Je v Klokánii známá pod názvem Great Artesian Basin. Je to největší zásobárna podzemní vody na světě. Leží zhruba pod jednou pětinou (23 %) klokaního kontinentu, tedy zabírá rozlohu 1 711 100 km2. Zasahuje do hloubky až 3000 metrů a zásoby vody se odhadují na 64 900 kubických kilometrů.
Tato ohromná pánev leží pod čtyřmi australskými státy. Největší část leží pod Queenslandem a okraje Pod Jižní Austrálií, Severním Teritoriem a Novým Jižním Walesem.
Velká Artéská pánev vznikla zhruba před 100 – 250 miliony lety. Nejdříve se usadily sedimenty ve třech rozlehlých proláklinách. Carpenterijská pánev, Eromangaiská pánev a Suratská pánev. Toto vše se usazovalo ve střídavých vrstvách. Písek, štěrky, jíly a jíly s pískem se ukládaly v záplavových rovinách a v jezerech.
Štěrkopískové sedimenty byly pak zpevněny, aby vytvořily propustnou vrstvu a jílové sedimenty, prachovce (aleurolity) a jílovce vytvořily vrstvu nepropustnou, která zabránila vodě unikat z propustných pískovců a konglomerátů. Po skončení sedimentace a následném vyzdvižení zmíněných vrstev, eroze na okrajích pánve odkryla vyzdvižený propustný pískovec. Nyní mohla srážková voda vniknout do této propustné vrstvy a pomalu prosakovat až tak tuto vodonosnou vrstvu zcela naplnila. Voda se v této vrstvě pohybuje pomaleji než šnek. Průměrná rychlost prosakování je jeden až pět metrů za rok.
Tloušťka této vodonosné vrstvy se různí. Od 100 metrů na okrajích, kde se srážková voda vsakuje až do 3 000 metrů v hlubších místech pánve, kde je voda pod značným tlakem a teplotou uchována a kde úspěšně louhuje z hornin minerály. Nejvíce vody se tak vsakuje na západních svazích Velkého Předělového Pohoří, na východě kontinentu, a pak pomalu postupuje po nepropustných vrstvách na západ a jihozápad. Jen v severní části, v pánvi Carpenterijské, voda postupuje k severu.
Přírodní prameny této zpravidla teplé a silně minerální vody jsou ve většině jakési pahorky, na jejichž vrcholu ve středu vyvěrá voda, kde vytváří jezírko. Tvarem to vše připomíná něco jako miniaturní sopku. Přebytečná voda pak z vrcholového jezírka odtéká po úbočí pahorku do okolní krajiny, kde je velice důležitým životním zdrojem pro okolní floru a faunu.
V těchto teplých minerálních jezírkách také bují život. Ať už to jsou specifické rostliny, co se dovedou vypořádat s velkým množstvím minerálů a teplotou, tak i vodní zvířátka. Jinak je okolní krajina pouštního charakteru pokryta rudým pískem nebo kameny. Tam, kde po dešti bývá voda, se prostírají nedozírné solné pláně, kde můžeme spatřit i fata morgánu.
Mimo tyto přírodní prameny je zde docela slušné množství artéských vrtů jdoucí do tisíců. Tyto mnohdy zasahují značně hluboko. Od 30 metrů až po 2000 metrů. Průměr je 500 metrů. Podle hloubky se také řídí teplota vody. Od 30 do 100°C. Tyto vrty se dělí na dva druhy. První jsou ty pravé artéské, ze kterých voda samovolně tryská pod tlakem a druhé se nazývají subartéské.
Ty jsou vyvrtány tam, kde tlak ve vodonosné vrstvě není dostatečný k tomu, aby voda samovolně vytékala a je nutno ji čerpat. Dříve to zastávala čerpadla poháněná větrem, tedy větrníky, které jsou nyní houfně nahrazovány ponornými elektrickými čerpadly poháněné sluneční energií. Tyto jsou spolehlivější a na údržbu méně náročné.
Artéská voda je vlastně jakási geologická „zkamenělina“. Tím myslím, že je neobyčejně stará, takže zde je jistota, že není znečištěna lidským přičiněním. Ta nejstarší má být 2 miliony let stará. Má se za to, že většina vody co je ve zdejších vodonosných vrstvách, tam vstoupila nejméně před milionem let, kdy bylo zdejší počasí podstatně vlhčí. Většina artéských vrtů, ze kterých nekontrolovaně tryskala voda, byla v posledním desetiletí ošetřena a opatřena uzávěry.
Voda se z nich odebírá jen tehdy, když je potřeba. Takže nyní se její odběr rovná zhruba přísunu nové vody. Po ochlazení je tato vhodná k pití, i když to je vlastně minerálka. Takže dobytek i lidé vodu mají, ale tato je naprosto nevhodná k zavlažování, právě z důvodu vysokého obsahu soli a jiných minerálů.
Vodonosné vrstvy jsou četné a skoro každá má jinou kvalitu vody. To proto, že tato protékala rozdílnými horninami, ze kterých po sta tisíce let louhovala minerály. Takže i vrty nedaleko od sebe ale navrtané do různých hloubek dávají vodu rozdílné kvality a teploty.
Při artéských vrtech se také občas stávalo a stává se i nyní, že místo vody z vrtu vytryskne zemní plyn a nebo nafta. Takže přírodní zdroje Klokánie jsou někdy i záludné. V tomto případě i příjemné, neboť přináší do kasičky více jak 2 miliardy klokaních dolárků ročně. Komu, o tom taktně pomlčím.
První využití zdejší artéské vody bílými osadníky se uskutečnilo nehlubokým vrtem u městečka Bourke v NSW, roku 1878. Mnoho dalších vrtů brzy následovalo. Jak v NSW, tak v Jižní Austrálii na okrajích Velké Artéské pánve. V roku 1885 se Queenslandská vláda rozhodla u osady Blackall vyvrtat první hloubkový vrt aby se přesvědčila o existenci a možnosti dodávky vody v době sucha.
První artéská voda v Queenslandu spatřila světlo světa nedaleko městečka Cunnamulla v roku 1887. Již v roku 1889 bylo jen v Queenslandu 34 vrtů, aby v roku 1899 jich bylo 524 a v roku 1915 více jak 1500. Tyto odebíraly z podzemních zásob 2 000 megalitrů vody denně. Tato voda byla mnohdy rozváděna otevřenými strouhami až 190 km od vrtu. Tak se rozvinulo dobytkářství i v místech kde by jinak zvířata pošla žízní.
I dnes je artéská voda důležitý přírodní zdroj. Ať už na ohromných a od civilizace izolovaných dobytkářských farmách, tak i v některých městečkách na outbacku, kde je jediným zdrojem vody. V současné době je zde 3000 artéských vrtů kde voda samovolně tryská pod tlakem a 35 000 vrtů kde se voda čerpá. Avšak denní odběr vody je kontrolovaný a nepřesahuje 1 500 megalitrů.
Navíc, tato voda je využívána i k výrobě elektřiny v městečku Birdsville v Queenslandu. Hloubkový vrt jdoucí 1200 m do spodních vrstev vodonosné horniny uvolnil artéskou vodu o značném tlaku a teplotě 98°C, která roztáčí turbogenerátory o celkovém výkonu 256 kW a tak pokrývá veškerou potřebu elektrické energie tohoto městečka uprostřed ničeho. Navíc ovšem zásobuje městečko vodou.
Být něco podobného v Evropě, tak by tu byly termální lázně s léčivou vodou každých pár stovek kilometrů. Ale je to u klokanů a tak tu je jen hrstka míst, kde jsou bazény s termální, minerální vodou, jako třeba v Lightning Ridge, kde se hlavně kopou opály. Lázeňství se tu nepěstuje, není na to čas a peníze, tradice a vůbec. Ovšem nejvíce je termálních jezírek volně v přírodě, obvykle uprostřed pouště jako třeba Dalhousie Springs v poušti Simpsonově. Zde jsme byli s kamarády jednou v zimě, ráno byl mráz a my zahučeli do 38°C teplé vody. Naprostá balada.
Pro ty co vládnou angličtinou, jsou zvědaví a mají zájem o geologii, je mnohé o Great Artesian Basin vysvětleno na následujícím odkazu.
Fotky najdete zde http://hillbilly.rajce.idnes.cz/Velka_arteska_panev
Dovolte mi, prosím, několik upřímných slov:
Díky Vám za Vaše zajímavé články i výborné fotografie. Díky za poznatky o zemi, světadílu, kam se určitě většina z nás nikdy nedostane. A zvláště upřímné díky za informace o dobrých lidech, našich krajanech, o jejich soudržnosti a přátelství.
poznámka na okraj: smajlíky neužívám, ony mne neposlouchají.
Jedním slovem- nádhera, tolik čisté vody. Kdyby to bylo v Evropě, tak si osobuje právo pár,,šikulů“ a ostatní by měli zas en-óno.
Teda, fotky excelent a úterní cestování… jako vždycky – úžasný. Asi k vám zajedu a vrtnu si. Třeba taky ďoubnu do ropy
Ty fotky jsou prostě fascinující… Marťanská krajina s modrýma jezírkama
Georgi, skvělý (y)
Jiří, díky za další výživnou informaci o Klokánii. Stručné, výstižné, zajímavé (y) . Kde bych měla takovou možnost se pohodlně ponaučit?
Zase jsem o něco chytřejší, co se týká Klokánie (y) Milý Georgi, díky moc!!! Jenže já jsem si coby dříve horlivý čtenář sci-fi ihned představovala, jaké asi organismy ta voda téměř 2 mil. let stará může obsahovat (think) a čeho že se to jednou mohou naši protinožci taky napít (chuckle)
Jirko, tvoje povídání, to je cetopis že se i NG může schovat! Díky!
Tímto hlásím návrat z dovolené, která jakoby snad ani nebyla. Ale byli jsme se podívat na Nelly – má se báječně. A ještě se snad uvidíme.
Klokánie je podivuhodná, pod pouští má moře minerálky … zvláštní tajemná zem. Asi by bylo nádherné poznat ji víc, ale nebylo mi dopřáno. Ještěže máme George!
Děkuju moc, zdravím milou Mílu a mávám obouruč do Klokánie. (h)
Přeju všem krásný den! (h)
Dnes zase velmi zajímavé – a ty fotky! Teda kdo by u nás hledal na vrcholu kopce jezírko (pokud by se nejednalo o Dlouhé Stráně v Jeseníkách (chuckle) )! Ta Austrálie, ta Austrálie (wasntme) (wasntme) , to je fakt světadíl divů.
Ad artézská studna – taky přemýšlíme, že si ji na zahradě vyvrtáme, jenže u nás se bude jednat o cca 2 – 3 m (rofl) – ale možná, že to bude taky minerálka – chichi.
Jen aby to nebyla nafta! Nedaleko od Vás u Soutoku jsou nějaká naleziště (chuckle) !!!
A ještě jsem se chtěla poptat jak se v roce 1885 dělali hloubkové vrty? A jak moc byli hloubkové. Pohon „vrtačky“ párou?
Ano, lokomobylou…
Pohon tímhle: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomobila
U nás byly taky: http://video.idnes.cz/webtv.asp?c=A100914_115913_hobby-dilna_bma&idvideo=V100913_164543_tv-zpravy_sha
Milý Georgi, tohle bylo zase moc zajímavé povídání. Přestavuju si ten vyprahlý světadíl, pod kterým jsou tak obrovské zásoby všelijaké minerálky… představuju si, co asi musí dělat taková voda s dobytkem – nemá potíže s ledvinami? Lidi si přece jen dají vedle minerálky i vodu, pokud ji tedy mají A představuju si zoufalého žízní zkoušeného poutníka, který zuřivě kope, aby získal životodárnou vodu a vytryskne mu ropa – to musí být zoufalství! (wasntme)
Zajímavé čtení, milý Georgi,jen mě zaujalo, že termální prameny se nevyužívají pro lázeňství, protože na to není čas a tradice. Přitom já bych si myslela, že různé tradice si Australané dovezli z Evropy, hlavně ty příjemnější, a lázně včetně jejich nepopiratelných léčebných účinků by mohly být jednou z nich.
Ona to tu byla trestanecká kolonie jeho veličenstva a těm co sem dovezli jako dobytek nacpané do lodí lázeňství nic neříkalo. Tedy žádná tradice. Ta nejbohatší vrstva v Anglii si jezdila do lázní přes kanál do Evropy.
Jo, sice USA nebyla trestanecka kolonie, a ruzne prameny tady taky jsou, ale lazenstvi se v podstate tez neuchytlo, aspon tak jak my to zname z Evropy a zejmena z Ceskoslovenska. Kdyz tady vysvetluju koncept krizkovych lazni, tak na mne hledej jak na zjeveni. Ale kdyby si to i jeden chtel platit, tak balneologie jak ji zname neexistuje.
Tedy v ramci historicke akuratnosti dnesni stat Georgia byla anglicka trestanecka kolonie a Louisiana zas sveho casu pro francouzske trestance. Manon Lescaut ….
George Australie je prostě země mnoha zajímavostí a já zase po čase moc děkuji za Tvé úterky.
V místech, kde není jiný zdroj vody než tahle prima minerálka používají na zavlažování minerálku upravenou, dešťovku když je nebo nemají zahrady a nic nepěstují?
Děkuju za pochvalu. Tam kde jsou vrty na vodu, tam se obvykle nic nepěstuje. Když zaprší a je vláha, tak vyroste tráva pro dobytek. Když nezaprší tak krajina připomíná poušť a na uschlé trávě se uživí jedna kráva na pár hektarů. Proto také jsou ty farmy tak rozlehlé. No a když nezaprší, tak není ani ta dešťovka. Ono v některých místech dovede nezapršet i několik let. Takže životadárná minerálka z vrtu jen na pití a vaření.
hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Dík za další kousíček zajímavého australského světa (nod)