vychvalovaný jogurt Activia (sakra jak může někdo něco, co má trvanlivost 2 měsíce, nazývat čerstvým jogurtem s biokulturami, to mi hlava nebere). A spoustu další potravin. Než si dát na špagety kečup, to raději volím rajčatový protlak, třeba lehce naředěný vínem.
Jak já vzpomínám na paprikové, paprikovo-rajčatové nebo rajčatové pasty z Turecka. Spousty druhů tam měli – jemné, ostré, ostřejší až nejostřejší, vozila jsem si vždycky plastové kelímky a do nich si nechala nandat tu dobrotu a pak přidávala do všeho, do čeho se hodily. No, nic není bezedné, tak jsem se rozhodla trochu improvizovat a vyrobit si něco podobného doma.
Příprava je trochu náročnější na čas, ale ten výsledek a pak ta chuť připraveného jídla vyváží ty přípravy.
Rajčatová, papriková nebo rajčatovo-papriková pasta
Množství neuvádím, já to dělám od oka a stále ochutnávám do doby, kdy se mi to zdá „tak akorát“. Ale určitě dělám pasty slanější, protože mají dochutit i tou solí. A protože používám sůl mořskou, hrubou, tak před použitím pasty už jídlo nesolím. Některé pasty ale dělám zásadně BEZ soli, protože když se používají na marinování masa na gril, sůl v nich být nesmí, maso pak zbytečně pouští šťávu a při grilování vyschne.
Já dělám vůbec vše od oka a ještě se mi to nevymstilo ani na chuti ani na kvalitě. Krom pečení něčeho sladkého. To neoblibuju, neumím, sladké moc nejím, takže tam se striktně držím návodu. Když už se tedy do toho vůbec pouštím!
Pytel rajčat, velkých, masitých, nejlépe doma vypěstovaných (nebo jsou na to skvělá z LIDLu, občas je mívají), spařím horkou vodou a oloupu, vydloubu jádřinec. Ten nevyhazuju, ale rozmixuju tak, aby se rozemlela i ta zrníčka a je to základ do rajské polévky.
Pak vezmu pytel paprik, červených masitých kapií. A teď mám dilema:
– buď je upeču na olivovém oleji, rozpůlené s vybranými vnitřky
– nebo je jen spařím, jako ta rajčata a následně oloupu
Jsou-li pečené, je to víc práce, ale pasta je chutnější a výraznější. Jsou-li jen spařené, jsou mdlejší.
Každopádně takto upravené papriky zbavím slupky – buď ji stáhnu nebo tu dužinu ze slupky jednoduše oškrábu.
Vše dám do mísy k rajčatové hmotě.
A mixuju dohladka.
Nyní nastává fáze rozhodování: k čemu vlastně pastu budu používat!
Podle toho přizpůsobím další práci s hmotou, kterou mám připravenou:
Pasta, vhodná na špagety, na pizzu a jiná jídla italského či francouzského typu se připraví přidáním bílého vína, lisovaného česneku, hrubé mořské soli, provensálského koření, strouhané či na velmi jemňoučko krájené cibule a mletých nebo jemně sekaných zelených i černých oliv, můžeme přidat najemno sekané piniové oříšky a olivový olej. Chceme-li mít pastu ostřejší, přidáme feferonky nebo chilli papričky, ani čerstvá sekaná petrželka neuškodí. Směs by měla mít konzistenci kečupu
Pasta pro ochucení guláše nebo rajčatové polévky se připraví přidáním hrubé mořské soli a feferonek, najemno nasekaných, množství nepřeháním, olivový olej, může být česnek, ale opravdu jen pro chuť. Přidávám ráda nasekaný čerstvý libeček. Konzistence je opravdu „pastová“
Pasta pro marinování nakládaných masíček se připraví přidáním bílého vína, lisovaného česneku, strouhané cibule, chilli papriček, hrubě mletého barevného pepře, bez soli, ale nešetřím olivovým olejem a dodat lze i jiné oblíbené bylinky
Pasta univerzální se připraví podle vlastního uvážení a podle toho, co máte rádi. Tato pasta se pak hodí i na přípravu jiných jídel, nežli výše uvedených. Prostě podle vlastní volby.
Pasta by měla mít konzistenci hustší kaše, kterou mohu zredukovat tím, že ji povařím, aby zhoustla. Nevařím ale s ingrediencemi, jako je česnek, strouhaná cibule, olivy… Vařím pouze hmotu, staženou ze slupek paprik a hmotu, získanou z rajčat s trochou bílého vína. Míchám, vařím a redukuju tak, aby vznikla opravdu hustá kaše. Nejlépe se tak děje ve vodní lázni. Jak říkám, je to dlouhá příprava.
Když usoudím, že pasta je opravdu takové konzistence, jakou si představuji, tak jí odstavím a do lehce vychladlé vmíchám vše, pro co jsem se rozhodla. Nevmíchávám do horké hmoty, jen do vlažné, aby se chutě rozvoněly, ale např. česnek neztratil teplotou své aroma.
Také pastu přidávám do jídel až v konečné fázi vaření, tzn. před vypnutím plotýnky, aby se pasta už nevařila. Koření a přísady by ztratily vůni a chuť. Jiné to je při natírání na těsto na pizzu, tam naopak vůně vystoupí.
Zkusila jsem hmotu i péct v troubě, aby se zbavila přebytečné vody, také to nebylo špatné, jen člověk musí ohlídat správný čas, aby se to nepřipálilo, pak to celé zhořkne a co s tím? Vyhodit.
Lze sterilizovat v malých skleničkách od jogurtu nebo dětské výživy. Vydrží hodně dlouho. Čerstvou jí uchovávám v ledničce, lze jí ale bez problémů i zmrazit.
Zkuste, je to piplačka, ale výsledek je vynikající.
Bylo dnes napilno a tak jsem četla teprve teď.
Můj manžel vařil hodně čínu. Začal vlastně ještě v Čechách když jsme objevili knížku „Počítání nudliček v jarní polévce“. A když jsem navštívila Čechy po roce 1990, našla jsem tuto knížku v novém vydání a protože ta naše stará už se rozpadávala, koupila jsem ji znova a zakoupila jednu i pro syna. Manžel používal monosodium glutamate, stálo to v receptech a tenkrát se o nebezpečí nikde nemluvilo.
Ještě lepší čínu než můj muž vaří můj syn. Neřídí se recepty ale má zřejmě pro čínskou kuchyň vyvinutý cit. A nepoužívá monosodium glutamate.
Nejdobřejší rajčátka pěstoval můj tatínek. Rajčata na stoncích která se před lety začala prodávat mi trochu chuť jeho rajčat připomínala, ale jenom trochu. Spíš to byla asi vůně těch stonků která mě mátla.
Milá Karolíno, můj čas nestačí na takové vyváření (já musím honit endorfiny) i když jsem přesvědčena o tom že to je to nejlepší co si může člověk dopřát. Mám ale plán, podstrčím tvé recepty synovi, on nekupuje polotovary a podobně, vaří jídla z gruntu. Myslím že to bude fungovat. 😉
Po dlouhé době jsem byla v divadle (ve školním Klubu mladého diváka zbyla vstupenka) na Soudných sestrách v Dlouhé. Už jsem to viděla potřetí a pořád je to tak dobré (clap) Protože už jsme dlouho neměli žádný taneční klip, tak dám jeden z tohoto představení. V hlavní roli klipu Smrť – Peter Varga http://www.youtube.com/watch?v=bw-bAw1qjyA
Celý den jsem trávila poněkud jinak, nežli v kanceláři u počítače, takže reaguji až teď.
Děkuji všem za ohlasy i diskusi.
Benjikovi přeji ještě hodně krásných spokojených let s milujícími páníčky. (h)
Maričko – super recept!
Pikanovi držím dál palce a věřím, že vše bude už jen dobré (y)
Prosím prosím, říkejte mi tu jakkoliv, jen né „Karolko“, to mi říkala jedna „úžasná“ sousedka na chalupě a já to nenáviděla od dětství a dodnes to ve mně vzbuzuje silně negativní odezvu. A vůbec to nemá nic společného s Karolkem-Karlíčkem ve slovenštině, jen to její skuhrání mám dodnes v paměti a babu jsem tvrdě nesnášela.
Kečupy kupované opravdu nemusím a už se to asi nezmění. Na testy mám svůj názor a kdo v nich chce uspět, zaplatí si a pak je jedno, co v tom je!
Nechápala jsem nikdy lidi, co si kečup dávali ke všemu a na vše. Ale proti gustu……
Tenhle recept je opravdu časově náročný, ale chutná mi to a čas od času stojí za to ten čas vynaložit.
No, já tu mám 3 velice rozverné a dovádivé kocourky, co konečně mají doma maminku a tak se předvádějí, takže si to jdu užít a všem dobrou noc!
Jo, ten glutamát jsem myslela jako opravdu „sodný“ a ten není zrovna zdravý, i když dává, zvláště čínským jídlům, specifickou chuť. V Číně jsem strávila hodně měsíců a čínskou kuchyni miluju, ale ty čínské fast-foody většinou nic dobrého nejsou. Když už chce člověk ochutnat opravdu dobrou čínskou kuchyni, není to zase tak levná záležitost!
Milá Karolíno,
je to úžasný mlsotník, nádherně se to čte i sní o dlabanci, ale nic pro mě 🙁 . Nestíhám, nestačím, … tak jsem napsala anti-mlsotník, co si počít, když je hlad a málo času, za chvilku ho pošlu Dede. Pokud se ho rozhodne otisknout, doufám, že mě zvířetničky v čele s Karolínou, Renatou E a dalšími, které umí vařit, neutlučou a nepošlou na hořící skálu.
Přeji nádherný večer s (cat) (cat) (cat) a dobrou noc.
Pokud ho Dede neotiskne, bude to možná lepší (chuckle) .
To víš, že tě neutlučeme 🙂 To bys koukala, k čemu všemu se kdekterý foodie přiznal třeba u pana Cuketky v sekci Jídelní hříchy (rofl)
Neboj, nikdo tě tlouct nebude (inlove)
Ono to tak zdánlivě vypadá, že mám spoustu volného času na vaření podobných receptů, skutečnost je ale úplně jiná. Složitá jídla a různé podobné recepty, jako je tento, vařím pouze o dovolené na chalupě, kde na to ten čas opravdu mám. Jinak ráda přijmu recepty rychlé a bezpracné.
Díky za povzbuzení, ale nevím, zda se dozvíte něco nového, co ještě neumíte (chuckle) . Holt vařím s láskou, ale z nutnosti …
RenatoE, zmrzlina byla včera ohodnocena známkou nejvyšší – donesla jsem ji na dětskou narozeninovou oslavu ve verzi duhová (lentilky zapíchané do povrchu se mírně rozpustily a obarvily okolí na všechny barvy, co v pytlíku byly (rofl) ), děcka okamžitě odložila medovník a sjela půlku dávky ze 4 šlehaček – na dospělé zbyla jedna polévková lžíce, kterou si rozdělili do kafe (nod) a druhou krabici matka oslavence hbitě zašila do mražáku, že to klepnem, až děti nebudou (vzhůru (chuckle) ). Ty děti na to byly čtyři, takže bylo jasné, jak se jim pak chtělo dojídat ten medovník — taktak jsem těm svým mezi zmrzlinu a pití vmáčkla jednu sušenku. Měly vystaráno až do rána, večeři nechtěly. Zatím si někdo nestěžoval, že skončili na pohotovosti, tak soudím, že z dobrého jídla břicho nebolí … moc díky za skvělý recept.
(clap)
Moje zásluha spočívá jen v tom, že jsem recept přenesla z jednoho internetového fóra do jiného 🙂 Na zmrzlinovém receptu se mi nejvíc líbí, že je naprosto primitivní. Varianta duhovka lentilková je pěkná, použiju na Velikonoce (y)
když teda nééé Karolko, ale jakkoli jinak – co třeba Karolínko? (chuckle) … aspoň když máš třeba narozky (hehe, ale netroufla jsem si teď ve středu 😀 )
a sharka říká Karol, ale to se mi náhodou fakt líbí (inlove)
Karol, Karoli, to mi nevadí.
Ale zná to asi každý – jsou prostě věci v mozku zafixované, které nemáme rádi a nedělají nám dobře, třeba je i přímo nesnášíme, máme je třeba spojené s nepříjemnými lidmi, nepříjemnými zážitky…. a nemusí se to týkat jen jména, případně přezdívky.
Já prostě tu babu vidím, jak na mně přes údolí ječí tím skřípavým hlasem „Karolkóóó……..“ a je mi špatně.
Babu jsem nesnášela a dodnes mám pocit, že mi to dělala naschvál, protože věděla, jak mně to štve!
„mi to dělala naschvál, protože věděla, jak mně to štve“ (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
Jo, to bys tu babiznu musela zažít!
Chromá chudinka nemohoucí, ale jen přijela pojízdná prodejna-autobus, nechala si ho zastavit u domu a když dojel ten blázinec na otočku, kde stála spousta lidí a čekala na něj spořádaně ve frontě, tak už v něm skoro nebylo co koupit. Řidiči všichni vynadali, jenže kdo mu dal 10,- káčé dýško? No, bába! Od ostatních „kápnul“ tak max. dvacetník.
Dědečka, svého manžela, honila po zahradě i po lese, hubenej jak lunt dřel jak soumar od božího rána a bábě to stejně nebylo dost.
Takových ,,roztomilých“ babiček také několik znám. Naštěstí jen z bezpečné vzdálenosti. (rofl)
Mám ráda Karolíniny Mlsotníky. Je v nich poznat, že má své recepty tzv. „vychytané“ a vzbuzují chuť i na jídla, která třeba nepatří k mým nejoblíbenějším. A hlavně – obejde se bez zdrobnělineček (wasntme) .
Jestli se v létě dostanu k cenově dostupným rajčatům a paprice, vím co s nimi.
Taky je mam rada ty Karoliny Mlsotniky. (h)
Děkuji, vážím si pochvaly.
A jak rika Karolina, neni nad domaci silny bujon – to prida tolik chuti, kdyz se to udela dobre. Ja delam i silny zeleninovy – schovam do mrazaku odrezky ze zeleniny a kdyz je toho dost, tak to pomalu varim s nejakyma bylinkama a redukuju, a pak mrazim. MNAM.
Kostku bujónu koupím kdekoliv, ale ten domácí ze zbytků zeleniny a masových odřezků se nedá ničím nahradit.
V ramci diskuze o zdrave ??? vyzive se ponekud ztraci fakt, ze Karolina ma ta dochucovadla bezvadne vymakana. Ja obcas podobne veci taky pripravuju – proste proto, ze mi to smakuje. 🙂
Nojo, mlsouni jsou mlsouni (chuckle)
Když se někdy v obchoďáku, (dnes jsem tam byl pro noviny), jen tak z plezíru podívám, co všechno do těch předražených pomyjí cpou, tak se některým komentářům ani nedivím, Včera k nám přišla ubrečená sousedka, její přítel má rakovinu jater. Je nekuřák, tvrdý alkohol nepije a jedno nealko pivo si dá jen k jídlu. Z čeho ji asi tak mohl dostat? A přišli na to až po půl roce běhání po doktorech, doufejme, že ještě nemá metastázy.
Hmmmm, rakovina plic!
Lesník u nás v Krkonoších, mladý chlap, nikdy nekouřil, nachodil stovky kilometrů po lesích a horách, nepil, sportoval………… Zemřel je to pár týdnů.
Genetická predispozice je prevít. A projevuje se ob generaci, bohužel už se ví, že tyhle poruchy nelze, bez rozvinutého genetického inženýrství, proti kterému zuřivě brojí církev, zvrátit. Např. orchideje byl dříve naprosto běžné rostliny. Jenže pak se jim porouchal gen, který umožňuje syntézu jednoduchých cukrů, takže potřebují k životu mykotrofní symbiózu a díky tomu jsou dnes v přírodě vzácné a nezadržitelně vymírají.
Není to OT – RenataE dole hodila o glutamanu článek z tety Wiki – opravdu tentokrát ji nakrmil silný odpůrce éček. Již dlouhá leta není v legislativě ona zmínka o tom, že nesmí být pro děti do 3 let a nikde neexistuje žádná studie o jeho škodlivosti – to by asiaté již vymřeli. Tím se ho nikterak nezastávám, byť umami chuť mi sedí jako každému milovníku čínské a jiné východní kuchyně.
V rouzmné míře mi glutamát nevadí- ale někdy čeho je moc, toho je příliš. Za mladých let jsem si občas kupovala instatntní Minutka- opeklo s emaso, uvrh se na to sáček s touhle věcí a zalilo se to vodou. A tam mi třeba toho glutamátu přišlo hodně. Chuť byla taková- univerzálně instantní.
Ať čtu jak čtu, tak ve Wikičlánku žádného odpůrce éček nevidím. Ostatně odkaz jsem dala především proto, aby bylo zřejmé, že glutaman není žádný zákeřný jed a rajčata ho skutečně obsahují (rofl)
Glutaman sodný patří jako E621 mezi přídatné látky a to konkrétně jako zvýrazňovač chuti. Mimo těch dětí článek cituje i zdravotní rizika, která zatím nijak dokázána nebyla. Tím nechci nikomu cpát glutaman jako nutnou složku stravy, jen chci být k tomu nebožákovi spravedlivá
V tom, co vozím z Německa, Éčka nejsou. Sice je na všech obalech pečlivě hledám, ale marně. A německá rajčata jsou nejen levnější, ale chuťově o třídu výš, než to, co se prodává tady. Ale to není nic mimořádného; Němci si hubinky náhražkovým svinstvem šidit nenechají a na marže ve výrobě, dopravě a obchodech mají limity, zakódované do zákona o lichvě.
Taky nakupuju v Německu a konkrétně rajčata (a všechna mimosezónní zelenina) jsou úplně stejný hydroponický výpěstek z Itálie, Holandska či Egypta jako u nás. Cena této zeleniny je v Německu o maličko vyšší než u nás.
Kvalita především uzenin a sýrů je v Německu výrazně vyšší za nižší nebo srovnatelnou cenu. Pokud jedu na „velký nákup“, skutečně ušetřím i při započtení benzínu cca 15%.
Není německo, jako Německo. Něco jiného jsou obchody v příhraničí, něco jiného bývalá západní zóna. Nás vyjde měsíční nákup v Drážďanech na necelé 4.000 Kč, do Alberta jsem loni chodil obden a vždy minimálně za 300 – 350 Kč. (kolik by to bylo dnes raději nechci vědět.)
Coby obet vzdelani jsem na chemii ve skole „chybela“.Ale podle toho co mi v minulosti sdelila moje vice chemicky vzdelana rodina a Chet, tak si myslim, ze co Karolina mela na mysli nebyl glutaman prirodne se objevujici v rajcatech, parmezanu, houbach, apod., ale umele vyprodukovany koncentrat monoglutaman sodny (MSG), ktery mi taky moc nechutna. A souhlasim s Karolinou v tom, ze prirodni chut dobrych rajcat, paprik, cesneku, atd., nema za potrebu umela prichutovadla. Jen tim svarenim do redukce z toho chutna zahrada.
Na druhou stranu mam rada nektere ceske bujonove kostky – zejmena Karpatsky bujon. A je mi celkem suma fuk, co se do toho dava. Kdybych nad tim moc premyslela, tak si u toho zapalim cigaretu, aby se mi nad zdravotnim jidlem lepe meditovalo…. Toz tak
.
V Kralupské Vitaně zpracovávali a stále zpracovávají shnilé kosti. Když fouká správný vítr a máte ve vlaku, stojícím ve stanici otevřené okno, máte tu ,,kořennou“ vůni z první ruky.
Zaláno. mailem. OT, ale ne tak úplně: „Kdo chce psa jíst, hůlky si vždy najde“.
Teď jen doufám, že mají přítomní dostatečný nadhled, aby mě dokázali neexkomunikovat.
Bóbika? 😀
Když si dám oběd v čínské hospodě, dostanu maso, které chutná jako maso; po původu se raději neptám. Důležité je, že je to chutné a levnější, než v českém podniku, kde mám jedinou jistotu a sice tu, že za nejvyšší cenu dostanu produkt vyrobený z těch nejlevnějších a tudíž i nejhorších surovin. A chuť se dožene éčky, glutamátem a kořením. A v Činěvsi si nedávejte tlačenku, je v ní listerie v množství o hodně větším, než kritickém.
A čím myslíte, že to v těch čínských restauracích ochucují? V každém receptu, tedy pokud není sladký, tak je glutaman, případně sojová omáčka. A pro jistotu dodávám, že mám na mysli recepty z čínské kuchařky vydané v Číně (překlad do AJ). Krakonoši, vy jste chytrej jak rádio a Rudé právo.
„V každém receptu, tedy pokud není sladký, tak je glutaman, “ …. studenti z Číny, na praxi v ČR, si toto přichucovadlo nosili sebou na obědy do restaurace, kam jsme jezdili na polední menu. Sypali si tím každé jídlo. Včetně buchtiček s krémem. 🙂
Takže pro jejich chutě, i ve sladkém jídle je prima 🙂
Včetně buchtiček s krémem :O :O :O (rofl)
Tím samým, čím se ochucují ty náhražky v českých restauracích! Jenže v té čínské je to za poloviční peníze. Jinak řečeno, pokud jdu do hospody, dostanu na talíř vždy hnus. Jenže ten čínský je chutnější a levnější. 😀
No, o tom by se dalo polemizovat, ale proč?
Za rohem v ulici „čínská“ restaurace, běžné jídlo např. kuřecí s houbami a bambusovými výhonky 79,- Káčé
Naproti na rohu dobrá české hospoda s poctivým kusem hovězího s omáčkou a knedlíky za 79,- Káčé, španělský ptáček za 85,- Káčé….. tak nevím, kolik se v té pochybné „číně“ ušetří?!
Akorát že ty „čínské“ – spíš vietnamské a různé jiné fast-foody s tzv. „dobrým“ masíčkem jsou většinou hnus! Zpracují kdejaký zbytek a protože ho umí dobře dochutit i připravit, má konzument pocit, že jí něco úžasného za dobrou cenu! Přitom netuší, co vlastně jí. To si raději dojdu do jídelny na stojáka na klasickou českou omáčku s hovězím na různé způsoby a knedlíkem nebo do dobré hospody. A že jich v poslední době hodně přibylo!
A když už opravdu mám jíst dobré čínské, thajské nebo jiné orientální jídlo, tak rozhodně není levné, protože skutečně dobrá restaurace si zaplatit nechá! Ale pak mám jistotu, že suroviny jsou opravdu kvalitní a jídlo odpovídá tomu, jaké je v zemi původu.
Karolíno a vlastně všichni, kdo máte rádi české hotovky, tohle by se vám mohlo líbit http://www.havelska-koruna.cz/ Ohlasy jsou veskrze kladné.
Souhlasím, Havelská koruna je jedlá, leč kousek odtud ve Skořepce je restaurace Pivoňkové zátiší s vynikající čínskou kuchyní, jejich Pekingská polévka a nebo křupavá kachna je opravdu vynikající.
(chuckle) (clap)
jo jo, mně kupované kečupy taky nechutnají – ale jsem zmlsaná, protože můj táta dělal celé dlouhé roky domácí a je výýýýýýtečný (h) (h) (h)
ještě malou zásobičku mám, ale už jaksi nepřibývají – bože, občas si kladu otázku, co budu dělat, až………. no, asi bych si měla vzít recept, že? (chuckle) … ono je ta chuť určitě otázkou přidávaných ingrediencí 😛 (ten se olizuje) a možná by dokonce stačilo je nějak přimíchat do koupeného, hm..????
A já se přiznám – mám ráda kečup Heinz. V dobách, kdy se o existenci parmezánu bylo možno pouze dočíst, se Heinz a špagety Barilla prodávaly v Tuzexu, a od té doby mi evokuje tehdejší lehký nádech luxusu. Občas si dáme špagety s kečupem a eidamem a vrátím se do dětství 🙂 Mj. zrovna tento kečup neobsahuje nic, co do kečupu nepatří. Pokud byste se chtěli zábavnou formou poučit nejen o kečupu, doporučuji knížku Jeffreyho Steingartena Muž, který snědl vše 🙂
Moje mamka používala kečup minimálně, ale když už,tak Heinz a já to převzala..proto jsem trnula, co na něj v D-testu vyjde. Podle mne dobrý. Ale teď mám doma kvůli návštěvám (já to nejím) Mikado z Lidlu (ne proto,že byl levnej,ale v testu taky nedopadl nejhůř), jenže Karolína testům nevěří 😉
Hmmm, taky jsem kupovala Heinz. Pak loni v září vyšel v D-testu test kečupů a přestal mi chutnat …. 🙁
Ono podle toho testu vpodstatě i ten nejlepší kečup byl nic extra, co se týká obsahu pesticidů a mykotoxinů (z rajčat i odjinud). Tož tolik ke značce Heinz.
Když však člověk nemá vlastní zdroj kvalitních rajčat a je odkázán na to co koupí, je asi celkem fuk, jestli si ty pesticidy a další svinstva koupí v hotovém kečupu nebo v rajčatech. 😐
Taky jsem to četla, ale při neexistenci dodavatele domácích rajčat s tím nic nenadělám a proto to neřeším 🙂 Nepochybuju, že totéž se najde v libovolné rajčatové konzervě (protlak, loupaná atd.), ale pořád mi to připadá lepší, než umělohmotné hydroponické rajče. V sezóně se utěšuju tím, že na trhu a občas ze dvora si koupím lepší. Táta sice rajčata v malém pěstuje, ale má nějakou superodolnou odrůdu, která má tak silnou slupku, že by potřebovala oloupat i zasyrova (rofl)
Asi ti drobátko zhořknu chuť. Pravověrný Ital na těstoviny Barilla ani na žádné jiné NIKDY nedá kečup. To je pod jeho gurmánskou úroveň, to dělají Němci. V podstatě všechny nechutné stravovací návyky podle nich pocházejí od Němců. Naše stravovací návyky naštěstí dodnes moc neznají.
Chuť mi rozhodně nezkazíš 🙂 Psala jsem o dětské nostalgické vzpomínce. Stejně jako vím, že Ital se nad kečupem zhnuseně otřese, tak taky vím, že Barilla není žádná špička. K tomuto poznání jsem se ale musela projíst, prostudovat a procestovat. A to jaksi tenkrát nešlo 🙂
Fakt je, že Tuzex, to byla exotika. Jediné džíny, které se tak opravdu daly nazvat, byly z Tůzu. A šmelení s BOny… ach jo, v pozdních 80. letech si pamatuju zvyšování ceny postupně ze 4-5 Kčs až na cenu tak 5,50 – 6 Kčs a ke konci někdy i za 7 Kčs.
Fakt je, že těstoviny jsem tam nikdy nekupovala. Vlastně mě to vůbec nenapadlo. A až v Itálii jsem pochopila jejich těstovinovou kulturu, jak přesně je uvařit a podobně. Barilla je tam minimálně slušný průměr za přijatelnou cenu. Na což Taliáni koukají, oni rozlišují druhy hlavně podle toho, jak se rozvaří nebo ne. Oceňují ty, ze kterých se hned nedělá šlem. A vaječné těstoviny už neberou vůbec. A Barilla většině vyhovuje.
Al nejlepší těstoviny byly stejně od paní C., manželky pana C., o kterém jsem tu před časem psala. Ta je dělala zásadně domácí a její raviolli byly něco, co jsem z těstovin nikdy předtím ani potom nejedla.
Dúfam, že sa Karolínka nenahnevá, keď do jej kuchárskeho umenia skočím niečim úplne mimo.
Ale musím sa pochváliť, že dnes náš Benji oslavuje svoje 20 narodeniny, (^) čo je na perzského kocúra viac než slušný výkon. Zatiaľ stále v dobrom zdraví, s chuťou do jedla aj života sa stále dokáže zahrať. 🙂
Tak jemu aj nám držte palce, nech mu to ešte dlho vydrží.
Editko, určitě držím palce a blahopřeju k takovému krásnému výročí (h) (y) (h) (y) (h)
Ďakujem aj za Benjiho 🙂
Editko, to je hlavně vaše zásluha, že si to stařešina Benji ještě užívá. A taky Mandy… (inlove) (h) Tak ať to ještě vydrží! 🙂
Blahopřeju krasavci Benjimu ke krásným narozeninám. (h) (h) (h)
A ať má stále radost ze života. 🙂
Krásné narozeniny přejeme (^)
Tedy Benji, takové kulaté výročí máš. Všechno nejlepší k narozeninám. To se má panička čím chlubit, viď? Že má dvacetiletého perského kocourka, který je hravý jako koťátko. Tak ať tě život nadále tak těší! (inlove) (cat)
Karolíno – myslím, že tento mlsotník bys měla zopakovat ještě v sezónu! Jak se znám, založím a nenajdu. Teda ne že bych to chtěla dělat :O , ale předám mamce, až bude mít čas mezi tím plácáním tihel (chuckle) – ona už dělá různé tousty a domácí kečupy a tak to může přibrat do sortimentu.
Jinak – kečup teda ráda moc nemám, na špagety jsem se naučila dělat radši různé majdy z čerstvých či mnou konzervovaných rajčat (rozvařím je i s „rajčatovým“ kořením – skořice, hřebíček, nové koření, vavřín – přepasíruju, vyhustím, vařící naleju do skleniček, zavíčkuju, obrátím „hore nohy“ – k použití na klasickou máčku, majdu na těstoviny, pod maso nebo jenom tak vypít). Teda – když už moje zavařená rajčata dojdou, tak použiju i kupované – přiznávám, éčka nehledám – a je to taky dobrý. Ale kečup ne-e … jeden mám sice ve špajzu, a dlouho si tam ještě pobude, protože už ani zbytek rodiny po něm nesahá.
samý glutamát a jiný sajrajt?
No Karolko, zrovna tohodle “ sajrajtu “ to máš plný, protože nikde ho není tolik jako v rajčeti
to mi neřikej,tohle mi neřikej..miluju rajčata,domácí, co úžasně voněj a chutnaj…jakej sajrajt???? ;(
http://cs.wikipedia.org/wiki/Glutaman_sodn%C3%BD
Myslím, že Karolína měla na mysli glutaman přidávaný do různých průmyslově vyráběných směsí, kde slouží jako zvýrazňovač chuti a je tam jaksi „navíc“.
Glutamát je rostlinného původu? To jsem netušila (ale já netuším spoustu věcí). Ti říkám, napiš to, ať konečně víme (a dej taky odkaz na již napsané … to víš, otcem opakování je jistý němec (nod) )
Klídek, glutamát určitě v rajčatech není 😉 , můžou v nich být rezidua postřiků. No, ale v čem dnes nejsou, že.
Glutaman opravdu v rajčatech je, proto třeba na obalech dávají výrobci větu : Bez přidaného glutamanu. Tož tak.
Co sa týče rajčátek ze zahrádky, ono to máte asi tak jako s těma BIO potravinama. Nebudete stříkat, takže pesticidy na nule, ovšem plísním se tím pádem přiblížíte a mykotoxiny taky nejsou žádnej hit. Ono to chce být soudný, všeho moc škodí. Naše máti vždycky sundala z plesnivého kompotu chlupatici a bylo. Odřízne plesnivý kus rajčete a zbytek frkne do salátu. Co to dělá s chutí víme a hlavně ty toxiny tam jsou.
Jednou už tady byly přídatné látky neboli éčka, spíš asi co by zajímalo. Zkus se trochu zkonkretizovat
No – na ta écka by to chtelo dát odkaz a jinak jsi slíbila, ze napíses neco tech susených polívkach (a spol.) Sice vývar je vývar, ale kdyz je hlad a není cas, tak taková hrachová „zalít horkou vodou a vypít“ je lepsí, nez drátem do oka, ze jo. (nod) Tak neco o tomto – prosím.
ZGO, schválně jsem vyhrabala dceřinu starou kuchařku pro lidi s různými alergiemi. Mimo jiné je tu několik tabulek v nichž je uvedeno, které potraviny obsahují MSG:
brokolice, žampióny, houby, špenát, rajčata, hrozny, švestky, sušené švestky, rozinky, sultánky, salámy, párky, kořeněná masa včetně kuřecího, sojová omáčka, rajská šťáva, koňak, likér(y), portské víno, rum, víno, bujónové kostky.
Bóze – aj rum?!! Kam ten svet speje (chuckle) ! A jak to tak ctu, tak si nejsem jista, jestli chudák alergik si na necem posmákne.
Glutamát se těží z mořských řas, ale také se vyrábí průmyslově chemickým procesem pod názvem glutaman sodný.
čte se to pěkně,slin je plná huba, ale bolej z toho ruce i nohy…. (whew)
navrhuju výměnu,udělám pálivý hrozinky a česnek v bílém víně, citrony v soli a vyměním za jiné domácí výtvory – chutné,lákavé a prudce jedlé..sklínku za sklínku …. a můžeme to praktikovat na Dubeních,Praženích,Brněních..na srazech…. (clap)
Geniální nápad!!! Jen musím hooodně přemýšlet, co bych byla schopna nabídnout do směny … asi jen osobní šarm (rofl) (emo) (rofl) neb pořád zoufale nestíhám (blush) .
hmmmmm, taky přemýšlím, co bych mohla nabídnout (think)
to já (blush)
Karolínko (inlove) , jsem na tom stejně jako Zana (inlove) , ráda počtu, ale zas tak mlsnou hubu nemám, abych se pustila do takové přípravy. (whew)
A na kečup mi nesahejte! (wasntme) 😛 Seznámila jsem se s ním jako dítě u tety v Praze, naservírovala mi ho s malými párečky, pááááni, to byla Amerika! 🙂 Dodneška mám ráda párky s kečupem a jablečným křenem (když už teda jednou za čas párky jím). A ještě jsem se naučila dávat kečup na třeboňské topinky, a z toho někdy i ke smaženým vajíčkům. (blush)
Připomíná mi to domácí chutney (čtu česky chutnej 🙂 a byla to náramná bašta, protože domácí bašta. Občas člověk na trhu narazí na výprodejová rajčata, co jsou tak akorát do omáčky… jo jo, zaznamenávám k dalšímu použití!
Hm, jsem na tom podobně jako Dede- musela bych si na to všechno koupit a příprava vypadá tak sáhodlouze, že mě umrtvilo už jen její čtení 🙂 A vzhledem k tomu, že u nás se všeho vaří velká množství- živit dva pubertální krky stojí za to- asi rodinu o tohle ochudím 😛
Karolíno, zatím jsem to zařadila do oblíbené kategorie jídelní poezie 🙂 Moc krásně se to čte i představuje, ale kromě lenosti mi brání i fakt, že bych ty rajčata musela koupit a mám dojem, že loni se v sezóně moc těch „opravdových“ u nás ve Dvoře neobjevilo. A ta, co jsem vypěstovala, stačila sotva na moji vlastní spotřebu v čerstvém stavu (wasntme)
Karolíno, úžasný čtení! Ovšem musím přiznat, že dál než ke čtení se nedostanu – jídla takhle složitý vařím zcela výjimečně (tohle je vlastnějen příprava, že).
Tak at ti to na sporáku správně bublá 🙂
Tak hlásím, že Pikan v kuchyni sebral Noře její největší kost a zatáhl si jí do pelechu a řve na ní 😀 asi už mu je lépe. Oko vypadá krásně – na rozdíl od druhého slepého ho má jasné a jestli se to dobře zahojí, tak snad bude aspoň na jedno vidět. Díky za držení palců!
Tak to už mu je nepochybně líp- bezva!
Paráda! Tak at. už je to jenom lepší (y)
Chichi, když jsem text prvně jen tak přelítla okem, tak mě napadlo, že když Pikan poprvé uviděl, jak je Norka vlastně veliká a tu kost jí dal (whew) – ale situace je mnohem logičtějí, vždyť Pikan je teriér! (rofl)
Tak držím palce, ať se zdárně hojí (inlove) Jo, a taky dostal zákaz předklánění? Zajímalo by mě, jak bys ho donutila tak nečinit 😛
No, nebudete tomu věřit, ale já UKLIDILA CELEJ BARÁK, KOUPILA PIKANOVI NOVEJ PELECH A KOUPILA NOŘE NOVEJ OBOJEK – to aby Pikan viděl jen samé hezké věci, až začně vidět. 😀 Jinak mě taky napadlo, co udělá, až noru poprvé uvidí – přeci jen je to obryně Stáňa proti němu… ale asi nic, je to prostě magůrek teriérskej. Jinak zákaz sklánění nedostal, dostal kornout kolem krku, kteý jsem mu ale musela sundat :S protože odmítal jíst a pít. Takže ho teď mám v práci (Norku taky – už s enám sem nikdo jinej nevejde) a hlídám ho jak ostříž a zase ho dostane, až se trochu otřepe.
Uklidila barák! (rofl) Tomu říkám oddanost… tvoje 😛 jestlipak si Pikan všiml?
To nevím, ale začli ho hned s Norďou zase zabordelovávat 😀 Jinak jdeme na kontrolu, tak mu snad vyndají kanylu a snad bude vše OK. Mějte se zatím fajn.
To je krása – ABY VIDĚL SAMÝ PĚKNÝ VĚCI … jojojo, tak to ma byt, tak je to spravny!
Držím Pikimu palce, ať se pěkně rekonvalescetí a ať na očičko vidí ostře jako rys. (y) (h)
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Když já obecně dochucovadla moc nemusím. Kečupy, hořčice, dresinky mi nic neříkají. Nejlepší je sůl, pepř a paprika. A spousta čerstvé zeleniny a „zeleně“…
Na straně druhé občas rychlá polivečka „z kostky“ se u nás uvaří.
Polívečka z kostky? My radši ze sekyrky 🙂 , tu znáte (rofl) ?
Karolíno, kdybych tady neměla možnost koupit si kvalitní pasty a konzervovaná rajčata ve vl. šťávě, asi bych si vyráběla ty tvoje, vypadají moc chutné. Ale uložím, třeba se bude někdy hodit. Já rajčata v kuchyni používám hodně moc, ve všech podobách. Jen ten kečup také nemusím a jeho oblibu, pokecat jím kde jaké jídlo prostě nechápu. Doma ho při vaření používám vlastně jen u dvou jídel – katův šleh a polévku z červeného zelí (Kalupinka, co je v kuchařce pro Dede). Tam mi jeho chuť padne lépe, než rozmixovaná rajčata (a příprava se tím zrychlí).
A když už mluvíš o rajčatech, tak s dovolením přidám OT – „ragů“ na naše oblíbené Lasagne. Třeba ho neznáš a když tak ráda kuchtíš, možná tě to zaujme. Recept je od Čecho-Italky a nám nesmírně chutná. Právě do něj by se přebytek rozmixovaných „domácích“ rajčat hodil. A nemusí být jen v Lasagne, může se jím přelít třeba jen špagety.
Ragů
1 velkou cibuli pokrájet na menší kousky
2 mrkve na malé kousky
2 stonky řapíkového celeru pokrájet na malé kousky
3 velké stroužky česneku rozkrájet na malé kousky, nebo rozmačkat
Na oleji podusit cibuli, přidat zeleninu a když je měkká, přidat asi kilo mletého masa (buď jen hovězí, nebo půl a půl vepřové a hovězí). Když maso ztratí červenou barvu, nalít menší sklenku červeného vína a nechat chvilku vydusit. Pak přilít velkou konzervu (půl kila) drcených rajčat ve vlastní šťávě. Nechat dusit asi půl hodiny. Nakonec přidat koření – pepř, petržel a bazalku podle chuti.
Ragů nechat uležet v lednici do druhého dne (je možné ho i po částech zmrazit na nějaké jiné použití).
Samotné Lasagne se pak v pekáči klade: ragů, povařené lasagne nudle, ragů, bešamel (se strouhaným muš.oříškem) a strouhaný sýr mazarella. Opakovat, poslední je sýr.
A ještě k paprikám. Já je neopékám na oleji, ale na plechu v troubě, přímo pod grilem. Jakmile se na nich udělají černé fleky nebo puchýře, ještě horké ja naskládám do igelitového sáčku který uzavřu(aby se papriky zapařily.Když vychladnou, slupka se z nich dá krásně sloupnout a pak vyndám i semínka. Buď pak ve vrstvách naskládám do pekáčku, pokapu citr.šťávou,trochou oliv. oleje a nechám prohřát, nebo servíruji jen studené jako přílohu či salát. Já na to používám svoje žluté banánové dlouhé papriky, jde to rychleji než u bachratých zelených. Je to docela piplačka, ale stojí za to, ta chuť je úúúúplně jiná, než jen tak dušených paprik bez grilování. Takže jistě i v té tvojí rajské pastě bude velký chuťový rozdíl.
A opět s předstihem hlásím palcodržnu a gratulace pro všechny. Já než se sem ráno nebo během dne zase podívám, už to nebývá třeba nebo to není aktuální. Ale přesto dodatečně foukám na bebí Vave a Pikáčkovi od Maggie přeji brzké prohlédnutí jasným očkem.