Tak jsem zase třetí v pořadí pro vyprávění – jako skoro ve všem v naší smečce! Já jsem totiž rozený džentlmen a dávám svým dvěma LP – psím krasavicím Polly a Boně ve všem přednost. Taky jsem přišel do smečky jako poslední poté, co mě skoro tři roky chodily obě paničky krmit přes plot, kde jsem živořil u jedněch místních Kikánů (tak jim říká náš páneček).
No, a když si ti jakochovatelé přibrali ještě dalšího ovčouna, který mě začal terorizovat u krmení, tak jsem se definitivně rozhodl a odešel ke své stávající staré paničce. Tam jsem nejdříve spal pár dnů na rohožce v zádveří před domem, než si to panička vyjasnila s těmi Kikány, že si mě nechá, protože mě stejně už roky krmí a nechává očkovat ona…
No a já od té doby, když jdu se svou novou smečkou na vycházku (a už je to 13 let), tak vždycky velkým obloukem a tryskem obíhám dům svých bývalých majitelů. Ale musím říci, že mě obě psí holky přijaly bez námitek, protože jsem je a zvláště pak Bonu od začátku respektoval a dával jim ve všem přednost. 
Psina je, že se zato ode mne sem tam něco naučily – třeba hrabat na zahradě obrovské krátery, kde se skvěle v letních horkých dnech odpočívá!! Nebo jsem je díky svému permanentnímu značkování na vycházkách i na zahradě naučil stát frontu na čůrání, jak tomu říká panička. Totiž já značkuji a Polča s Bonžou stojí ve frontě za mnou, aby to postupně po mně přeznačkovaly. To si ale já nenechám líbit, takže se řadím na konec fronty a někdy se nám podaří takhle přeznačkovávat i pětkrát!!
No a páníci se buď jen chechtají, nebo hudrují, že takhle nedorazíme ani do nejbližšího lesíčka a to já moc rád, protože já i ve svých 16 letech umím skákat plavné dlouhé skoky přes pařezy, popadané stromy i výmoly. A to jsem prosím pěkně už rok téměř slepý od šedého zákalu, takže panička tvrdí, že mám zřejmě netopýří senzory, které mě varují před překážkou.
Jediný problém je v zimě, kdy mám pořád tendence jako zamlada seskakovat z odhrabaných dvoumetrových závějí, no a když dopadnu na tu cestní ledovici, tak si narazím své opotřebné klouby a pak naříkám a naříkám, až mi panička musí honem dát nějakou dobrůtku na utišení bolesti (pozn. paničky: v té dobrůtce je Ibalgin – vet, kam jsme zpočátku v takovém případě spěchali, nám řekl, že máme přijít, jen kdyby pes kulhal nebo nechodil a jinak dávat Ibalgin na obraženinu…).
Ještě k tomu lesíčku: Já a Polča umíme trhat borůvky – Bonža je na to moc líná a vyžaduje borůvky od paniček. Zato my s Polčou pěkně zavřeme oči a čumákem se ponoříme do keříčku, kde předními zuby oškubáváme čerstvé borůvečky – ale trhat s paničkami do džbánečku – to by snad ani nebylo v souladu se zákoníkem práce, jak pravil mladý páneček, který trhá borůvky stejně jako my pesové…
Jinak já jsem stopro bodyguard obou psích holek a běda každému psímu vetřelci (pozn. paničky: z toho tedy nemám radost po celé roky, protože je třeba vodítka i na vycházce, pokud se v dálce objeví pes, kterého nejsem schopna identifikovat) – chodím vždycky dva kroky za oběma holkama a běda každému, kdo by si k nim chtěl i jen čuchnout!
Dokonce i při večerním a ranním venčení u domu jsem klasický pastevečák, který si to své dvouhlavé psí stádečko žene před sebou domů (pozn. paničky: Říkám mu, že je hrozně hloupý, když i za prudkého deště stojí venku a čeká na ty dvě dračice, ačkoliv sám je dávno vyvenčený).
A ještě musím požalovat na své páníky, protože mi nedávají psí kostičky jako oběma holkám, ale jen nasekaná sušená střívka. Já jsem totiž kvůli špatné zkušenosti z mládí spořivý pejsek, který si každou kostičku zahrabává venku – jenže poslední roky mi jen ten zatracený Němec někde schovává a já je už pak nemůžu najít. 
Taky jsem na stará kolena neuvěřitelný mazel – jako malý jsem si to neužil, tak teď využívám každé příležitosti, tj. lehám si staré paničce na nohy, když něco chystá v kuchyni nebo je na zahrádce, či u sousedy na besedě. A mladší paničku uháním, jakmile si někde sedne (vč. WC), aby mě okamžitě a střelhbitě škrabkala a hladila, protože je furt dost mladá na to, aby nenechávala obě ruce jen tak nečinně!
Musím se taky pochlubit, že jsem jednou v mladších letech zachránil na vycházce obě paničky i psí holky před statným divočákem, který kolem nás utíkal po čerstvě pokoseném strništi, a já jsem na něho ze všech sil štěkal (pozn. paničky: asi byl ten divočák hluchý – jinak si neumím vysvětlit, že se na nás nevrhl a neroztrhal nás na kusy, protože běžel po tečně kolem nás a v nejbližším bodě nás míjel tak ve 2 metrech).
Já jsem prostě hlídač k nezaplacení – chaloupce mé starší paničky se vyhýbají i všelijací obchodníci s deštěm. Jakmile mě uslyší hlasitě varujícího ze zápraží, okamžitě změní směr k jinému domu, i když je panička se mnou nebo vedle v zahrádce.
Celá smečka i já doufáme, že nám tahle smečková pohoda vydrží ještě moc a moc dlouho, protože jakmile se jeden člen smečky – ať už lidský nebo psí – na chvíli vzdálí – ostatní smutní a hledají ho – no a té radosti, když se pak šťastně vrátí!!!
Štěkám všem Zvířetníkům i jejich čtyřnožcům jménem celé naší smečky hodně zdravíčka a štěstíčka!
Váš Bojar
Laďko (y) , Bojárek je velkej a krásnej frajer a že mu vzkazuju podrbání na ty jeho úžasný plachťáky.
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Přijde učitel do třídy a řekne: „Tak děti tato místnost má 15 m2, sluníčko sem svítí pod úhlem 20 stupňů,
kolik mi je let“ Udivené děti otevřou pusu dokořán a neví. Přihlásí se Pepíček a řekne: „48 let .“
Na to učitel řekne: „Jak jsi na to přišel Pepíčku.“ Pepíček odpoví:„ Já mám doma bratrance, kterému je 24 let a táta říká, že je napůl debil…“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer a hezké sny. Pěkně se vyspinkejte. ~o)
Výborně, tleskám
Laďko, musím říci, že Bojar je také moc krásný pejsek. Máš krásnou smečku. Moc přeji, ať jsou ještě dlouho všichni v pohodě. Přeju vám všem lidem i psům a dalším zvířátkům hodně zdravíčka a štěstíčka a hlavně žádné divočáky při cestě. (h) (h) (h) Díky za krásné povídání.
OT – mrkněte se na hady do kategorie ostatní neveřejné.
K debatě o kočičím WC uvádím, že moje mufinky kakají vzorně do zakrytých kadibudek s nasypanou Šťastnou kočkou. Sem tam vypadne zrnko a šlápnout bosou nožkou na zrnko je dobrá ochrana proti plochým nohám. (rofl) Mia, při výkonu ,má přední nožky a půl tělíčka z budky- na hraně budky, venku a obdobně vyvalené oční bulvy , jako někteří … doma. Vždycky se při tom nafoukne, tak že vypadá jako kocour na báni. Čituška , lapidárně řečeno se s tím nemaluje. Zato chodí na WC za mnou a vyskočí si na pračku,natáhne krček a pozoruje člověčí úsilí z oka do oka. Mia zároveň leží na úžasné předložce záchodové a mňouká . No, nevím asi mně chválí. (rofl) (rofl) Tož tak my tady žijem. (wave)
Milá Jenny (inlove) , stelivo „Šťastná kočka“ mě nadchlo! (chuckle)
Jenny!!! Vélmi barvitý popis (y) (rofl) .
Nestihla jsem zaťukat u Zelobraní. Ale prohlídla jsem s velikým zájmem a zrovna tak Dýňobraní. Krásně si umíte hrát! Hodně sil a elánu v novém období (h) .
Hóólky moje milovaný, já věděla, že moji smečku oceníte a to páč jistě víte své. (rofl) (chuckle) (wave) Čita zuří, když jsem na bůčku , pochoduje stále přes klábosnici a píše do vyhledávače kočičí požadavky, musím ji udobřit někakým masuškem. (h) (wave)
Jenny, koukám, že si Tě holky opravdu hledí 😀 (ale ty jich taky (inlove) )
Taky moc moc chválím fotky ze zelobraní. Tak takovou akci můžu jenom závidět. (sun)
Laďko máš úžasnou smečku, už to tady bylo, vypadají fakt královsky. Autová fotka je příhodná, zajímalo by mně jakou preferují značku vozu a kdo z nich sedí za volantem Bojara. (rofl) (h)
uteklo mi slovo – tipuji.Pardon.
Obávám se, že za volantem by seděla naše lefice Bonina, ale Bojárek sedává, resp. stává pánečkovi, který řídí, přímo za hlavou a nakukuje mu přes levé rameno, takže páník brblá, že mu dejchá přímo za krk!
tak se tu přehnal lijavec (rain) s něčím, co už nebylo kapalného skupenství… Zatím to nikde neleží, tak raději nebudu nahlas říkat 😡 , že sněžilo. Ale ty tři truhlíky muškátů jsem tedy donesla domů, čímž je zimní období vyhlášeno. Zítra koupíme slunečnici a zahájíme krmnou sezónu… (nod)
Mnooo… právě jsem se vrátil… ne, z Hradu ne, jen z Vizovic, a tam už jsou letos havrani… místní tvrdili, že tak o 14 dnů dřív než jindy. Zimááááá!!!! (proč tu není smajla zuby drkotající?). Ještěže tam měli tu hruškovici-Jelínkovici (d)
Sím, tady už jsou dýl, bál jsem se to napsat že jako přivolávám zimu. Já ji nechcííííí!!!!
Nooo – na jih Jižní Moravy ještě nedorazili (wait) – zatím se tu prohánějí hejna špačků, asi čekají na ledové víno (chuckle) !
minulý čtvrtek jsme cestou do Holešova (střed Moravy) potkali velké hejno špačků a v Holešově nám zpívali „kavoňi“, jak říkával obecně můj tatínek kavkám, vránám a havranům. Takže jsou tu obojí.
JÁ CHCI TAKY JARO a (sun) a (f)
Já takýýýýý chci jaroooo. Mám návrh. Poletíme k Habsburkům do klokánie 😛
Tak v Brně už jsou více než týden – mně se špacírují na trávníku pod okny kanceláře a vypadají přitom jako černé slepice – i tu hlavu naklánějí na bok stejně jako pipiny. A pravdou je, že se tady obvykle objevují nejdříve koncem října – ale já mám pohled na ně i to jejich povídavé krákorání moc ráda – no a Polča úplně prožívá, když se k nim může jako plížit a pak se na mě vyčítavě kouká, když jí těsně před nosem poodletí na nejbližší strom nebo kandelábr.
Tahle první parta, to jsou ubytovatelé, u nás se zatím zedva sem tam taky mihnou, hlavní hejno čekám zase na 28. října, vždycky koukám, jestli přes Krpole neletí s praporečkama, bývají přesní.
u nás Ruský vlaštovky ještě nemáme ;(
Ladko: mas krasnou smecku a umis o ni s laskou a usmevem povidat. At se vam dlouho dari pospolu. (h)
malé OT: vypustili jsme mladé černé kocourky Šmihulníky a kastrované kočičky zase na zahradu…tak jukněte,jak se jim vede..(ten mourovatej, se tam vyskytl,nebyl náš, ale už je ….taky se budeme starat a až dospěje,půjde se Šmihulníkama taky na kastraci…
http://ryba42.rajce.idnes.cz/Smihulaci_na_zahrade/
Hezká smečka, sharko… A ti tři malebně rozmístění na zahradních schodech nemají chybku. Tak dík za všechny chlupáče (oni vám to neřeknou, ale kdyby mohli…) a ať se vám vede.
Černá kočka s bílou náprsenkou – to je moje. Kdyby jenom nebyl Bimbo tak akurátní a při počtu 4 vyhlásil stop stav
To je Činda, maminka mouratých Karla a Kačenky a podobně vybarveného Krtka…
to je on:
http://ryba42.rajce.idnes.cz/Kocicarium3/#DSCF8281.JPG
Krtek měl zánět v očíčku,ale už je OK.
Už si mohu sama odpovědět – ano, má je nádherně zelené. A není sám. To je úžasná smečka! A ty fotky společného krmení jsou tak dojemné…. tak ať se jim i vám daří co nejlíp!
Díky za ty fotky diorámátka. Mám o čem přemýšlet…
Ti jsou kouzelní – a má fakt ten jeden černoušek relaxující u polštářku doma skutečně tak výrazně zelené panenky, jako je to na fotce? To jsem ještě nikdy neviděla!
Má…. 🙂
Milá Laďko, máš moc hezkou smečku- přeju vám, aby vám to společně dlouho vydrželo. Včera mě taky na WC doprovázely obě naše dámy- Borůvka i nová členka domácnosti…
Tak kocouří doprovod na WC, nebo do sklepa mám od doby, kdy k nám Mouryn přišel jako pidikotě. A čeká v chodbě velmi trpělivě. Co kdybych se náhodou spláchla, no? 😛 Mína se s něčím takovým nikdy nezdržuje.
U nás je doprovodný kocour Dalí. Céčka se bojí splachovadla a Ebony celou tuhle proceduru ignoruje (jako ostatně skoro všechno, co se netýká Jeho Kocouřího Komfortu.)
Mě doprovázejí všichni – musím opatrně otvírat dveře a za nimi na mě kulí očka tré kožíšků sedících (cat) (cat) (cat) a jeden ležící (dog) . Docela mi dalo práci si na to zvyknout. (blush)
Che, to my když se na WC zavřeme, tak Rocky skočí na kliku a hrdě vejde dovnitř 😀 takže když tam chci být opravdu sama, tak se o kliku přetahujeme, no aspoň posiluju svaly 🙂
Jéje, ty už máš košišku od Prachovky? Tak přeju hoooodně krásný spokojených společných dnů.
Na WC se mnou pravidelně chodí oba. Ta místnost je asi 2×1 m, je tam WC moje, WC kocouří, rohová sprcha + umývadlo. Fakt místa na tancování. Melda se Zrzínem si obřadně usednou přede mne a hlavičky nahoru, ouška nastražená, oči vykulené, upřené na maminku sedící na míse. Byly doby, kdy jsem se styděla, ale teď už je mi to jedno a přátelsky hovoříme. Jakmile ale slyší vodu, oba zdrhnou.
Jinak díky za včerejší odezvy na Jarouška, vrátila jsem se pozdě z Brna a dolů k počítači už jsem tedy opravdu nešla, měla jsem toho za celý den plné zuby.
Co se týče mně, tak se záchůdky problém nemám – i tak jsou doma 3 na stávající 2 kocourky. „Chůvička“ dochází, když nejsem doma a všechny 3 pravidelně čistí, jinak čistím já přes den, když jsem v kanceláři, odběhnu, pohladím, podrbkám a vyčistím. Do místnosti by se další živočich klidně vešel. Jídla by bylo pro jednoho navíc určitě také dost. Jenže mám strach z přijetí, mám strach, abych to nepřehnala a neměla pak starosti co s nimi když budu někde delší dobu atd. atd. a také mám strach z toho, že Jaroušek žije stále jen venku, aby si zvykl a aby mu to nechybělo! Také nemá zkušenosti se záchůdkem, chodí si ven kam chce a kdy chce. Nechci být nezodpovědný majitel spousty koček, o které se nestará. Já se starám vzorně, když nemůžu já, zaskočí chůvička nebo někdo z kanceláře, ale nerada bych si přidělávala další starosti. S Markétkou jsme domluveny, bude vykastrovaný hned jak bude náš véťa mít čas. Pak se domluvíme na dalším, ale do listopadu musí pryč, to je jisté.
Karolínko, já myslím, že ať to dopadne jakkoliv, Jarouš má vyhráno už teď – vyhrál vaši péči a váš zájem, a to se spoustě kočenek za celý život nepovede… (sun)
Karolínko, co se týká těch záchůdků – naši mladí mají kocourka z útulku, který zažil moc zlého a odmítá s nimi jezdit na víkendy, protože má hrůzu, že ho zase něco zlého potká. Mladí si koupili tzv. Silikagelové stelivo (mně to připadá jako krystalky modré skalice), které okamžitě vsakuje moč a kočičí stolici vysuší na placičku – no a navíc to okamžitě pohlcuje pachy, takže kocourek záchůdek bez problémů používá dva až tři dny dokola, a to niž by si při vehementním zahrabávání svých výkalů umazal svou pacičku (puke) . Mladým se na něho sice občas během víkendů chodí dívat jejich kamarádi, ale to spíš proto, aby mu dali čerstvý žlouteček a čerstvé masíčko… záchůdek funguje dle návodu jako bezzápachový samočistící po několik dnů.
jo tomám taky, jen moje holky do toho chodí pouze čůrat, ty tuhé výměšky kladou do klasického benticatu a hrabou….když dám čerstvej-novej silicagel – tak v něm Norinka plave..
My jsme vždycky s úspěchem používali bentonit, vždycky to bylo v pohodě, ale teď máme trochu jiný a nevím, co tomu kocourovi vadí. Možná je jemnější a leze mu do tlapek. Prostě při čůrání i kakání si začal stoupat na „rantl“ záchůdku (nemáme boudičku, máme ji odmítá a já navíc nevím, zda by si kocour ve svých 14 letech vůbec ještě zvykl). Pohled by byl na něho k popukání, kdyby se alespoň trefil, ale jak čůrá dozadu za sebe, tak se často trefí vedle, nebo jen částečně do záchůdku, zbytek pod rantlem vyteče vedle. Přiznám se, že nevím co s tím. On má snahu na ten záchůdek chodit, nedělá to nikde v bytě, ale to jeho estétství nakonec dělá škody. A jak mu za tohle nadávat? Příště zkusím koupit ten původní bentonit, pokud ještě bude někde k mání, ale kocour si už jistě myslím, že situaci vyřešil. Mimochodem dnes to takto udělal do kompletně vyčištěného záchůdku, takže nemohl šlápnout do mokrého.
Apino, mohli změnit velikost – hrubost steliva a taky nějakou složku..naše tvrdošíjně odmítají DANTE písek, ale Benticat můžou, Coshidu z Lidlu taky snesou…jsem ráda, že i ten silicagel – ale pouze zelené jablko vůni, snášejí a nevadí jim…kryt v žádném případku, nějak to nechápu, do boudičky a do škrabadla s úkrytem vlezou a spějí tam , to jim strop nevadí,ale zakrytej hajzlík – ani omylem…
Já jsem tohle stelivo jednou koupila a Melíšek si ho strkal do tlamičky. Měla jsem dost práce s tím, mu ty kousky vyndat! Vůbec do něj nechodil, zarputile používal jen záchůdek, kde bylo to klasické, hrudkovací. Nevím, mohla bych to zkusit znovu, ale on je děsně konzervativní. Zrzínkovi by to asi bylo jedno!
mě radili to ze začátku smíchávat,dolů nasypat silicagel,na něj hrudkovací stelivo..kdyby to kočky odmítaly používat, ale u nás to nebylo potřeba..
Laďko to bude asi případ Zrzínka. Jsem fakt napjatá, jak si poradí s těmi případnými převozy! Pořád jsme to ještě neodzkoušeli, pořád to oddaluji, mám z toho trochu strach. Melda je pohodář, v přenosce se rozvalí, vyšpulí pupík a usne. I když – teď taky nevím, co bude. Hodně se změnil. Dlouho jsme nikam nejeli – od doby, co máme doma Zrzínka, tzn. od poloviny června, Melda nikde autem nebyl. Vzhledem k tomu, jak se mění před očima – nespinká se mnou v posteli, není zdaleka tak mazlivý, jako byl kdysi, žárlí na Zrzínka, i když ho hladím a dávám mu viditelně přednost, připadá mi, že dospěl. Nebo se na mne zlobí, že se nevěnuju jen a jen jemu……. Nevím, ale byly doby, kdy Zrzínek spal někde zasunutý a Melíšek zásadně u mne. Dneska je Zrzínek v noci stočený na šplhadle a Melda ve svém pelíšku, ani se moc ráno nechodí mazlit. Takže uvidíme, jak bude reagovat na auto. Bojí se strašně všech nenadálých zvuků, hluku vůbec. Stačí mu sedět u mne, když sedím já (na WC, ne na vejcích) a jakmile spláchnu, zdrhá jak o život! Vysavač, zametač, mikrovlnka………. vše, co vydává zvuky mu vadí. Auto není zrovna bezhlučné! Tak nevím, mám z toho pořád strach. A ty pitomé vánoce se kvapem blíží. Bude muset tu cestu přežít!
Nechci tě strašit, ale tohle závisí vyloženě na kočce. Může být, že si Zrzínek zvykne a vadit mu to nebude. Ale třeba to bude jako u našeho kocoura – ten přepravku prostě nesnáší a jízdu v autě také nemá rád, zvláště zatáčky. To vždycky protestuje. Po letech už alespoň nemňouká celou cestu, ae jen v zatáčkách. Nikdo nikdy mu neubližoval – alespoň z rodiny, protože nemohu mluvit za jeho toulky a co se mu kdy stalo. Ale on je typ, který nesnáší zavřené prostory – tím myslím, třeba dveře, protože byt akceptuje. Takže jestli má Zrzínek problémy uzavřenými prostory, bude přepravka asi problém, jestli mu uzavření tolik nevadí, může to být v pohodě. Jo a když se naučí známou trasu a její délku , možná bude lepší z ní neodbočovat, alespoň s kočkami. Třeba naše kočka měla v hlavě GPSku, a když naši jeli jinudy, tak je na to hlasitě celou cestu upozorňovala. Prostě jim velmi hlasitě vysvětlovala, že jedou úplně blbě. Přestala ve chvíli, kdy najeli na známou trasu. Prostě to měla zaměřené, čert ví jak.
Pitina v autě vyřvává árie.Ne , ž ebych byla tak špatnej řidič..ona nechce bejt v bedně, chce bejt na palubovce a čučet z okna nebo ležet na volantu…Noriska ji v protestech podporuje,ale když už je toho na ni moc, tak do Pitiny š´touchne,něco jí řekne a pak je klid….. 🙂
Toto mají asi i psi, protože náš Don, než si zvykl, že jezdíme různé trasy, tak pískal když jsme odbočili někam jinam z cesty pod Ještěd do druhého domů. Jezdí v autě strašně rád a Luxíka to nemůžeme naučit. Ladčini pesové jsou moc pěkná trojka, tak aby jim to ještě dlouho spolu vydrželo ve zdraví. (sun)
Spoj se s Janou Bu, ta ti poradí i s případnou výstavou. Vím, že už nedepozituje, ale kontakty jistě pořád má. To pro případ, že se rozhodneš, že u tebe Jaroušek opravdu nemůže být. Jinak, jestli tvé srdce dokáže přijmout třetího kocourka (přimlouvám se až po kastraci kvůli dvěma již bydlícím klukům), tak s jistě v tvém bytečku místo najde.
A jinak maminka sedící na míse pod pečlivým dohledem kocourků mě rozesmála. (rofl) (rofl) Já mám pořád v paměti Micánka, který sedí na pračce a upřeně mne sleduje při sprchování – oči jako talíře, uši našpicované, hlavička na stranu, mé nahé tělo pod drobnohledem a já si přitom pořád dokola říkám, že to zvíře nahotu vnímá jinak než já 😀
Tak to také doufám. Já když lezu ze sprchy, tak Zrzínek je za rohem, on ty domácí hluky moc nemusí. Ale Melda si usedne před sprcháč, způsobně stočí ocásek okolo tělíčka a kouká, kdy se dveře sprchy otevřou. Jakmile se tak stane, plácne sebou na zádíčka, vyšpulí bříško a drbéééééj! Jak mám drbat, držet ručník, kapat na kobereček a ještě nic nevidět, když nemám brýle, to už mu nevysvětlím. Tak ho podrbkám, tím ho namočím, to se zase jemu nelíbí. Já vylezu ze sprcháče a když nejsem dost rychlá, vleze tam on, do té usazené vody na dně vaničky a tam ji pěkně vytře a šup do steliva!
Já se popravdě už moc těším, až se ze mě stane jednou starobní důchodce, protože pak budu trvale na chaloupce, kde máme 2v1, tj. koupelnu i WC pohromadě, takže se tam pohodlně se mnou vejdou všichni pesové. Doma v bytě mám pootevřeno na 2 cm a stejně na mě Polča pořád škrábe, že ta škvíra je jen pro jedno oko a co když bych se přece jen spláchla…
nová členka domácnosti – mě tady něco ušlo. Kóšiška?????? :O
Já to vím já to vím 😉 , ale neřeknu (angel) ! To nechám až na Matyldě, určitě se pochlubí (ale Terka tu novou holčičku viděla už minulý týden a dnes ji uvidí zase) (rofl) .
Už chystám článek 🙂
Na WC se mnou chodí Majda běžně a leze po mě. Mimi si vždycky lehlo, takže ze záchodu těžko vstáti. Bohoušek se se mnou na záchod nevešel – ve starém domě jsme měli malý a blbý a tak srdcervoucně vyl před hajzlíkem a každý věděl, kde se zrovna nacházím. Náš první pes Gaston byl velššpringeršpaněl a měli jsme ho před miminkem. Když Kuba začal lézt, plnil Gaston veškerá jeho přání, zbožňoval ho. Když jsem zjistila, že ho za plíny transportuje po schodech nahoru, chodili se mnou na záchod oba. Měli před mísou teplou deku a tam trůnili…..
Skoro nikdy se mi nepodaří odebrat se na WC nepozorovaně, většinou taky mívám doprovod (ale jaksi se ostýchám vpustit Denise dovnitř, takže hlídkuje za dveřmi). Nejlepší to je, když je u nás Anička, to spolu pes a dítě báječně spolupracují – Anička buší do dveří a volá „babiško!“ a Denis škrábe a funí do škvíry pod dveřmi. To se opravdu nedá utajit, kde právě jsem. 🙂
Jojo, to znám, Eliška dříve ještě na celý barák volala: „Babíí kaká“. Teď už je velká (3 roky 🙂 ) a nedoprovází mě. Arinka občas a to se snaží dostat dovnitř a pokud se nepodaří, tak kvílí za dveřmi. Ovšem, když spí – tak spí.
Matyldo a jak Borůvka zvládá kočičí přírůstek do vaší smečky?
Překvapivě dobře.
Milá Laďko, vzhledem k tomu, že mám dlouholetou a několikrát i tady deklarovanou slabost pro welsh corgi, tvoje smečka „corgi Moravských“ se mi strašně líbí. Prostě rozesmátí šťastní psi s čertíky v očích a tlamkou od jednoho špičatého ouška ke druhému… A Bojar je opravdu „gentlemoun“, jak se u nás občas říká, když je někdo kavalír a dobrák od kosti k tomu… Jen ten Němec kdyby mu ty kosti neschovával… Ale Němec-Neněmec, hlavně ať vám ta pohoda a dobrá kondice všem vespolek ještě dlouho vydrží. A posílám (sun) ,teď ho nějakou dobu bude pořád míň…
P.S. Tuhle jsem se zděsil, když jsem viděl, že MLP už začala vyrábět korálkové ozdoby na vánoční stromeček (o)
😀 Terro, Ty asi nechodíš moc po nákupech, viď? Že jsem zahlédla vánoční výzdobu už koncem srpna (wasntme)
Milá skorojmenovkyně Zdeno, trefa do černého: nechodím. A když, tak dávám přednost malým a menším obchodům, „velechrámy konzumu“ navštěvuju jen když opravdu není zbytí. A na vánoční stromky doprovázené falešným kvílením „Tííííchá nóóóc…“ popřípadě Adeste, fideles… už od září máme naštěstí se zbytkem rodiny stejný (nevlídný) názor. MLP, která jinak proti nákupním galeriím až takový odpor nechová, od zmíněného září se jimi plíží jak minovým polem a kde může, tam se vyhne 😀
Ani se MLP nedivím, mám stejné pocity! Včera jsem jela pozdě večer z Brna, řítím si to na Prahu, přemýšlím o věcech v Brně rozdělaných, těším se na kocourky a do postele utahaná jak pes a v tom průmyslovém areálu před Prahou najednou jsem málem skončila ve svodidlech. Vlevo hangár a před hangárem asi 20 obrovských svítících příšerností – sáně tažené soby, anděl s trumpetou, kometa, vánoční stromeček vysoký jak má chalupa………. vše svítilo dodaleka a na mne padla chandra!
Cheche, taky nejsem milovnice takových povyražení. Jezdím s kamarádkami jednou za měsíc do Makra. To musím, protože kartu mám já 🙂 Jsem slavná tím, že přesně vím, co chci a občas si naložím i něco, co mě zláká. Kamarádky se loudají a já zírám do vozíku. To je pro prodejce už nebezpečné. Já totiž ten krám objedu ještě jednou a vrátím zhůvěřilosti. Jednou před Vánocemi jsme měli dohodnuto, že poslední kus jejich nákupu bude křeslo k PC. To se mi hodilo. Do jednoho vystaveného jsem si sedla, vybrala naproti knížku a četla. Ty závistivé pohledy pánů, kteří dělali nakupujícím manželkám „taxivosla“, ty mne úplně pálily (rofl)
Terro, díky. A k těm vánocům – mně tyhle supermarkety v posledních letech vždycky zcela stoprocentně ukradnou vánoční náladu, protože my jsme doma byli zvyklí si pouštět koledy a ladit se vánočně nejdříve od počátku adventu a tahle komerční hrůza, která na nás padá vlastně ihned prázdninách, mě dovede vytočit do vysokých obrátek. Na tohle by možná taky mohlo být vyhlášeno nějaké stanné právo :@
Laďko, nádherná smečka. A Bojárek je opravdu to nejlepší do třetice. Doufám, že to není konec Tvého vyprávění (h) (h) (h) Yga má s tou panovnicí pravdu 🙂
Se přilepím 😉 . Krásné vyprávění, povedená smečka a udatný mazel Bojárek (inlove) . Jj, Moravia corgi nemá chybu 🙂 .
Zdeno, jenže naše anglická panovnice má naprosto nepanovnické způsoby a velmi ochotně se ve všem podřizuje naší lefí královně Bonině! Ale třeba časem narazíme na nějakého dalšího kříženého korgáčka s panovnickými manýry – jenom prosím CD, aby to nebylo ještě za života naší lefice – ta by to nerozdýchala….
Milá Laďko – tvoje smečka opravdu moc krásná (ale to už jsem psala myslím minule (nod) ). Jak se tak na ně dívám, na ty jejich rozesmáté tlamajzny, tak je mi jasné, že se mají báječně. Moc moc držím palce, aby jste v této sestavě vydrželi ještě pár ročků.
P.s.: chichi – klidně je můžeš vydávat za vzácné plemeno Moravia corgi – a královna Alžběta ti je může závidět
Ygo, kdyby jen Moravia corgi. Náš dvorní vet, který se nám už dvacet let skvěle stará o naše chlupatce vč. dědečkových čičinek a toulavých čičin, které nám kastruje za min. poplatek, mě svého času uvedl do velkých rozpaků, když se v čekárně zdravil s Polčou a nějakému manželskému páru s pejskem mně neznámé rasy (kterého oni do té doby drželi na klíně a netvářili se, že by se chtěli s kýmkoliv z nás ostatních čekajících jakkoliv „družit“) sdělil, že Polča je velmi vzácné severské plemeno tzv. Norwegian Foxhound (čti norvídžn foxhúnd, jak vyslovil vet), ale že by si ho zřejmě nemohli finančně dovolit, protože cena je kolem sta tisíc…. paní na to rozhořčeně pravila, že by určitě na takového psa měli a abych jim dala adresu…. já jsem byla v šoku a řekla, že jsem ho dostala darem a event. bych nechala adresu u veta. Vet mi potom v ordinaci vysvětlil, že jsou to nechutní parchanti, kteří si pořídili šíleně drahého psa, aby udělali dojem na své okolí a že ho drží doma v kleci, protože mají a) strach, aby jim něco neumazal či poškodil a b) aby jim neumřel, když byl tak drahý…. On prý je už jejich několikátý vet a hodlá se jich brzy zbavit, i když pejska je mu moc líto, protože každý vet, když zjistí, co jsou zač, tak je časem posílá k jinému. Prostě i takoví jsou někteří taky pejskaři :@
😀 Váš dvorní vet má smysl pro drsný humor. Těm snobíkům sice eobře tak, ale jak k tomu přijde
a) ten pes – i když oprašovaný asi je a netrpí, myslím, že se musí cítit jako chlapeček na nedělní vycházce v lakových botičkách a bílé košili, který nesmí na nic sáhnout, nikam běžet a o nic se umazat…
b) vy, když pak musíte „dostávat darem“ exotické plemeno, abyste veta neshodili… vždyť to je o zdraví
😀
Náš vet má obecně smysl pro humor – on sám je menší dost zakulacené postavy a tak všem obéznějším pejskům vždycky důrazně říká: „Musíš si snížit dávky krmení, podívej se na mě, jak vypadám, protože to sám u sebe nedokážu!!!!“ A když už tady o něm píšu, tak musím na něho bonznout, že z něho nikdy nebude žádný zbohatlík. Mockrát jsem ho viděla či slyšela, jak nabízí léky stylem: „Mám tady tři typy, co fungují dost podobně, ale tenhle vyrábí světoznámá firma a stojí 500,-, tenhle je o něco levnější, no a tenhle stojí jen stopadesát, ale myslím, že udělá stejnou službu“, takže on opravdu neprofituje z marží….
Pámbu mu požehnej … a oplať na dětech (chuckle) ! Toho si hýčkej, takových je jako šafránu.
Vzácný člověk! A Bojárek je super! Máš vůbec parádní smečku!
Jen si své vzácné plemeno hýčkej, je vidět, že je vám spolu fajn a tak to má být.
Bojarek je vzácný gentlemoun. (chuckle) (h)
A vet je pašák (y)
Bojárku, jsi pěkný a udatný pejsek. Mazel – no myslím, že to není otázka zanedbání v mládí. Naše holky zanedbané nebyly a na nohy si mi lehaji a na WC se občas cpou také 😉 .
Tak hodně pohody ve smečce
Já vím, že to nebude úplně tím zanedbáním v mládí, protože obě naše psí dračice to dělají taky, ale Bojárek skutečně nevynechá jedinou příležitost…. někdy se mi zdá, že je tou potřebou být každou minutu co nejbliž u svých pánečků až posedlý!!! Např. vydrží sedět proti starší paničce, když se večer dívá na televizi a Boninka první zaujme místo na paniččiných nohou, a jakmile se Bonině „přeleží“ packy, tak okamžitě zaujme její místo a nesleze (i když mu jeho vlastní packy brní a co chvíli si je postupně otřepává), dokud se starší panička nezvedne, protože má sama hordy mravenců v nohou (rofl)
Šarik zanedbanej rozhodně nebyl a na WC 1m2 se mi cpal pořád, asi měl strach,že mu ujedu tobogánem po vodě…na artistické výkony při následovné hygieně vzpomínám stále…tak procvičenou páteř jsem snad nikdy neměla…vyhodit ho nešlo..kouknul na mne pohledem – já vím, že mě posíláš pryč, ale já nepudu! Teď tam choděj za mnou obě holky, akrobacie a boj o místo už není, ale nevím, co na tom mají…já je u jejich „smrdění“ taky neočumuju. 🙂
(dog) Bojárku, taky bych tě škrabkala a hladila a mazlila.. (y) (h) za to jak jsi statečnej,hodnej a jaký máš skvělý vychování…. (h) (hug) a z toho Němce si nic nedělej, on chodí už i k nám… (think)
Sharko, protože u nás na chalupě jsme už skoro všichni ve věku, kdy nás ten Němec může co nevidět potkat, tak si někdy říkám, jestli za chvíli nebude naše chaloupka úplně germánská (mm) Ale snad nás v tom ti naši mladí ve finále nenechají!!!!
Já si občas i píšu,kam co dávám..ale najít ten papírek..to je někdy děsná práce…ale jen doufám, že se germáni nesejdou s rusama (kolega Pavlov) (rofl)
Už jsem se lekl, že kolega Bechtěrev… Raději nepřivolávat.
Ne terro, toho fakt ne…. (shake)
To je pašák pejsek, ten Bojárek! 🙂 (h) Nejen, že je moc hezký, ale i velmi galantní a celkově roztomilý. 🙂 (dog) (h)
Milá Laďko (inlove) , velice ráda Tě čtu, protože píšeš vřele, láskyplně a krásně. (sun)
Přeju všem krásný den – a po obědě prosím o palce pro Li. (h) (y) (h)
Díky za pochvalu – já mám občas velký problém, protože miluju nejen tu svou smečku, ale všechny pejsky, kočičky a vůbec obecně zvířátka!!! Jinak Li držíme všechny (y) každý den a denně a já na její uzdravení denně medituju, protože se mi zdá neuvěřitelně nespravedlivé, aby se jednomu člověku naráz sešlo tolik nedobrého!!!!
Myslíme na ně na všechny vlastně pořád – jednou to přece už musí vzít obrat k lepšímu. Alespoň trochu… (h) (y)
OT – Prosím, držte dneska palečky tomu mému aplégrovi. Je to nějaké moc husté……dík! :S
Držím, Rputinko (inlove) , aplégrovi a hlavně Tobě!. (y) (h) (y)
Palečky a tlapky budeme držet všem, kteří to potřebují (y) (y) (y) (y)
Pro vás obě (y) (y)
Rputinko, myslím i na ni. (h)
(y) (y) (y) (y)
Jsem na značce a držím ze všech sil !!!! (y) (h)
(y) (y) (y) (h) (y) (y) (y)
Rputi, držím ze všech sil! (y) (h) (y)
Taky moc držím – i s celou smečkou (y) (y) (y) (y) (y) (y)
Rputinko, držím (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y) (y)
Jasně, Rputi! Smečka drží, co může – (y) (y) (y) , tlapky i ocásky.
taky držíme.. (y) (y) (y)
Držím, myslím….. (y) (y) (y) (h)
Moc dík za držení, výsledky vyšetření budou příští týden.
Zdravím po delším čase všechny a udatného krásného Bojárka drbu v kožíšku (wave) ! Přeju mu ještě spoustu krásných chvil v jeho smečce. Zarazila mě jen zmínka o IBALGINU. Náš vet se upřímně zděsil, že mě ho jiná vetka doporučila pro srarého kulhajícího psa. Není prý pro psy vůbec vhodný. Doporučil mi RIMADYL a později jiný, levnější lék, který ale používá stejnou účinnou látku (bohužel jsem zapoměla název). Lépe by vám poradila zvířetnická veterinářka Lucka (call) .
Držím palce všem potřebným, myslím na všechny slavící a hlava mi stále odmítá brát osobní tragédii u Boxíkové…A tiše sleduju zvířetnický cvrkot. A zase mizím (toivo)…
Ap, prosím, je ten Rimadyl volně k dostání nebo si ho musím nechat napsat – zima se totiž blíží…. Díky za Bojárka – já osobně bych moc Ibalgin i jeho předchůdce Ibuprofen nepreferovala, protože vím od svých známých, které to brávaly, že jim to působilo žaludeční potíže – naštěstí Bojárkovi zatím stačilo dát max. dva dny po sobě dvě čtvrtky toho slabšího Ibalginu a vždy se to uklidnilo. Ale pravdou je, že se nám to přihodí poslední roky vždycky tak pětkrát za zimu – on si totiž naštěstí pak vždycky nějaký týden pamatuje, že měl bebí, které ho bolelo……
Koukám, že mi systém schlamstl komentář – no nic, snad to tu nebude pak dvakrát, kdyby ano, omluva veliká, jsem v tom nevině.
Chtěl jsem se jen připojit k Ap, ony se asi názory na léky, kde je účinnou látkou ibuprofen (a deriváty) budou mezi vety různit. Ten náš nám ho v případě kočenek zakázal striktně a zcela, neměly by snad ani projít kolem. Pokud jde o psa Míšu, povolil nám Ibuprofen jen v krajní nouzi a jen 1/4 prášku a ne opakovaně – měli jsme doma cosi jiného, možná i ten Rimadyl (no jo, die letzte Rose (rose1) ist sklerose…)
Laďko mě to dal, teda prodal, vždycky vet. Domluv se s tím vašim. Dostávala jsem to i na kusy. On žádný lék od bolesti nebude zrovna výhra, ale když je to vyvinuto přímo pro zvířata… Třeba Ibalgin mi dřív doporučil koňský vet u dědka Punce s tím, že psovi by to nikdy nedal, ale koně ho snášejí dobře. Naposledy měl pro Puncíka už jiný přípravek, cosi balené v pytlíčcích co zabíralo přímo zázračně. Akorát dědek pak měl nucený omezený pohyb, aby si neublížil, když už nic nebolelo. (toivo)
Díky moc oběma – hned příští týden se na veta vrhnu!!!!
Moje jezevka Dulinka také dostávala Rimadyl od svých osmi, byl docela drahý, ale vypadal a měl chutnat jako granulka. Po několikaletém užívání ho ale přestala snášet a blinkala a blinkala. Náš drvet má též ve zvyku hledat levnější varianty, tak mi mdoporučil Norocarp (nebo tak nějak) a Dulinka ho bez problémů brala až do konce svého šestnáctiletého života.
A co do doprovázení – tak Kora s Alanem jsou mi stále v patách – nejraději do špajzu, ale i na záchod a do sprchy. 😀
Equipalazone?
Hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Laďko – krásně seskládaná smečka krátkonožek. A Bojar svůj harém opečovává moc hezky (inlove) Tak ještě hodně společných šťastných dní (nod)
Dneska bude náš domeček (a celé okolí) od půl osmé do sedmi večer bez proudu. Takže odpoledne nebudu ani tady, ani na emailu, neboť noutbůčkova baterka už nic moc nevydrží. A ze školy půjdu brzy, abych v případě potřeby nahodila topení hned, jak pustí proud.
Bojare jseš nádhernej, udatnej pejsek! 🙂
A řekni paničce, že kdyby se jí podařilo sehnat z Německa Antikataraktikum, tak by se ti ty očíčka mohly zlepšit.
Prosím o bližší info, co je to Antikataraktikum – nějaké oční kapky??? Určitě bych tu možnost měla, ale vůbec jsem netušila, že něco takového existuje, protože sama jsem po implantaci obou očních čoček v důsledku šedého zákalu a nikdo mi při mém vlastním šedém zákalu podobnou alternativu nenabídl. A protože Bojar se skutečně velmi dobře orientuje ve svém okolí i přes ten šedý zákal, tak jsem např. o jeho operaci vůbec neuvažovala. Díky předem za info ]:)
Laďko, to je název očních kapek a my jsme tím u Arinky docela úspěšně ten šedý zákal brzdili. Ale záleží samozřejmě na tom, v jakém stavu to Bojar má. Jo, abych nezapomněla – je to humánní lék, před cca 10 lety stály tři ampule 12€. Po otevření nutno spotřebovat asi do 3 týdnů. Každá ampule ty tři týdny vydrží.
Díky moc (f) – v každém případě to za pokus stojí.
Je nějaká šance, že to seženu přes svýho veterináře? Mojí skoročtrnáctileté psici už se taky kalí oči.
Přes veterináře těžko – ti o tom vůbec nevědí. A jestli něco tuší normální doktoři, taky nevím. Chtělo by to se zeptat v nějaké větší lékárně, jestli to na náš trh vůbec dorazilo. V Německu je to bez receptu.
Myslim, ze nedorazilo. Ani lekarna.cz o tom nic netusi a jedine kde to google v cechach nasel byla jakasi firma pro sledovani a hodnoceni lekaren. Ovsem jenom, ze to ma v nejakem seznamu.
Nejspis by to slo objednat pres net … nemecky neumim, ale tohle vypada na nejakou obdobu zbozi.cz: http://www.dooyoo.de/erkrankungen-des-auges-ohrs/antikataraktikum-n-augentropfen-3-x-10-ml/
Aha, díky moc oběma. 🙂 🙂 🙂 Zkusím prvně tu lékárnu; nechtěla bych psovi ty oči zničit ani ji předávkovat nebo tak.
Já taky ještě jednou moc díky za doporučení – oni to fakt vůbec netuší ani klasičtí očaři – jak jsem psala, jsem po implantaci očních čoček, protože se mi udělal katarakt přímo do středu čoček a i když byl minimální, tak jsem měla pořád rozostřeno a nebyla schopna číst tištěné texty….. No a včera jsem volala své očařce, protože mě to docela nadzvedlo, že mi tuhle variantu nenabídla před tou operací – no a ona o tom v životě neslyšela a honem si to ode mě nechala nadiktovat, že se po tom bude pídit, jestli SZÚ nemá něco takového v testech, že by to bylo moc fajn pro oddálení těch operací….
Doník ve svých patnácti a kousku začíná mít taky špatné oči. Když jsem se ptala veta jestli by mu nemohl dát nějaké kapky jako mají lidé na oddálení zákalu, tak mi řekl, že to s lidským zákalem nemá nic společného a že pes to má jinak i když skoro nevidí tak vnímá jinak a v životě není podstatně omezen. Ale mě se to nezdá, že by nic neexistovalo co by pejskovi zkvalitnilo život. Zdejší veterinářky, co vy na to ?
Tak jsem konečně „vybalila“, vše uklidila a moje cesta už jsou jen krásné vzpomínky. Pozvolna se dostávám do denního rytmu, ale trvalo pár dnů, než jsme si s chotěm odsouhlasili, že jsme konečně „dospalí“.
Ještě jednou všem děkuji za dárečky:
Vave – s tvojí krásnou taškou jsem se několikrát pyšnila po Praze, sice mě nikdo zvědavý přímo nezastavil, ale všimla jsem si, jak byla v metru okukována (samozřejmě jsem i při posedu nezapomněla ukazovat „kočičí tvář“).
Zano – čokoládový čtyřlístek jsem dokázala uchovat až sem a podělili jsme se o něj s chotěm hned první večer.
Louk – tu tvoji nádhernou fotoknihu už hned po mém návratu z Pražení obdivovala maminka a později ostatní příbuzenstvo. Když jsem vybalovala, právě tvoje kniha mě inspirovala k tomu, že jsem si šla pustit celou Mou vlast (nahrávka na 2 starých deskách z r. 1990 kdy prvně filh. ve Vladisl. sále dirigoval J. Bělohlávek). Už jsem si desky nepustila řadu let a byla to krása.
Karolíno – tvoje voňavé krkonošské houby byly ve sklenici natolik utajené, že je nevyčuchal ani bíglík, co v Atlantě očichával zavazadla (naštěstí jsou ale sušené houby povoleny, ale co kdyby, že áno). Jak už jsem ti říkala, dovedu si představit, kolik čerstvých hub na tuhle várku sušených bylo třeba nasbírat – vřelé díky, houbičky přijdou výhradně do zimní bramboračky.
Zdeno b.p. – na filmy dojde, jak jsem říkala, tyhle sice znám, ale na CD nemám.
Nelinko – také tvoje malá kočička už našla svoje trvalé místečko
Blážo – nejprve jsem uvažovala, že zakoupený přívěšek bude použit na vánoční dárek, ale čím víc se na něj dívám, tím jistější jsem si tím, že si ho nechám, je příliš krásný. A kam přichytím maličkého andílka jsem zatím nevymyslela (jak vidno andílci byli na Pražení „in“).
A zvířetnická taška předaná Renátou také dojde svého využití, je opravdu bezedná a má krásně dlouhé „uši“, takže i napucnutá se snadno přehodí přes rameno (schválně vyzkoušeno).
Doufám, že jsem na nikoho nezapomněla, to by mě moc mrzelo.
A tady je recept na rizoto, jeden z receptů, do kterého dávám to creolské koření. Možná, že jsme to tu kdysi už psala, jestli ano, tak se omlouvám. Ale dělala jsem ho právě dneska k večeři.
Je to takové „Rizoto CCD“, protože, když se rozhodnu udělat ho k večeři, nahlédnu do lednice a dám do něj vše, co její obsah nabízí. Kromě mrkve, tam jde dát snad vše kromě mrkve (jak mrkev normálně miluji, v rizotu mi nechutná).
Zatímco připravujete zeleninu, dejte vařit rýži (ale můžete klidně použít i zbytek z předešlé večeře. Nebo můžete použít třeba kolínka, nebo podobné „pevnější“ těstoviny. Já většinou dávám rýži).
Na pánvi zpěníte cibuli a přidáte pokrájené maso podle chuti (ale i bezmasé rizoto je výborné). Já nejvíce používám slepičí maso (povařené čtvrtky, kdy vývar zamrazím a polévám jím psí granule). Ale můžete dát i pokrájený sálám, vepřové, hovězí – prostě cokoli. Rizoto jsem dělala i teď v Praze a použila jsem zbytky z pečeného králíka. Poprášíte asi lžičkou creolského koření (nebo raději nejprve méně, aby vám to nebylo moc ostré). Nesolit – ve směsích bývá sůl a tak raději až později. Pak přidáte to, co máte k dispozici – houby, spařený mražený hrášek, slité fazole z konzervy, cuketu, brolici, papriky, apod ….do toho dnešního jsem dala na kostičky pokrájenou cuketu, 3 barvy paprik, které mi ještě rodí na záhoně a hrst „lupení“ spařené zelené listí, které je právě sezóní zelenina (jistě by šla i kapusta). Normálně vždycky dávám pro zvlhčení jedno nebo dvě rajčata, ale ta jsem zrovna neměla.
Já používám velkou pánev na které míchám zeleninu a pak přidám hotovou rýži. Ale je možné jak rýži, tak zeleninu udělat dopředu (třeba i den) a později smíchat do pekáče. Míchám tak půl litru rýže a půl litru zeleninové směsi. Ale můžete si to upravit podle chuti. Co je ale VELE důležité – je sýr!!!! Teprve ten ze směsi udělá tu pravou mňamku. Je ho potřeba větší plátek – nastrouhat a tak třetinu zamíchat do rizota a zbytkem posypat povrch – buď na plotně v přiklopené pánvičce prohřát, nebo dát do trouby. Je to jídlo děěěsně žravé, kdy skoro nikdy nejsou zbytky (a pokud ano, krásně se to přihřívá) a milujeme ho jak my, tak všichni, kdo ho u mě jedli.
Tady jsou dvě fotky toho dnešního rizota.
http://marickac.rajce.idnes.cz/Doprovodne_fotky_k_receptum/#025_-_rizoto_bez_syra.jpg
Maričko – tvoje riziko je krásně barevné. Teda, mne bys tím moc neuctila (chuckle) (rýže je pro mne čínská pomsta), ale Jenda taková jídla miluje a jenom kvůli němu je dělám.
Maričko, tvé kreolské koření provonělo cestou z Pražení nejen kabelku, ale i část autobusu. Je výborné, už jsem ho přidávala do masové směsi (chi, jsem původně chtěla napsat do české číny, ale to by v tomhle případě znělo hodně padle na hlavu (wasntme) ) a je výborné. A andělíček cestu přežil, heč! Díky (h) .
Mám velikou radost, že jsi si s sebou odvezla kousek kotlinky i že tě fotky takhle krásně inspirovaly (blush) (inlove) .
Maričko, na Pražení jsem nebyla, ale recept vyzkouším – dokonce mám doma nějaké kreolské koření (je to směska, kde podle mě barevně převažuje kurkuma a je nasládle pikantní) – před pár lety jsem si ho dovezla větší zásobu z ostrova Guadeloupe, kde jsme ho na doporučení místních používali při vaření a moc nám chutnalo.
Hele, Laďko, a povídání o Guadeloupe by třeba nebylo? Tam se asi už nedostanu, tak bych si o něm s chutí přečetla…
Jéé Quadalupe – tak tam jsem taky ještě nebyla (chuckle) ! Prosím prosím, napiš o něm! Děkuju předem (clap) .
Zkusím se zamyslet (blush) – ostrov byl moc krásný, ale moje zkušenosti, co se týká tamní zvířeny, hooodně depresívní. Dokud
jsme nenakoupili dva velké pytle granulí a nerozvezli je všude, kde jsme byli, tak mi tam ani moc nechutnalo….. nebyli tam volně žijící pesové ani čičiny, ale naopak uvázání vyhublí chudáčci u domů místních kreolů….
Milá Maričko (inlove) , mám radost, že Tě taška těší. A taky že ses už aklimatizovala na doma a že jsi zase mezi svými . (h)
Milý Bojare srdnatý ochránce – krásně jsi se nám představil a jsi moc hekzý pejsek. Tedy přesněji pejsek-důchodce, ale jak vidno, kuráže máš stále ještě dost a dost. Tak ať si té svojí smečky ještě dlouho ve zdraví užíváš, když už jsi měl to štěstí, že tě panička „ukradla“ těm Kikánům u kterých jsi se tolik soužil.